(17.10 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Současně si musíme říct - a říct to zcela otevřeně - že pokud sankce mají být účinné, mají silně dopadat na ruskou ekonomiku, bezesporu dopadají i na země, které sankce uvalují. To znamená, dopadají na všechny členské státy Evropské unie včetně České republiky. Některé z dopadů prostě vidíme dnes a denně. Nicméně jsme přesvědčeni jako vláda, že právě balíček sankcí napomáhá tomu, že se zatím Ukrajina tak úspěšně brání, a že může pomoci k tomu, aby Ukrajina v té válce nakonec zvítězila.
Ty dopady, zejména co se týče cen energií, jsou evidentní. Stojíme před velmi těžkým obdobím, protože příští týden začne technická odstávka Nord Stream 1 a mnozí v západní Evropě i ve střední Evropě se obávají, že už ty dodávky plynu obnoveny nebudou. To uvidíme zhruba v období do deseti až čtrnácti dnů poté, co ta technická přestávka údajně určená k tomu, aby se provedla nějaká technologická údržba, zda ten plyn bude proudit, nebo nebude.
Využiji této šance, abych oznámil, že k dnešnímu ránu jsme měli naplněné zásobníky z více než 70 %. Zatím to plnění probíhá. Dokonce se rozběhlo plnění i v posledním zásobníku, kde se zatím neplnilo. Tady ruská firma Gazprom sehrála stejně neblahou úlohu jako v jiných státech západní Evropy. Jednak ten zásobník z 50 % vlastní, což ale není to nejdůležitější, ale vysoutěžila si kapacitu, což znamená, že má právo plnit tento zásobník, a absolutně nerespektuje například mimořádné opatření ministra průmyslu a obchodu a zhruba ještě před deseti dny tam byla pouhá 4 %. Nám se povedlo ve spolupráci s druhým vlastníkem zahájit naplňování tohoto zásobníku, naplňuje ho firma ČEZ, takže i tím přispíváme ke zvýšení zásob na těch 70 %. Včera jsme slyšeli v projevu předsedkyně Evropské komise, že v rámci Evropské unie je naplněno z plynových zásobníků na úrovni 55 %. To znamená, my s těmi 70 % jsme na špičce zemí, které plní nejrychleji. Platí to, že od 1. dubna, kdy jsme se sešli se všemi z plynárenského průmyslu na Ministerstvu průmyslu a obchodu, proces naplňování probíhá dobře, včetně nějakých obchodních pobídek k tomu, aby ten proces probíhal, jak jsme se bavili na minulé schůzi.
Takže jsem přesvědčen, že ten zákon potřebujeme, že je navržen správně a že pomůže lépe na našem území vymáhat dodržování sankcí, včetně toho, aby se obcházení sankcí stalo trestným činem. Myslím, že je to správně, že to musíme vymáhat s velkou vážností, protože jedině tak ty sankce budou účinné a mohou přispět k tomu, aby válka na Ukrajině skončila dříve. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu předkladateli. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým byl původně pan poslanec Miroslav Zborovský, který je však omluven. Proto bychom měli hlasovat o změně zpravodaje. Navržen je pan poslanec Kohajda, který přítomen je.
Já tedy prosím, abychom o této změně zpravodaje hlasovali.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro změnu zpravodaje k tomuto tisku, aby se jím stal pan poslanec Kohajda? Kdo je proti?
V hlasování číslo 18 je přihlášeno 134 přítomných, pro 97, proti žádný. Návrh byl přijat.
Prosím tedy pana poslance Kohajdu, který se stal teď zpravodajem, aby se ujal slova.
Poslanec Michael Kohajda: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte mi, abych vám jako zpravodaj představil vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který je označen jako sněmovní tisk 253, který nám byl rozeslán 22. 6. 2022.
Cílem předloženého vládního návrhu zákona je realizace záměru vlády reagovat na invazi ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny a s tím související vyšší intenzitou provádění mezinárodních sankcí, současně záměru zavést vnitrostátní sankční seznam nad rámec sankčních seznamů Rady bezpečnosti OSN a Evropské unie. Návrh zákona reaguje na aktuální poznatky z praxe při provádění mezinárodních sankcí a řeší nejpalčivější problémy, které při tom nastávají.
Dále návrh zákona umožní provádění sankcí zavedených podle návrhu zákona o omezení opatření proti některým závažným protiprávním jednáním, což je sankční zákon, jehož gestorem je Ministerstvo zahraničních věcí.
Předkládaný návrh zákona přináší změny zejména v oblasti rozhodovací činnosti Finančního analytického úřadu, u něhož by mělo dojít k zefektivnění, a to především zlepšení získávání informací a jiných podkladů pro vydání rozhodnutí a zvláštní úpravu doručování do zahraničí; dále pak správu majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, upřesněním procesních postupů při prodeji tohoto majetku a zpoplatnění správy tohoto majetku; dozoru nad prováděním mezinárodních sankcí, a to umožněním zadržení majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, orgány Celní správy České republiky; zmrazování majetku, na který dopadají mezinárodní sankce, a to umožněním vložení plomby do veřejných evidencí; v neposlední řadě ochranu informací, a to zpřesněním úprav mlčenlivosti přestupků, kdy se stanoví trestnost pokusu přestupku a zveřejňování výrokové části rozhodnutí o vybraných přestupcích.
S ohledem na to, že návrh reaguje na aktuální situaci při provádění mezinárodních sankcí, není z důvodu nutnosti rychlé úpravy možné pokrýt další potřebné změny zákona o provádění mezinárodních sankcí, které by bylo vhodné zavést. Předpokládá se proto, že řešení těchto dalších otázek koncepčního charakteru bude obsaženo v rámci navazující novely zákona o provádění mezinárodních sankcí, která je zařazena do plánu legislativních prací vlády pro rok 2022 s termínem předložení vládě v říjnu 2022.
Součástí návrhu usnesení vlády je návrh Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení. V souhrnu materiál nemá ambici pokrýt komplexností novelizaci legislativy pro oblast mezinárodních sankcí. Koncepční otázky či podněty z mezirezortního připomínkového řízení by měly být pokryty novelou na podzim. Nicméně tato částečná novela řeší alespoň nejaktuálnější oblasti na základě zkušeností z praxe, které zatím nejsou dostatečně legislativně řešeny.
Vzhledem k aktuálnímu mezinárodněpolitickému dění je nutné schválit navrženou změnu v co nejbližší možné době. Z těchto důvodů doporučuji, aby Sněmovna návrh propustila do druhého čtení a přikázala jej rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Současně upozorňuji na to, že je zde návrh předkladatele na projednání v režimu § 90, což lze považovat za vhodné vzhledem k časovým okolnostem. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu zpravodaji. Prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.
Ještě načtu před otevřením rozpravy jednu z omluv. Je to omluva pana poslance Tomia Okamury, a to z dnešního dne od 18.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.
Nyní tedy už otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil zatím jenom pan poslanec David Štolpa. Prosím tedy pana poslance, aby se ujal slova.
Poslanec David Štolpa: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jednáme tu dnes o novele zákona o mezinárodních sankcích, což je něco, co je v dnešní mezinárodní situaci více než aktuální. Tato novela vytváří podmínky pro zavádění sankcí proti subjektům na našem území, které se dopustily závažného protiprávního jednání a nebyly doposud zařazeny na sankční seznam Evropské unie. Zároveň tato novela bude umožňovat právě na popud České republiky na sankční seznam Evropské unie subjekty zařazovat.
V současnosti platí, že Celní správa na základě současného zákona nemá pravomoc sankcionovaný majetek zadržet. S projednávanou novelou již česká Celní správa tuto pravomoc získá a bude tak moci zadržovat sankcionovaný majetek například ruským subjektům ve spojitosti s probíhající agresí Ruské federace na Ukrajině.***
