Za prvé měníme zákon o DPH, a to tak, že se zvyšuje limit pro povinnou registraci DPH z jednoho na dva miliony. To byl dlouhodobý programový cíl, ke kterému jsme neúspěšně v minulém volebním období několikrát hlasovali. Tentokrát věřím, že to bude úspěšné.

Za druhé jsme slíbili v programovém prohlášení vlády, že parametricky změníme kontrolní hlášení, a v tomto případě přinášíme změnu dvou parametrů. První je doba na podání následného kontrolního hlášení. V této chvíli je to 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy do datové schránky, měníme to na 17 kalendářních dnů ode dne dodání do jeho datové schránky, protože daňový subjekt, který se neobává zprávy, kterou mu posílá finanční správa, to může vyzvednout vlastně ihned a v tom okamžiku může být 15, 16, 17 kalendářních dnů na reakci. To vycházíme vstříc zejména malým podnikatelům, malým firmám, kde velmi často se účetní služby poskytují externě nebo je třeba jenom jedna nebo jeden účetní. V okamžiku, kdy ten člověk byl na dovolené, byl nemocný, měl OČR, bylo pouhých 5 pracovních dnů na reakci. Těch 17 pracovních dnů vychází vstříc těm poctivým, kteří se nebojí otevírat zprávy, které jim posílá finanční správa. Pro ty ostatní se vlastně nic nemění, protože fikce doručení je 10 dnů, pokud si to nevyzvednete, a je tam místo 5 pracovních 7 kalendářních dnů. Ale vychází to vstříc, říkám, těm poctivým tak, aby měli dostatek času na případné podání následného kontrolního hlášení. A druhá parametrická změna, snižujeme tam možné pokuty, a to až na polovinu, a to pro tři okruhy daňových poplatníků. Za prvé eseróčka, kde je majitelem jedna fyzická osoba, a potom pro plátce, jejichž zdaňovacím obdobím je čtvrtletí, a to na polovinu. Samozřejmě ti třetí jsou živnostníci. Takže tři skupiny, pro které jsou maximální pokuty na polovině: živnostníci, eseróčko s jediným majitelem - fyzickou osobou a čtvrtletní plátci DPH. Tolik změny, které se týkají zákona o DPH.

Potom měníme zákon, navrhujeme změnit zákon o dani z příjmů, změna paušální daně, kdy ten limit z 1 milionu - který dneska byl stejný, jako byl povinný limit pro registraci k DPH, je logické, že ta čísla jsou stejná - takže pokud navrhujeme zvýšit limit pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony, navrhujeme zvýšit i ten limit pro možnost využití paušální daně. A říkám, že je to možnost, není to povinnost. Slýchávám kritiku, jak to bude složité. No, tak složité to nebude, je to jen taková kritika pro kritiku. Pro ty, kteří už dnes využívají paušální daň, to znamená, mají obrat do 1 milionu, se nezmění vůbec nic. Pro ty, kteří mohou vstoupit - a těch poplatníků, kteří jsou mezi 1 a 2 miliony, je zhruba 60 000, víc jich prostě není v celém tom spektru - a je to možnost, tak tam navrhujeme pro ty, kteří využívají 80% paušál, aby měli nízkou daň v celém tom paušálu, to znamená 100 korun měsíčně. Pro ty, kteří mají 60% paušál, navrhujeme tenhle výhodný režim pro příjmy do 1,5 milionu a to druhé pásmo od 1,5 milionu do 2 milionů. A pro ty, kteří mají 40% paušál, tam tohle pásmo bude od 1 milionu do 1,5 a třetí pásmo bude od 1,5 do 2 milionů.

Otázka, která se naskýtá, proč ta daň není pouze jedna. Odpověď je poměrně jednoduchá. Každý z nás si může spočítat podle stávajících pravidel, jaká daň je při příjmu třeba 1,9 milionu při 40% paušálu a dejme k tomu třeba 600 000 při 80% paušálu. Tam je obrovské to pásmo i vzhledem k výdajovému paušálu. Najít jednu částku by bylo buď pro jednu skupinu mimořádně nevýhodné, a tím pádem by ten systém nevyužívali, anebo mimořádně výhodné pro jinou skupinu, podle toho, kde bychom tu částku nastavili.

Smyslem paušální daně není snížení daňové zátěže, ale snížení byrokratické zátěže. Pokud to přijmeme, jak v těch parametrech je to navrženo, odhadovaný menší výběr daní je 600 milionů, z toho 500 milionů státní rozpočet a 100 milionů veřejné rozpočty, což není žádná zásadní částka. Snažili jsme se ty limity nastavit tak, aby se blížily spíš horní hranici v daném pásmu. Samozřejmě můžeme vést legitimní debatu, kam ty hranice postavíme, ale přesně tak si pak musíme odpovědět na otázku, pro koho to ještě výhodné bude, pro koho to už výhodné nebude a jestli náhodou nezvýhodníme jednu skupinu daňových poplatníků nad druhou. Jenom připomenu, že úmyslem není snižovat daňovou zátěž, ale snižovat byrokracii, a za druhé, že je to pouze nabídka. Všechny ty výpočty samozřejmě, když se modeluje, jak je to výhodné, je to vlastně i rozumné, že se bere statický model, že je to poplatník, který neuplatňuje žádné slevy, protože ty jsou individuální, a posuzuje se výhodnost podle toho, že by měl pouze základní slevu na poplatníka, nic dalšího. Nemyslím si, četl jsem, že k tomu bude člověk potřebovat daňového poradce - já si to nemyslím, protože každý ví, jaký je paušalista. U těch nejklasičtějších, to znamená u těch řemeslných 80 %, je to stejné jako dneska. U těch do 1 milionu, kteří jsou v 60 %, je to stejné jako dneska a u těch dvou se pouze odhadne, jak vysoký příjem bude příští rok.

Řešíme tam věc, která se objevila při aplikaci tohoto zákona, to znamená, v okamžiku, kdy někdo skončí, musí doplácet například zásoby nebo vypořádat vztahy se státem. Tak to byrokraticky zjednodušujeme tak, aby to bylo jednodušší. Bude to stát na čestném prohlášení. Samozřejmě ti, kteří mají zásoby a ukončí podnikání, že se budou pohybovat ve stejném režimu jako dneska. Není to nic nevýhodného, není to nic nepraktického, nic nenormálního, ale ti, kteří to nemají, mohou mít ten proces prostě rychlejší a jednodušší.

Není to jediná změna v zákoně o dani z příjmů, jsou tam ještě další dvě změny. První je ta, po které volaly všechny podnikatelské svazy, to znamená prodloužení mimořádných odpisů i na zdaňovací období 2022 a 2023. Myslím si, že to opatření minulé vlády a minulé Sněmovny a Senátu na roky 2020 a 2021 se ukázalo v praxi jako účinné a vhodné, proto to navrhujeme použít i pro letošní a příští rok. Pak se zvyšuje částka ročního příjmu, kdy se nemusí podávat daňové přiznání. To už se dlouho nevalorizovalo, bylo tam 15 000, my navrhujeme 25 000 a v případě poplatníka, který má jen přímé zaměstnání, ze 6 000 na 10 000. Díky připomínce Ministerstva vnitra, a to je třeba říct, osvobozujeme odměnu za výkon funkce člena volební komise od daně z příjmů. Už tak ta funkce vykonavače na volební komisi není příliš atraktivní a i srážková daň 15 %, když nebude, možná mírně zvýší motivaci našich občanů účastnit se jako člen volební komise voleb. Nevím tedy, který z následujících let bude bez voleb, myslím, že až 2027 nebo 2028, jinak v každém roce budou nějaké volby.

A poslední věc, kterou bych chtěl tady zmínit. Navrhujeme vyřešit takový dlouhodobý problém a to je osvobození příjmů v podobě bezúplatného nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce, pokud na tuto výstavbu byla přijata dotace mezi lety 1995 a 2007. To jsou všechny hlavní principy nebo hlavní změny navržené v zákoně o dani z příjmů.

Potom novelizujeme zákon o opatření v oblasti daní v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, kde tady odstraňujeme povinnost podat daňové přiznání, pokud by vzniklo jenom z důvodu uplatnění odpočtu na dar zastupitelskému úřadu Ukrajiny. Víte, že mnozí naši občané se skládali a posílali peníze na konto, které založila ukrajinská ambasáda. Pokud by to byl jediný důvod pro podávání daňového přiznání, tak vlastně tuto povinnost rušíme.

A druhá věc, zase vyplácíme našim domácnostem, které ubytovaly ve svém bytě nebo ve svém volném bytovém prostoru ukrajinské uprchlíky, tak se nebude počítat do příjmu manžela. Myslíme si, že to je správné, že za to, že je někdo solidární, dostane část pokrytou (nesrozumitelné) zpět od státu, tak by se to nemělo započítávat do příjmů.

A poslední, novela daňového řádu, která reaguje na to, že od příštího roku bude zvýšena povinnost využívání datových schránek, tak fyzické osoby, které nepodnikají a musí podávat daňové přiznání, aby ho nemusely podávat prostřednictvím datové schránky.

To jsou vlastně hlavní změny, které obsahuje tento návrh zákona. Těším se na debatu dnes, ale i na rozpočtovém výboru a mezi prvním a druhým čtením. Vzhledem k tomu, že začínáme v červenci, věřím, že není žádný důvod zkracovat lhůty, a zatím vidím dostatek času pro to, abychom včas jak v dolní, tak horní komoře tento návrh zákona přijali. Dnes vás poprosím o propuštění do druhého čtení a přikázání tohoto návrhu zákona rozpočtovému výboru. Děkuji za pozornost. ***