(20.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale přece jenom, jak se zvýšil počet poslankyň a poslanců v sále, tak hluk narůstá. Poprosím vás o ztišení... Poprosím vás o ztišení! A prosím, pokračujte.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Samozřejmě jsme na obcích i na krajích - většina z nás tady buď jsou obecními zastupiteli, nebo krajskými zastupiteli, je tady mnoho starostů, místostarostů, jsou tady členové krajských rad, tak samozřejmě jsme si to odpracovali. A odpracovali jsme si to skutečně na těch místních úrovních. No tak to je logické, protože to je práce obecních a krajských zastupitelstev. Takže to, že konají svoji práci, za to je určitě potřeba poděkovat. Ale je to úplně stejné, jako jsme si odpracovali spoustu věcí v rámci pandemie. A když se tady někdo něčím holedbá, tak já si vždycky vzpomenu na to, jak se tady holedbala minulá vláda stavem veřejných financí, za které nemohla ona, ale to, že dobře hospodařily právě obce a kraje. Takže abychom si řekli, jak to bylo.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já vám děkuji. V současné eviduji dvě přednostní práva. Nejprve... Máte přednost, pane ministře. Prosím. Máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji vám, pane místopředsedo. Já jsem viděl, jak se poslankyně a poslanci s vědomím toho, že ubývají jména, vracejí do sálu, tak já jim tu radost trochu zkazím. Ale já jsem nechtěl dělat po nějaké gentlemanské dohodě tady s vámi ten trik, že vystoupím až se závěrečným slovem bez možnosti reakce ostatních poslankyň a poslanců. Tedy těm, kdo přispěchali do sálu, asi musím zkazit trochu radost, mám pocit, že po mém vystoupení a po vystoupení pana ministra Síkely možná ještě ta debata chvilku pokračovat bude.
Tak já to vezmu teď od konce, co jsme tady zaregistrovali, a zkusím udržet hladinu hluku a hlasu na menší intenzitě než u pana kolegy Juchelky, pokusím se tady skutečně nekřičet a jenom vysvětlovat a vzít to rychle.
U pana kolegy Králíčka ten poznatek je správný, určitě. My potřebujeme digitalizaci. NAKIT má přesné zadání, co má naprogramovat, pomáhal nám pan plukovník Šnajdárek s Humpem. Prostě ten systém toho, jak v České republice za vaší - a bohužel teď i za naší vlády - vznikají IT produkty, je podivný. Vám to naprogramoval Šnajdárek, nám to naprogramoval Šnajdárek. A teď to předáváme NAKITu. Na tom se úplně moc nic nezměnilo. My naopak se snažíme najít ta systémová řešení a NAKIT už má přesné zadání, jak na to reagovat. Ale obecně máte určitě pravdu. Uživatelská aplikace i pro Ukrajince, kteří přicházejí do České republiky, nějaké informace v mobilu a podobné věci, to je určitě cesta, kterou se vydat chceme, a ten systém jim také nabídnout.
Co se týká pana kolegy Juchelky, pár poznámek. No jistěže tady nemáme přesný přehled o tom, jaké je to číslo. A já znovu opakuju, já jsem měl tu smůlu, nebo štěstí, že jsem byl přítomen celé debatě jako navrhovatel. Vy jste možná některé výseky neslyšel. Tak já ještě jednou zopakuju, to byl odhad vycházející ze zpráv mobilních operátorů, Frontexu. My nejsme hraniční zemí Evropské unie, takže na rozdíl od Slovenska a Polska nemáme přesná čísla o tom, kolik lidí naše území opustilo směr Ukrajina. To je základní problém, který tady je. Snažíme se využívat našeho kontingentu policistů, snažíme se využívat spolupráce, kterou máme. Ale ta přesná čísla prostě nejsou. My se je snažíme v téhle chvíli všemi metodami, které jsem tady popsal a nebudu opakovat, dostat do takového stavu, aby nám to umožňovalo to strategické plánování ve školkách, ve zdravotnictví a podobně. A podle lidí, kteří tomu rozumí, tak já jsem konzumentem těch informací. Přitom když ten systém bude z 85 až 90 % přiléhavý reálnému stavu, tak to plánování skutečně možné je. Že tam bude nějaká chybovost - že nám někdo neoznámí odchod, že se někdo přestěhuje - ta bude vždycky. Ale naší ambicí je, aby byla do nějakých 10, úplně maximálně 15 %. A to je i věc, kterou jsme slíbili hejtmanům. Opakuju ještě jednou, že bychom chtěli na začátku června mít pod kontrolou a případně během té první poloviny června, než proběhnou zápisy do školek, ty regiony, kde bude nějaká největší chybovost, se snažit místním šetřením dostat jasně pod kontrolu. Jiná cesta v tomhle úplně neexistuje.
Další věc - ty realokační mechanismy, na to se ptalo několik lidí. S hejtmany o tom mluvíme, to už jsem tady říkal, je to na jejich výzvu. Máme do 31. 5. představit plán. Spolupracujeme s externími spolupracovníky, kteří připravovali adaptaci Německa na migrační krizi v roce 2015, a z nějakých příkladů dobré praxe vycházíme, jakým způsobem se ti lidé dají motivovat. Já teď nechci říkat definitivní produkt. Příkladově - dají se motivovat samosprávy. Příkladově - dají se motivovat i ti samotní lidé, ať už negativně, nebo pozitivně. To znamená, že v těch lokalitách s největším vytížením je prostě třeba ta dávka nebo motivační faktor finanční nižší než v těch lokalitách, které ještě mají nějaké možnosti a kapacity. Ale to jsou příklady. Já neříkám, že to takhle bude fungovat, co hejtman, to názor. Ta diskuse se vede. Bude to mechanismus především pro ně. Chceme ho na konci května mít připravený, tak to vyplynulo z naší poslední schůzky.
Tak ještě se tady dívám na některé další věci. Realokační mechanismus. Prezentace strategie, ne ty papíry. To je trochu jinak. Buďme k sobě korektní. Opravdu k sobě buďme korektní. My jsme měli povinnost dát do 14. 4. materiál, vy to nazýváte studií, my to nazýváme strategickými východisky, ale ten v systému byl. A potom říkáte, že jsme vám něco hodili na stůl. Jenomže v té době Poslanecká sněmovna nebyla vázána žádným usnesením k danému datu předkládat nějaký materiál, ale na žádost paní místopředsedkyně Vildumetzové jsme vám na další kolo debaty, každému poslanci na jeho e-mailovou adresu, poslali manažerské shrnutí, což není psáno nějakým jiným písmem, je to prezentace v jednotné formě, která jednoznačně byla dána v nějaké kvalitě a byla dána každému poslanci do jeho e-mailové schránky. Tak prosím buďme v tomto i v téhle části diskuse korektní.
K panu poslanci Zlínskému, prostřednictvím pana místopředsedy. Dočasná ochrana je stanovená jako celoevropský legislativní instrument, který nám říká, komu poskytujeme dočasnou ochranu. Jsou to lidé příchozí z Ukrajiny, lidé s ukrajinským pasem a v rámci tohoto legislativního instrumentu není nijak definováno, že zkoumáme, jestli je ten člověk ze Zakarpatí, nebo je z Kyjeva, nebo je z východu Ukrajiny. Je to občan Ukrajiny. Tak je to legislativně stanoveno, tak jsme tady o tom hlasovali a pak se také musíme my podle tohoto pravidla řídit. Ale pan kolega Zlínský, jestli si správně pamatuju, říkal něco v tom smyslu: pošlete je zpátky domů, mají se vrátit. No s tím se počítá. Je to dočasná ochrana, která je na jeden rok. A pokud by někdo z těch lidí i poté chtěl zůstat na území České republiky, po uplynutí instrumentu institutu dočasné ochrany, musí projít klasickým řízením jako kdokoli jiný v neválečné době. Ti lidé se tady automaticky nestanou občany České republiky. Až skončí dočasná ochrana, budou muset projít celým azylovým a jiným procesem jako kdokoli jiný, kdo před válkou přišel do České republiky. Tedy my těm lidem nabízíme - ještě jednou - dočasnou ochranu limitovanou platností tohoto zákona, pro který jsme tady v Poslanecké sněmovně všichni včetně SPD zvedli ruku. Takže ta strategie v tomto ohledu je myslím celkem jasná.
Na paní kolegyni Dostálovou jenom krátké poznámky. Jestli se bude hledat jednotná evropská praxe vyplácení dávek. Tak tady v tom případě je to trochu složité, protože kdyby se hledala jednotná praxe, tak třeba ty západní země jako Nizozemí, Belgie mají tu dávku mnohem, mnohem vyšší, než ji máme my tady v České republice. My tady srovnáváme se dvěma zeměmi, které jste zmínila, já bych uměl srovnat se třemi, kde bych vám řekl, že ta dávka je nepoměrně vyšší. Když se podíváme třeba do Rakouska, a to je náš geografický prostor, a Rakousko, na které zapomínáme, je také výrazně vytíženo migrační krizí, je v číslech na hlavu těsně za námi. ***
