(9.20 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Co se týče stručného obsahu návrhu. Zákon o svobodném přístupu k informacím představuje v rámci českého právního řádu obecný předpis pro poskytování informací státem, územními samosprávami a takzvanými veřejnými institucemi. Je podle něj postupováno ve všech případech, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Zvláštní zákon může poskytování informací na určitém úseku upravovat komplexně, jako například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. V případě informací týkajících se životního prostředí se tak jedná o lex specialis. Z důvodu této speciální úpravy je tak nezbytné technicky provést změny i ve dvou speciálních předpisech, kterými jsou zákon o právu na informace o životním prostředí a zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Konkrétní změny, které zavádí nyní předložený zákon, jsou tyto:
Za prvé dochází k rozšíření okruhu povinných subjektů oproti stávajícím povinným subjektům, kterými jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce, veřejné podniky, které jsou státem ovládány a u nichž to výslovně vyžaduje transponovaná evropská směrnice. Jedná se tak o podniky a obchodní společnosti v odvětvích dopravy, letecká, železniční či lodní doprava, a vybraných veřejných služeb, odvětví plynárenství, teplárenství, elektroenergetiky, vodárenství a těžby ropy, zemního plynu a tuhých paliv, jakož i některých poštovních služeb, v nichž může státní orgán, územní samosprávní celek, jeho orgán nebo veřejná instituce vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na základě majetkové účasti v této právnické osobě nebo pravidel, jimiž se řídí.
Za druhé návrh zákona obsahuje také nové ustanovení, a to konkrétně § 8c, o informování o příjmech fyzických osob. Podle něj povinný subjekt, veřejná instituce, územní samosprávní celek či veřejný podnik dle nové definice poskytne informaci o výši příjmu osoby, které poskytl nebo poskytuje veřejné prostředky mající povahu příjmu ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zákona o daních z příjmu, z toho: a) za prvé veřejnému funkcionáři, na kterého se vztahovaly nebo vztahují povinnosti podle zákona o střetu zájmů, za druhé poradci prezidenta republiky, člena vlády, náměstka člena vlády nebo vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, za třetí členovi svého statutárního, řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu; b) anebo pokud žadatel prokáže veřejný zájem na poskytnutí informace o výši příjmu této osoby a tento veřejný zájem v jednotlivém případě převažuje nad zájmem na ochranu této informace.
U osob, které nejsou výslovně uvedeny v písmenu a) - půjde tedy o vedoucí, referenty a podobně - tam se tedy bude provádět takzvaný test proporcionality. Nebude-li naplněn, budou informace poskytovány nadále v anonymizované podobě. Plat vedoucího jedna, dvě a podobně tak, jako je tomu doposud. Informace o výši příjmu osob uvedených pod písmeny a) nebo osob dle písmene b), bude-li splněn test proporcionality, se poskytne v rozsahu jméno, příjmení, funkční, pracovní či jiné obdobné zařazení a výše veřejných prostředků, na kterou vznikl nárok. Poznámka - doposud byly informace o platech poskytovány na základě judikatury českých soudů. Ono to tak v podstatě fungovalo, protože se tady vytvořila jakási správní praxe daná výkladem soudů. Ovšem ten výklad byl pro povinné subjekty často složitý, nejasný a v podstatě každý k tomu přistupoval jiným způsobem, individuálně. To znamená, navrženým ustanovením dojde jednoznačně k unifikaci praxe a nastavení jasných pravidel transparentnosti.
Za další návrh rozšiřuje okruh výjimek z povinnosti zveřejnit informace. Povinný subjekt tak informaci neposkytne - a toto bývá často předmětem různých sporů - pokud její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje ochranu kritické infrastruktury. Ta je vymezena krizovým zákonem anebo byla vytvořena nebo získána v přímé souvislosti se soudním, rozhodčím nebo obdobným řízením, a to i před jeho zahájením, a její poskytnutí může ohrozit rovnost účastníků tohoto řízení. Obdobně informace nemusí poskytnout, pokud je snahou pro získání informace působit nátlak na osobu, jíž se informace týká, nebo pokud chce žadatel způsobit nepřiměřenou zátěž povinnému subjektu, například podávání žádostí o informace u většího počtu povinných subjektů bez zjevné obsahové souvislosti požadovaných informací. Povinný subjekt může odmítnout žádost o poskytnutí informace, jestliže požadovanou informaci nemá a jestliže mu povinnost ji mít nevyplývá ze zákona. To neplatí, pokud povinný subjekt může požadovanou informaci získat na základě jednoduchých úkonů z jiných informací, které povinný subjekt má.
Za další, zřizuje se centrální registr výročních zpráv jako informační systém veřejné správy, který slouží ke zveřejňování výročních zpráv, které mají povinnost vydávat povinné subjekty každoročně do 1. 3. Správcem centrálního registru je Ministerstvo vnitra.
Za další, návrh výslovně upravuje přístup k takzvaným výzkumným datům, datům jakožto specifické kategorii dokumentů vypracovaných v rámci vědeckého výzkumu podporovaného z veřejných prostředků, a to na výsledky vědeckého zjišťovacího procesu - experimenty, průzkumy a podobně.
Za další, návrh také obsahuje řadu technických ustanovení týkajících se způsobu zveřejňování otevřených dat nebo povinnosti povinných subjektů zaevidovat informace, které mají povinnost zveřejnit jako otevřená data v Národním katalogu otevřených dat, které vede Ministerstvo vnitra.
Za další, návrh dále obsahuje úpravu takzvaných datových souborů s vysokou hodnotou, které mají být bezplatně zpřístupněny veřejnosti. Jedná se geoprostorové údaje, pozorování Země a životního prostředí, data z meteorologie, vlastnictví společností, mobility a další.
Teď dovolte, abych vymezila změny oproti původnímu sněmovnímu tisku 1194. Od některých ustanovení návrhu zákona, která nebyla pouhou transpozicí směrnice, bylo upuštěno. Ve stávajícím návrhu tak oproti původnímu sněmovnímu tisku 1194 bylo rezignováno na pokus zahrnout mezi povinné subjekty i další právnické osoby zřízené nebo založené za účelem uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. Jediným rozdílem mezi stávající úpravou a současným návrhem v tomto směru je tak rozšíření povinných subjektů o takzvané veřejné podniky v oblasti dopravy, energetiky a těžařství. Původní sněmovní tisk 1194 definoval povinné subjekty, jež podle tohoto zákona poskytují informace vztahující se k jeho činnosti jako za prvé a) státní orgán, b) územní samosprávní celek, c) právnická osoba zřízená zákonem, d) právnická osoba, jejímž zakladatelem nebo zřizovatelem je stát, územní samosprávní celek, právnická osoba zřízená zákonem nebo jiná právnická osoba podle tohoto písmene 2, anebo tyto osoby společně, za druhé zřízená nebo založená za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a za třetí Financovaná převážně státem, územním samosprávním celkem, právnickou osobou zřízenou zákonem nebo jinou právnickou osobou podle tohoto písmene anebo těmito osobami společně, nebo podléhající řídícímu dohledu těchto osob, anebo ve které je jimi jmenována více než polovina členů v jejím správním, řídícím nebo dozorčím orgánu; c) veřejný podnik. Definice povinného subjektu podle sněmovního tisku 1194 tak byla širší o citované písmeno d), než je stávající návrh. ***
