Polsko se hájí, že dělá, co má, i když v tomto případě je jasné to přísloví, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. O tom, že podzemní bariéra nefunguje a fungovat nebude, již tady v minulosti padlo mnohé. Dokonce to přiznala i polská společnost PGE a já bych byl rád, kdyby nám paní ministryně řekla nějaké nové informace, které má z těch jednání pracovních skupin. Takže to by byl ten první bod.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Je to nový bod, který jsem zapsal - Informace Ministerstva životního prostředí ohledně dolu Turów. Druhý bod prosím.

Poslanec David Pražák: Děkuji. A druhý bod by se týkal samozřejmě mé oblasti zemědělství, i když pan ministr zemědělství tady také není, byl tady chvilinku pan stínový ministr Jurečka, ale ten také odešel. Věřím tomu, že mu tu informaci předá.

Samozřejmě ceny energií se týkají všech a mě by zajímalo, když se pan ministr zemědělství bil v prsa, jak chce pomáhat hlavně těm malým a středním podnikům, tak jakým způsobem se postaví a pomůže Ministerstvo zemědělství i drobnějším výrobcům podnikajícím v zemědělství a potravinářství. Protože včera jsem se dočetl na internetu neuvěřitelnou věc od pana ministra průmyslu Síkely, že žádný úsporný tarif pro firmy nebude. Dobrá, tak pan ministr průmyslu vlastně víceméně hospodářství potápí a mě by zajímalo, jak se k tomu postaví pan ministr zemědělství.

Další takový odstavec, který tam byl, který je také neuvěřitelný, od pana ministra Síkely, že když jsme se dívali na počet firem, které jsou v provozní ztrátě, vlastně jich tolik není, uvedl ministr průmyslu Síkela za STAN. Akorát podle Asociace malých a středních podniků je ale před nadcházející zimou situace v sektoru velice vážná. Zemědělci a potravináři jsou zoufalí, jsou zoufalí i z cen energií a z vyjádření některých našich ministrů, proto se zde pan ministr, jak jsem už řekl, bil v prsa, že jim chce pomoci, těm drobnějším, tak bych byl rád, kdyby tady vystoupil a řekl nám, jak to chce udělat, protože je to ministr zemědělství a ten sektor patří pod něj.

Byl bych docela rád, kdyby pan ministr už nikde neříkal, a věřím tomu, že si to i on sám uvědomil, případně lidé, kteří mu připravují podklady, že vlivem snížení cen obilí klesnou ceny potravin. Myslím si, že i v dnešní době už všichni v této republice pochopili, že vstupní surovina je jen zlomek nákladů při výrobě čehokoliv, konkrétně u potravin to je vůbec nesmysl. Například pekaři a cukráři tyto náklady v těch surovinách mají někde mezi 15 až 20 %, ale ten další zbytek, 40 %, jsou energie a dalších 40 % jsou mzdy a distribuce potravin.

Několikrát zde padlo a padne slovo katastrofa (nesrozumitelné) energií, ale samozřejmě i tlak na mzdy v době 18% inflace musí tito zemědělci nebo tito výrobci zohlednit. A opravdu si snad nikdo nemůže myslet, že když mu o 500 % stouply náklady na energie, tak se to může promítnout do cen výrobků. Kdo by asi housku za 30 korun potom koupil? Proto prosím pana ministra zemědělství o informaci, jak se postaví k podpoře drobným výrobcům podnikajícím v zemědělství a potravinářství. Děkuji a chtěl bych to jako bod třeba 5 a 6.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tedy pevně zařadit na program. (Ano.) První bod jako číslo 5 a další bod jako číslo 6, oba jsou to nové body programu schůze. (Děkuji.) Já vám také děkuji.

Než udělím slovo panu poslanci Bělicovi, tak jsem byl požádán, a činím tak, abych zde oznámil, že dnes zemřela zpěvačka Hana Zagorová. Život je křehký. Čest její památce!

Prosím, pane poslanče, máte slovo k pořadu schůze.

Poslanec Josef Bělica: Děkuji, pane předsedající. Upřímnou soustrast rodině. Mě zaskočilo to, co jste teď řekl, je to fakt nepříjemná zpráva.

Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, pane předsedající, rád bych na program jednání Sněmovny zařadil bod s názvem Důvěryhodnost Úřadu pro - ÚZSI v kontextu mezinárodní spolupráce tajných služeb. Pro jakoukoliv tajnou službu na světě je důvěra zcela klíčový parametr mezinárodní spolupráce s partnerskými službami spojenců napříč celým světem. Jsem jako občan České republiky velmi znepokojen děním kolem jmenovaného ředitele ÚZSI, který se prokazatelně stýkal s panem Redlem, jednou z ústředních postav kauzy Dozimetr, který měl prokazatelně kontakty s podsvětím. Celá záležitost má několik rozměrů a já bych se rád chtěl při projednávání navrženého bodu bavit především o profesní rovině. To má opravdu ÚZSI řídit člověk, který byl, byť pracoval v bezpečnostní komunitě - se scházel, a jak sám pan Mlejnek řekl, v obchodních jednáních, tedy pracovně? To člověk z bezpečnostního prostředí nevěděl, že se obchodně baví s člověkem zbaveným svéprávnosti? To opravdu nevěřil, nevěděl, že hovoří s člověkem, který v minulosti spolupracoval velmi úzce s Radovanem Krejčířem? Pane ministře, a proto je profesně zdatný a schopný vést ÚZSI, rozvědku?

Chtěl bych se v rámci projednávání tohoto bodu ptát, pane ministře a pane premiére Rakušane, proč tedy rezignoval pan ministr Gazdík? Přece v této konkrétní kauze oba shodně tvrdíte, že kontakty s člověkem, jako je pan Redl, jsou v pořádku? Tak proč nebyly v pořádku u pana ministra Gazdíka, který jako ministr školství znamenal pro bezpečnost naší země podstatně menší ohrožení než ředitel ÚZSI? To opravdu Česká republika nemá nikoho jiného, kdo by měl důvěru jak vlády, opozice, tak především občanů naší země? Jak budou spolupracovat zahraniční partneři se službou, v jejímž čele stojí člověk, který nemá důvěru ani doma, ve své vlastní zemi?

Prosím o zařazení výše jmenovaného bodu jako třetího bodu dnešního jednání Poslanecké sněmovny. Děkuji, pane předsedající.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. V případě, že bude bod zařazen, tak všechny další se posunou.

Jako další vystoupí pan poslanec Strýček k pořadu schůze a připraví se pan poslanec Stržínek. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jiří Strýček: Vážený pane místopředsedo, vážená členko vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já navrhuji zařadit do již schváleného pořadu 33. schůze nový bod, já tedy ten bod teď přečtu celý, tak jak to obnáší ta vyhláška, je to bod s názvem Návrh vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví zvláštní pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody při předcházení stavu nouze nebo ve stavu nouze, a navrhuji zařadit na dnes, tedy pátek 26. srpna, po již pevně zařazených bodech.

Já si myslím, že každý z nás už měl možnost se nějakým způsobem s tou vyhláškou seznámit, ona ta vyhláška se tváří velmi jednoduše, kde jsou prostě navrženy snížené teploty v koupelnách, obytných místnostech, v lázních, v bytech a tak dále, ale podle mého názoru je tam spousta nejasností, které si zaslouží širší debatu a zejména vysvětlení ze strany pana ministra Síkely, z jehož dílny, nebo z jehož ministerstva tato vyhláška vzešla.

Důvodem, tak jak bylo již řečeno - tuto vyhlášku připravilo Ministerstvo průmyslu a je to vyhláška, která se podle mého názoru dramaticky dotkne všech občanů České republiky. Samozřejmě důvod vzniku té vyhlášky je jasný, navrhovaná vyhláška si klade za cíl snížení spotřeby zemního plynu a dalších fosilních paliv v budovách při omezení anebo úplném ukončení dodávek zemního plynu do České republiky, a má tedy vést k úsporám energie včetně úspor na zemním plynu, přitom má údajně zachovat minimální požadavky na tepelnou pohodu a dodávku teplé vody. Podle mého názoru ale opak je pravdou, vyhláška se zcela zásadním způsobem dotkne a naruší tepelnou pohodu a dodávky teplé vody pro všechny občany České republiky.

Cílem vyhlášky, jak již bylo řečeno, má být stanovit odlišná pravidla pro vytápění v domech za účelem snižování spotřeby zemního plynu, jehož dodávky v posledních měsících výrazně klesají, a hrozí v podstatě celkový výpadek jeho dovozu z Ruské federace. Dle mého názoru pro to chybí důvod - jeden z důvodů je, proč omezovat vytápění z jiných zdrojů, než je zemní plyn. Návrh vyhlášky zahrnuje rovněž velký rozsah objektů vytápěných ze zdrojů, které využívají různé druhy paliv. Podle mého k tomu chybí úplné opodstatnění. Z mého pohledu dále je tam i jistá potenciální nerovnost. V současné době je snaha regulovat teplo, není ale možné vyloučit, že v budoucnu bude, a možná i na evropské úrovni, potřeba nějakým způsobem obdobně regulovat i výrobu a spotřebu elektřiny. V některých případech třeba nebude ani možné dosáhnout požadovaných teplot v bytě. Pokud má být ta teplota, která je stanovena ve výměníku 45 až 60 stupňů, pak se při venkovním mrazu velké prostory na těch předepsaných 18 stupňů nevytopí. ***