(13.40 hodin)
(pokračuje Milan Brázdil)

Tak zákon je platný. Každý, kdo na to má nárok a bude chtít, tak běžte, nahlaste se, že chcete tento zákon využít, tento paragraf. Tak to jsem zvědavý, jak to bude dál pokračovat. Paní řekne no, víte, my to neumíme realizovat. Jak neumíte? Tady máte zákon a dělejte. Zákony se ctí a zákony se musí dodržovat. Ale ona to odmítne. A co vy teď? Víte co? Já vám poradím, protože pravděpodobně Marian Jurečka - vůbec ne prostřednictvím - ministr Marian Jurečka na to totálně kašle. On nezná ani termíny, co je to záchranka, zdravotnická záchranná služba, a nezná ani Horskou službu. On není orientovaný a myslí si, bůhvíco by udělal hrozného. A přitom... Běžte. Až na to přijde, a ono na podzim pravděpodobně tato Sněmovna a tato vláda to vůbec nepředloží a předloží to v úplně špatné podobě, tak víte co, když to nepůjde, tak běžte tam, já vám radím, běžte na tu správu, dejte tam požadavek vy, těch pár lidiček, kterých si neskutečně vážím, běžte a zažádejte. Oni řeknou ne, tak se pak suďte. Běžte, podejte trestní oznámení na nedodržení zákona, protože Česká správa sociálního zabezpečení nemá co říkat, jestli to je realizovatelné, nebo ne. Schválil to Parlament - dolní i horní komora - a prezident.

Ale já vím, že tam je chyba. My jsme tam prostě neměli tu šanci tady v předsálí s doktorem kolegou Maškem a Janou Pastuchovou a tehdy ještě kolegyní Procházkovou, prostě oni nám nedali šanci, abychom mohli spolupracovat - paní Maláčová tehdy - abychom mohli spolupracovat s nějakým náměstkem. My jsme o to žádali. Ne, ne, ne... Pak jsme mu volali. On nebyl ochoten nám vůbec pomoct. Nevím, jestli někdo z vás, kdo jste tu noví, jste někdy zažili, že tvoříte sami paragraf. Já jsem doktor, já mám zachraňovat lidi, a ne abych měl povědomí, jestli je tam čárka a jestli to má správný slovosled a správnou terminologii. Tak jsme to napsali - v dobré víře, že to někdo tady ještě, že se to tady v procesu nějakým způsobem spraví, legislativně technickou. A představte si, ta oprava vůbec není faktická. Tam jde jenom o legislativně technickou úpravu. To znamená, tam nejde o tu podstatu. Marian Jurečka chce měnit podstatu. Chce měnit to, že jemu se to zdá moc. Prý je to moc, prý jít o pět let dřív do důchodu, to si prostě nezasloužíte, vy záchranáři. Až nebudete moct, najděte si práci třeba, já nevím, choďte do kina trhat lístky, uvádět do kina. Jak hrozné toto. Takhle si váží...

To je taky dál signál této vlády, nebo ministra, nebo lidí, kteří takhle smýšlí, co si vlastně o vás, o nás lidech, kteří se rozkrájíme... Mimochodem toto nejsou žádní zaměstnanci, toto nejsou lidé, kteří chodí do práce proto, že by museli, to jsou srdcaři. A já jsem vám popisoval, jací jsou to srdcaři, co mají za sebou, co mám já za sebou a jak bych já dávno mohl být doma a mít invaliditu třetího stupně s rakovinou levé ledviny, kyčle, třikrát jsem s helikoptérou spadl. A mě to baví. A budu to dělat, dokud budu moct. Ale někteří to nemůžou dělat. A on se nestydí, pan Marian Jurečka, tady říct, že to nechce, že to upraví, a dá jim slovo, tady slíbí, já to udělám lepší, my to uděláme. Prd udělali. Nic neudělali. Normálně se na to vykašlal a v současné době je konec srpna a žádný návrh tady vůbec není. On to dokonce nepředložil ani vládě! On to nepředložil ani vládě. A tady se dušoval, já to udělám stejně, já to udělám lepší, hlavně ať to není vaše - poslanecký návrh a ještě ježišmarja hnutí ANO. Oni dělají politikum z něčeho, co žádnou politikou není! Tam mezi záchranáři jsou napříč spektrem všichni, možná i takoví, kteří věří nevím v co, v nějakou stranu a hnutí, která ani ve Sněmovně není. Nic nezískáte. Ale on asi zřejmě... Já nevím, čeho se bojí. Kam vítr, tam plášť. Z pusy má trhací kalendář. Tady slíbí u pultíku cokoli, jenom aby nemusel mezi záchranáře. Já jsem mu radil, pane ministře, prosím, vždyť na tom udělejte politické body, řekněte, já jsem to vyřešil, vyfoťte se s nimi napříč spektrem, pozvěte si je a oni vám řeknou, jste dobrý, děkujeme. A mně to bude úplně jedno, jestli to uděláte vy, nebo kdokoli jiný, kterýkoli jiný ministr.

Ale hlavně mě mrzí, vy, členové Parlamentu, ti, kteří jste sem přišli nově, ale hlavně mě mrzí ti, co tu už byli a už pro to zvedli ruku... Je toto vůbec možné? To jako fakt se dá během pár měsíců změnit názor? Předtím vám záchranáři vyhovovali, když byly problémy, když byly někde nějaké katastrofické věci typu tornáda a když nevěděli, kam ti lidi, co se s nimi stane, každý jsme byli, tak nám lepilo, tak nám lepilo, když jsme šli k prvním pacientům, kteří mají covid, a umírali ve Wu-chanu na to lidi. A co vy jste dělali? No, my jsme si dali roušku, ale my jsme k nim museli. Hm, tak jste poděkovali. No ale to poděkování trvalo fakt jenom to zvednutí ruky při třetím čtení na sklonku minulého volebního období. A potom je konec! Pan Marian Jurečka na vás kašle! Ministr, který má na starosti, aby napravil legislativně technickou. On už nemusel nic napravovat. Všecko tady bylo. Jenom k tomu mohl říct jo, tak udělejte, jak to myslíte, a prošlo to a byl klid. 52 lidí, 50, 48, těžko říct, by dneska bylo spokojených a bylo by rádo, když budou mít problémy, že se o ně postará někdo.

A já vím, že mezi vámi jsou lidé, a není jich málo, kteří tady v kuloárech řeknou, mě to mrzí, mě to, Milane, mrzí - my si tykáme - mě to mrzí, že to musíme udělat, že musíme proti své vůli zvednout ruku. Dokonce jsou tady tací, kteří se na tom podíleli a teď doufají, že to bude fakt dobře upravené. A jsou tady, a je jich víc a je jich hodně a jsou to zdravotníci. Stejně, když to nebude, tak toho možná zalitují, budou se možná stydět jednou, až k nim přijede záchranka a přijede k nim šedesátidvouletý lékař, který nebude schopen vyběhnout schody, protože prostě nejede výtah, a zrovna čtyři až šest minut klinické smrti prošustroval tím, že už prostě je za horizontem svých schopností.

Milé dámy, vážení pánové, ještě jednou vás poprosím - předsedající se vystřídali. Pane předsedající, prosím, chci, abyste si zaznamenal, že předkládám tedy nový bod - to je blbě řečené, staronový bod, on už tu byl, vlastně třikrát už tu je teď, prostě nějaký bod. A zařaďte si ho, kam chcete. Mně to je úplně jedno, jestli ho zařadíte první, druhý, pátý, dvacátý, no prostě klidně na konec, protože já hlavně potřebuji - my ne, co já, oni, my to potřebujeme, já jsem taky jeden z vás, záchranář, my potřebujeme mít tuto drobnou jistotu. Takže prosím, poznamenejte si tam, Brázdil chce kamkoli, hlavně aby to bylo zařazené a aby pro to vládní poslanci zvedli ruku, že o tom aspoň můžeme... My to tady nevyřešíme, já tam dávám bod, který je jenom takzvaně mluvící, tam o nic nejde, já znovu chci, aby pan Marian Jurečka přišel a řekl, tož sorry, omlouvám se, já jsem to nestihl, protože my hlavně musíme sebrat 14 miliard ze zdravotnictví, my hlavně musíme řešit Mlejnka, který nemá prověrku a nemůže šéfovat vlastně ÚZSI, protože nemůže být přítomen těm tajným, suprtajným dokumentům.

Vím dneska, jak se to dělá. Ani to nechtějte vědět. Kdybych vám to řekl, tak ztratíte úplnou iluzi o naší rozvědce, jak to tam probíhá, jak se nahradí to, když její ředitel nemá prověrku na přísně tajné, a přitom se pak seznámit s tím může. To je hrůza! Bylo by mi stydno, kdybych to řekl, to, co jsem se včera dozvěděl na výboru pro bezpečnost.

Tak asi tak. (Povzdech.) No, já vím, že jsem vás tím unavil, že asi mě moc neposloucháte, ale já doufám, že aspoň některý záchranář ano, a budu rád, když mi vyhovíte.

A ještě vzápětí tam mám další bod, který se přesně bude týkat toho včerejšku. Taky smutná záležitost. To jste tady ještě nezažili. Paní Černochová, to ani vy jste nezažila, to, co se včera na výboru pro bezpečnost...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane kolego, prosím, abychom se oslovovali prostřednictvím předsedajícího.

 

Poslanec Milan Brázdil: Nemusím, pane, nemusím. Neopravujte mě, když neznáte jednací řád. Já nemusím prostřednictvím vás. Já můžu ministryni oslovit přímo.

Takže děkuji vám za to, že jste mě vyslechli. A snad se mi to podaří napotřetí. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče... Jednak všechny zdravím, přeji vám hezký den. Vystřídali jsme se v řízení schůze.

Poslouchal jsem vás, pane poslanče. Váš bod jsem si zaznamenal. Nicméně prosím o specifikaci, kam ho chcete zařadit. Slovo kamkoli opravdu není zařazením bodu a žádný předsedající nebude rozhodovat za vás, kam ten bod chcete zařadit. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP