Islám je ideologie, která se maskuje za náboženství. Demokracie a demokratický režim je podle islámu slabá, prohnilá a zavrženíhodná. Islám je podle jeho vlastního sebehodnocení ideologií vyvolených s příslibem ráje plného rozkoší pro každého, kdo při jeho šíření nebo v jeho zájmu zemře. Nejlépe zabije-li při tom co nejvíce nevěřících. Každý se může přidat, ale nikdo nesmí ven, protože hereze je v islámu hrdelní zločin.

Ale vraťme se k otázce, jaký je rozdíl mezi vírou a politikou islámu. Podle Billa Warnera, světově známého překladatele islámských spisů, lze říci, že pokud se někdo doma modlí arabsky otočen k jihovýchodu, je to jeho víra, jeho soukromá záležitost a nikdo s tím nemá problém. Pokud se ale s dalšími pěti sty nebo pěti tisíci souvěrci modlí ve veřejných prostorách, na ulici, zablokuje ulici, už je to politický islám, už je to politika. Kdo jste v posledních letech navštívili Paříž nebo Brusel, tak asi víte, o čem mluvím.

Zákonná úprava, kterou navrhujeme, má za cíl postavit hráz všem nenávistným ideologiím, které zde jsou a budou, stejně jako jejich propagátorům či kazatelům. Jde i o ideologie, které teprve vzniknou, protože dobře chápeme závažnost momentu, ve kterém se nyní jako země i jako evropské civilizace nacházíme. Snažíme se poučit zejména z toho, co se v posledních letech děje v západní Evropě. Snažíme se vytěžit tuto skutečnost k tomu, abychom byli schopni se opakování tohoto vývoje v naší vlastní vlasti bránit.

Účelem našeho návrhu není zakázat islám en bloc. To by byl velmi zúžený pohled. Náš záměr je daleko širší. Účelem našeho návrhu je rázně se jako stát postavit veřejné propagaci, podpoře a šíření nenávistných ideologií, současných, budoucích, známých i dosud neznámých, které nepokrytě a prokazatelně vyzývají k násilí, zabíjení a nenávisti, a postavit je všechny mimo zákon.

Zmínil jsem zde ve vztahu k oprávněnosti a potřebnosti naší novely případ někdejšího předsedy pražské muslimské obce Vladimíra Sáňky. Tento člověk nebyl soudem potrestán, přestože prokazatelně šířil radikální a nenávistné islámské texty. Pražský soud ho v roce 2018 definitivně zprostil obžaloby. Jeho kauza se týkala vydání knihy Bilala Philipse s názvem Základy tauhídu - islámský koncept Boha. Autor knihy nesmí do některých západních států, včetně Německa a Velké Británie. Kniha je v některých státech zakázána. Propaguje takzvaný salafijský směr islámu, který hlásá nenávist nejen k jiným náboženstvím. Dle soudních znalců je kniha nenávistná a vychází ze stejných zdrojů jako Islámský stát. Text knihy pak vysloveně vyzývá k nenávisti vůči neislámským vládám a salafijský směr islámu, z něhož text vychází je změřený proti ostatním náboženstvím.

Vladimír Sáňka byl za vydání a distribuci této knihy obviněn ze zločinu založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Prvoinstanční soud Sáňku v roce 2016 zprostil obžaloby. Tento rozsudek odvolací soud zrušil a vrátil případ k dalšímu dokazování. Ten druhý zprošťující verdikt z roku 2018 je již pravomocný. Sáňka se dle tohoto finálního soudního výroku nedopustil žádného trestného činu, protože se nepodařilo prokázat, že by svým konáním podporoval hnutí - zdůrazňuji slovo hnutí - směřující k potlačení práv a svobod občanů. Dle soudu na základě znaleckých posudků salafismus totiž nelze považovat za hnutí. Jako hnutí bychom mohli označit jen subjekty, které některou z podob této ideologie přijaly za vlastní. Za hnutí se považuje skupina osob alespoň částečně organizovaná, což salafismus jako ideologie nesplňuje. Státní zástupce naopak trval na tom, že šíření knihy je třeba potrestat, protože podle něj salafismus hnutím je. Podle soudu byla jádrem sporu jednoznačná otázka, zda salafismus je hnutí ve smyslu § 403 trestního zákoníku. Pokud si na tuto otázku odpovíme negativně, jakékoliv další dokazování je již bezpředmětné, sdělil rovněž soud.

Tento případ rovněž ukázal, že zákon má výraznou mezeru. Lze ho vyložit tak, že postihuje pouze propagaci konkrétního hnutí, které hlásá potlačování svobod, ale nikoliv samotnou ideologii, která nenávist a porušování lidských práv představuje a propaguje. Jediný důvod, proč byl obžalovaný Sáňka osvobozen, je tedy skutečnost, že nepropagoval konkrétní nenávistné hnutí, ale šířil a propagoval nenávistnou ideologii, konkrétně teologický směr konzervativního islámu. K tomu dodejme, že onu absurditu, že za své trestní stíhání, které bylo z výše popsaných důvodů shledáno nezákonným, obdržel expředseda pražské muslimské obce Sáňka odškodnění ve výši 600 000 korun z peněz daňových poplatníků, to znamená těch, vůči kterým šířil nenávist a výzvy k likvidaci.

Zákon by měl jednoznačně říkat, co zákonodárce, potažmo společnost žádá a očekává, jaké hodnoty hájí. V tomto případě jde o to zamezit společensky nebezpečné veřejné propagaci nenávisti, popírání lidských práv, omezování rovnosti lidí bez rozdílu jejich národnosti, příslušnosti k etnické skupině, rase, náboženství, třídě či jiné skupině osob. Navržená novela současně nikterak neomezuje jakoukoliv lidskou víru, a to ani tu společensky negativní, pouze omezuje a sankcionuje veřejné šíření a propagaci takovéto ideologie, která ohrožuje svobody ostatních a jejich životy například tím, že vyzývá k likvidaci určitých osob, jejich skupin na základě jejich danosti či charakteristiky.

Šíření nenávistných ideologií je jednoznačně záležitostí společensky mimořádně nebezpečnou, zejména je-li značně prokazatelná a na konkrétních případech dokázaná jeho spojitost s pácháním konkrétního násilí. Násilí ve jménu těch ideologií, čímž se jeho pachatelé například v případě islámských teroristů a násilníků nikterak netají, naopak se tím chlubí.

Jak jsem poznamenal, nemusí jít zdaleka jen o případ islámu, ač ten je v našem zeměpisném prostoru jednoznačně tou nejnebezpečnější ideologií, která hlásá nenávist a vyzývá k násilí. S podporou bezhlavé imigrace do Evropy přece naše úřady musí počítat s tím, že dojde k dovozu dalších nenávistných ideologií, ať již formou náboženských sekt, či prostě dovozu násilí jako běžné součásti života. S tím já se nechci smířit. Násilí, byť by bylo jakkoliv šikovně ukrýváno za náboženství či ideologie, je přece jen pro náš právní řád naprosto nepřijatelné. Případy jako útok muslima na sestřičku v nemocnici na Bulovce či znásilnění školačky na Litoměřicku i poslední pokus o vraždu a znásilnění v Karlových Varech musí být přece jasným varováním a výzvou, aby naše legislativa začala jednat a konat, aby podpořila zákon, který od začátku vyšle jasný signál, že podobné věci pod jakoukoliv záminkou tady u nás nestrpíme. Prvním a nutným krokem, který proti tomu musíme učinit, je proto vtělit tuto skutečnost do našeho právního řádu a chránit tím naše občany. To je ostatně naše prvořadá povinnost, povinnost, ke které jsme se vědomě přihlásili ve svém poslaneckém slibu.

Vážené kolegyně a kolegové, máte nyní ve svých rukou zodpovědnost za bezpečnost občanů naší země. Žádám vás o podporu této novely, protože její důležitost je obrovská a s ohledem na azylový a migrační plán Evropské unie čím dál důležitější. Když podpoříte projednání našeho návrhu a následně i náš návrh, budete se moci podívat do očí pozůstalým po těch zavražděných. Mohu se ptát těch, co jsou proti projednání této novely i proti ní samotné: Pokud vám dosavadních pět zavražděných Čechů nestačí, kolik jich ještě potřebujete, abyste pochopili, jak je situace vážná? Děkuji vám za pozornost a prosím o zařazení tohoto bodu na program schůze a dovolil bych si ho požádat jako čtvrtý bod.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Takže to byl první bod, který jste navrhl. Já to přečtu, jestli jsem si to poznamenal správně - Změna zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, tak pojmenujeme ten bod, a chcete ho jako čtvrtý bod naší dnešní schůze. Vy jste přihlášen ještě jednou k druhému bodu.

Poslanec Jiří Kobza: Pak mám ještě jeden. Ta zpráva k tomu už není tak dlouhá. Jako druhý bod, vážené kolegyně, vážení kolegové, bych si dovolil navrhnout zařazení bodu, je to sněmovní tisk číslo 16, což je Návrh skupiny poslanců hnutí SPD na změnu zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Tento návrh podáváme již podruhé. V minulém volebním období se na projednání Sněmovny nedostal. Návrh obsahuje dva body. Za prvé navrhujeme mezi významné dny České republiky zařadit 15. březen jako Den památky obětí německé okupace českých zemí. Za druhé navrhujeme změnit označení významného dne 18. června, a to ze stávajícího Dne hrdinů druhého odboje na Den hrdinů odboje proti německé okupaci českých zemí.***