Právní úprava mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních byla s účinností od 1. ledna 2014 vyčleněna do samostatného zákona. Od nabytí účinnosti zákona č. 104/2013 Sb. tak uplynulo již více než sedm let. Po této době bylo již možné vyhodnotit funkčnost nastaveného systému a identifikovat jeho případné nedostatky. Za tímto účelem byla vytvořena na Ministerstvu spravedlnosti pracovní skupina složená ze soudců, státních zástupců a zaměstnanců příslušných odborů Ministerstva spravedlnosti. Na základě činnosti této pracovní skupiny bylo identifikováno několik okruhů problémů. Většina navržených změn, kterými se na zjištěné problémy reaguje, je přitom pouze spíše dílčí povahy, kdy se navrhuje některé postupy v rámci mezinárodní spolupráce upravit tak, aby více vyhovovaly potřebám praxe, či se přistupuje ke zpřesnění některých ustanovení tak, aby byl jejich výklad jednoznačný. Tyto změny se týkají zejména úpravy přijímání a poskytování ujištění o vzájemnosti, hrazení nákladů spojených s neúspěšným předáním osoby, způsobu hrazení nákladů mezinárodní justiční spolupráce, zpřesnění povinnosti opatřit či předložit překlad písemností včetně výjimek z této povinnosti, realizace převzetí osob z cizího státu nebo z jiného členského státu nebo předání takové osoby do jiného členského státu.

Kromě těchto dílčích změn předkládaná novela přináší i změny komplexnějšího charakteru, a to v oblasti za prvé stanovení příslušnosti soudu k úkonům v přípravném řízení, za druhé zjednodušeného předání a vydání.

Ke stanovení příslušnosti soudu k úkonům v přípravném řízení. Pod číslem 201/2016 Sb. byl vyhlášen plenární nález Ústavního soudu ze dne 19. dubna 2016 o jednacím řádu státního zastupitelství ve znění pozdějších předpisů. Návrh skupiny 27 poslanců Poslanecké sněmovny byl Ústavním soudem zamítnut. Předmětem posuzování Ústavního soudu byla napadená ustanovení jednacího řádu státního zastupitelství, která řeší otázku příslušnosti státního zástupce. Ústavní soud se těmito hledisky zabýval i z hlediska jejich propojenosti s právní úpravou příslušnosti soudu, zejména s právní úpravou obsaženou v § 26 trestního řádu. V této souvislosti Ústavní soud v nálezu poskytl ústavně konformní výklad tohoto ustanovení a vymezil kritéria pro určení místní příslušnosti okresního soudu příslušného k úkonům v přípravném řízení. Aplikační praxe po vyhlášení citovaného plenárního nálezu, to jest od 22. 6. 2016, postupuje v souladu s tímto nálezem, tedy místní příslušnost soudu je určována podle obecných zákonných pravidel pro místní příslušnost soudu.

Uvedená kritéria vymezená v citovaném nálezu Ústavního soudu však nejsou vyhovující v oblasti mezinárodní justiční spolupráce. V případě, že je požadována justiční spolupráce po České republice, v České republice trestní řízení neběží, proto jsou kritéria uvedená v § 18 trestního řádu pro určení příslušnosti soudu k provedení úkonu, je-li žádána spolupráce ve fázi, kdy v cizím státě běží přípravné řízení, nevhodná, neboť jsou koncipována zejména na případy, kdy je trestný čin spáchán v České republice. V úvahu tak přichází zejména určení příslušnosti soudu podle zbytkového kritéria, tedy podle toho, kde trestný čin vyšel najevo. V případě justiční spolupráce by to bylo určeno podle sídla justičního orgánu, kterému došla žádost o právní pomoc nebo evropský vyšetřovací příkaz. Takto určená příslušnost soudu se však nejeví být praktická, protože žádosti nebo rozhodnutí jsou cizím státem v řadě případů zasílány justičním orgánům v Praze, které je pak přeposílají příslušným justičním orgánům. Ve velké většině případů by tak byl jako příslušný k provedení úkonu určen soud značně vzdálený od místa, kde má být proveden požadovaný úkon justiční spolupráce a kde sídlí justiční orgán příslušný k vyřízení žádosti o právní pomoc nebo k zajištění výkonu evropského vyšetřovacího příkazu. Vzhledem k tomu se navrhuje pro účely mezinárodní justiční spolupráce nastavit příslušnost soudu k provádění úkonů pro účely justiční spolupráce, je-li v cizím státu vedeno přípravné řízení, odchylně. Do části třetí hlavy I upravující právní pomoc se proto navrhuje doplnit zvlášť ustanovení stanovující odchylně pravidla pro určení místní příslušnosti soudu příslušného k provedení úkonu pro účely vyřízení žádosti o právní pomoc cizozemského orgánu nebo zajištění výkonu evropského vyšetřovacího příkazu ve fázi, kdy je vedeno v cizím státu přípravné řízení.

Pokud jde o problematiku zjednodušeného předání a vydání, zjednodušené vydání a zjednodušené předání jsou upraveny obdobně. Zejména skutečnosti (zkušenosti?) s aplikací ustanovení o zjednodušeném předání, které je v praxi nepoměrně častější než zjednodušené vydání, ukazují, že stávající právní úprava je v jednotlivých krajích České republiky uplatňována velmi rozdílně.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pane poslanče, já vás opět přeruším. Pozornost se začíná opět vytrácet, poprosím tedy kolegyně a kolegy o ztišení. Prosím.

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji, paní předsedkyně. Zatímco v některých krajích je návrh státního zástupce ve zjednodušeném předání podáván skutečně až po skončení předběžného šetření, o jejíž předání jde, státním zástupcem podle § 203 odst. 7 zákona o mezinárodní justiční spolupráci a v písemné formě, v jiných krajích se začaly objevovat zvláštní formy zkráceného zjednodušeného předání zejména v případě, kdy osoba, o jejíž předání jde, udělila souhlas s předáním již v průběhu vazebního zasedání konaného o návrhu na její vzetí do předběžné vazby. V takovém případě státní zástupce v průběhu tohoto vazebního zasedání navrhne ústně do protokolu přímo vzetí do předávací vazby nebo vzetí nejprve do předběžné vazby a po vzdání se práva stížnosti přeměnu předběžné vazby na vazbu předávací.

Pokud vůči rozhodnutí o vzetí do předávací vazby nebo o přeměně předběžné vazby na vazbu předávací dojde ke vzdání se práva stížnosti, je předání osoby realizováno, aniž by bylo možné následně přezkoumat, jakými právními úvahami, zejména pokud jde o takzvané neprolomitelné důvody pro nepředání, se státní zástupce nebo také soud řídil, respektive proč bylo konstatováno, že v daném případě nebyly shledány žádné překážky pro předání.

Z tohoto důvodu je nutné přistoupit ke sjednocení této roztříštěné praxe a k eliminaci rozhodnutí, která jsou v konečném důsledku nepřezkoumatelná. Identifikované nedostatky nelze odstranit jinak než novelizací příslušných částí zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Děkuji vám za pozornost. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. První z nich má poslankyně Zuzana Ožanová, která ji ale stahuje a přihlásí se znovu poté, co jako první vystoupí poslankyně Taťána Malá. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslankyně Taťána Malá: Paní předsedkyně, děkuji. Přicházím s procedurálním návrhem. Nejprve bych chtěla poděkovat zpravodaji klubu hnutí ANO Tomáši Kohoutkovi za brilantní zpravodajskou zprávu na rozdíl od toho, co tady předvedl pan kolega z TOP 09 Kolář.

Chtěla bych navrhnout přerušení tohoto bodu na deset minut, a to z toho důvodu, aby se pan zpravodaj stihl připravit a předložit nám důstojnou zpravodajskou zprávu, nikoliv s odkazem na to, že je to všeobecně známý text. Nikdy bych k tomuto pultíku s faktickou poznámkou nepřišla, kdyby tady nedávno váš pan stranický kolega Jakob kritizoval kolegu ústavněprávního výboru Vondráčka, že se nekonají ústavně-právní výbory a podobně. Nebudu hovořit o tom, jaká je vaše účast na ústavně-právním výboru, ale myslím si, že byste to mohl aspoň trochu sanovat tím, že nám tady přednesete důstojnou zpravodajskou zprávu, a ne to, co jste předvedl. Děkuji. (Hlasitý potlesk poslanců ANO.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Prostřednictvím předsedajícího, příště požádám. Požádám o dodržování jednacího řádu v místě, prostřednictvím předsedajícího je potřeba se oslovovat.

Nicméně je to procedurální návrh, přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Zopakuji, že paní poslankyně přednesla návrh na přerušení tohoto bodu na deset minut. Jenom avizuji, že v 11.15 hodin se bude přerušovat celá schůze, to jenom abychom věděli, že by došlo k přerušení tohoto bodu již během tohoto jednání. Přivolávám kolegyně a kolegy z předsálí, abychom mohli hlasovat o daném návrhu.

Eviduji zájem o odhlášení, proto vás všechny požádám o opětovné přihlášení vašimi identifikačními kartami.

Než se kolegyně ještě navrátí, přečtu některé z omluv, které došly. Omlouvá se poslanec Volný mezi 11. a 14. hodinou z důvodu návštěvy lékaře, poslankyně Andrea Babišová z důvodu nemoci z celého jednacího dne a poslankyně Urbanová mezi 10. hodinou a 10.30 a následně od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Vzhledem k tomu, že počet přítomných se již ustálil, opakuji, že hlasujeme návrh na přerušení daného bodu na deset minut.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro přednesený návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 124, přihlášeno 137 přítomných, pro 62, proti 65. Návrh nebyl přijat.

Pokračujeme tedy faktickou poznámkou paní poslankyně Ožanové. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, já bych požádala možná, jestli je mě slyšet...

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, požádáme o klid kolegy a kolegyně.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Víte, já jsem zpravodajkou více tisků. Máme tady dlouhé diskuse o tom, jak má vypadat či nemá vypadat práce zpravodaje. Dneska jsme byli svědky toho, jak nemá vypadat práce zpravodaje. Zpravodaj zjevně není s tiskem vůbec seznámen, proto navrhuji změnu zpravodaje. Zjevně poslanec Tomáš Kohoutek je seznámen s obsahem tisku na rozdíl od současného zpravodaje, a pokud pan zpravodaj nechce pracovat, tak ať to prostě nedělá a nechá to někomu jinému, protože to byla arogance a pohrdání touto Sněmovnou, to, co předvedl, prostřednictvím paní předsedkyně, poslanec Kolář. ***