(10.10 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)

Tímto jsme se vypořádali s návrhy k výborům.

 

A ještě zazněl návrh na zkrácení lhůty na 15 dnů, takže budeme hlasovat ještě o tomto.

Zahajuji hlasování o zkrácení lhůty na 15 dnů. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování 122 hlasovalo 157 poslanců a poslankyň, pro 140, proti 15. Zkrácení lhůty bylo přijato, bylo schváleno na 15 dní.

 

Já tímto děkuji panu zpravodaji a panu navrhovateli za představení zde a končím projednávání tohoto bodu.

 

V rámci schváleného pořadu přistoupíme k bodu dalšímu, bodu

 

23.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním
digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností
a fungováním veřejných rejstříků
/sněmovní tisk 139/ - prvé čtení

Z pověření vlády uvede předložený návrh pan ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Ke stolku zpravodajů pak může dorazit zpravodaj pro prvé čtení. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. Ministerstvo spravedlnosti vyhotovilo v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2020 návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů v právu obchodních společností a fungování veřejných rejstříků. Cílem návrhu je zapracovat směrnici Evropského parlamentu, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností, jejichž transpoziční lhůta uplyne 1. srpna 2022, a to si myslím, že na úvodní slovo teď stačí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za stručné úvodní slovo a nyní poprosím pana zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Jakuba Michálka, jestli má zájem o úvodní slovo. (Hlas mimo mikrofon.) Ano, jsou to digitální nástroje. (Poslanec Vondráček gestikuluje z prostoru před řečnickým pultíkem.) Dobře, jestli...

 

Poslanec Radek Vondráček: Já se omlouvám, paní předsedající, jenom k hlasování. U hlasování číslo 120 jsem hlasoval pro, ale zlobilo asi hlasovací zařízení, mám tam nepřihlášen. Nezpochybňuji hlasování. Hlasování 120. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, čili pro záznam, děkuji. Toto bylo technické.

A jestli můžeme k úvodnímu slovu pana zpravodaje pro první čtení.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážení kolegové, kolegyně, jde tedy o návrh, který implementuje právo Evropských společenství, které se týká zakládání firem. Je to problematika, které jsme se věnovali v minulém volebním období. Je to snaha usnadnit podnikatelům, aby mohli rychleji zakládat obchodní společnosti. Já nepůjdu úplně do detailů, ale řeknu jednu věc, kterou považuji za podstatnou.

Snažme se v rámci té úpravy usnadnit lidem, kteří mají digitální identitu, která splňuje požadavky podle nařízení eIDAS Evropské unie, aby nemuseli, aby mohli co nejméně využívat služeb notářů a dalších podobných profesí, abychom soustředili skutečně tu práci na záležitosti, kde je potřeba nějaká úvaha v oblasti práva, ale aby ty věci, které je možné zautomatizovat pomocí elektronických identit, aby probíhaly pokud možno co nejplynuleji bez nutnosti platit poplatky a ověřovat se přes nějaké videokamery a tak dále. Já chápu, že je tam potřeba ověřit, jestli není název právní firmy zaměnitelný, ale tam, kde to lze, by skutečně bylo potřeba to nahrazovat automatickým režimem, digitální identitou a dalšími podobnými nástroji. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. A nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila paní poslankyně Taťána Malá, a poté se může připravit paní poslankyně Iveta Štefanová. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane ministře, paní poslankyně, páni poslanci, já tedy budu asi o trochu detailnější než mí předřečníci, protože se domnívám, že tahle implementační novela si zaslouží pozornost a zaslouží si, abychom si tady řekli některé věci, které je jistě potřeba během legislativního procesu ještě upravit. Ještě shrnu znovu tedy: jak už bylo řečeno, účelem zákona je transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2017/1132, co se týká využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností.

Návrh umožňuje plně elektronické založení kapitálových společností za využití vzorových společenských smluv a dále posílení využívání digitálních nástrojů v průběhu celého životního cyklu obchodních korporací. To znamená především možnost obchodních korporací zapisovat údaje do veřejného rejstříku a ukládat listiny do sbírky listin plně elektronicky a zřizovat pobočky v jiných členských státech plně elektronickou formou. Stejně tak podle návrhů má dojít k rozšíření údajů veřejně a bezplatně přístupných o všech kapitálových společnostech zapsaných v členských státech EU na internetových stránkách i k posílení výměny informací mezi obchodními rejstříky členských států.

To, co tento návrh dále zavádí, je možnost volby pro nově zakládané právnické osoby, a ty se mohou rozhodnout, v jaké fázi procesu svého založení budou ohlašovat živnost nebo žádat o koncesi, to znamená, jestli to učiní před podáním návrhu na zápis právnické osoby do obchodního rejstříku, anebo až po jejím vzniku. To je zásadní rozdíl oproti předchozí právní úpravě. V praxi to tedy znamená, že nebude třeba při zakládání společnosti vyčkat s podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku až po získání živnostenského oprávnění, ale bude možné zakládat a zapisovat takzvaně na počkání.

Další navrhovanou změnou jsou nová pravidla bezúhonnosti pro výkon funkce člena orgánu. Současná právní úprava stanoví, že pro účely posouzení splnění podmínek pro výkon funkce člena orgánu obchodní korporace se vychází z definice podle živnostenského zákona. Návrh tohoto zákona toto mění a nově definuje nezpůsobilost k výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní společnosti, přičemž nezpůsobilost má být dána na základě rozhodnutí českého nebo zahraničního orgánu veřejné moci, který zakazuje dané osobě výkon této funkce, a to z důvodů, které souvisí s insolvenčním řízením nebo v případě odsouzení za vybrané trestné činy, jako je například zpronevěra, podvod pojistný nebo úvěrový podvod a tak dále.

A právě tady tuhle právní úpravu, konkrétně §§ 46 a 46a, se mi jeví jako dost problematické a chtěla bych se pana ministra zeptat, který mě bedlivě poslouchá, jestli je připraven nějakým způsobem tyto paragrafy upravit, protože spáchání uvedených trestných činů v tomto případě tak, jak je napsáno v těch výše uvedených paragrafech, není přímo spojeno s výkonem funkce člena voleného orgánu společnosti, respektive nezpůsobilost osoby by měla být založena jen tehdy, byla-li tato osoba pravomocně odsouzena za spáchání trestného činu, kterého se dopustila při výkonu funkce člena voleného orgánu společnosti.

Dalším problémem, který vidím, je pojem odsouzení - není přesný. Není jasné v současné právní úpravě, jestli se jedná o odsouzení v prvním stupni soudního řízení, nebo musí jít o pravomocné odsouzení. Není zcela jasné, jakým způsobem navrhovatel dospěl k tomuto výběru trestných činů. Podle mého názoru by bylo vhodnější upravit tuto problematiku tak, aby se překážka navázala na protiprávní jednání osoby související s její činností jako člena voleného orgánu obchodní společnosti, nikoliv na vyjmenované druhy trestné činnosti nebo jejich skutkové podstaty. Návrh dále předpokládá zřízení národních neveřejných evidencí osob vyloučených z výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, které mají být v rámci EU propojené a které mají umožnit mezi členskými státy výměnu informací o osobách, u kterých je dána překážka výkonu funkce. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP