(16.50 hodin)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak. Ptám se... Ještě pan poslanec Kaňkovský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já bych si dovolil požádat a načíst návrh na zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na jeden den.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, pane poslanče, děkujeme. Tento návrh již zazněl. Hlásí se tedy ještě někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu a ptám se na závěrečná slova. Pan ministr, pan zpravodaj? Není zájem.

Návrh na vrácení předloženého návrhu ani návrh na zamítnutí nezazněl. A vzhledem k tomu, že bylo vzneseno veto, tedy námitka, budeme se nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Já ještě přivolám kolegy z předsálí.

 

A nyní tedy můžeme přistoupit k hlasování. Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 5, přihlášeno 160 poslanců a poslankyň, pro 150, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

 

Předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Není tomu tak.

 

Nyní bychom hlasovali o návrhu na zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením na jeden den.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 6, přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 147, proti žádný. Výsledek je tedy takový, že jsme přijali tento návrh a lhůta byla zkrácena mezi prvním a druhým čtením na jeden den. Je tomu tak, ano? Děkuji.

 

A já nyní končím projednávání tohoto bodu a přistoupíme k projednávání bodu číslo

 

3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném
na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 236/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Dovolím si tedy uvést stručně sněmovní tisk číslo 236, novelu zákona č. 589 o pojistném na sociální zabezpečení. Novela tohoto zákona se snaží tady do našeho českého pracovního prostředí přinést motivaci zaměstnavatelů ve větší míře realizovat částečné úvazky. Je to téma, o kterém se tady dlouhé roky hovoří, volají po něm i zaměstnavatelé, volají po něm i zaměstnanci, lidé, kteří jsou ve specifických životních situacích, a několikrát v minulosti bylo poměrně blízko k tomu, aby se nějaká takováto úprava i realizovala, avšak nepodařilo se ji dotáhnout do konce.

Tento návrh tedy předpokládá to, abychom vytvořili podmínky, kdy budeme motivovat zaměstnavatele formou pětiprocentní slevy na odvodu na pojistném z vyměřovacích základů u zaměstnanců v pracovním nebo ve služebním poměru, a bude se to týkat jasně specifikované skupiny osob: Bude se to týkat občanů starších 55 let. Bude se to týkat občanů a zaměstnanců tedy, kteří pečují o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem, nebo který má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu dítě mladší 10 let, nebo pečuje o blízkou osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II, III nebo IV, nebo je studentem a studium se posuzuje podle zákona o důchodovém pojištění, nebo je tím, kdo se rekvalifikuje podle zákona o zaměstnanosti a sleva se poskytuje 12 měsíců od nástupu, nebo také osobou se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti či osobu mladší 21 let. U toho zaměstnance se nezkoumá délka úvazku, i při plném úvazku je nárok na slevu.

Podmínkou pro uplatnění slevy na pojistném zaměstnavatelům u těchto zaměstnanců je s výjimkou zaměstnance mladšího 20 let sjednání kratší pracovní nebo služební doby, než činí stanovená týdenní pracovní nebo služební doba, přičemž takováto stanovená pracovní nebo služební doba musí činit nejméně 8 a nejvíce však 30 hodin týdně ze všech pracovních a služebních úvazků u téhož zaměstnavatele.

Sleva zaměstnanci nenáleží, pokud je vyměřovací základ zaměstnance vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy, nebo odpracovaná doba zaměstnance včetně dob, které se považují za výkon práce u téhož zaměstnavatele, překročí v kalendářním měsíci 138 hodin, nebo průměrný hodinový příjem zaměstnance, z něhož se platí pojistné na sociální zabezpečení, je v kalendářním měsíci vyšší než stanovená hranice průměrného hodinového příjmu odvozená od limitu 1,5násobku průměrného příjmu rozpočítáním na maximálně zkrácený úvazek 30 hodin. Tímto opatřením se omezuje možnost získat slevu na pojistném za zaměstnance s vyššími příjmy snížením pracovního úvazku bez snížení příjmu, nebo jde o zaměstnance se zdravotním postižením, který je v pracovním poměru k zaměstnavateli uznanému za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, anebo je zaměstnancem uvedeným v měsíčním přehledu nákladů na náhrady mezd zaměstnanců pro uplatnění nároku na výplatu příspěvku v době částečné práce, takzvaného kurzarbeitu.

Dále se vylučuje poskytování slev z více zaměstnání v pracovním či služebním poměru vykonávaných zaměstnancem souběžně na zkrácený úvazek. Sleva náleží jen z jednoho - z jednoho - zaměstnání. I když je více takových zaměstnání vykonáváno u téhož zaměstnavatele a úhrn všech úvazků není vyšší než 30 hodin týdně, sleva na pojistném náleží jen z jednoho zaměstnání, které si zaměstnavatel určí. U různých zaměstnavatelů několik zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek. Slevu na pojistném za takového zaměstnance může uplatnit jen jeden z těchto zaměstnavatelů, a to ten, který jako první ohlásil záměr uplatňovat za zaměstnance slevu České správě sociálního zabezpečení.

Podmínkou nároku na slevu dále je, že zaměstnavatel, který se rozhodne uplatňovat slevu na pojistném, tento záměr ohlásí České správě sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel bude technicky uplatňovat slevu na pojistném na přehledu o výši pojistného, který předkládá příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Slevu jde odečítat od pojistného odváděného za příslušný kalendářní měsíc.

Zároveň jsou v zákoně uvedeny způsoby prokazování jednotlivých důvodů pro uplatnění slevy na pojistném a dále se stanovují povinnosti zaměstnavatele evidenčního a informačního charakteru včetně povinnosti informovat zaměstnance o tom, že je na něho uplatňována sleva, a povinnosti zaměstnance týkající se součinnosti při uplatňování slevy zaměstnavatelem včetně povinnosti sdělit zaměstnavateli sjednání dalšího zkráceného úvazku, na který by slevu mohl uplatňovat jiný zaměstnavatel. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP