(17.20 hodin)
(pokračuje Karla Maříková)
Já už jsem se zmínila, že také právě uprchlíci z Ukrajiny se stanou státními pojištěnci a nepochybně budou potřebovat zdravotní péči. Česká republika uděluje uprchlíkům vízum za účelem strpění, po jehož získání se uprchlíci řadí mezi takzvané státní pojištěnce a budou mít nárok na plnohodnotné čerpání péče ze systému veřejného zdravotního pojištění. Jde o několik set tisíc lidí, což se do výdajů pojišťoven také promítne. Pokud se množství uprchlíků v Česku přiblíží půl milionu, bude to znamenat nárůst výdajů veřejného zdravotního pojištění o 16 až 17 miliard korun a upozornil na to na Twitteru dokonce bývalý ministr financí za TOP 09, tedy za jednu z vládních stran, a současný místopředseda Správní rady VZP Miroslav Kalousek. Přístup vlády, která se rozhodla šetřit na systému veřejného zdravotního pojištění, kritizoval také prezident Miloš Zeman: Tady se říká, že pojišťovny mají rezervy ve výši zhruba 50 miliard. To, co nevíme, je, že tyto rezervy mohou být vyčerpány v průběhu měsíce a půl. To je expertní stanovisko ze zdrojů pojišťoven, poukázal prezident Miloš Zeman.
Zdravotní pojišťovny letos plánovaly s deficitem ve výši 9,5 miliardy korun, počítaly s příjmem ve výši 431,2 miliardy korun a výdaji ve výši 440,7 miliardy korun. Zdravotní pojišťovny měly ke konci roku 2021 celkové zůstatky na bankovních účtech ve výši přibližně 51,8 miliardy korun, z čehož přibližně 23,6 miliardy korun na takzvaném základním fondu zdravotního pojištění, ze kterého se hradí zdravotní péče. Loni se počítalo s deficitem ve výši 50 miliard, kvůli pandemii koronaviru nicméně se predikce nenaplnila a deficit činil přibližně 13 miliard.
Naše zdravotnictví bylo v minulosti velmi podfinancované, nyní je však srovnatelné s úrovní běžnou ve vyspělých zemích na západ našich hranic. Výše výdajů na zdravotnictví v poměru k velikosti hospodářství neboli HDP se za poslední čtyři roky přibližovala úrovni nejvyspělejších evropských států a díky tomu se zlepšilo hospodaření nemocnic, platy zdravotníků a dostupnost zdravotní péče. Snížení plateb za státní pojištěnce zásadně ohrožuje dosavadní pozitivní trend financování nejlepší, ale také nejnákladnější zdravotní péče. Více peněz, které stát zaplatí za státní pojištěnce, umožňuje například zvýšit platy anebo mzdy ve zdravotnictví. Rozhodnutí vlády zmrazit pro rok 2022 platby za státní pojištěnce je velkou chybou, na kterou doplatí samotní pacienti, a to snížením kvality a dostupnosti zdravotní péče. A je to historicky poprvé, co nějaká polistopadová reprezentace se odhodlala ke škrtům plateb za státní pojištěnce a fakticky zmenšila objem peněz na zdravotní péči.
Vládní škrty ohrožují finanční stabilitu zdravotních pojišťoven a ekonomiku poskytovatelů zdravotních služeb. Z toho důvodu dávám návrh na zamítnutí v prvním čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Ano, já registruji, že tady padl návrh na zamítnutí v prvním čtení. O tomto návrhu se bude hlasovat, až proběhne kompletně celá obecná rozprava, jenom to konstatuji. Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. A další, kdo je přihlášen do rozpravy, je pan poslanec Jan Síla. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Síla: Dobrý den, paní předsedající, dámy a pánové. Já bych se hrozně rád taky vyjádřil tady k tomu současně projednávanému návrhu, vládnímu návrhu zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ale zjistil jsem, že vlastně všichni moji předřečníci už řekli to, co jsem měl původně připraveno, takže se zmíním jenom v krátkosti, nebudu zdržovat a svůj názor vyjádřím pár slovy.
V tomto návrhu zákona jde o snížení plateb za asi 6 milionů státních pojištěnců o 400 korun měsíčně. Vládním nařízením Babišovy vlády 252/2021 Sb. byl stanoven vyměřovací základ pro výpočet pojistného na rok 2022 14 570 korun. Z tohoto byla vypočítána měsíční platba za státního pojištěnce 1 967 korun, což platí dosud a mělo by to platit až do 30. června letošního roku. Vláda premiéra Fialy se rozhodla, že bude vylepšovat státní rozpočet vyrážením klínu klínem a sníží platby za státní pojištěnce od 1. 7. 2022 o 400 korun na hodnotu 1 576 korun, což odpovídá vyměřovacímu základu předloňského, nikoliv loňského roku, jak proponuje premiér.
SPD s tímto krokem zásadně nesouhlasí a bude proti němu razantně protestovat, a to z těchto důvodů - já tady vyčtu jenom základy, protože tady byly tyto důvody rozebírány už dost důkladně, já jenom řeknu body. Za prvé je to vysoká míra inflace, kvůli které rostou ceny energií, pohonných hmot, potravin, to znamená vstupy, všechny vstupy poskytovatelů zdravotní péče. Za druhé je to epidemie covid-19, která ještě neskončila, a nikdo neví, jak se bude chovat na podzim. Za třetí je to odložená zdravotní péče v době pandemie, kterou nelze odkládat a bohužel která se bude muset provádět, a někdo ji taky musí zaplatit. A za čtvrté je to neočekávaná migrační vlna vyvolaná válkou na Ukrajině. Statisíce válečných uprchlíků se staly vlastně taky státními pojištěnci a budou potřebovat zdravotní péči.
Jak vidíme, naše zdravotnictví bude vystaveno letošní rok enormní zátěži. Vláda by jistě měla z vážných důvodů neprohlubovat deficit státního rozpočtu, ale šetřit zrovna na zdravotnictví v současné krizové době není příliš prozíravé. Poslanecký klub SPD bude hlasovat proti přijetí návrhu novely zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já děkuji a vy jste ale přihlášen ještě jednou. (Poslanec Síla už nechce vystoupit.) Nebudete využívat, dobře, děkuji mnohokrát. Takže děkuji za dodržení času. A nyní, kdo je přihlášen do obecné rozpravy, je pan poslanec Jaroslav Dvořák. Prosím ho, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Dvořák: Dobrý den. Vážené dámy a pánové, moji předřečníci, hlavně kolegové lékaři, už řekli většinu toho, takže hodně zkrátím svůj projev s tím, že vlastně všichni tady mluvíme o redukci financí pro zdravotnictví přes platby, přes státní pojištěnce. Navíc, ještě tady nepadlo, že navíc tam budou škrty v rozpočtové kapitole Ministerstva zdravotnictví ve výši zhruba 6 miliard korun, takže dohromady už je to 20 miliard. Zdravotnictví se tak stává resortem, který by měl nejvíce šetřit, a to v době, kdy má za sebou dvouletý boj s pandemií koronaviru, a kdo ví, jak tomu bude na podzim, a před sebou aktuální financování poskytování zdravotní péče také pro uprchlíky z Ukrajiny, které bude financováno stejně jako u státních pojištěnců a pojištěnců obecně.
Důvody, ty už tady byly také uvedené, vysoká míra inflace, kdy - já pracuji jako ambulantní specialista - tak narůstají vstupy, ať už jsou to energie, nebo vodné, stočné, nájmy. Pak dále, epidemie nemoci covid-19 neskončila, nevíme, co nás čeká na podzim. Může to být celkem benigní stávající forma, ale také tam může být nějaká zmutovaná forma, která zatíží jak nemocniční, tak ambulantní sektor novými těžkými pacienty. No a pak již mnohokrát uvedená migrační vlna, kdy statisíce uprchlíků budou potřebovat zdravotní péči.
Působením epidemie nemoci covid-19 musela být omezována ostatní zdravotní péče, bylo odkládáno velké množství zdravotních výkonů, které však pacienti potřebují. Třeba pacienti v oboru ortopedie - já jsem tedy neurolog, ale v oboru ortopedie, tam se prodlužují čekací doby na operace kyčlí a kolen na neúměrně dlouhou dobu. Vlastně občané České republiky již na to doplácejí, na důsledky epidemie, a teď samozřejmě jsme povinni se postarat o asi 330 000 nových pojištěnců z Ukrajiny. Tu současnou uprchlickou vlnu tvoří skutečně spíše děti. U nás na Valašsku, kde působím, je katastrofální nedostatek pediatrů, praktických lékařů, zubařů, třeba i dětský psychiatr tam vůbec neexistuje, dětského neurologa si teď vychováváme sami. Katastrofa, obrovské čekací doby. A samozřejmě musíme pokrýt i požadavky ze strany nových imigrantů a doplatí na to naši pacienti.
Vlastně víceméně všechno, co jsem si tady připravil, už bylo řečeno mými kolegy, víceméně jsem jenom navázal v takových krátkých informacích a děkuji za pozornost.***
