(11.20 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Já tvrdím, že nějaká příští vláda, která nebude poskakovat podle Bruselu a nebude poskakovat ani podle Washingtonu, ale ani podle Moskvy a dalších jiných měst, ale bude poskakovat podle toho, co si přejí občané České republiky, tyto věci bude muset koupit zpátky, protože jinak se budeme plácat mezi mantinely neustále.
Chtěl bych říct, že vláda tu krizi neřeší, vláda ji jen prohlubuje, a to vše v době, kdy jen za poslední dva měsíce se cena elektřiny se na evropské energetické burze zdvojnásobila a jedna megawatthodina silové elektřiny stojí v přepočtu už více než 18 000 korun, když ještě před dvěma měsíci to bylo 5 500 korun. Nadále roste i velkoobchodní cena zemního plynu, která aktuálně na burze atakuje v přepočtu hranici 6 000 korun za megawatthodinu. Takže pokud s tím vláda nedokáže nic dělat, tak já tvrdím, a to proč to navrhuji, tvrdím, že tady hrozí katastrofa, že hrozí hluboká recese českého průmyslu, hospodářství, zemědělství, potravinářství a samozřejmě s tím vším hrozí i růst nezaměstnanosti a porušení sociálního smíru. To jsou velmi důležité věci, proč tady navrhujeme tu mimořádnou schůzi, proč navrhuji mimořádný bod a proč chceme také hlasovat o nedůvěře vládě. Protože to vláda nezvládá. To je jednoduchá věc.
Takže to byl ten druhý bod. My na to máme řešení, máme desatero od krize ke stabilitě, energetické krize ke stabilitě, všude ho prezentujeme, prezentujeme ho hlavně občanům, aby věděli, že cesta existuje. Ale to nesmíte být poskokem ani zleva, ani zprava. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Pane předsedo, jenom si ujasním ten bod je totožný s bodem té mimořádné schůze, co navrhujete? Ten druhý?
Poslanec Radim Fiala: Můžete tam, paní předsedající, prosím, napsat, že ten druhý bod se jmenuje... se jmenuje Vláda nezvládá energetickou krizi.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. A chcete zařadit napevno ten bod, nebo jenom nový bod?
Poslanec Radim Fiala: Jenom nový bod. Můžeme to zařadit... třeba ten první bod jako první bod dnešního programu a ten druhý bod jako druhý bod. Budeme hlasovat i o zařazení. Ale ono k tomu zařazování nedojde, protože tak to je. Ale já to prostě navrhnu, ať to moje vystoupení je kompletní.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, dobře. Takže Vláda nezvládá řešení energetické krize. Ano? Děkuji. (Poslanec Radim Fiala: Také děkuji.)
A nyní s přednostním právem vystoupí paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dovolte, já bych chtěla dnes na jednání řádné schůze Poslanecké sněmovny navrhnout bod na téma s názvem Energetická krize a chtěla bych ho zařadit pevně jako bod číslo 2 dnešního jednání. A teď mi dovolte, abych ho odůvodnila, i když si myslím, že už ze samotného názvu je zřejmé, o co konkrétně mi jde.
My se setkáváme tady na půdě Poslanecké sněmovny v období, kdy má Česká republika podle posledních údajů zveřejněných Eurostatem za červenec 2022 po pobaltských zemích největší míru spotřebitelské inflace měřenou harmonizovaným indexem spotřebitelských cen z celé Evropské unie. Vyšší vykázaná úroveň míry inflace je ze zemí EU již jen v Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Všechny tyto tři země mají inflaci přes 20 %. A pětikoalice to pravděpodobně chce dotáhnout až sem. Zřejmě si to zvolila jako svůj vzor.
Začnu pár čísly. Současná míra inflace měřená Eurostatem je v České republice 17,3 %. Viděli jste, že Český statistický úřad ji naměřil jako 17,5 %. Jen pro porovnání, všichni naši sousedé ji mají na výrazně nižší úrovni: Slovensko, země, která sdílí hranice s napadenou Ukrajinou, má míru inflace 12,8 %. Německo, náš hlavní obchodní partner, 8,5 %. Také další naši sousedé mají úroveň inflace znatelně nižší, než máme my. V Rakousku je 9,4 %, v Polsku je 14,2 %. A průměrná míra inflace v celé Evropské unii je 9,8 %. Žádné z těchto čísel není ničím, s čím by mohl být kterýkoli politik spokojen. Ale skoro poloviční míra inflace v EU oproti naší inflaci zcela jasně naznačuje, že situace českých domácností a českých firem je i v tomto celkově špatném stavu v celé EU mimořádně špatná. Navíc míra inflace, kterou se řídíme v České republice, je míra vykazovaná Českým statistickým úřadem, který navíc na rozdíl od Eurostatu kvantifikuje imputované nájemné, to znamená takzvané vlastní bydlení. Dle výpočtu ČSÚ je míra inflace ještě vyšší, a to 17,5 %, jak už jsem říkala před chvílí.
Průměrná míra inflace pro celý rok 2022 dle nedávno publikované makroekonomické predikce Ministerstva financí je odhadnuta na 16,2 %, což znamená, že české Ministerstvo financí počítá s tím, že ve druhém pololetí 2022 bude míra inflace atakovat 20 %. Z toho pro mě vyplývá, že zřejmě současný kabinet Petra Fialy hodil české občany přes palubu. A už jen tak pro doplnění zmíním, že Ministerstvo financí počítá s výškou inflace pro rok 2023 průměrnou ve výšce 8,8 %. Někdy mám pocit, že někteří kolegové vnímají tato čísla jen jako zajímavá čísla do televizních rozhovorů, ale již nevnímají, co za těmito čísly skutečně stojí.
Dovolte mi tedy vám tato čísla přiblížit. Zrovna před týdnem jsem měla možnost setkat se s tisíci lidmi po celé České republice, konkrétně byli jsme v Moravskoslezském kraji, navštívila jsem Nový Jičín, Kopřivnici, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Český Těšín, Karvinou, Havířov, Hlučín, Ludgeřovice, Kravaře, Krnov, Opavu, Hradec nad Moravicí, Ostravu, Bohumín, Rychvald, Orlovou a Třinec. A s těmi lidmi jsem diskutovala na těch náměstích, na těch mítincích. A oni mi vyprávěli o svých těžkostech s placením účtů za energie, plyn, potraviny, ale i pohonné hmoty, jízdné do práce. Studenti mi hodně povídali o jízdném, kolik teď platí a kolik platili za naší vlády, nákup školních potřeb na nový školní rok. Mladí lidé mluvili o tom, jak se jim vytratil sen o vlastním bydlení. Slyšela jsem od lidí, jak reálně chudnou, jak jsou vystrašeni z přicházejícího období a jak ztratili důvěru v tuto vládu a ztrácejí důvěru v tento stát.
A opět se vrátím k číslům, protože tyto obavy našich spoluobčanů nejsou obavami prázdnými. Pro rok 2022 počítá zmíněná makroekonomická predikce s poklesem reálné průměrné hrubé mzdy o minus 7,6 %, přičemž ve třetím čtvrtletí má tento pokles atakovat až 10 %. V roce 2023 má dále klesat reálná průměrná měsíční mzda o 2,1 % a v roce 2024 má dojít k mírnému nárůstu reálné mzdy, ale dle publikovaného výhledu v žádném případě nedosáhneme úrovně roku 2021. V roce 2025 se budeme pohybovat na úrovni reálné mzdy roku 2018. Tvrdá čísla, dohledatelná v oficiálních zdrojích Ministerstva financí. Toto chudnutí spojené s problematikou zapojení statisíců migrantů z Ukrajiny, doprovázené případným nárůstem nezaměstnanosti a stále hrozícími energetickými blackouty, může vést ke ztrátě sociálního smíru v České republice.***
