(17.10 hodin)
(pokračuje Vladimír Zlínský)

Bylo tady řečeno, že se navyšují počty studentů na lékařských fakultách. Já jsem tomu mimořádně rád, to je správné rozhodnutí, plně ho podporuji, ale já se obávám, že to nebude stačit, aby ti mladí lékaři šli na ty obory, které my potřebujeme, to znamená ty praktické lékaře pro dospělé a pro děti a dorost, protože, také to tu bylo řečeno, ten obor musí být atraktivní, musí se zatraktivnit tak, aby ti mladí lidé tam šli. A já nemyslím atraktivitu finanční, i když tu také, ale musí to být pro ně atraktivní odborně, pro to bych tedy mimořádně plédoval. V těchto oborech je průměrný věk lékařů kolem šedesáti let a jsou zde desítky procent lékařů na hraně odchodu do důchodu nebo již za ní a množství lékařů, kteří se připravují je nahradit, s velkou pravděpodobností nebude dostatečné, i když odchody lékařů do důchodu budou postupné. V případě jejich náhlého odchodu z důvodu zhoršení podmínek k vykonávání jejich činností se nebojím říci, že by nastala katastrofa primární péče.

Další velký dluh je ve vzdělávání mladých lékařů k praktickým dovednostem a znalostem prostřednictvím starších kolegů, kdy tyto vlastnosti kromě teoretických znalostí, nadšení a odhodlání tvoří základ kvalitní zdravotnické péče u nás. Toto je u nás ve většině případů hrubě podceňováno a zanedbáváno. Všechny tyto dluhy budou muset být splaceny, pokud chceme dlouhodobě zachovat kvalitu a dostupnost zdravotní péče u nás.

Jelikož jsem sám na vlastní kůži v devadesátých letech minulého století - tak už jsem starý bohužel - jako soukromý lékař zažil situace, kdy zdravotní pojišťovny neplatily včas nebo se snažily hrubě regulovat moji odbornou činnost, kdy jsme byli regulováni na průměry, jež jsme ani neznali, které se dopočítávaly zpětně, tak bych chtěl velmi vážně varovat před navrhovaným snižováním odvodů za státní pojištěnce. Dopad na kvalitu a dostupnost zdravotnické péče v České republice by mohl být značný. Spíše si myslím, že i kdyby se nenaplnily mé obavy - tím chci říct, že já doufám, že to nevyznělo, že tady straším, já tady říkám jenom své obavy - tak vzhledem k nejisté a turbulentní budoucnosti mít na účtech zdravotních pojišťoven určitou finanční rezervu by nemuselo být kontraproduktivní, proto přijetí uvedeného zákona nemohu podpořit.

Děkuji za pozornost a vyzývám kolegy lékaře, kteří to vyslechli až do konce, případně aby se k tomu vyjádřili.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát za dodržení času. A nyní další, kdo je přihlášen do rozpravy, je paní poslankyně Karla Maříková. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vláda zde předkládá novelu zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, která snižuje platby za státní pojištěnce. Vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem stát, činí v současné době 13 088 korun na kalendářní měsíc. Vláda svým návrhem tuto částku snižuje na 11 607 korun. Od ledna 2022 stát odvádí do systému veřejného zdravotního pojištění pojišťovnám 1 967 korun měsíčně za státního pojištěnce. Předložený návrh snižuje platbu za státního pojištěnce na 1 567 korun měsíčně, tedy o 400 korun, a ne 200, jak je často předkládáno. Snížení platby bude platné od 1. července 2022. Stát platí zdravotní pojištění například za důchodce, děti, studenty, nezaměstnané, ženy na mateřské dovolené, vězně, ale nyní také za uprchlíky z Ukrajiny.

Do veřejného zdravotního pojištění letos mělo z rozpočtu putovat přibližně 125 miliard korun. Úsporu Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu vyčíslilo na 14 miliard korun. K tomuto kroku se nestaví negativně jen opozice, jak to tady je předkládáno, ale i řada odborníků.

Také prezident České lékařské komory anebo také ambulantní specialisté. Podle pana prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je snížení platby za státní pojištěnce bezprecedentní a žádný kabinet k takovému kroku doposud nepřistoupil. Kubek také řekl, že je to políček do tváře zdravotníkům, kteří prokázali obrovské nasazení během epidemie covidu v posledních dvou letech, uvedl pro ČTK. Pro web Naše zdravotnictví uvedl, že si dovoluje připomenout, že právě zdravotnictví neslo největší tíhu zvládání epidemie nemoci covid-19 a díky nasazení zdravotníků nemuselo dojít k úplnému zastavení ekonomiky. Českému hospodářství a státu tak zdravotnictví ušetřilo minimálně desítky miliard korun. Přesto má být paradoxně právě zdravotnictví tím resortem, na který vládní škrty dopadnou nejtvrději. To není spravedlivé, říká prezident České lékařské komory Milan Kubek. A právě nedostatečná výše této zástupné platby státu je hlavní příčinou dlouhodobých ekonomických problémů chronicky podfinancovaného českého zdravotnictví. Ke zlepšení došlo teprve poté, co minulá vláda začala postupně tuto platbu navyšovat, a to s účinností od 1. července 2020 o 500 korun měsíčně, s účinností od 1. ledna 2021 o 200 korun měsíčně a s účinností od 1. ledna 2022 pak o dalších 200 korun.

Ambulantní specialisté jsou tímto krokem velmi rozhořčeni, a proto napsali otevřený dopis jak premiérovi, tak ministrům zdravotnictví a financí. Ale neslyšíme tady ani od jednoho ministra, ani od pana premiéra, že by se o tom vůbec zmínili. Lékaři varují, že pokud bude vláda na škrtech trvat, bude to mít dopad také na pacienty, jak uvedl Zdravotnický deník. Ambulantním specialistům se navíc od druhé poloviny roku 2021 změnilo spektrum pacientů. Přibývá totiž lidí s chronickými postcovidovými potížemi, mnozí navíc odkládali návštěvu lékaři kvůli strachu z pandemie. Zdražování režijních položek a změna spektra pacientů bude zcela jistě pokračovat v roce 2023, a to i tehdy, pokud pandemie skončí. Neskončí-li, bude situace spíše gradovat, píší specialisté ve svém otevřeném dopise.

Ve zmíněném dopise uvedli konkrétně čtyři důvody, podle kterých snížení plateb za státní pojištěnce je neuvážené, na které upozornil právě web Naše zdravotnictví. Prvním důvodem je vysoká míra inflace, kvůli které rostou ceny energií, pohonných hmot, potravin, což podle České lékařské komory povede také ke tlaku zaměstnanců na zvyšování plateb, platů a mezd. V této souvislosti je třeba připomenout, že zdravotnictví je personálně zdevastované, a pokud nebudou zdravotnická zařízení schopna nabízet atraktivní mzdy, bude se tato krize dále prohlubovat, varuje opět prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Druhým důvodem je epidemie onemocnění covid-19, která podle prezidenta České lékařské komory ještě neskončila. Cituji: Zdaleka nejde jen o současnou začínající takzvanou sekundární vlnu omikronu, mnohem horší je to, že nikdo neví, co nás čeká na podzim. S epidemií souvisí i odložená zdravotní péče, kterou přesto pacienti potřebují a nyní se bude muset hodně dohánět. Šlo nejenom o preventivní vyšetření, ale například také o operace, jejichž opakované odkládání způsobuje pacientům zbytečné utrpení a zhoršuje kvalitu jejich života. Vůči těmto lidem, kteří rovněž patří mezi oběti epidemie, máme dluh, který bychom jim měli splatit tím, že jim potřebnou zdravotní péči co nejdříve poskytneme. Zdravotníci se pochopitelně budou snažit skluz dohánět, ale tyto výkony budou muset zdravotní pojišťovny zaplatit, upozorňuje opět prezident lékařské komory Milan Kubek.

Do toho se ještě přidal čtvrtý a důležitý důvod a to je migrační vlna vyvolaná válkou na Ukrajině. Statisíce uprchlíků budou potřebovat zdravotní péči a i tuto péči musí někdo zaplatit. Vzhledem k tomu, že většinu uprchlíků, kterým chceme pomáhat, tvoří ženy a děti, ale také nemocní lidé, bude potřeba zdravotní péče z jejich strany obrovská. Naše zdravotnictví čeká enormní zátěž, uzavírá tímto výrokem prezident České lékařské komory Milan Kubek svůj rozhovor pro web Naše zdravotnictví. Že doposud žádná vláda nepřistoupila ke snižování platby za státní pojištěnce, a i když státní rozpočet bez vážných by se neměl prohlubovat svůj deficit, šetřit zrovna na zdravotnictví nepovažuje Kubek v současné krizové době za příliš prozíravé. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP