(13.30 hodin)
(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)
Já tady v tuto chvíli otevírám otázku, že jestli to tedy chcete udělat na centrální úrovni, tak abyste se o tom začali bavit i v rámci zákona o úřednících, protože to samé je i na úrovni v rámci měst, obcí a krajů. A myslím si, že když jste to udělali v prvním patře v zákoně o úřednících, v druhém patře v rámci zákona o státní službě, a já jsem opravdu v roce 2015 na poradách u pana ministra vnitra Chovance neustále slyšela, jestliže se to nedotáhne, jestliže tam nebude potvrzení od Evropské komise, zastaví nám čerpání evropských fondů. A já se tedy ptám - a na to bych chtěla odpovědět - jestli máte kladné stanovisko od Evropské komise, jestli vám dala na tento návrh, který je poslanecký, který se neprojednal standardní cestou - překvapilo mě velmi, že... ano, každý poslanec může předložit návrh, ale zároveň předseda Legislativní rady vlády, kterým je dneska pan ministr pro legislativu, tak vůbec nechápu, když dal do - protože to je ta standardní cesta - když od 16. do 27. května udělal připomínkové řízení v rámci všech rezortů, tak proč to stáhl, vůbec na připomínky nečekal a 18. května předložil tento zákon vládě. Opravdu si myslím, že tento zákon by měl být podroben diskuzi.
Ale hlavně, jak se tady mnohokrát hovoří o tom, že je ohroženo čerpání fondů, Národního plánu obnovy, odpoví mi někdo a dá mi tady garanci, že novelou tohoto zákona nepřijdeme o čerpání evropských fondů, nepřijdeme o prostředky z Národního plánu obnovy? Dá mi na to někdo garanci? Přinese někdo papír, že ten zákon je v rámci těch tří cílů?
A znovu říkám, já jsem na Ministerstvu vnitra v roce 2015 byla. Vím, jak to bylo těžké, jak to bylo sledované a vím také, když minulá vládní koalice přišla se změnou, tak to opět bylo sledované Evropskou komisí, nebylo jednoduché jen malou část změnit a podmínkou bylo odpolitizování. To, co se povedlo na úrovni měst, obcí a krajů, tak právě chyběl poslední krok v rámci centrálních úřadů, což jsou ministerstva, a to jsme dokázali novelou služebního zákona v roce 2015. Díky tomu jsme mohli čerpat evropské fondy v obrovském objemu finančních prostředků.
Pokud bych se podívala na současnou novelu, nemám problém s tím, aby se otevřel širší okruh lidí, kteří budou přijímáni do těch pozic. V žádném případě nemám problém s tím, aby bylo výběrové řízení jednokolové, aby to bylo administrativně zdlouhavé. Ale mně strašně moc vadí, že z odborných náměstků se stanou ředitelé sekcí. To znamená, že ty pozice se zdvojí a prakticky dva lidi budou dělat to, co dneska dělá jeden člověk, a to mi vadí. Zároveň to, že státnímu tajemníkovi budou podřízeni pouze ředitelé sekcí a lidé, kteří jsou pak na nižších úrovních. Ale zase, v čele krajského úřadu stojí ředitel, jemu jsou všichni podřízeni. Prakticky to odpolitizování bylo, že v čele rezortu stojí státní tajemník a tomu jsou všichni podřízeni, všichni, i odborní náměstci, všichni, o všem rozhodoval státní tajemník. Proto byl státní tajemník pro státní službu, který je sice na Ministerstvu vnitra, ale jemu jsou podřízeni všichni státní tajemníci na všech ostatních rezortech. Takže to je první věc, která mi velmi vadí a kde vidím opravdu to, že skončí odpolitizování a že prakticky ministr přijde, přivede si samozřejmě politické náměstky a to, co dneska dělal náměstek, bude dělat ředitel sekce.
To druhé, které mi velmi vadí, je zavedení funkčního období, toho pětiletého. Znovu říkám, jestli to chceme zavést, zaveďme to tedy i v rámci zákona o úřednících. Proč by měli být... Proto otevírám tu otázku a chtěla bych znát na to vaši odpověď, protože vám pořád opakuji, že první krok byl zákon o úřednících, kde se odpolitizování a stabilizace a profesionalizace udělaly na městech, obcích a krajích. Poslední krok, který chyběl, byl na ústředních orgánech státní správy. Ten jsme udělali a teď se vracíme. Takže když se chceme vrátit, tak tedy musíme udělat i novelu zákona o úřednících. Je tady řada starostů, hejtmanů, lidí, kteří jsou ve vedení těch měst, tak se k tomu určitě vyjádří, jak je velmi těžké, pokud přijde hejtman nebo starosta a řekne: Já bych chtěl udělat výběrové řízení na vedoucího odboru řeknu stavebního úřadu. To ale není ve vaší pravomoci, to je v pravomoci tajemníka nebo ředitele krajského úřadu, vy do toho vůbec nemůžete vstupovat, pane starosto ani pane hejtmane. V čele - znovu říkám, samozřejmě v rámci zákona o obcích je nastaveno, že v čele obecního úřadu stojí starosta. Ten důvod je jednoduchý. Muselo se to takto natavit, protože v malých obcích nemůže být tajemník. Na některých menších obcích není ani rada. To je ten důvod.
Takže moje otázka je: Dojde k omezení čerpání evropských fondů, Národního fondu obnovy? Budeme to řešit i na úrovni měst, obcí a krajů? Proč to neprošlo tím procesem? Třeba vůbec nechápu, proč to nepočkalo do 27. května, proč se tedy k tomu nemohly rezorty vyjádřit. Myslím si, že i to by bylo alespoň správné, Že každý rezort by měl možnost se k tomu návrhu vyjádřit.
Pan Michálek - byť mě asi nemohl poslouchat, proto odešel, prostřednictvím paní předsedající - říkal, že ten zákon napsalo Ministerstvo vnitra. Ale přesto si myslím, že rezorty - předkládají ho poslanci, a ty rezorty... Nebo respektive, proč máme Legislativní radu vlády? Vždyť je tam velká odbornost těch lidí, nejlepší odbornost. Musím říct, že když jsem přišla na Legislativní radu vlády obhajovat nějaký zákon, není jednoduché odcházet s kladným stanoviskem z Legislativní rady vlády. Musím říct, že řada ministrů a náměstků tam jde několikrát, aby docílila a dostala od nich souhlasné stanovisko. Mnohokrát jsme se bavili i o tom, že Legislativní rada vlády zákon prakticky schválí, my pak tady přijdeme s našimi pozměňovacími návrhy a je otázkou, jestli by se třeba pak i ona popřípadě k tomu neměla vyjadřovat, protože pak někdy koukáme, co se tady některými pozměňovacími návrhy schválí.
V žádném případě nemohu tento zákon v prvním čtení podpořit. Myslím si, že by měl být opravdu podroben široké diskusi. Vůbec si nedokážu představit, že někdo by k tomuhle i z řad odborníků, nebo tak jak tady bylo hovořeno - Rekonstrukce státu nebo některých těchto organizací - mohl dát kladné stanovisko. Já si to vůbec nedokážu představit.
Protože opravdu v čele těch ministerstev dneska stojí ti státní tajemníci. Státní tajemník je podřízen všem lidem na tom ministerstvu, i těm odborným náměstkům, všem. Prakticky kdo tam je politicky. Je tam samozřejmě ministr, je to jeho kabinet, jsou to ti lidé. Jsou to ti lidé, kteří nejsou pod zákonem o státní službě. Ale všichni lidé, kteří jsou pod zákonem o státní službě, jsou podřízeni té hlavní osobě, která stojí v čele toho rezortu, a to je státní tajemník.
Takže to je vše z mé strany. Budu určitě ráda, pokud dostanu některé odpovědi na mé otázky, a určitě podporuji návrh kolegyně Kláry Dostálové, která jasně říká, že by k tomu měla být vedena diskuse a že by ten zákon měl být přepracován. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vaše vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky, alespoň v tuto chvíli. První je pan poslanec Žáček. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Já jsem tedy nic nezmáčkl, když jsem se vrátil, tak už to tam pípalo.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ale zareagoval jste pohotově.
Poslanec Pavel Žáček: Já jsem nesouhlasně tady kroutil hlavou. Ale když už jste mě vyzval a když už se spojila ta technika, tak se vyjádřím možná k jedné maličkosti, abychom viděli, že některé věci je marné diskutovat. Státní tajemník nevelí ministerstvu. Státní tajemník pouze má pod sebou personálie, čili on je zodpovědný za nezávislé řešení personálních záležitostí. Ústavně je zodpovědný ministr, a to je ten hlavní problém. ***
