(12.50 hodin)
(pokračuje Roman Kubíček)
A teď další problém, který je, to je prostě otázka, protože řekla to tady má ctěná kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, Berenika Peštová, která řekla, že dvě komise se rozhodly vyjmout plyn a vyjmout jádro z podporovaných zdrojů, to znamená, že v České republice to budeme muset nahradit něčím - jestli to bude fotovoltaika a tak dále. To bude asi jedna z mých otázek. Možná i tady paní ministryně mi bude schopna odpovědět. Zatím jsme se soustředili na fotovoltaiku především pro běžné občany. To ano, rozumím, existuje podpora, ale zapomněli jsme na municipality. Zatím. Zatím. Tak se spíš chci potom zeptat, jestli je připraven nějaký plán, nějaký program? Starostové se mě na to ptají. Pochopitelně se jedná už o jiné zdroje na ty veřejné budovy. Jedná se i o nějakou dostupnost fotovoltaiky, panelů a tak dále. A teď se ptám, zda každé město bude schopné postavit a produkovat řekněme tyto bezemisní zdroje výroby elektrické energie? Ale je to takové trošičku s uvozovkami, protože ona ta bezemisnost říká, že ta vozidla elektro jsou vozidla s nulovou emisí, ale existuje takzvaná nepřímá zátěž a nepřímá zátěž přesně závisí na těch zdrojích, které to vyrábějí.
A teď jsme se dostali do doby, která je velmi nepříznivá. Můj ctěný kolega pan poslanec Adamec to tady říkal. Přišla válka. Přišla energetická krize. Přišlo velké zdražení. A v globálu by se dalo říct, že v současné době, pokud se podíváme na zamezení přístupu suroviny z Ruska, je omezení těch zdrojů. Bude to velmi negativní a podle mě celý svět se snaží hledat určitou diverzifikaci. A my nejsme schopni předpokládat ty ceny.
Pak jsem se díval na nějaké rádoby vyhodnocení ceny těch vozidel, autobusů a tak dále a tak dále, které predikuje Ministerstvo dopravy. Já jejich optimismus nesdílím, protože při výrobě baterií se používají vzácné kovy, to všichni víme. Největším producentem těchto kovů a vůbec prvků je Čína, ona má velké zdroje. A nebudeme se bavit o našem lithiu, které máme také. A při poptávce, to všichni ekonomové znají, že čím se zvyšuje poptávka, tak roste cena. To tak bude. Takže já prostě nevěřím tomu... Ano, spoléhalo se na masovou produkci. Ale podívejte se, jak se dneska zahýbal trh automobilů. Automobily, které jsme kupovali před rokem a půl, jsou dneska cenově o 20 % vyšší. Zvedla se poptávka, protože se to nedokáže vyrobit. Nejsou kabely z Ukrajiny, není nic, nejsou baterie.
A jakým způsobem si s tím tedy poradíme? Já bych chtěl slyšet tu koncepčnost, to znamená Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj - ty moudré hlavy by si měly sednout dohromady a vytvořit takzvanou strategii přežití. Jestli se to děje, nevím. Říkám, vznáším tady takovýto dotaz. A tam by vlastně mělo vyplynout přesně to, jakými kroky budeme postupovat. Takže na začátku zajistíme nějaké zdroje, abychom mohli produkovat nízkoemisní přepravu. Ty zdroje musíme nakoupit, musíme postavit. O cenách úplně moc nevím, protože teď jsem se díval, že už společnosti, které montují fotovoltaiku, opět při zvýšeném zájmu a nárůstu cen energií a tak dále, se chystají k nějakému zdražení. Teď nedokážu odhadnout, jestli bude 10 %, 15 %. Tak to bude. Pro rodinné domy díky podpoře to asi ještě zůstane úplně v pořádku, ovšem pro municipality ta prvotní investice bude velmi vysoká, velmi vysoká. Protože víme... A kdyby to mělo být skutečně ekologické a skutečně perfektní, tak by to osazení mělo být na všech veřejných budovách. Ty by měly prostě za prvé samozásobovat se a za druhé pak poskytovat ten zdroj pro nízkoemisní přepravu.
Další věc, která k tomu je, ta studie upozorňuje právě na to, aby se velmi pečlivě zvážila výroba elektrické energie. A říkám, nechci vstupovat do teritoria Vaškovi Královi, protože on bude hovořit určitě o teplárenství a jeho přínosu. A v každém případě města, která mají dneska cévétéčka, by si je měla udržet a měla by se soustředit přesně na tu kogenerační výrobu elektrické energie a popřípadě na svých pozemcích a na svých plochách instalovat fotovoltaiku tak, aby pomohla celému systému. Ale zase tam je to náročné v tom, že ne všechna cévétéčka patří městům a obcím, některá jsou prostě v soukromých rukách. A investor, který by do toho měl vstoupit, pochopitelně počítá s nějakou návratností, s nějakými profity, které jsou. Nemůžeme jim říct: Udělejte to jako dar lidu. A tam bude muset zase následovat nějaká podpora, bude to muset mít ekonomický smysl a budeme do toho muset soukromé investory zaangažovat.
Pak tu máme některé problémy, na které ta studie upozorňuje, a je to prostě rozšíření emisí CO2, NOxů, SO2 a pevných částic a upozorňují na energetický mix státu. A já jsem měl informaci, že skupina z Francie posílala na Evropskou komisi nějakou poměrně zajímavou studii, která právě mapovala celý životní cyklus elektromobilu od začátku výroby až tak dále. A tady se trošku obávám, že si Evropa zahrála na chytrou horákyni a říká: My budeme bezemisní a ty emise si dělejte někde v Číně, tam to bude bezvadné a je nám úplně jedno. Ale nicméně svět je jenom jeden, atmosféra je jenom jedna a ony se ty emise v dlouhodobém horizontu vlastně budou usazovat a rozšiřovat ozonovou díru. Takže ten problém můžeme jenom odložit. Můžeme si říct, že jsme hrdinové. A upozorňuji na to, že v globálu emisní zátěž Evropy se pohybuje někde mezi 7 až 9 % z celého světa. Největší emitenti jsou Čína a Spojené státy americké. Díval jsem se tedy i na Spojené státy americké, které také používají fotovoltaiku, nicméně nemají to žádným způsobem nějak normované a omezené legislativou s tím, že musejí. Nemusejí, prostě nemusejí. Buď chtějí, nebo nechtějí. Takový je tržní princip, který tam funguje.
A já budu velmi souhlasit, protože jsem se bavil s některými europoslanci a vznášel i nějaké dotazy - oni skutečně kritizují, že odborníci nejsou úplně zváni na jejich kulaté stoly a že nedostávají ten prostor. A pak dochází k tomu, že vlastně něco odhlasujeme, něco uděláme a řekneme: Budete to tak dělat ve všech zemích Evropské unie, ale nevytvoříme pro to tu cestu. Trošku se obávám, jak tady říkala moje kolegyně Berenika Peštová, že by nám oni měli ukázat ten cíl. No, oni nám ho neukážou. Ten cíl musí ukázat opravdu vědecké studie, které jsou podložené nějakým dlouhodobým výzkumem a které budou zvyšovat energetickou účinnost jednotlivých prvků v energetické soustavě.
Z mého pohledu pořád stabilita zdroje a tak dále je jádro. Jádro budu vždycky podporovat, je to dobrá věc. A kde narazíme na úzké místo? Tak to bude rozvodná soustava. Rozvodná soustava bude velký problém. Jestli si vzpomínáte, tak v době, kdy vypínali Němci své elektrárny a přecházeli na elektřinu z větrníků a na fotovoltaiku, tak se na hranicích s Českou republikou musely postavit dva velké vyrovnávací transformátory, aby nedocházelo k přetokům a k poškození přenosové soustavy v České republice. A jak víte, problém s přenosovou soustavou je ještě ten - ono už taky není kde stavět ty cesty. My jsme poměrně velmi zasíťovaná země. A když budete rozšiřovat, není možné vést to vedení ve stávajících sloupech. Ono to má nějaké parametry, co tam může být, jak je to bezpečné, nebezpečné. Takže i tohle bude problém. Ano, slyšel jsem nějaké studie na to, že by se to táhlo v zemi. Tomu rozumím, ale to je ještě dražší než vedení vzduchem. A především potom problém v časovém horizontu jsou opravy, protože na těch sloupech je to poměrně rychle. Ale zase to má jednu výhodu. Víme, že bouřka to nepoškodí v tu chvíli.
Takže všechny tyto otázky bychom si měli položit a myslím, že úplně odborná debata by měla připadnout na hospodářský výbor. Tímto poprosím pana předsedu hospodářského výboru, aby pro tento bod vyčlenil poměrně velký čas. Toto skutečně nebude záležitost na půl hodiny. Skoro bych řekl, že by se tomu nejdříve mohl věnovat i energetický podvýbor, předjednat to a potom nějakou formou udělat diskusi s odbornou veřejností. A pak se budeme muset nějakým způsobem dohodnout. ***
