(14.40 hodin)
(pokračuje Jiří Kobza)
Důvody, které nás k tomu vedou, jsou následující. Patnáctý březen roku 1939 je počátkem nejtragičtější etapy moderních českých dějin. Český stát toho dne přišel o poslední zbytky jakékoliv státní suverenity. Následkem toho byla přímá německá vojenská okupace, kdy vojenská okupační moc převzala veškerou státní správu, a šestileté období plošného a cíleného teroru, vyvražďování občanů českých zemí, dnešní České republiky, které mělo jednoznačně genocidní rysy a genocidní charakter. Podle výsledků bádání historiků Vojenského ústředního archívu v Praze činí počet obětí německého nacistického režimu zhruba 343 000 osob v rámci celého tehdejšího československého státu, Československa. Ale do toho počtu nejsou zahrnuti lidé, kteří zemřeli po druhé světové válce na následky týrání, perzekuce, na následky vězení v koncentračních táborech a ve věznicích, na následky takzvaného totálního nasazení a podobně, takže skutečný počet faktických obětí okupace je ještě vyšší a nebude daleko od jednoho milionu osob. Počet přímých obětí německé perzekuce pouze v českých zemích pak činí minimálně 122 000 osob. Za dobu existence takzvaného německého protektorátu bylo v naší zemi popraveno minimálně více než 8 000 občanů, zhruba 70 000 českých Židů zemřelo v koncentračních a vyhlazovacích táborech a dalších 3 500 osob zemřelo při nuceném nasazení na práce v tehdejším Německu. Oběťmi německého teroru se staly i celé vesnice, nejznámější jsou Lidice a Ležáky. Také je nutné zdůraznit, že jen v domácím odboji zahynulo 100 000 Čechů.
Proto musí být 15. březen jednoznačně připomínán, a to nejen jako památka těchto hrdinů, těchto obětí německé okupace, tím spíše, že zákon o státních svátcích již, a je to tak správné, zahrnuje mezi české významné dny 27. červen jako Den památky obětí komunistického režimu a 21. srpen coby Památný den obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy, kde byl počet obětí o několik řádů nižší než v případě německé okupace. V tomto kontextu by v tomto zákoně i vzhledem k úctě k historické pravdě a hlavně s ohledem na úctu k obětem německé okupace českých zemí a k pozůstalým po nich měl zcela jistě tento den, 15. březen, jakožto Den památky obětí německé okupace českých zemí, figurovat.
Dalším důvodem pro navrhovanou změnu je tak stále postupující a nepřípustná snaha o přepisování dějin, zejména pak snaha o relativizaci viny za druhou světovou válku, snaha o relativizaci škod napáchaných německým režimem během této války i před ní od roku 1938 na české zemi a na českých lidech. Ve veřejném prostoru rovněž probíhá jakási podivná kampaň snažící se nás a zejména naši mladou generaci přesvědčit o tom, že německá okupace českých zemí byla jen jednou z dějinných epizod, která náš stát postihla a která v podstatě nebyla ničím výjimečná.
Čeští občané, vojáci i civilisté prokázali tváří v tvář německé okupaci a německé moci mimořádné hrdinství a odvahu. V zahraničí na válečných frontách, v různých protinacistických armádách, ale hlavně v domácím odboji, kde situace byla zdaleka nejtěžší. Toto je důvodem pro druhou námi navrhovanou změnou, kterou je přejmenování významného dne 18. června ze současného Dne hrdinů druhého odboje na Den hrdinů odboje proti německé okupaci českých zemí. Jde o to, aby tam byl jasný termín, aby každý věděl, proč je tento den významný. Pojem druhý odboj je v současné době již dost neurčitý, neadresný, neutrální a také ve všeobecném povědomí stále méně známý. Zkuste se zeptat někoho z mladé generace, co mu řekne tento termín. A i zde, v tomto případě, platí argument o bezprecedentním nepoměru toho protiněmeckého, protinacistického odboje ve vztahu k jiným historickým typům našich českých a československých odbojů. Tento odboj byl zásadně nejrozsáhlejší, nejsilnější, nepočetnější jak z hlediska jeho intenzity, tak i z počtu jeho aktérů a jeho obětí a také vzhledem k charakteru nepřítele, proti kterému se postavili.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, ve jménu historické pravdy, ve jménu obětí německé okupace, ve jménu hrdinů odboje a odporu proti okupaci prosím o zařazení tohoto bodu na program této schůze jako pátý bod. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Jenom si ověřím, že název toho bodu je Tisk číslo 16, o státních svátcích. Tak jsem to od vás, pane poslanče, dostal. Tisk číslo 16, o státních svátcích. Takto máte pojmenovaný bod, jako pátý bod schůze. Děkuji.
Další je přihlášený pan poslanec Jan Jakob. Nevidím ho tady, čili zařadíme ho na konec. Po kolegovi Jakobovi byl přihlášen pan poslanec Brabec. Také není přítomen. Tak pan poslanec Tureček. Také není. Další v pořadí je přihlášena paní poslankyně Peštová. Píši si nepřítomna. Je přítomna, vešla, vešla do dveří. Tak paní poslankyně, máte slovo. (Poslankyně si jde do lavice pro písemné materiály.) Paní poslankyně Peštová, máte slovo.
Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, já bych chtěla zařadit bod Kompenzace podnikatelům v Českém Švýcarsku. Jak je známo, tak samozřejmě jsem poslankyní za Ústecký kraj. Všichni jsme v současné době prožívali tu ekologickou katastrofu, ten požár, který byl v Českém Švýcarsku. Já samozřejmě děkuji vládě za ty podpory, které tam jdou, ale jedna podpora, která tam prostě nejde, tak to je podpora směrem k podnikatelům. Ústecký kraj ve spolupráci s destinační agenturou Českého Švýcarska spočítaly všechny ty škody, které tam vznikly pro podnikatele v rámci podnikání. V současné době už ty ztráty vlastně převýšily hodnotu 300 milionů korun, což není málo. Samozřejmě jak kraj, tak podnikatelé očekávají, že vláda se k tomu nějakým způsobem postaví.
Samozřejmě sledujeme i naše kolegy v zahraničí. V současné době saské státní ministerstvo pro vědu, kulturu a cestovní ruch zahájilo kvůli ničivým lesním požárům v Saském Švýcarsku program nouzové pomoci a ta nouzová pomoc v současné době pro ně činí 2 miliony eur. Tento program oni schválili 23. srpna 2022, a jenom pro ilustraci, aby vláda mohla mít nějaký návod nebo aby alespoň věděla, jak k tomu přistupovali naši kolegové v Německu, tak mimořádná pomoc jednomu podniku činí celkem až 5 000 eur za měsíc srpen, příspěvek v obcích Bad Schandau a Sebnitz, které jsou již delší dobu postižené tím, že tam jsou zákazy do lesů, tak vlastně činí 10 000 eur za měsíc srpen a až 7 500 eur za září. Pro dotčené podniky v Bad Schandau a Sebnitz, které mají alespoň 30 zaměstnanců nebo provozují alespoň tři provozovny a alespoň jednu z nich v Bad Schandau nebo Sebnitz, je příspěvek za srpen 20 000 eur a za září až 15 000 eur.
Takže bych zde strašně ráda vyzvala vládu, a proto bych ráda, aby tento bod byl zařazen na program této schůze jako bod číslo 1. Opakuji, jsem ráda, že vláda už tam poslala přes Ministerstvo životního prostředí dotační titul, který je tam čerpán, a byla bych ráda, kdyby vláda i v této oblasti, nebo respektive aby pomohla, pomohla těm podnikatelům, kteří jsou velice zasaženi díky tomu požáru. Kraj samozřejmě přispěje, respektive směrem k vládě se nabídl, že by byl ochoten i administrovat tento dotační titul, který by byl pro tyto podnikatele otevřen. A jak jsem řekla, byla bych ráda, aby to byl bod číslo 1. Děkuji za pozornost. ***
