(19.20 hodin)
(pokračuje Jaroslav Faltýnek)
Nová SZP má platit od 1. ledna 2023. Ještě dnes není strategický plán schválen a odhad je, že bude schválen nejdříve v září. Tak jak se stihnou naši zemědělci na to připravit, když se seje vlastně v srpnu? Některé plodiny se sklidí v srpnu a vzápětí nato se tam seje v rámci osevních postupů nějaká další plodina. Nemám odvahu, jak tady kolega Kott na mě pokřikuje, říct, že to je řepka, která se seje v srpnu. Jinak ten pyl, který máme všichni na autě, není z řepky, ten je z borovic a z jehličnanů.
Takže myslím si, že je i teď doba na to, a debata zástupců odborné veřejnosti s Ministerstvem zemědělství samozřejmě je, že by stálo za to se bavit i o Green Dealu, o přehodnocení Zelené dohody, protože požadovat ve stávající situaci nechávat velkou plochu orné půdy ladem mně moc tedy strategické nepřipadá, a navíc snižovat dramaticky spotřebu hnojiv a pesticidů, když Česká republika, ale to všichni vědí, vlastně je ve spotřebě pesticidů v kilech účinné látky na hektar hluboko - je na 2 kilech a Belgie má 8, Itálie 8, Slovinsko, Portugalsko, Kypr, Španělsko, Francie, Německo, Rakousko, Velká Británie, Irsko, Maďarsko, Finsko - jsou všichni před námi ve spotřebě pesticidů násobně, násobně! A u hnojiv Česká republika je stejně tak nějakých 110 kilo čistých živin na hektar, ale Irsko, Malta je na 500, Lucembursko, Belgie, Slovinsko, Chorvatsko, Británie a tak dále a tak dále, Řecko, Francie, Španělsko - zase před námi v intenzitě zemědělské výroby a ve spotřebě pesticidů a hnojiv.
Když jsem dělal v roce 1987 až 1988 agronoma v zemědělském družstvu, tehdy byla republiková spotřeba hnojiv někde kolem 200 kilo na hektar čistých živin. Tak jsme od toho zaplaťpánbůh pryč, nehnojí se tolik, jsme dneska na 120 kilech, ale jít ze 120 kil o 30 % dolů a v Irsku z 500 kilo o 30 % dolů, tak rozumíme si, v té konkurenční výhodě, respektive naší nevýhodě, jak bychom dopadli. A podle studií zemědělských odborníků by samozřejmě tohle snížení spotřeby znamenalo snížení výroby o 20 až 30 %, což za stávající situace si myslím, že by to nebylo úplně fajn.
Ještě k tomu zvýhodňování těch, co nic nedělají. Nad tím by bylo dobře se zamyslet a podpořit spíš víc ty zemědělce, kteří vyrábějí potraviny. A o tom už jsem mluvil, to je ta otázka platby na první hektary, ale o tom se vede debata. Pan ministr něco na vládu donese v této záležitosti.
A poslední věc, kterou bych zmínil, je asi otázka značení českých potravin, ale tam je to spíš otázka Potravinářské komory tak, abychom propagovali na pultech české potraviny, aby zákazník poznal jasně, když dneska přichází do obchodu, tak ze zákona je povinnost, a byla to také šílená debata v tom předminulém volebním období, že víno značíme vlastně jako v Rakousku - má rakouskou vlajku, na Slovensku má slovenskou a v Čechách už má naštěstí českou, takže když přijdu do obchodu, vidím, že si kupuji české víno, protože tam je na záklopce česká vlajka.
Takže tolik jenom zhruba z mé strany. Omlouvám se tedy za směs čísel a odborných pojmů, ale já jsem se snažil držet tématu a nějak tu debatu otevřít, protože jsou tady nějaké nástroje, které by mohly jednak zvýšit naši soběstačnost ve výrobě základních potravin, a současně také snížit alespoň částečně ceny na pultech pro naše spotřebitele. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. A další, kdo je přihlášen s přednostním právem, je pan předseda hnutí ANO, pan Andrej Babiš. Připraví se pan Radim Fiala. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Andrej Babiš: Dobrý podvečer. Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, doufám, že teď budu moci mluvit bez toho, aby mě někdo vypnul, jak se to stalo dneska na interpelacích, ale já tomu rozumím, že jsou nějaká pravidla. Já se stále hlásím na ty interpelace a většinou ty moje přihlášky končí na konci odzadu, takže já vlastně za pět týdnů můžu promluvit na pana premiéra - se mi povedlo - vždycky dvě a jedna minuta.
Ale my jsme dneska hodinu a půl v úžase sledovali vystoupení pana premiéra a já teď nevím, jestli pan premiér tomu věří a už se sám přesvědčil o těch nesmyslech a nepravdách, které tady padají, a ta strategie je jasná. Vlastně opakovat ty nepravdy - to znamená, že naše země je předlužená. Lež! O tom, že jsme se rychle zadlužovali - také lež, protože paní Schillerová vlastně vydávala dluhopisy s předstihem za výhodných podmínek.
Takže jedna strategie je lhát a říkat pravdu. Například pan premiér dneska říkal, že zvládl uprchlickou krizi. Tak před chvílí pan primátor Hřib vyzval vládu, že pokud něco neudělá konečně do úterý, zavře vysočanské centrum a pražské Hlavní nádraží je plné ukrajinských Romů, kteří tam jsou za skutečně nedobrých podmínek. Takže já nevím, jak se zvládá ta krize.
Covid? Dneska pan premiér o tom nemluvil, pan premiér mluví o inflaci. A já fakt už tomu nerozumím, protože pan premiér říká, že má protiinflační rozpočet, čemuž bych rozuměl, protože vlastně ten první rozpočet vzal lidem peníze, tak je protiinflační. Ale zároveň dneska nebo včera přišel deštník proti drahotě - 100 miliard. Takže pan premiér říká: Tady dám 100 miliard, to není proinflační, a ta zlá Babišova vláda, která za dva roky covidu dala zaměstnavatelům a občanům a živnostníkům 700 miliard korun - v porovnání s Francii, Macron dal 600 miliard euro, to je 15 000 miliard korun, to je třikrát víc na Francouze než na českého občana, tak to je zase ta inflace. Tak já už skutečně tomu nerozumím a jsem úplně v šoku, jak je možné, že pan premiér tohle stále opakuje, že neříká pravdu, že jsou to rozporuplná vyjádření, která nemají logiku.
Pan premiér také rád říká, že zařídil Dukovany. Nezařídil Dukovany! Dukovany zařídil Havlíček! Havlíček tu není. Pan premiér říká, že zařídil v Evropské unii energetickou soběstačnost. To také není pravda. Pan premiér si nenašel čas na Macrona. Sedí vedle něj tady na Evropské radě. Dvakrát mu zrušil schůzku. Lídr Evropy do 1. července.
Takže tato vláda stále opakuje nepravdy a přisvojuje si naši práci. Dukovany: kdybychom my spustili tendr před volbami, to by byl řev provládních médií, která samozřejmě vyhrála volby této vládě, tak samozřejmě by křičela, co to je vlastně, co to je... Takže já tomu nerozumím a samozřejmě si nestěžuji. Mám v pondělí nejvíc sledovaný politický pořad Čau lidi, kde se k tomu vyjadřuji a kde pana premiéra interpeluji, protože tady vlastně paní místopředsedkyně mi vypnula mikrofon a nemohl jsem se k tomu vyjádřit.
Já jsem se v tom vystoupení snažil vysvětlit panu premiérovi, jak to vypadá na úřadech práce, jak skutečně ti lidé nemají peníze, nedostávají ty peníze, a také jsem navrhl tři věci, které by se měly změnit. Ale v podstatě vládu to nezajímá, naše návrhy je nezajímají. Řekl jsem: ti, kteří mají nárok na doplatek na bydlení, na příspěvek na bydlení, aby to nemuseli dokladovat každý kvartál, aby to bylo jednou za rok, aby datum výplaty dávek bylo jednotné, aby, když tedy udělali aplikaci pro ukrajinské uprchlíky, aby to udělali i pro české občany. Takže to byly ty návrhy. Ale co následovalo? Pan premiér okamžitě útočí a říká: A co jste udělali za vaší vlády? No, tak já se můžu zeptat, kdo tady co udělal od roku 1990 do roku 2002, kdy tady vládly dvě strany - ODS a ČSSD. Pamatujeme si na opoziční smlouvu. A tyhle dvě strany rozprodaly naši zemi za hubičku, že nemáme téměř nic, a také zničily zemědělství a potravinářství. ***
