(9.20 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
My jsme o tom jednali, já jsem se o tom bavil s kolegy. Samozřejmě vnímám jak názor zástupců opozice, vnímám i názory lidí, kteří jsou dneska součástí lékařské záchranné služby, mluvil jsem za poslední týdny i s mnoha dalšími profesemi, které přišly. A říkali, my bychom chtěli být také zahrnuti do nějaké formy ocenění, třeba té možnosti dřívějšího odchodu do důchodu, ať už to byli lidé za báňskou záchrannou službu, za hasiče, kteří jsou například podnikoví hasiči, hasiči Českých drah, hasiči na letišti a podobně. A penzum těch lidí, kteří říkají prostě, my chceme mít nějakou formu ocenění a možnost dřívějšího odchodu do důchodu, se opravdu rozšiřuje, ta množina.
A my máme v programovém prohlášení vlády, že říkáme ano, my chceme pamatovat na náročné profese. Chceme umožnit, aby náročné profese mohly odcházet do starobního důchodu dříve, ale zároveň také říkáme, že to má být také s nějakými jasnými parametry. Za prvé, jak hodnotíme tu dobu, kdy tu náročnou profesi vykonávali, aby to opravdu bylo co nejvíce objektivní, jak ta doba se postupně promítá do nároku toho dřívějšího odchodu. A pak jsme taky řekli jednu věc a ta si myslím, že je velmi podstatná, a to je provázat to také se zapojením toho zaměstnavatele, který bude mít také spoluzodpovědnost za toho zaměstnance i v té formě vyššího odvodu do systému důchodového pojištění. Protože jestliže my říkáme, tento stát má umožnit těmto lidem dřívější odchod, bude to mít vyšší nároky na ten důchodový systém, na jeho financování, tak je také fér říct, pojďme ten systém nastavit vyváženě, ať na něm participují i zaměstnavatelé tím vyšším odvodem do toho systému za tyto zaměstnance. Protože ta provázanost bude velmi důležitá i proto, že ten cíl by měl být, aby zároveň ten zaměstnavatel si byl vědom toho, že tady má tyto lidi, a měl by se snažit vytvářet takové podmínky na pracovišti, aby tito lidé nebyli tu velkou dobu dvaceti, pětadvaceti, třiceti let, jak se dneska bohužel stává, vystaveni a exponováni té jedné konkrétní náročně profesi. Aby ten zaměstnavatel uměl s lidmi v rámci personální politiky pracovat tak, aby třeba tito lidé postupně se třeba dokázali dostat i na jiné pracoviště v rámci té firmy.
Takže tady opravdu ta provazba, pamatovat také na to, že ten zaměstnavatel má na tom participovat, že má být součástí nějakého vyššího pojistného odvodu, já si myslím, že je velmi důležitá. Tím chci říct, že jsme se dohodli i v rámci vládní koalice, to jednání bylo včera, na jednání koaliční K pětky, že v tento okamžik opravdu dnes přistoupíme opravdu jenom k úpravě, která se týká pěstounů. A máme tady vládní návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který, počítám, že tato Sněmovna projedná v průběhu září nebo října, kde tu úpravu lidí, kteří pracují v rámci záchranné služby České republiky, tak tuto úpravu tady upravíme tak, abychom od 1. ledna roku 2023 mohli záchranářům říci, tady záchranářům, kteří pracují v rámci lékařské záchranné služby, říci, možnost dřívějšího odchodu do důchodu tady bude, my tuto oblast ošetříme. Ty ostatní náročné profese budeme řešit samozřejmě jako součást velké změny důchodového systému. Ale prostě to, co řekla minulý rok Sněmovna, tak tuto, nebo tento určitý příslib držíme k roku 2023, k 1. lednu to upravíme, záchranáře tam budeme mít. Umožníme jim do specifikovaných parametrů to, aby mohli odcházet dříve do důchodu. To si myslím, že je jasný vzkaz.
Já chápu, že někteří zástupci opozice nebudou s tímto spokojeni. Ale pokud říkáme, že tato novela, a já jsem to říkal od začátku, má za cíl opravdu se věnovat čistě problematice pěstounů a jejich zahrnutí do systému důchodového pojištění, a připravujeme novelu, která tady běží řádným meziresortním připomínkovým řízením a řeší tu otázku náročných profesí, tak jako není možné, abychom teď říkali, teď to tady ad hoc do toho vložíme bez toho, abychom třeba zohlednili i to, že tady má být nějaká jasná vyváženost v tom, že když říkáme dřívější odchod, je to benefit, je to nárok na financování z toho systému, bude to znamenat finanční prostředky. Ale například ty návrhy, které tady jsou, nemají tam zahrnutou participaci toho zaměstnavatele. To všechno jsou věci, které je nutné v tom mít zakomponovány, abychom ty kroky dělali vyváženě, protože si musíme být vědomi, že i ostatní profese, o kterých se budeme bavit následně, později, jsou také náročné profese. Jsou tam velmi podobné argumenty, proč tam mají být zahrnuty, a je potřeba k tomu mít opravdu stejný přístup. Takže děkuji za pozornost a děkuji i za pochopení tohoto postupu.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za toto uvedení. A nyní otevírám rozpravu. Zpravodaj ve třetím čtení není, jenom odpovídám na dotaz z pléna, aby bylo jasné. A co se týče k té rozpravě. Prosím? (Hovor mimo mikrofon.) Před třetím čtení, jenom pro informaci, před třetím čtením nemusí v úvodu zpravodaj.
A co se týče té rozpravy, tak je žádost o omluvu, kterou musím načíst. A sice omlouvá se paní poslankyně Helena Válková ve dnech, dneska z důvodu nemoci, ale až do 15. 7. To je jedna omluva. A poté dnes mezi 12.30 až do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Josef Bělica. Ještě k paní poslankyni Válkové, omluvila se již za včera za 12. 7.
A samozřejmě pokud má pan zpravodaj žádost o vystoupení, tak samozřejmě prosím.
Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás ještě stručně seznámil s průběhem projednávání tisku 237.
Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 237/0 dne 3. června 2022. Navrhovatel navrhl Sněmovně projednávání návrhu zákona tak, aby Sněmovna s ním vyslovila souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. zákona číslo 90/1995 Sb., o jednacím řádu Sněmovny.
Návrh byl v prvním čtení projednán v obecné rozpravě 15. června 2022 na 26. schůzi. Sněmovna nesouhlasila s návrhem zákona, aby byl vysloven souhlas již v prvním čtení. Návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a lhůta k projednání byla zkrácena na jeden den.
Výbor pro sociální politiku projednal návrh zákona a schválil ho 15. června 2022 usnesením doručeným poslancům jako tisk 237/1. Ve druhém čtení byl návrh zákona projednán 17. června 2022 na 25. schůzi Sněmovny. Lhůta pro zahájení třetího čtení byla zkrácena na sedm dnů.
Podané pozměňovací návrhy, které byly celkem čtyři, od kolegy Brázdila, kolegy Maška, poslance Navrátila a kolegyně Šafránkové, byly zpracovány jako tisk 237/2, který byl rozeslán 17. června 2022 ve 12.26 hodin.
Výbor pro sociální politiku vydal usnesení garančního výboru, které bylo 22. června 2022 doručeno poslancům jako sněmovní tisk 237/3, který obsahuje proceduru a stanoviska k jednotlivým návrhům. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní tedy k pořadí v obecné rozpravě. Protože je třeba uvést, aby to bylo všem zřejmé, jaké bude pořadí, že zde máme tedy přihlášky na tabuli, které každý vidí, pana poslance Milana Brázdila, který je přihlášen jako první, paní poslankyni Janu Pastuchovou, pana poslance Jiřího Maška. A poté se písemně se stanoviskem klubu přihlásila paní poslankyně Lucie Šafránková, ta tedy bude čtvrtá. A poté je v tom pořadí poslankyně Babišová. Tak to jenom aby bylo zřejmo, jaké bude pořadí. A nyní tedy mohu poprosit prvního přihlášeného, pana poslance Milana Brázdila. Prosím, ujměte se slova.
Poslanec Milan Brázdil: No, milé dámy, vážení pánové, vládo, ale i vy, kterých se to týká, část. Dobrý den. Není mi lehko. Není mi lehko proto, protože aby předkladatel, ministr, nevěděl, že tady žádná lékařská záchranná služba není, aby říkal něco, co není vůbec pravda... On říká, že to chce, že je to legislativně technicky potřeba upravit, ale on sám říká, on pro to zvedl hlas, a teď říká ne, ne, ne, já vám to, my vám to už neuděláme. ***
