(11.40 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)

Další věc, ke které jsem se chtěl vyjádřit při této příležitosti, je, že ty dva body, které tato novela energetického zákona obsahuje, považujeme za správné, nicméně je potřeba říct, že vláda neudělala nic pro to, aby se snížila cena energií v České republice, a jsme přesvědčeni, že takových možností je x. Včera jsme o tom mluvili také on-line s panem ministrem Síkelou a i on doporučuje takzvaný sociální tarif, který by se měl na energie udělat.

Nezapomeňte, že pokud se zvyšuje cena energií, tak to samozřejmě zvyšuje i inflaci. Má to velmi významný vliv na zvyšování inflace, proto je potřeba se snažit omezit nebo snížit cenu energií v České republice. Víte, proč je v ostatních státech nižší inflace než v České republice? Protože se snažili snížit, nebo aspoň zastavit růst cen energií, pohonných hmot a potravin. To jsou přece hlavní věci, které se nedají nijak obejít.

Takže já také jsem přesvědčen o tom, že je nutné z tohoto místa vyzvat vládu, aby zavedla sociální tarif, aby se snažila zastavit růst cen energií, potravin, bydlení, věcí, které se prostě jiným způsobem nedají obejít. To znamená, máme tady dva pozitivní kroky od vlády a já bych si přál, aby v nich vláda pokračovala a začala konečně něco dělat pro české občany. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní vystoupí pan místopředseda Havlíček s přednostním právem. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. No, přiznám se, že to nechápu. Byl jsem slušný, byl jsem korektní, chtěl jsem věcně diskutovat, vyjasnit si dvě, tři věci, za dvacet minut jsme mohli mít všechno hotové, a do toho přijde projev paní místopředsedkyně, který vůbec nechápu, navíc který nedává smysl. Ale dobře, pokud se chceme bavit o číslech, tak se o nich bavme. Pokud chceme řešit bezpečnost, tak řešme bezpečnost.

K 1. 11. 2021 jsme měli zásobníky plné z 87 %. Ne my jako stát samozřejmě, ale ti, kteří si tam ukládají ten plyn. Stejné to bylo jako v letech předtím. Evropa měla v průměru 77 %, takže jsme měli o 10 % více. Samozřejmě, nikdo nic netušil, že bude válka, čili byl to řekněme standardní režim. V době, kdy se předávala vláda, což bylo 17. 12., zásobníky byly plné ze 60 %, naprosto logicky, protože když je zima a začne, tak se začínají zásobníky vyprazdňovat, a Evropská unie měla v průměru 59 %, takže jsme byli plus minus opět stejně. A k 1. 3. byly zásobníky plné ze 16 %, Evropská unie z 29 %. To nevyčítáme samozřejmě vládě, protože se vyprazdňovaly a do značné míry se vyprazdňují tak, jaká je zima, to znamená tak, jak se využívá ten plyn jako každý rok, naprosto v pořádku všechno. Ano, každý rok to bylo potom tak, že se někdy od března čekalo několik měsíců a vždycky se to doplnilo před danou zimou, a pokud by nebyla válka, tak by nebyl důvod to dělat jinak, dělají to tak všechny země.

Nicméně vzhledem k tomu, že byla válka, jsme vyzvali, aby se začaly zásobníky doplňovat více. Jestli to bude mixem, že si tam něco nakoupí Správa hmotných rezerv, a současně motivací obchodníků, což logicky vždycky bude více, to už je věc druhá, vyzvali jsme k tomu ihned začátkem března. Z našeho úhlu pohledu se začalo konat později, než se mělo, až v dubnu, ale to už nechme. A já už jsem to říkal, pan ministr průmyslu tady není a já se s ním budu špičkovat jinde - pokud se na nás dívá, tak ho zdravím - ale důležité je to, že se začaly doplňovat a že dneska je tam dokonce, pokud se nepletu, pane ministře, ještě více než těch 55 %, mně to vychází skoro 60 %, což je dobré a je to nad průměrem Evropské unie. Takže je šance, pokud i to takhle schválíme, to dotáhnout na těch 80 % někdy k 1. 11. To je k zásobníkům.

A co se týká, prosím, té poznámky k režimu DPI. Vždyť my nerozporujeme žádný režim DPI, tady se nemění nic zásadního. Ten byl nastaven historicky někdy na šest měsíců, což jsme nikdy nerozporovali. Dávalo to asi svoji logiku, země nikdy nebyla v této situaci, a poté, co bylo na podzim, se dospělo podle mého názoru věcně správně k názoru takovému, že to nebude šest měsíců, ale že to budou tři měsíce s možností toho, že ten dotyčný, když tam uvízne, se stává automaticky klientem poté, čili řekl bych technická věc, nic mimořádného, ani pochybení nikoho předtím, ani nějaká extra náprava. Je to podle mého názoru spíše věcná reakce na to, abychom o něco více ochránili ty klienty, kdyby nedej bože tam zase nějaká taková situace nastala.

A co se týká bezpečnosti s plynem, to by byla dlouhá diskuse, jak Evropská unie budovala plynovody, dlouhá diskuse, proč se tady budoval Nord Stream 1. Neslyšel jsem paní místopředsedkyni, že by bouchala do stolu před několika lety a postavila se proti budování Nord Streamu 1. Dokonce ani proti Nord Streamu 2 se nikdo nepostavil, ani my jsme se proti tomu nepostavili. Ano, vnímali jsme, že plyn bude tranzitní zdroj, že ho ještě budeme deset, patnáct let využívat a poté že se přejde postupně k novým zdrojům, ideálně k jádru, případně ke zdrojům obnovitelným, a takto byla vybudována infrastruktura celé Evropy. Podívejme se, jak se budoval TurkStream, podívejme se, jak se odmítlo Nabucco. Evropa si vytvořila tuto závislost a my tím, že máme trubku vedenou z Německa, logicky jsme na tom závislejší více. Můžeme se bavit o tom, co všechno by se dalo udělat, kdyby se budovala trubka polská, proč to tenkrát Poláci odmítli, ale to už je opravdu velký detail.

A co se týká strategických zásob, přece stát nebude investovat zásobníky, když tady zásobníky jsou. To by byl úplný nesmysl, to by tady stály akorát nové zásobníky.

A co se týká Správy hmotných rezerv a plynu, nebylo to tady nikdy. Ano, můžeme diskutovat o tom, jestli i tato situace povede k tomu, že třeba v budoucnu, tak jako jsme skladovali ropu těch plus minus 90 dní, jestli třeba neskladovat ještě plyn. Je třeba objektivně říct, že to bude tedy rána, protože to není málo peněz, protože teď se pořídil plyn za 8,5 miliardy a je to čuč ňuč nic, to znamená, je to na skutečně jednotky dnů, a to ještě jenom pro kritickou infrastrukturu, a kdybychom tady chtěli vybudovat něco podobného jako třeba ropné zásoby, tak to si musíme tedy připravit vysoké desítky miliardy korun. To si tedy nejsem úplně jistý, jestli toto by měla být ta cesta. Notabene, nebylo to tady nikdy a já se osobně domnívám, že lepší cesta než nakupovat do Správy hmotných rezerv a vybudovávat si bezpečnost z vlastního plynu, je motivovat ty, kteří skladují plyn, a tam mít ty zásoby tak, jak zde padlo, řádově na 40 %.

Takže já bych prosil, jestli bychom se spíše mohli dostat do věcné diskuse, říci odpovědně na to, co jsem zde říkal, to znamená k vlastnictví zásobníků, případně k využití dividendy ČEZu, a ten bod můžeme rychle ukončit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní nevidím žádnou další přihlášku. Pan ministr, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já jsem čekal, jestli nepadnou ještě nějaké další dotazy, tak zatím budu reagovat na ty tři dotazy, které zazněly ve vystoupení pana místopředsedy Havlíčka.

První: motivovat obchodníky, aby plnili zásobníky. Moje odpověď zní: Ano, probíhá to.

Druhá otázka: vlastnictví zásobníků. K tomu vám neřeknu vůbec nic. Ne že bych nechtěl odpovídat, ale myslím, že je dobrá zásada, že stát nekomentuje potenciální obchodní operace, ani je nepotvrzuje, ani je nevyvrací, protože velmi často by v takové debatě mohly zaznít cenotvorné informace, které jsou skoro vždy v neprospěch státu.

Třetí otázka: dividendy. Myslím, že pan místopředseda to popsal naprosto přesně, vlastně nemám, co bych k tomu dodal. V kalendářním roce se vyplácí dividendy za předchozí kalendářní rok. Ano, je předpoklad vysokého zisku za rok 2022, z toho úplně jednoduše logicky vyplývá i vysoká dividenda za rok 2022, která bude vyplacena v roce 2023. Na druhé straně při všech debatách o ČEZu, a jak to stát řídí, nebo ne, si musíme uvědomit, za prvé, že to je firma kotovaná na burze. Ta podléhá přísné regulaci - ani členové vlády, ale myslím si, že ani členové parlamentu by neměli zase říkat informace, které mohou být cenotvorné a ovlivnit cenu akcií na burze. Za druhé, stát má 70 %, takže to není státní firma. Ano, je tam významný nadpoloviční podíl státu, nicméně je tam 30 % minoritních akcionářů. Je logické, že mnohdy se zájmy akcionářů kříží, to je i při jiném poměru. A s tímhle vědomím musíme přistupovat k tomu, když spravujeme ten akciový podíl. Není to prostě firma, která je ve 100 % státu, které může dávat přímo úkoly vláda v rámci vlastnické politiky, a tam se můžou třeba sledovat i jiná hlediska, než sleduje standardní obchodní společnost, zejména kotovaná na burze. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP