(15.30 hodin)
(pokračuje Ivan Adamec)

Já jsem spíš očekával, že třeba Evropská komise se zamyslí nad těmito požadavky, a přehodnotí některá svá nařízení, kterými se musíme řídit. Ale nic takového se zatím neděje a mně připadá, že jsme na Titaniku, který jde postupně ke dnu, a my tady ještě hrajeme a tváříme se, že se nic nestalo a že všechno bude zalito růžovou barvou. Proto já osobně jsem velmi skeptický k těmto nařízením a jejich aplikaci do českého národního práva.

Ale musím říct, že chápu pana ministra. Varování před zahájením řízení ze strany Evropské komise chápu jako vážnou hrozbu. Nicméně má letitá praxe tady v této budově mi říká, že pokud zahájíme legislativní proces, tak už ta přímá hrozba není tak vážná. Nakonec září máme sice skoro za rohem, ale pořád máme dost času.

Myslím si, že se budeme muset k tomu vracet, protože pokud neřekneme B k tomu A, kde na to vezmeme a jestli to budeme chtít všechno tohle po našich občanech, brzy dojdeme do situace, kdy budeme všichni překvapeni. Že prostě míra ochoty platit zvýšené náklady bude do té doby, pokud společnost na tom bude dobře. Pokud se situace bude zhoršovat z hlediska nákladů na životní prostředky, jako jsou energie, potraviny, tak se nám může stát, že občané začnou tvrdě kritizovat tato nařízení, a může to rozkolísat nejenom Českou republiku, ale celou Evropskou unii. Před tím já varuji, protože možná na rozdíl od některých kolegyň a kolegů tady v této budově se domnívám, že z hlediska zachování stability a míru v Evropě nic lepšího není, i přes problémy, které máme se svým členstvím v Evropské unii. Nic lepšího není a je potřeba si pořád uvědomovat, že rozpad Evropské unie by mohl znamenat i rozpad celých společností, protože Evropská unie nevznikla jako ekonomický pakt. Ono se to tak tváří, ty Římské smlouvy, ale Evropská unie vznikla jako pakt pro zachování míru v Evropě po zkušenostech z dvou světových konfliktů, ze kterých Evropa vyšla silně pošramocena. Takže já před tím varuji.

Nicméně považoval jsem za nutné vás upozornit na problémy, které tady přijdou s těmito aplikacemi evropských směrnic, které vznikaly v době, kdy ty problémy tady nebyly. Dneska problém je, že energií je málo, proto jsou tak drahé. Ono to začalo už před válkou, abychom to říkali zcela jasně. Kritiky společných trhů jsou samozřejmě namístě. Ale je potřeba si uvědomit, že Česká republika třeba z hlediska společného nákupu plynu je relativně malým státem a bez společného nákupu v rámci Evropské unie to prostě nezvládneme.

Ale to jsem jen trochu odbočil. Chtěl jsem jenom říct, že vůbec nejsem nadšen z aplikace této směrnice, vůbec osobně ne. Rozhodně jsem tady stáhl svůj návrh na prodloužení lhůty na projednávání mezi prvním a druhým čtením na 72 dní, to jsem stáhl, nicméně návrh tady padl znovu. Ale rozhodně za sebe nepodpořím zkrácení této lhůty, protože pro mě je to výraz toho, že prostě tato aplikace směrnice pro mě je velmi obtížná, a nedovolil bych si vám navrhnout nic jiného. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já vám také děkuji, pane zpravodaji. Pouze avizuji, že mám opravdu v podkladových materiálech, že ten návrh na prodloužení lhůty byl přednesen vámi. Jestli ho tedy, jak jste říkal, přednesl ještě Roman Kubíček nebo někdo z poslaneckého klubu hnutí ANO, pouze chci avizovat, že pokud tedy dojde k prodloužení, tak budu potřebovat i právě souhlas navrhovatele.

V tuto chvíli tedy avizuji, že jsme v obecné rozpravě. Ještě avizuji, že když jsme byli v té obecné rozpravě, v tu chvíli byl někdo přihlášen k faktické poznámce, ale řídící neřekl jeho jméno. Byl také přihlášen v tu dobu s přednostním právem pan Jakub Michálek. Protože jsme v obecné rozpravě, v tuto chvíli tady máme faktickou poznámku paní poslankyně Kláry Dostálové, takže ji poprosím, aby přišla k řečnickému pultu. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych vlastně chtěla podpořit všechna slova, co tady řekl pan předseda hospodářského výboru. My jsme samozřejmě minule vedli docela podrobnou rozpravu k tomuto materiálu. Samozřejmě rozumím tomu, že tady pan ministr nemohl být, byl řádně zastoupen. To je všechno v pořádku. Já bych jenom znovu zopakovala, on to tady ale Ivan Adamec, vaším prostřednictvím, už skutečně řekl.

Tam je obrovský problém v tom, že ten zákon v § 4 dává konkrétní procentní podmínky na plnění třeba do roku 2025. Když si uvědomíme, že zákon samozřejmě ještě musí projít schvalovacím procesem Senátu, a tak dále, to znamená, nabyde účinnosti na podzim nebo možná k lednu 2023, a tam jsou podmínky pořídit ta nízkoemisní vozidla v kategorii M1, M2, N1, což jsou ta, co mají zejména obce, města, kraje a tak dále, z 30 % do konce roku 2025, no to si musíme také uvědomit ale, že v současné době, když to začneme soutěžit, prostě nejsou komponenty na trhu. My se opravdu dostáváme do situace, kdy to bude velmi těžko splnitelné.

Ta debata, pane ministře, tady byla o tom, jestli nevyvolat jednání s Evropskou komisí, aby vzhledem k tomu, co se děje ve světě, co se děje samozřejmě i s těmi zásobami, těmi komponenty, nemožností sehnat některé díly, aby se ten zákon odložil v čase. Nikdo to nerozporuje jako takové, ale realita skutečně je na pováženou. Ani nechci domyslet, co to ještě pro obce bude znamenat. Nejenom že ta auta pořídí, ale oni musí mít infrastrukturu k tomu, kde ta auta budou nabíjet, a tak dále. Já si myslím, že obce budou mít teď úplně jiné starosti vzhledem k energetické krizi a tak dále. Tak jsme jenom chtěli volat po tom - proto i to prodloužení třeba v těch výborech - aby se jednalo s Evropskou komisí, zda skutečně do této doby jsou tyto nápady, které Evropská komise pomocí nařízení má, aplikovatelné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Nyní bych si ještě chtěla opravdu vyjasnit s panem zpravodajem, protože já opravdu v stenozáznamu mám, že vy jste dal návrh na prodloužení té lhůty o 40 dnů, a pokud to neprojde, prodloužit o 20 dnů. Beru to tak, že ve vašem vystoupení jste tento návrh teď stáhl.

 

Poslanec Ivan Adamec: Paní místopředsedkyně, já řeknu opakovaně na mikrofon tady, s vaším svolením. Dámy a pánové, já tyto návrhy stahuji. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Pouze avizuji, že pokud tento návrh zazní a zazněl by od kohokoliv, tak pokud jde o prodloužení lhůty o více jak 20 dnů, tak s tím musí souhlasit navrhovatel. Pak se v tu chvíli budu muset ptát navrhovatele, a pokud by s tím navrhovatel nesouhlasil, tak se o takovém návrhu nebude hlasovat.

Nyní je řádně do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Petr Vrána. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Vrána: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte, abych krátce zdůraznil některé důležité aspekty novely zákona o podpoře nízkoemisních vozidel. Předložený návrh zákona zapracovává příslušný předpis Evropské unie a upravuje minimální podíl nízkoemisních vozidel při zadávání veřejných zakázek podle zákona o zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb podle zákona o veřejných službách v přepravě cestujících.

Hlavní principy návrhu zákona, který má provést transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, spočívají ve stanovení požadavku na dosažení určených minimálních podílů takzvaných čistých vozidel a vozidel s nulovými emisemi při zadávání veřejných zakázek a při pořizování veřejných služeb v přepravě cestujících. Tyto podíly budou muset být dosaženy ve stanovených časových obdobích, tedy od nabytí účinnosti zákona do 31. prosince 2025 a od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2030 při zadávání veřejných zakázek na pořizování v návrhu zákona definovaných vozidel, dále při zadávání veřejných zakázek na poskytování stanovených služeb a veřejných služeb v přepravě cestujících na základě zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů.

Novelizovaná směrnice o čistých vozidlech v čl. 5 odst. 6 stanoví, že pokud nové cíle pro období po 1. lednu 2030 nebudou přijaty, platí i nadále po následující pětiletá období cíle stanovené pro druhé referenční období, které se vypočítají v souladu s odst. 1 až 5 tohoto článku. Vzhledem k tomu, že v tuto chvíli nelze odhadovat, zda nové cíle budou, či nebudou přijaty, rozhodl se předkladatel toto ustanovení netransponovat a na přijetí či nepřijetí nové evropské legislativy reagovat až následně formou novelizace. Předkladatel zde neshledává jinou variantu než přijetí zvláštního implementačního zákona. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP