(9.10 hodin)
Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych ve stručnosti připomenul důvody předložení vládního návrhu zákona, který se předkládal v návaznosti na přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady EU číslo 2019/1753, rozsudek Soudního dvora EU C-389/15, kterým se mění zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení. V podstatě šlo o to, že díky tomuto rozsudku Evropský soudní dvůr přišel se zjištěním, že pokud je právní ochrana označení původu realizována jednak národním právním řádem a jednak unijním, unijní pravomoc je výlučná a nemůže být poskytovaná paralelně ještě s národním právním řádem. Takže od toho se vlastně odvíjí tato regulace, která, můžu říci, že je poměrně jednoduchá a musí vyřešit tuto kolizi, která nastává u ochrany označení a zeměpisného původu. To se týká speciálně označení a původu, které chrání nějaké zemědělské výrobky, speciálně potraviny a vína, takže v těchto oblastech je potřeba upravit národní právní úpravu, a to tím způsobem, že se národní právní ochrana už v této oblasti nebude poskytovat, protože se poskytuje unijním právem.
Důležitá na návrhu zákona jsou zejména přechodná ustanovení, kdy se musí dát možnost nositelům práv, kteří dneska čerpají ochranu na národní úrovni, aby ji mohli čerpat nějakým jiným způsobem, čímž myslím buďto tou unijní ochranou, anebo ochranou mezinárodní, a proto jsou tam přechodná ustanovení, aby tito nositelé práv měli šanci požádat si do 14. září, zdali chtějí v této ochraně pokračovat, a pokud ano, tak v jaké formě, jestli v té unijní, nebo v té mezinárodní. To datum je zvoleno cíleně, protože navazuje na nařízení Evropské unie, které stanovuje deadline 14. listopadu, kde členský stát musí Evropské komisi předložit vlastně tyto změny, aby je Evropská komise potom dál nějakým způsobem řešila. Takže je to opět věc, která z unijního pohledu spěchá, nicméně důvod toho spěchu je trošku odlišný od toho, co zde máme obvykle, kdy nám hrozí infringement. V těchto případech infringement v zásadě nehrozí, nicméně hrozí to, že pokud bychom to neprojednali nějak rychle, tak by se nemusela stihnout ta lhůta, my bychom ty nositele práv dostali do velmi nekomfortní situace a v zásadě by jim padla ta národní ochrana. Proto vás žádám, abyste tento návrh zákona propustili do třetího čtení.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu, dále byl tisk přikázán také zemědělskému výboru. Usnesení výborů nám byla doručena jako sněmovní tisky 161/1 až 3.
A nyní poprosím, aby se ujal slova zpravodaj hospodářského výboru, pan poslanec Michael Rataj, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru, případně odůvodnil případné pozměňovací návrhy. Prosím.
Poslanec Michael Rataj: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážení páni ministři, vážení páni poslanci, paní poslankyně, dovolte mi, abych přednesl usnesení hospodářského výboru ze 7. schůze, která proběhla 14. dubna 2022, k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů: "Hospodářský výbor se po vyslechnutí výkladu předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví Josefa Kratochvíla usnesl na tomto znění:
I. Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 161 ve znění předloženého vládního návrhu zákona.
II. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona.
III. Pověřil mne, abych tuto zprávu přednesl v Poslanecké sněmovně."
Tak to je vše, děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane zpravodaji, můžete přijmout místo u stolku zpravodajů. A poprosím ještě pana zpravodaje zemědělského výboru, poslance Karla Smetanu, aby nás pan poslanec informoval o projednání návrhu v zemědělském výboru, popřípadě... Není zájem, dobře.
Tímto tedy otevírám obecnou rozpravu a rozhlížím se, zda je do obecné rozpravy někdo přihlášen. Není-li tomu tak, tedy obecnou rozpravu končím.
A zahajuji rozpravu podrobnou. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Opět nevnímám žádnou přihlášku do podrobné rozpravy, takže i tu končím.
Tímto, protože nemáme žádné hlasovatelné návrhy, končím i druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji, my můžeme uzavřít tento bod a postoupit k bodu dalšímu.
Ještě načtu v mezičase došlou omluvu pana poslance Josefa Fleka z dnešního jednání schůze Poslanecké sněmovny z důvodů zdravotních.
A nyní otevírám bod číslo 77, je to
77.
Návrh poslanců Radka Vondráčka, Petra Sadovského, Martina Kukly a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 192/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji tímto, že je toto navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 192/1 a já poprosím, aby tento předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, ujměte se slova.
Poslanec Radek Vondráček: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokusím se stručně uvést novelu jako zástupce 53 předkladatelů tohoto zákona. Určitou souhrou okolností jsem se stal tedy zástupcem předkladatelů, ačkoli to, co budu prezentovat, je vlastně výsledkem jednání a nějakých nalézání kompromisů ještě minulého volebního období, u kterého jsem nebyl osobně přítomen. Já jsem paradoxně spíše pachatelem toho původního zákona, který zrušil Ústavní soud.
Většina z vás ví, o co se jedná. Je to novela, která reaguje na ústavní nález ze dne 11. 2. 2020, číslo jednací 38/17, který odložil vykonatelnost k 31. 12. 2020. To znamená, tento ústavní nález zrušil předmětnou část zákona a dal zákonodárcům možnost, aby do 31. 12. 2020 sjednali nápravu a upravili vzniklou díru v zákonu o střetu zájmů. Bohužel, v předchozím volebním období se nenašla dostatečná shoda na tom, aby byla přijata novela. Ačkoli došlo k jednání na půdě ústavně-právního výboru a k přijetí kompromisního znění, následně došlo k načtení dalších pozměňovacích návrhů, debatu se nepodařilo ukončit a celý ten zákon skončil neprojednán ve třetím čtení. ***
