(14.20 hodin)
(pokračuje Michal Šalomoun)
Návrh sankčního zákona dále upravuje náležitosti zápisů, podmínky, za nichž je zrušen, odstraněn nebo změněn, opravné prostředky zapsané dotčené osoby, ochranu utajovaných informací a součinnost příslušných orgánů České republiky.
Komplikovaná mezinárodní situace, přetrvávající bezprecedentní porušování mezinárodního práva, porušování lidských práv a svobod a pokračující válečná agrese, to jsou důvody, z nichž vyplývá i časová naléhavost přijetí předkládaného sankčního zákona. Návrh vlády je, aby s ním Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas již v prvém čtení. Vzhledem k tomu, že od paní předsedkyně Schillerové bylo avizováno, že bude zřejmě vetovat tento návrh, tak potom se přikláníme alespoň k tomu, aby o tomto návrhu bylo rozhodnuto pokud možno v nějakém co nejkratším čase. Je třeba, aby mezinárodní společenství jako celek, ale i jednotlivé státy působily sankcemi k ukončení, popřípadě i odrazení od jednání přinášejícího nestabilitu ve světě, zlo i lidské utrpení. Po přijetí navrhovaného sankčního zákona se Česká republika zařadí ke státům, které již v Evropě přijaly obdobnou právní úpravu, jako je Francie, Lotyšsko nebo Nizozemsko. Zároveň bude Česká republika první středoevropskou zemí, která bude takový zákon mít. Proto vás žádám, abyste předložený návrh podpořili a vyslovili s ním souhlas. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Marek Ženíšek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Mnohé z toho podstatného bylo již řečeno navrhovatelem. Dovolím si tedy velmi stručně přednést zprávu zpravodaje.
Cílem tohoto vládního návrhu zákona je posílit především schopnost prosazovat zahraniční a bezpečnostní politiku České republiky, a to pomocí zavedení vlastního sankčního seznamu nebo možnosti zařazení na sankční seznam Evropské unie z podnětu České republiky či připojení se k sankčnímu seznamu jiné členské země Evropské unie. V současné době České republice chybí právní úprava postupu při zařazování subjektů, které se dopustily nebo dopouštějí jednání postihovaného podle příslušného předpisu Evropské unie, na sankční seznam Evropské unie z podnětu České republiky. Chybějí také právní pravidla pro přijímání vnitrostátních omezujících opatření proti dotčeným subjektům ještě před jejich zařazením na sankční seznam Evropské unie, respektive před předložením návrhu České republiky Evropské unii, nebo pro přijetí těchto opatření v jiném rozsahu a s tím pak související úprava vlastního vnitrostátního sankčního seznamu. Zde je namístě zmínit, že navrhovaný vnitrostátní mechanismus je koncipován jako doplňkový ve vztahu k mezinárodním a unijním sankčním mechanismům a je nastaven tak, aby s nimi byl v souladu.
S ohledem na časovou naléhavost právní úpravy předmětné problematiky, zejména s ohledem na ozbrojený konflikt na území Ukrajiny, vzhledem k přijímaným sankcím ze strany Evropské unie je žádoucí navrhovaný sankční zákon přijmout co nejdříve. Proto ten návrh ze strany navrhovatele na vyslovení souhlasu s navrhovanou právním úpravou již v prvém čtení. Předkládaný návrh tak za prvé reaguje na aktuální mezinárodní situaci, ve které používání omezujících opatření vzrostlo na významu v zahraniční politice demokratických zemí, za druhé řeší dlouhodobou absenci právní úpravy v českém právním prostředí.
Dále je nutné zdůraznit, že navrhovaný zákon žádné sankce sám o sobě nezakotvuje, má v podstatě procesněprávní obsah a omezující opatření jsou vymezena příslušnými právními předpisy Evropské unie a zákonem o provádění mezinárodních sankcí.
Pro doplnění na závěr lze uvést, že Česká republika nebude jediným členským státem Evropské unie - hovořil o tom již navrhovatel - který bude mít svůj vlastní vnitrostátní sankční mechanismus. S určitými obsahovými a rozsahovými rozdíly jej již dříve zavedly například Francie, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Estonsko. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní otevírám obecnou rozpravu a táži se, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Prosím, paní předsedkyně Schillerová s přednostním právem.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, dámy a pánové, ano, já jsem to avizovala, že - a teď to tedy řeknu na mikrofon - jménem klubů hnutí ANO a hnutí SPD dávám veto na projednání podle § 90 jednacího řádu. Dovolte, abych to odůvodnila.
To veto není - alespoň tedy mluvím za hnutí ANO - politickým protestem. Není politickým protestem. Tu myšlenku a ten legislativní návrh po politické stránce jsme připraveni podpořit, ale nechceme projednání podle § 90 z toho prostého důvodu, že se domníváme, že ten návrh je potřeba prodiskutovat velmi podrobně. Pravděpodobně se pokusíme - ve spolupráci, my chceme spolupracovat - připravit nějaké pozměňovací návrhy. Já určitě navrhnu, aby byl tento tisk zařazen na ústavně-právní výbor, protože se domnívám, že nestačí projednání, při vší úctě, v zahraničním výboru, že to prostě chce projednat v ústavně-právním výboru. Sama jsem členka, takže se na tom určitě i budu podílet. Já budu vycházet z připomínek - to nejsou jenom moje připomínky, to jsou připomínky expertů našeho klubu, členů ústavně-právního výboru. Samozřejmě budeme to ještě víc do hloubky studovat, takže berte to tak, že to je prvotní náš názor. A dovolte tedy, abych řekla pár věci, co k tomu máme.***
