(pokračuje Olga Richterová)

77.
Návrh poslanců Radka Vondráčka, Petra Sadovského, Martina Kukly a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 192/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji tímto, že je toto navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 192/1 a já poprosím, aby tento předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, ujměte se slova.

Poslanec Radek Vondráček: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokusím se stručně uvést novelu jako zástupce 53 předkladatelů tohoto zákona. Určitou souhrou okolností jsem se stal tedy zástupcem předkladatelů, ačkoli to, co budu prezentovat, je vlastně výsledkem jednání a nějakých nalézání kompromisů ještě minulého volebního období, u kterého jsem nebyl osobně přítomen. Já jsem paradoxně spíše pachatelem toho původního zákona, který zrušil Ústavní soud.

Většina z vás ví, o co se jedná. Je to novela, která reaguje na ústavní nález ze dne 11. 2. 2020, číslo jednací 38/17, který odložil vykonatelnost k 31. 12. 2020. To znamená, tento ústavní nález zrušil předmětnou část zákona a dal zákonodárcům možnost, aby do 31. 12. 2020 sjednali nápravu a upravili vzniklou díru v zákonu o střetu zájmů. Bohužel, v předchozím volebním období se nenašla dostatečná shoda na tom, aby byla přijata novela. Ačkoli došlo k jednání na půdě ústavně-právního výboru a k přijetí kompromisního znění, následně došlo k načtení dalších pozměňovacích návrhů, debatu se nepodařilo ukončit a celý ten zákon skončil neprojednán ve třetím čtení.

Podstatou je, že Ústavní soud trvá na tom, že musí být výslovné zakotvení požadavku předchozí žádosti o nahlížení do Centrálního registru oznámení u všech kategorií veřejných funkcionářů, tedy nikoliv pouze u veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů, jak je tomu dle současné právní úpravy. Zrušení předmětných ustanovení, která blíže konkretizovala rozsah nahlížení do centrálního registru oznámení u jednotlivých kategorií veřejných funkcionářů, odůvodnil Ústavní soud nepřípustným zásahem do práva na soukromí a práva na informační sebeurčení veřejných funkcionářů, který selhal v testu potřebnosti takového zásahu, tedy v rámci širšího testu proporcionality. Podle Ústavního soudu by měl přístup k údajům s oznámením být podmíněn žádostí o nahlížení do Centrálního registru oznámení u všech veřejných funkcionářů. Je nutno zmínit, že Ústavní soud s ohledem na vázanost petitem návrhu zrušil pouze ustanovení 14b odst. 1 písmeno a), b) a c), tedy ustanovení, která vymezují rozsah nahlížení do centrálního registru, a nikoli ustanovení § 13, odst. 3, které zakládá subjektivní právo nahlížet na oznámení evidovaná v Centrálním registru oznámení i bez předchozí žádosti, které napadeno nebylo. Ale z argumentace Ústavního soudu přitom je zjevné, že tento shledal protiústavní právě ten § 13 odst. 3.

Proto se v návaznosti na tuto změnu navrhuje podrobněji upravit pravidla pro identifikaci, autentizaci žadatele o nahlížení, a to s ohledem na potřebu předcházet neoprávněnému nakládání s údaji získanými z oznámení veřejných funkcionářů, a dále potřebu předcházet žádostem sledujícím šikanózní cíle. V návaznosti na tuto změnu se navrhuje podrobněji upravit také pravidla pro identifikaci žadatele o nahlížení. Rozsah zveřejňovaných údajů zůstává v návrhu zachován. Sekundárně a nesouvisle novela odstraňuje dosavadní legislativní nedůslednost, když vyjímá z kategorie veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 2 písmeno b) člena statutárního orgánu, člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu. Ačkoli tato interpretace už vyplývá z historického výkladu zákona o střetu zájmů, novela tuto otázku staví najisto.

Poslední výraznou změnou je, že přichází se zúžením osobní působnosti zákona, když z jeho dosahu vyjímá místostarosty obcí, vykonávající přenesenou působnost v základním rozsahu, to znamená jedničkových obcí, a členy rady těchto obcí, a obcí s pověřeným obecním úřadem, takzvaných dvojkových obcí. V obou případech nebyli tito funkcionáři pro výkon dlouhodobě uvolněni.

Ta novela je poměrně stručná, vejde se na dvě A4, přesto svým dosahem se nás všech dotýká a praktického fungování volených funkcionářů se dotýká.

Chtěl bych znovu zdůraznit, že sice předkladateli je 53 poslanců hnutí ANO, ale samotný text je dílem nějakých jednání předchozího volebního období, která probíhala ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti, které dohlíželo na kvalitu toho legislativního tisku. Výraznou stopu zde zanechala současná paní místopředsedkyně Věra Kovářová, tenkrát z pozice starostů a místostarostů. Velký kus práce odvedl náš poslanec Sadovský. Já jim za to všem děkuji a jsem rád, že tento bod přišel na pořad, a budu ještě mnohem radši, když se nám podaří předvést veřejnosti, že se dokážeme shodnout a že dokážeme nalézt dohodu bez nějakých větších otřesů záplatovat zákon, ve kterém zůstala po rozhodnutí Ústavního nálezu díra, když to tak řeknu.

Stanovisko vlády je nesouhlasné, nicméně chtěl bych tady především zdůraznit, že nesouhlasné je proto, protože se v tom stanovisku uvádí, že ten návrh je z významné části stejný jako tisk 110, což je jiný poslanecký návrh, a to návrh poslanců Jakuba Michálka, Věry Kovářové, Marka Výborného, Marka Bendy a Jana Jakoba. Ano, to gros, reakce na ten nález Ústavního soudu, je stejná. Toto je minimalistická verze, abychom napravili to, co v současné době vlastně je nedostatkem té právní normy, nepouštíme se do dalších témat. Samozřejmě vláda ještě namítá, že určité pochybnosti může vzbuzovat právě rozsah nebo to omezení, kdy se vypouští z působnosti zákona někteří místostarostové a radní na základě toho, v jakém rozsahu obecní úřad dané obce vykonává přenesenou působnost. Tady bych ale chtěl zdůraznit, že tohle právě je předmětem toho kompromisu a dohody mezi koalicí a opozicí z minulého volebního období. Rozhodně se nejedná o nic protiústavního nebo nezákonného a je to výsledkem nějaké širší shody. Ta shoda pro mě osobně má velkou hodnotu a cenu, a proto doufám, že s tímto návrhem Sněmovna vysloví svůj souhlas, a zejména že tento zákon bude projednán v režimu § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny tak, jak navrhují předkladatelé, a že se tak vlastně podaří to, co jsme nezvládli na konci minulého volebního období. Všem vám děkuji za pozornost a za podporu.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu navrhovateli a nyní poprosím, aby se slova ujala paní zpravodajka pro prvé čtení, poslankyně Lucie Potůčková. Prosím.

Poslankyně Lucie Potůčková: Vážená předsedající, vážená vládo, milé kolegyně, milí kolegové. Organizační výbor mi svěřil zpravodajování tohoto velmi důležitého tisku číslo 192, a přestože mnohé již bylo zástupcem navrhovatelů řečeno, jelikož se jedná o mé první zpravodajování, tak to jen velmi stručně shrnu, abych si to také trochu užila.

Jedná se o tisk číslo 110, a tedy o novelu zákona o střetu zájmů č. 159/2006 Sb. Již bylo řečeno, že reflektuje zejména nález Ústavního soudu 38 z roku 2017, který měl už odložitelnou vykonavatelnost 31. 12. 2020, a tedy jsme již 17 měsíců v právním vakuu, nemáme žádný. Byla zrušena důležitá ustanovení, která umožňovala v podstatě přístup do Centrálního registru oznámení. Nyní tento přístup do Centrálního registru není umožněn vůbec, a to je samozřejmě situace, která není v pořádku a se kterou něco musíme udělat.

Tisk vám byl rozeslán 6. 4. 2022. Vláda k tomuto tisku vyjádřila nesouhlasné stanovisko, ale jak již bylo řečeno, je to zejména z důvodu, že zároveň s tímto tiskem byl Sněmovně předložen k projednání tisk číslo 110, rovněž poslanecký návrh, a tyto dva tisky jsou v mnohém paralelní, pouze ten tisk číslo 110 je rozšiřující. Nicméně přestože stanovisko vlády je nesouhlasné, proběhla širší politická dohoda a já jsem velmi ráda, že je to právě tento zpravodajovaný tisk, je to jakýsi signál vyslaný k veřejnosti, že jsme schopni se dohodnout.

A já tedy tímto prosím Sněmovnu, aby tento návrh schválila již v prvním čtení, tedy ve zrychleném procesu podle § 90 odst. 2 jednacího řádu tak, jak to navrhuje zástupce navrhovatele. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji paní zpravodajce a nyní otevírám obecnou rozpravu, kde máme přihlášena dvě přednostní práva a poté řádnou přihlášku. Jako první je s přednostním právem přihlášena paní místopředsedkyně Věra Kovářová, poté pan předseda Jakub Michálek. Prosím, paní místopředsedkyně, ujměte se slova.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo. Musím říci, že je to pro nás velký den, protože novela zákona o střetu zájmů, zdá se, by mohla být schválena v prvním čtení, ale zároveň musím připomenout trochu historii.

V březnu roku 2020 Ústavní soud zrušil některá ustanovení tohoto zákona a konstatoval, že musí být vyrovnané právo na informace a právo na soukromí. V podstatě - zjednodušeně řečeno - doporučil, aby nahlížení do Centrálního registru oznámení, tedy na majetková přiznání politiků, bylo na základě předchozí žádosti. Vládě, Poslanecké sněmovně a Senátu dal Ústavní soud čas na nápravu do konce roku 2020.

Neřeknu nic nového, že vláda tehdy nekonala, a proto jsme po dlouhoměsíčním vyjednávání společně s kolegou Sadovským a ostatními kluby dospěli k dohodě, jak by měl střet zájmů vypadat, a aby bylo vyhověno námitkám Ústavního soudu. Vytvořili jsme a podali jsme novelu zákona, která v podstatě nyní v tom znění, jak jsme to dohodli v minulém volebním období, přichází na řadu dnes.

Také ovšem musím konstatovat, že nečinnost vlády a to, že tehdejší novelu blokovalo hnutí ANO a KSČM, dospělo až tak daleko, že se Centrální registr oznámení uzavřel, a to zcela. Následně nebylo možno k těmto informacím se dostat ani přes zákon č. 106 o svobodném přístupu k informacím. Proto jsme tuto novelu podali znovu jako poslanecký návrh, nicméně konstatuje to samé, co je tam dnes. Nahlížení na majetková přiznání politiků bude na základě žádosti a ještě jsme doplnili, a to v tomto návrhu je také, že žadatel bude moci přistupovat do registru přes datové schránky a bankovní identitu, což si myslím, že je dobrý počin.

Dále došlo k zúžení okruhu neuvolněných veřejných funkcionářů, to znamená, že neuvolnění radní na obcích prvního a druhého typu a neuvolnění místostarostové na obcích prvního typu v podstatě na těch nejmenších, nebudou muset podávat majetková přiznání. Ty důvody, proč jsme toto udělali, byly následující - jsou to lidé, kteří pracují pro své obce ve svém volném čase, po práci, za minimální odměny.

Jsem moc ráda, že dnes dochází k dohodě a pravděpodobně tato novela bude schválena, protože je nutné, aby se otevřely Centrální registry oznámení, aby občané a veřejnost mohli přistupovat k našim majetkovým přiznáním tak, jak to má být.

Děkuji všem, kteří se v minulém volebním období podíleli na přípravě tohoto zákona, a doufám, že všichni tento zákon podpoříte. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Prosím.

Poslanec Jakub Michálek: Vážená vládo, vážené dámy a vážení pánové, já bych rád navázal na vystoupení předkladatele pana Vondráčka. (V lavicích ANO vyzvání mobil.) Počkám, než si kolegové z hnutí ANO vypnou telefony.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím o ztišení mobilu!

Poslanec Jakub Michálek: Samozřejmě mám rád hudební produkci, nevím, jestli patří do Poslanecké sněmovny.

Připomeňme si, jak to bylo v minulém volebním období. On totiž ten příběh nebyl úplně tak, že hnutí ANO předložilo sluníčkový návrh, na kterém byl konsenzus, a pak tady se to nepodařilo dodiskutovat. Bylo to tak, že byl předložen návrh, který podepsaly téměř všechny kluby, a k tomuto návrhu jsem podal pozměňovací návrh, který v problematice střetu zájmů doplnil důležité pravidlo, aby bylo vymahatelné - které už tam dneska je, ale není vymahatelné - že politici nemají kontrolovat velké mediální domy. Tak by to mělo v demokracii fungovat, v demokracii to je tak, že média kontrolují politiky, ne že politici kontrolují média. Samozřejmě pokud politik kontroluje média, není úplně tak svobodná soutěž v demokracii a pak to může být zneužíváno například i proti jeho vlastním kolegům v politických stranách, když je potřeba zařídit nějaký exit, na někoho zatlačit a tak dále. Tohleto samozřejmě do politiky nepatří a projednával to i Ústavní soud, který potvrdil zásadu, že politici nemají v demokracii kontrolovat velké mediální domy, když přezkoumával ústavnost těchto opatření, ale současně v tom nálezu se upozorňuje, že ta úprava není tak vymahatelná, aby mohla v reálu fungovat.

V minulém volebním období ústavně-právní výbor posuzoval tento návrh a doporučil ho i hlasy kolegů z SPD, aby bylo skutečně zajištěno, že politici nebudou kontrolovat velké mediální domy, a od té doby hnutí ANO provozovalo obstrukce, aby se tento návrh nedostal na program jednání, takže drželi jako rukojmí celý systém majetkových přiznání, nebyl funkční, protože se tady ANO bálo toho, že by se hlasovalo o tom pozměňovacím návrhu, a nedopustilo svými hlasy, aby se dostal na program jednání.

V tomto volebním období koalice přišla s tím, že tento návrh, který se nepodařilo projednat v minulém volebním období, bude znovu projednán, a opět jsme svědky toho, že jsou tady rekordní obstrukce, kdy v podstatě doteď - viděli jsme to na mimořádné schůzi, která byla celá obstruována kvůli tomu, aby se nedostalo na střet zájmů - probíhaly obstrukce, bylo to odkládáno a odkládáno. V takovéto situaci, kdy je v podstatě paralyzován celý Parlament obstrukcemi, jsme se rozhodli, že už nebudeme dále otálet s tím, aby občané neměli přístup do evidence majetkových přiznání, a proto jsme přišli v koalici s návrhem, aby byl přednostně vyřešen problém netransparentnosti majetkových přiznání, protože kvůli těm obstrukcím lidé nemají dodneška - a myslím si, že to je i protiústavní - že nemají přístup k majetkovým přiznáním, na který mají právo, a je to součást veřejné kontroly, součást vyváženosti toho, když politici mají moc, tak je občané mají možnost kontrolovat. Čili proto jsme podpořili projednání tohoto návrhu.

Samozřejmě, ten návrh není úplně ideální, není tam vyřešen eIDAS, bankovní identita nebo národní identita, jsou tam jenom datové schránky. Myslím si, že se to asi neopsalo úplně ideálně. Návrh počítá s tím, že nebudou základní informace o nemovitostech, to jsme taky v minulém volebním období viděli velmi zábavné příběhy o tom, jak ministr nevěděl, že má šedesát nemovitostí ve Francii, bývalý předseda vlády měl taky nemovitosti ve Francii, všichni mají nemovitosti ve Francii, tak teď je tam na to výjimka, to nepovažuji za úplně ideální. A samozřejmě v tom návrhu nejsou ustanovení, která brání tomu, aby politici vlastnili velké mediální domy. To je velký deficit.

My jsme těm obstrukcím ustoupili, abychom co nejdříve umožnili přístup k majetkovým přiznáním, ale dál platí koaliční dohoda, že usilujeme o to, aby politici nevlastnili média. To je volební slib, který chceme splnit, a určitě se k tomu budeme vracet. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní je do diskuse přihlášena paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Prosím, ujměte se slova.

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, já bych chtěla jenom shrnout stanovisko SPD, které se k tomuto návrhu zákona, k tisku 192, rádo připojuje i ve zkráceném čtení. Předřečníci tady shrnuli historii tohoto tisku a opravdu, bohužel ke dnešnímu dni je Centrální registr oznámení zablokován. Tímto tiskem dojde k jeho otevření, takže budeme moci jako občané kontrolovat ty, na které oznámení spadá.

Já bych chtěla konstatovat, že mediální domy jsou téma opravdu veliké a možná by stálo za úvahu se zamyslet, jak ovlivňujeme volbu rad - nejenom do České televize, ale i do rozhlasu. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s přednostním právem je přihlášen pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Prosím.

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, vládo, kolegyně, kolegové, dovolím si jenom velmi stručně vás seznámit se stanoviskem poslaneckého klubu KDU-ČSL.

My jsme tady už v minulém volebním období, kdo jsme zde byli, společně opozice i koalice tehdejší připravovali novelu zákona o střetu zájmů právě v reakci na nález Ústavního soudu. Ne naší vinou se to nepodařilo v minulém volebním období schválit. V tuto chvíli musím konstatovat to, co tady říkali kolegové přede mnou i pan kolega Michálek. Je důležité - a to je náš dlouhodobý názor - abychom my, poslanci, senátoři, členové vlády, další politici, skutečně ukončili tento stav, kdy je registr oznámení uzavřen. Je uzavřen na základě nálezu Ústavního soudu, vláda nemohla činit jinak, ta předchozí i současná, a proto jsme se rozhodli udělat tento mezikrok a projednat, schválit v zrychleném řízení tuto poslaneckou novelu zákona o střetu zájmů, aby za prvé veřejnost měla možnost přístupu do registru oznámení, protože zvláště u nás, vrcholných politiků, to je naprosto oprávněné a je těžko akceptovatelné a těžko se nám zdůvodňuje, že tomu tak dnes není - nikoliv naší vinou, ale to nebudeme rozebírat a vracet se k tomu.

Druhá věc, myslím si, že velmi důležitá: máme krátce před komunálními volbami. Mnozí z nás máme určitě zkušenosti s tím, jak složitě se přesvědčují občané našich, zvláště menších obcí a měst, aby byli ochotni ve svém volném čase se angažovat v rámci místních samospráv, aby kandidovali do zastupitelství obcí a měst. Častým důvodem odmítnutí tohoto kroku je právě to, že nemají potřebu potom například ve funkci neuvolněných místostarostů malých měst, ve funkcích radních, také neuvolněných, podléhat povinnosti zákona, která dnes skutečně pořád ještě je - to znamená, vyplňovat registr oznámení, svlékat se téměř donaha. To je těžko pochopitelné. Tak jako je to zdůvodnitelné a nutné u nás, tak je to velmi těžko zdůvodnitelné u těch, kteří své pozice vykonávají jako neuvolnění, to znamená, ve svém volném čase, na úkor své rodiny, svých koníčků. A právě tato novela, která byla, jak říkala paní místopředsedkyně Kovářová, fakticky věcně dojednána již v tom minulém volebním období, toto upravuje.

Pojďme tedy společně dnes vyslat ten signál i směrem k potenciálním komunálním politikům, že zde tuto povinnost škrtneme a zůstane u těch, u kterých to dává smysl, těch, kteří jsou ve svých pozicích na uvolněných pozicích, rozhodují potom skutečně ve věcech, kde může hrozit střet zájmů. Tam je to akceptovatelné a naopak potřebné. Ale není to potřebné a blíží se to nějaké elementární šikaně u politiků, kteří jsou ve svých pozicích na malých městech jako neuvolnění. To si myslím, že je důležitý signál, toto udělejme.

A samozřejmě ten krok druhý, který je také důležitý, a to je otázka střetu řekněme mediální moci a politické moci, my před tím neuhýbáme, ale pojďme to řešit v postupných krocích. To je naše stanovisko, proto tento zákon jako KDU-ČSL podpoříme. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a hlásí se ještě pan poslanec Adamec. Prosím.

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych zareagoval na svého ctěného kolegu Marka Výborného. Tak je to výborné, že nějak upravíme poměry u starostů, místostarostů, speciálně v malých obcích, ale já bych vás chtěl upozornit na jiný problém. Ať uděláme cokoli, z hlediska pohledu bank budeme pořád pepci, jestli víte, co to je. A problém je, že pepci nejsme jenom my, ale jsou to naše manželky a naše děti, a dokonce dospělé děti. Já jsem se setkal s tím, že můj syn je právník, advokát, měl založit čísla účtů pro své klienty a banka mu to odmítla udělat, že je pepek - politicky exponovaná osoba. Zkusme se zamyslet nad tímhle problémem. Banky dokonce chtějí větší majetkový soupis, než chceme my v registru majetku, který musíme podávat každoročně. To je problém! Tady je to velký problém, který neřešíme v tuhle chvíli. Zkusme se nad tím zamyslet. Děkuji za pozornost. (Výrazný potlesk zejména opozičních poslanců.)

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní řádně přihlášená do rozpravy paní poslankyně Helena Válková. Prosím.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, milí kolegové, po tom velmi pragmatickém konstatování - které sdílím, protože mám stejnou zkušenost - mého předřečníka pochopitelně střet zájmů optikou historických souvislostí a filozofických východisek asi nenajde moc pozornosti a bude vám připadat odtržený. Já jsem si také slíbila, že nebudu tady dělat přednášku, kterou jsem si připravila na zhruba hodinu, protože si myslím, že jak ty filozofické, ústavněprávní, a hlavně historické souvislosti od starověkého Říma až do současné doby možná vrhnou na problematiku střetu zájmů zase trošku jiný, odlišný pohled a budeme to vidět v historické kontinuitě jinak. A nemyslím mírněji nebo přísněji, ale prostě jinak.

Trošku mě vyprovokovalo vystoupení kolegy pana doktora Michálka, který byl stejně jako já v minulém volebním období členem ústavně-právního výboru, a samozřejmě jeho interpretace výkladu, proč jsme tenkrát nepřipustili, aby ta debata byla - nebo vůbec, že jsme nepřipustili, aby debata byla ukončena - by byla jiná než moje, nebo ty důvody by byly jiné než moje, takže nebudu jimi zatěžovat. Jenom nejenom za mě, ale i za ostatní minimálně členy hnutí ANO, kteří byli členy ústavně-právního výboru, musím říci, že jsme o té problematice vážně diskutovali mnohokrát a myslím si, že ten časový faktor opravdu byl jedním z podstatných důvodů, proč nedošlo nakonec k přijetí toho zákona, byť tady nebudu říkat, že jisté obstrukce tady samozřejmě i z naší strany byly, pokud tam byly uváděny návrhy, které neodpovídaly tomu hlavnímu, o čem budu hovořit, to znamená, o veřejném zájmu jako takovém a v podstatě střet zájmů optikou toho, co skutečně chceme chránit. Ale ten mostík mně vlastně předřečník poskytl, protože dochází až k absurdním situacím, o kterých tady hovořil, o bankách, kdy jsou trestáni za naši politickou kariéru - ať už je úspěšná, či nikoliv - naši nejbližší.

Byla zde řeč samozřejmě o klíčovém rozhodnutí Ústavního soudu, když zamítl 11. 2. 2020 návrh na zrušení některých ustanovení zákona o střetu zájmů. Byl to plenární nález Ústavního soudu 4/17, kde Ústavní soud jednak, jak už také bylo řečeno, definoval - nebo se pokusil částečně definovat - pravidla, podle kterých by se měly posuzovat právní normy upravující střet zájmů, a jednak se také vyjádřil k závazkům, které - a teď je to opravdu padni, komu padni - plynou pro Českou republiku z členství v Evropské unii. Já jsem si tady vybrala jednu citaci: "není-li to v rozporu s výslovně stanovenými kritérii", která se tady vypočítávají podle čl. 21 odst. 4 Listiny, čili jde o výjimky z obecné právní úpravy při zachování zásady rovného zacházení, rovnoprávnosti a nediskriminace, čl. 3 odst. 1 Listiny - "lze sice stanovit další podmínky pro přístup k voleným či jiným veřejným funkcím, avšak jen tehdy, nejde-li o jinak "neodůvodněné omezení"" - a to je zase čl. 25 Paktu in principio - "tedy v našich podmínkách za dodržení pravidel pro omezení základních práv a svobod - čl. 4 odst. 2 Listiny a čl. 70 Ústavy v případě členů vlády". Jde tedy o nic méně a o nic více než o to, co tady často bychom měli - nebo častěji než dosud bychom měli - vždycky brát v úvahu, to je respektovat princip proporcionality zásahu.

A totéž, protože to nemá být přednáška, ale předpokládám, že tady ještě pro ten širší nebo delší výklad budu mít jednou prostor právě ve vztahu ke střetu zájmů, tak jenom bych chtěla upozornit na nález Ústavního soudu, je to č. I ÚS 198/95, ve kterém se Ústavní soud mimo jiné zabýval právě zase veřejným zájmem a dovozuje, že pojem veřejný zájem je třeba chápat vždycky jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný či obecně prospěšný zájem. Pokud se podíváme například na publikaci, jejímž autorem je Hayek a vydala ji Academia v roce 1991, Právo, zákonodárství a svoboda, tak citujme: "Často se mylně naznačuje, že všechny kolektivní zájmy jsou obecnými zájmy společnosti, avšak v mnoha případech může být uspokojování kolektivních zájmů jistých skupin s obecnými zájmy společnosti v naprostém rozporu." A jak vidíme, vlastně celé dějiny demokracie a demokratických institucí jsou určitým konfliktem, bojem za to, aby se zabránilo zneužití vlády ve prospěch kolektivních zájmů těchto skupin. Takže kdybych to shrnula, paradoxně na začátku cesty definování veřejného zájmu stojí určitý zájem soukromý. A to je fenomén, který můžeme najít v jakémkoli systému státního uspořádání.

A úplně na závěr bych byla ráda, kdybychom věnovali také pozornost i při dalších případných úpravách, ke kterým nechci říci snad nedojde, ale možná také dojde - a pokud dojde, tak snad ve prospěch této problematiky, to znamená při respektování principu proporcionality - tak abychom respektovali komparativní pohled úpravu střetu zájmů v členských zemích, státech EU. A já tady mám úpravu, která by právě vydala asi tady na půlhodinový výklad, ale nechci tím zdržovat, protože velmi dobře a ráda vnímám konsenzus, který dneska v závorce výjimečně panuje v Poslanecké sněmovně, a nechci ho kazit nějakými dlouhými přednáškami. Ale když si vezmete třeba Rakousko, Belgii, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francii, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálii, Lotyšsko, Litvu, Lucembursko, Maltu, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a konečně Švédsko, tak ze všech úprav - a mám tady vždycky vybranou jenom tu charakteristiku, nikoliv... nedělal to Parlamentní institut, takže je to opravdu řekněme trochu voluntaristicky to podstatné, ale shrnuto několika větami - vidíte velkou rozmanitost. Lze konstatovat, že každá země k tomu přistupuje jinak, samozřejmě při respektu nařízení Evropské unie, které zpřísnilo tu problematiku 2018 z roku 1046 (1946?), ale například takové Dánsko nemá vůbec žádný předpis upravující střety zájmů předsedy vlády, ministrů nebo členů parlamentu. Čili bychom měli odpoutat pozornost od hlubšího pitvání naší české problematiky trošku k tomu evropštějšímu pohledu, a jak říkám, při respektování principu proporcionality a nevidět za tím vždycky jenom zájem jednotlivce, ale opravdu se snažit dobrat toho, co je veřejným zájmem pro všechny občany České republiky, a trochu odhlédnout od politiky a inspirovat se třeba tím, co mají v zahraničí upravené a co nemají upravené, a přesto to tam funguje.

Omlouvám se, že jsem byla takhle stručná, i když ta problematika by si vyžádala daleko většího časového prostoru, ale ráda příště budu detailnější a preciznější a můžu se touto problematikou, pokud bude zájem, více zabývat. Dneska, jak znovu konstatuji, si myslím, že pro to prostor není, protože se vzácně shodujeme na tom, že tuto normu bychom měli poslat do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně, a nyní je s přednostním právem přihlášen pan předseda Jakub Michálek. Prosím.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji. Položil bych dva dotazy panu předkladateli, abychom si vyjasnili - a teď už se budeme bavit konkrétně skutečně o obsahu té novely, protože problematika politicky exponovaných osob spadá do zákona proti praní špinavých peněz, nikoli do zákona o střetu zájmů - chtěl jsem se zeptat k § 13 odst. 4: ve vašem návrhu je uvedeno, že žádost lze podat prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb na listině s úředně ověřeným podpisem žadatele nebo je-li žádost opatřena uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky žadatele. Ale v návrhu není vůbec to, co jsme měli v našem koaličním návrhu, že to můžou dělat i prostřednictvím bankovní identity, prostřednictvím národní elektronické identity nebo prostřednictvím elektronické občanky. Takže my tady zřizujeme systémy za mnoho, mnoho milionů korun, a pak když dizajnujeme takovýto informační systém, tak bankovní identitu, elektronickou občanku nebo národní identitu nebudeme moci použít? Tak to je první dotaz, proč tam vypadlo písmeno d), které předpokládalo, že je možné získat přístup do registru i elektronicky s využitím prostředků pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace, což je v souladu s nařízením eIDAS Evropské unie.

A druhý dotaz se bude týkat § 13, kde se navrhuje zpřísnění, aby veškeré údaje vedené v registru oznámení byly použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře. Jestli toto tedy znamená - protože to je ustanovení, které je následně sankcionováno, pokud je porušeno jako přestupek, a hrozí za něj pokuta až 50 000 korun - jestli tedy pokud novináři zveřejní takovouto informaci, že někdo, já nevím, si vzal hypotéku nebo si koupil někde barák, což se dělá každý rok, jestli tedy jim teď nově za to bude hrozit pokuta 50 000 korun.

Děkuji předem za odpovědi.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Táži se, zda je zájem o reakci? (Teď ne.) V závěrečném slově. A ještě jestli je zájem o vystoupení v obecné rozpravě? Není tomu tak. Obecnou rozpravu tedy končím.

Optám se nyní, zda je zájem o závěrečná slova pana navrhovatele? Ano, prosím.

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, budu velmi stručný. Všem děkuji za pozitivní a konstruktivní přístup.

K dotazu pana předsedy Michálka - já bych musel vystopovat tu debatu, kterou jste vedli v ústavně-právním výboru v předchozím volebním období. Já jsem vycházel z informací, které mám k dispozici, že tak, jak je to napsáno, že tam není ta bankovní identita, že na tom jste se nedohodli, že to bylo ještě předmětem neuzavřené diskuse, a tohleto je opravdu minimum všeho. Tento návrh je minimální, aby bylo co nejméně kontroverzí a aby mohl být přijat právě v § 90.

Jsem připraven po tom, dále pátrat a tu diskusi s vámi vést, prostřednictvím paní předsedající, a já pro vás tu odpověď najdu, ale v tuto chvíli nejsem schopen reagovat, protože jsem opravdu vycházel z toho, že... a vy jste tenkrát byl členem ústavně-právního výboru, já ne, takže nejsem s to vám reagovat okamžitě.

A není už otevřena rozprava, tady na mě signalizují kolegové, tak jedině že by vystoupil nějaký pan ministr, případně že by se Sněmovna usnesla na znovuotevření obecné rozpravy.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: S přednostním právem může pan kolega zareagovat, přednostní právo může. Prosím.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Ono je to dané tím, že to byl jeden z více pozměňovacích návrhů, které ústavně-právní výbor doporučil, takže jste to patrně jenom nepřevzali do svého původního návrhu. Já to beru tak, že prostě vzhledem k tomu, že to je poslanecký návrh, tak jako v každém poslaneckém návrhu se občas vyskytnou nějaké chyby, tak to je věc, kterou budeme muset bohužel tedy opravit, doplnit, aby to bylo v souladu. A předpokládám, že až budeme znovu projednávat střet zájmů, tyto změny tam provedeme, protože v novelizačních bodech jsou, a ty chyby opravíme. Aspoň je to další důvod, proč byste mohli skutečně podpořit, aby se projednala změna zákona o střetu zájmů, která vyřeší i problematiku mediálního vlastnictví. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Pro pořádek se optám ještě paní zpravodajky, zda má zájem o závěrečné slovo? Nikoliv.

My tedy nyní rozhodneme - zagonguji - rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 192 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

A já jsem zahájila hlasování o tomto návrhu usnesení. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 31 hlasovalo 164 poslanců a poslankyň, pro 153, zdrželo se 11, a já tímto konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.

Proto mohu zahájit podrobnou rozpravu. A nyní se rozhlížím, zda je zájem o vystoupení v podrobné rozpravě? Není tomu tak, končím podrobnou rozpravu.

Opět pro pořádek - o závěrečná slova předpokládám zájem není?

A můžeme přistoupit - a jenom se ujistím u paní zpravodajky - jelikož nejsou žádná doprovodná usnesení ani pozměňovací návrhy, že můžeme přistoupit k hlasování o návrhu zákona jako celku, ano? Není rozpor.

A já tedy přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Radka Vondráčka, Petra Sadovského, Martina Kukly a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 192."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 32 hlasovalo 167 poslanců a poslankyň, pro 161, zdrželo se 6, proti nula. A já konstatuji, že výsledek je, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas, a projednávání končí.

Děkuji panu zástupci navrhovatelů, děkuji paní zpravodajce a ukončuji projednávání tohoto bodu.

Než přistoupíme k dalšímu bodu, načtu došlé omluvy. Omlouvá se dnes paní poslankyně Lenka Dražilová z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, omlouvá se od 9.30 do 14 hodin z pracovních důvodů ministr Michal Šalomoun, omlouvá se dnes mezi 11 a 14 hodinami pan poslanec Jan Hofmann z pracovních důvodů a od jedenácti do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Julius Špičák. Tímto jsme se vypořádali se zatím došlými omluvami.

A můžeme pokročit k bodu číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.