(15.40 hodin)
(pokračuje Martin Kukla)

Tam se musí postupovat opačně a ty kraje s tím přišly. Ony s tím přišly. Mají tady kritéria. Je to návrh přístupu ke změně rozpočtového určení daní. Je to právě v Brně 21. 4., katedra veřejné ekonomiky, Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava. Mám to tady. Jsou to kritéria a ty kraje s tím pravděpodobně většinově souhlasí, ale dochází tam k navýšení, jak jsem již zmínil, 10 miliard. A to znamená, že by se ten RUD, to rozpočtové určení daně zvedlo právě z toho směrného čísla 9,78 % (Předsedající: Čas!) na 11 %.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a pan předseda vlády zareaguje. (Zvuk mobilu ze sálu.) Opět někdo nevypnul zvonění, upozorňuji, prosím. A prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: My musíme přece si připomenout, a to není nic proti tomu, co jsem teď říkal nebo co říkáte vy, ale musíme si přece připomenout, že rozpočtové určení daní, pokud jde o obce a kraje, bylo prostě pravidelně navyšováno. Bylo navyšováno na úkor státního rozpočtu. Vzpomeňme si na tu poslední úpravu RUD, ta dokonce vznikla z iniciativy našich senátorů po schválení daňového balíčku a opravdu stabilizovala krajské finance. Ten problém je jinde, já se teď tady do toho nechci pouštět. On není v tom, jak se to přerozděluje, ale je, v jakém stavu jsme ty veřejné finance po předcházející vládě převzali. Ale do toho se teď opravdu nechci pouštět. Já jenom říkám, že pokud nedospějeme k tomu, aby se vytvořila nová přerozdělovací kritéria, tak nedává smysl to jednostranné navyšování RUDu. Na čí úkor to bude? Tak máme zvýšit tu celkovou částku ze státního rozpočtu? Máme to udělat na úkor obcí? Tohle přece není řešení. A znovu opakuji: My jsme připraveni se o tom bavit a navýšit ten RUD pro kraje ve chvíli, kdy se naplní to, co si od toho kraje slibují. A kraje si od toho slibují spravedlivější kritéria při přerozdělování těch peněz mezi jednotlivými kraji. To mně připadá jako srozumitelné a důležité. A my jsme to Asociaci krajů neuložili, kraje samy řekly: Ano, my se na těch kritériích, která se budou používat, domluvíme. Ve chvíli, kdy toto nastane, tak pak je skutečně na místě, abychom postupovali tak, jak jsem říkal, a došlo k navýšení té celkové částky. Ale do té doby by to žádný smysl nemělo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s další interpelací vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová, připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, je to také dost nepříjemné, když vás mám za zády a nevidím na vás. V každém případě už jsem vás jednou interpelovala ohledně pohonných hmot, myslím nejenom vás, ale i pana ministra financí. A musím konstatovat, že od té doby se vlastně vůbec nic nezměnilo. Přesně ty predikce, které jsem měla, tak se naplnily. To znamená, to, co jste slibovali tím přimícháváním biopaliv, co jste populisticky zrušili tím paragrafem 19, tak se nestalo vůbec nic. Paragraf 20 vám vlastně ukládá - a je to transpozice směrnice. Pak jsem si poslechla vašeho poradce pana Křečka. A pane premiére, jestli mohu doporučit, dejte mu do ruky zákon o ovzduší, aby, když tedy ze sebe dělá odborníka na biopaliva, respektive na přimíchávání, tak ať se do toho zákona aspoň podívá, protože on slibuje občanům něco, co se nestane. On říká, že tento rok se přimíchávat bude dál a v příštím roce už to nebude. Není to pravda. Není to pravda a nestane se to! Je lepší, když opravdu si člověk ten zákon nastuduje a pak teprve něco těm občanům říká.

Ale k mé otázce: Mě by zajímalo, jakou medicínu jste si připravili, protože to, co jste aplikovali, to nezafungovalo, to se minulo účinkem, takže by mě zajímalo, jakou další medicínu máte připravenou, protože ostatní země kolem nás jdou cestou, kterou vy jít nechcete. Říkáte, že je zase pro vás populistická. Tak já bych ráda věděla, jak těm občanům pomůžete, protože cena pohonných hmot se vyšplhala na historickou hodnotu, kterou jsme ještě nezažili, takže teď jsme ji konečně viděli, že opravdu se tam dokáže dostat. Takže bych docela ráda věděla, co vláda udělá pro to, aby cena pohonných hmot pro občany, pro občany klesla dolů. Já rozumím tomu, že DPH neřeší podnikatele, ale občanům to řeší problém.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a s reakcí pan premiér. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji za tu otázku a vůbec mně nevadí, že se tady k tomu vracíme, protože já to považuji za důležité. Opravdu to dopadá na podnikatele, dopadá to na občany. U nás jsme v situaci, že řada lidí je skutečně závislá na tom, aby autem dojeli do práce, k příbuzným, cena pohonných hmot je extrémně zajímá a má to samozřejmě dopad i na další ceny. Takže je dobré, že se o tom bavíme.

Já trvám na tom, že to, že jsme udělali ta opatření, bylo důležité a dobré a že ta opatření fungují. Jenom připomenu, že ano, biosložka, to je jedna věc. Pak jsme také snížili spotřební daň a pak jsme taky začali kontrolovat marže u prodejců. A zrovna dnes Ministerstvo financí zveřejnilo zprávu o tom, že marže prodejců pohonných hmot klesají, dál klesají. V červnu byly průměrně o 1,7 koruny na litr nižší než loni, čili to naše opatření jednoznačně zabralo, jinak by to bylo ještě horší. U nafty byly v daném měsíci zhruba o 1,6 korun za litr nižší, než byl průměr loňského roku. Takže vidíte, že u nafty, u benzinu kontrola marží funguje a ty marže prostě nižší jsou. Kdyby nebyly, tak ta cena nafty a benzinu je prostě v České republice vyšší. Stojím si za tím, že kdybychom ke snížení spotřební daně - to je to další opatření - nepřistoupili, tak by byly ceny benzinu a nafty o 1 až 2 koruny vyšší. Vidíte to, když sledujete vývoj těch cen. Nedíváte se jenom, kolik je dnes, ale sledujete ten vývoj, tak hned po 1. červnu díky snížení daně ceny klesly, ale následně samozřejmě opět vzrostly. Ale ne kvůli tomu, že máme problém tady na české straně, ale hlavní faktor je růst ceny nafty a benzinu na komoditní burze v Rotterdamu. Takže kdybychom ke snížení daně nepřistoupili, tak ty ceny jsou určitě o 2 koruny vyšší. Pokud bychom nezačali sledovat marže, určitě by nebyly - to mi věřte - o 2 koruny nižší, než byly ve stejném čase loni. Takže díky těmto našim opatřením jsou ty ceny zhruba o 4 koruny nižší, než by byly, kdybychom ta opatření neudělali. To jsou prostě fakta, jasná čísla a tak to je.

Ano, v jednom s vámi souhlasím: ty ceny jsou vysoké, nám to vadí, ale netvařme se, že jsme schopni ovlivnit cenu ropy a pohonných hmot ve světě. (Ukazuje tabulku.) Škoda že to nemám ve větším, já bych to ukázal občanům, aby viděli: Toto je cena z dnešního dne, cena benzinu a nafty v České republice. To, co je červeně, jsou státy, kde jsou benzin a nafta dražší, a to, co je černě, tak jsou státy, kde je benzin a nafta levnější. Ale i z toho vidíte, že i tam, kde to je levnější, tak jsou to někdy jenom velmi malé položky. Ano, nejlevnější benzin a naftu mají v Bělorusku, ale to myslím není země, se kterou bychom se mohli srovnávat. Ale když se podíváte na okolní země anebo země s námi srovnatelné, tak vidíte, že ceny benzinu a nafty v eurech jsou buďto vyšší nebo stejné. Polsko je na tom o něco lépe.

Takže je vidět, že toto je problém, se kterým se potýká celá Evropa. To taky tato tabulka jednoznačně ukazuje, že tím faktorem jsou skutečně rostoucí ceny na burze. Není to něco, co by se dalo ovlivnit ze strany České republiky. Ale to, že v této tabulce jsme v lepší, ve výrazné části v té lepší polovině, tak to je dáno i těmi opatřeními a právě těmi opatřeními, která jsme udělali, protože bez kontroly marží, bez snížení spotřební daně bychom takovýchto výsledků nedosáhli. To, že to není nic uspokojivého, že to je pro nás všechny problém, to je jasné. Ale je to problém celoevropský a Česká republika na tom zdaleka není nejhůř. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP