(8.20 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)
A kdybychom ještě chtěli, tak garantuji, že najdeme těch peněz více, i z Modernizačního fondu, možná bude vyšší zisk ve společnosti ČEZ. A to beru jenom tyto dva zdroje. Máme tady ještě další zdroje, které jsou v důsledku třeba inflačních příjmů a tak dále. Ale já to záměrně páruji jenom s tím, co se týká energetiky, ať je to férové. Tak mi prosím řekněte, proč tyhlety vyšší příjmy, které budeme mít zcela evidentně v důsledku energetické krize, proč je nepoužijeme na podporu energetiky, respektive růstu cen energií? Vše by bylo vyřešeno, a jak by se to dotklo občanů a firem, záleží na tom, jak by se to zkombinovalo s dépéháčkem - kdybych tam nedal dépéháčko a bavili bychom se jenom o obnovitelných zdrojích, tak je to kolem 15, někde třeba i o 20 procentech. A to není málo. Představte si, že firmy dneska platí třeba trojnásobně, čtyřnásobně víc, a jestliže by ušetřily 20 %, notabene by to pro ně bylo i trošku satisfakcí za to, že i díky těm firmám máme vyšší příjmy z emisních povolenek. Já myslím, že to je férové řešení, že to není žádný populismus, že to je rozumně vymyšleno, a hlavně toto se využívá i v ostatních zemích. Německo to takhle velmi elegantně nastavilo. Ano, Německo to nenastavilo stoprocentně, to znamená, že by všem odpustilo 100 % plateb za obnovitelné zdroje, ale plus minus dalo to někde na 50 %. Ale pozor, v Německu také neměli ten solární tunel. Tam když podporovali, tak podporovali rozumně, a to tak, že budovali obnovitelné zdroje a současně tam byla přiměřená podpora. U nás jsme to udělali tak, že jsme do toho nacpali 600 miliard korun, výroba elektřiny bude necelé 3 % a máme tady tunel, jako když se ukradl Karlštejn. Tak alespoň ukažme těm lidem, že v dobách zlých dokážeme s tímhle pracovat a umíme si na ty peníze, které se tam platí, sáhnout a dokážeme to vyřešit.
Věřím, že jsem ukázal návod, který je rozumný, který nemá nic co společného s populismem a který by pomohl všem. A prosím, pokud kdokoliv bude vystupovat, tak mi řekněte, co je na tomhle návrhu špatně. A děkuji všem, s kterými komunikuji, i z opozice, kteří to berou jako jeden z nejrozumnějších návrhů, který tady je. Ale není to jenom o mně, je to o tom, abyste i vaše vládní činitele o tom přesvědčili. Bude stačit jedna jediná věc, ať se přijmou tyto zákony a ať vaši vládní činitelé, když budou chtít, mohou toto zaktivovat. A když ne, tak nezaktivují, nestane se vůbec nic, ale mají ten nástroj v ruce. Děkuji mockrát. (Potlesk z řad ANO.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo a nyní s přednostním právem paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, krásný den, ráda vás zase vidím, a dovolte mi, abych vám řekla, proč se střetáváme na této mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, kterou iniciovalo hnutí ANO. Česká republika je podle informací Eurostatu zemí s třetí nejvyšší inflací celé Evropské unie. Podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen jsme měli v březnu 11,9 % meziroční nárůst inflace. Dle indexu spotřebitelských cen, který kvantifikuje ČSÚ a obsahuje také takzvané imputované nájemné, což je specifikum České republiky - přepočítává se vlastně i vlastní bydlení - jsme v březnu 2022 dosáhli závratných 12,7 %, což bylo o 1,6 procentního bodu více než v únoru. Odborníci tomu říkají takzvaná pádivá inflace, přičemž guvernér Jiří Rusnok avizoval, že strop inflace může být až o několik procentních bodů vyšší, a to na hranici 14 %. Zrychlil zejména růst cen pohonných hmot a olejů - na 50,6 %. V únoru to bylo jenom - v uvozovkách jenom - 31 %, ceny elektřiny o 24,7 %, v únoru 22,6 %, zemního plynu o 37,7 %, v únoru o 28,3 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytů o 16,4 %, v únoru 14,5 %, tepla, teplé vody o 13,9 %, v únoru 12,4 %. Vzrostly také ceny nájemného z bytu o 4,4 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, tuhých paliv o 19,9 %. Potraviny - byly meziročně vyšší ceny mouky o 30,3 %, polotučného trvanlivého mléka o 20,1 %, másla o 31,9 % a brambor o 21,4 %.
Mezi listopadem 2021 a březnem 2022 nárůst cen potravin, co je konec naší vlády a současnost, pár měsíců, dovolte mi ještě pár čísel. Když jsme odcházeli, byla cena másla dle dat ČSÚ 168,87 korun za kilo, nyní je dle ČSÚ cena másla 178,66 korun za kilo. Chléb stál 29,82 korun za kilo, dnes stojí 34,88 korun za kilo. Kuřecí celé 58,44 korun, dnes lidé zaplatí 61,70 korun za kilo. Vepřová šunka zdražila z 220,71 korun za kilo na 236,97 korun za kilo. Vepřová pečeně stála 88,23 korun za kilo a dnes stojí 96,35 korun za kilo. Pomeranče stály 25,13 korun za kilo, dnes 27,95 korun za kilo, rajská jablka červená 64,96 korun za kilo, nyní 82,31 korun za kilo. Eidam vyšel na 163,15 korun za kilo, nyní vyjde na 185,24 korun za kilo. Hladká pšeničná mouka stála dříve 14,41 korun za kilo, dnes stojí 16,31 korun za kilo. Ceny oděvů vzrostly o 19,9 % a obuvi o 15,4 %. Zdražení veřejné dopravy je o 21,6 %.
V důsledku takto extrémně vysoké inflace české domácnosti rekordně chudnou, protože pokles reálné mzdy v roce 2022 je predikován až ve výšce 7 % a v druhém kvartále tohoto roku dokonce pokles reálných mezd atakuje 10 %.
Hodnota důvěry takzvaného indexu ekonomického sentimentu je u českých spotřebitelů nejnižší za téměř deset let, na úrovni 81,3 - a stále dynamicky klesá. V tomto ohledu musím bohužel konstatovat, že vláda dělá velmi, velmi málo. Pomoc, kterou představila, očividně nefunguje. Rekordní růst cen ohrožuje nejen příjmově nejslabší vrstvy obyvatelstva, ale je zasažena již také střední příjmová vrstva obyvatel této země.
Fenomén růstu cenové hladiny je možné sledovat nejen v České republice, ale i v okolních zemích. Jde v podstatě o globální fenomén. Jeho příčinou je narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů v důsledku zdravotnické krize, monetární expanze většiny zemí světa a samozřejmě je situace akcelerovaná konfliktem na Ukrajině.
Skokový nárůst cen primárně energií řešila již naše vláda. Na prudký nárůst cen energií na světových trzích reagovala naše vláda generálním pardonem daně z přidané hodnoty za dodání elektřiny nebo plynu za listopad a prosinec minulého roku. Tento generální pardon, který jsem ještě jako ministryně financí podepsala, výrazně pocítili všichni čeští spotřebitelé. Návrh na snížení DPH se projevil za listopad podle Českého statistického úřadu snížením cen elektřiny o více než 16 %, plynu o více než 11 %. Vzhledem k mimořádné situaci, která pokračovala i v roce 2022, naše vláda taktéž schválila návrh novely zákona o DPH, která by dodávky elektřiny a plynu osvobodila o celou výši DPH 21 % po dobu celého aktuálního roku 2022. Ve výsledku by došlo ke snížení dopadu nárůstu cen energií pro všechny odběratele, a tedy všechny české domácnosti a podniky bez výjimky. Bohužel, náš návrh byl pětikoalicí bez diskuse zrušen a od té doby nebyla vláda schopna ani ochotna reagovat na tuto inflační situaci. Naše hnutí přitom poskytlo jasný recept, jak pomoci občanům. Tento recept aplikují v mnohých zemích Evropské unie a mají jasné výsledky. ***
