(17.00 hodin)
Poslankyně Eva Fialová: Moc děkuji. Já jsem nechtěla zatěžovat ještě ve své řeči jako zpravodaje, protože se má týkat jenom zákona, ale já chápu, že je to asi pro spoustu nezáživný zákon, ale jenom abyste věděli vlastně ten přínos, co ten zákon nám říká, co nám reguluje. Asi každý, určitě jsme všichni znalci fluorovaných skleníkových plynů a jaké jsou, tak jenom pro představu, abyste věděli, o jakých látkách mluvíme, co se dělí do skupin, obsahující buďto částečně fluorované uhlovodíky, nebo zcela fluorované uhlovodíky, nebo fluorid sírový a další fluorované skleníkové plyny. Samotný seznam je velice dlouhý a je obsažen v samotném nařízení, nicméně fluorované skleníkové plyny sice nemají potenciál poškozovat ozonovou vrstvu země, zato však mají takzvaný potenciál globálního oteplování. Emise těchto látek tedy mají negativní vliv na klimatický systém země ve smyslu jeho oteplování. Takzvaný potenciál oteplování je vztažen k molekule CO2, pro kterou je stanoven potenciál rovný 1. Některé F-plyny mají potenciál až tisícinásobně vyšší než právě jedna molekula CO2. Znamená to tedy, že pokud má látka potenciál globálního oteplování roven 1430, znamená to, že jedna molekula vypuštěná do atmosféry má stejný efekt jako 1430 vypuštěných molekul CO2. Také tyto látky jsou chemicky poměrně stálé a při vypouštění emisí přetrvávají v atmosféře i po několik desítek let.
F-plyny mají řadu velmi dobrých technických vlastností, pro které jsou v praxi široce používány jako náhrady za látky poškozující ozonovou vrstvu, jejichž použití je omezeno právě v Montrealském protokolu a také v legislativě EU. Od devadesátých let 20. století jejich spotřeba roste, a to využitím především v oblasti chlazení, klimatizací, tepelných čerpadel, nadouvadel, izolačních pěn, v protipožární ochraně a podobně. Ve srovnání s rokem 1990 vzrostla v EU jejich spotřeba o 60 % a také celosvětová spotřeba má výraznou stoupající tendenci. Podle Kjótského protokolu se emise F-plynu započítávají do limitu snížení emisí skleníkových plynů, který mají jako signatářské země včetně EU dosáhnout, vrcholové orgány EU proto přijímají přísná opatření k jejich splnění. Jedním z nich je také omezení spotřeby fluorovaných skleníkových plynů o 79 % do roku 2030 oproti referenčnímu období 2009 až 2012. Proto kontrolu trhu skrze systém přidělování kvót pro výrobu a dovoz fluorovaných skleníkových plynů do EU zavádí nařízení Evropské unie, další opatření směřují především k předcházení emisí těchto látek prováděním pravidelných kontrol zařízení kvalifikovanými pracovníky, znovuzískáváním těchto látek z vyřazených zařízení a stanovení kvalifikace potřebné k servisním úkolům, které jsou na zařízení prováděny.
Proto všechny prosím, aby nedělali sami demontáž v současné chvíli při klimatizacích a jakýchkoliv jiných látkách - naštěstí už nemáme lednice, které byly plné jiných látek - ale prosím o to. Ono je to trošku paradoxní, že my tady se bavíme o látkách, které zvyšují oteplování země, a zatím jsou používány samy jako chladiva v našich klimatizacích, které všichni denně používáme. Takže děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy opravdu stále ještě v obecné rozpravě, nikoho přihlášeného do ní nevidím, proto obecnou rozpravu končím. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova před otevřením rozpravy podrobné? Nikoliv, respektive podrobná rozprava se nevede, nicméně nezazněl návrh ani na zamítnutí, ani na vrácení předloženého tisku, proto přistoupíme k hlasování o návrhu na přikázání výborům k projednání.
Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo, aby garančním výborem byl jiný z výborů Poslanecké sněmovny? Nikoho nevidím, proto přistoupíme k hlasování. Ještě jednou přivolám kolegy a kolegyně z předsálí.
Budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 17 přihlášeno 136 přítomných, pro 116, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům. Má někdo nějaký další návrh na přikázání výboru k projednání? Nikoliv.
V tomto případě vzhledem k tomu, že nezazněl žádný návrh a neeviduji nikoho, kdo by se hlásil s jakýmkoliv dalším procedurálním návrhem, už nemáme žádné návrhy k hlasování a já končím projednávání prvního čtení tohoto návrhu zákona.
Přistoupíme k bodu
7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 69/2006 Sb., o provádění
mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 253/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Zbyněk Stanjura, kterého prosím, aby se ujal slova jako předkladatel. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážené poslankyně, vážení poslanci, nejprve bych chtěl zdůvodnit tím, čím paní předsedkyně končila, to znamená, žádáme vás, abyste tento návrh zákona přijali již v prvém čtení. Já myslím, že ten důvod je jednoduchý. Evropská unie postupně přijala šest sankčních balíčků a tento návrh zákona slouží k tomu, abychom to lépe vymáhali, abychom to lépe mohli provádět, vymáhat sankce a případně také aby stát dostal poplatek za správu zmraženého majetku.
Návrh zákona mění celkem osm zákonů, vlastně ten režim osoby, která je na mezinárodním sankčním seznamu ať už fyzickém, nebo právnickém se může uplatnit v jiných zákonech. Já tady těch osm nebudu vyjmenovávat, ale pokud bude potřeba, v podrobné debatě je určitě rád zmíním.
Chci říct, že jsme na tom spolupracovali s mnoha kolegy. Je to návrh zákona, který jde napříč rezorty, není to jenom věc Ministerstva financí. Předkládáme to my, protože logicky Finanční analytický úřad je pověřen prováděním mezinárodních sankcí.
Cílem zákona je, abychom zefektivnili tu činnost, abychom také zefektivnili činnost samotného FAÚ, to znamená, abychom snížili administrativní náročnost. Chceme využít kapacity Celní správy, aby mohli se případně zapojit do provádění mezinárodních sankcí, chceme zavést poplatek za správu majetku, a to 3 % z hodnoty spravované firmy, a chceme zefektivnit informační tok, to znamená předávání informací uvnitř státní a veřejné správy.
Inspirovali jsme se i tím, co bylo přijato na evropské úrovni, to znamená, zavádíme takové sankce jako zákaz pobytu osob na území České republiky, zákaz zadávání veřejných zakázek osobám, které jsou na sankčním seznamu, a zákaz poskytování veřejných prostředků.
Účinnost tohoto návrhu zákona navrhujeme ke dni následujícím po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Myslím si, že můžeme pustit ještě pár obecných poznámek k těm sankcím. Myslím si, že jednotný postup evropských zemí je jedna z věcí, které nemile překvapily Vladimíra Putina, agresora, který napadl Ukrajinu, protože jenom tak odpověď západních demokratických zemí může být účinná. ***
