Navrhujeme tedy zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované děti žijící s poplatníkem daně ve společně hospodařící domácnosti, a to v případě jednoho vyživovaného dítěte na 30 408 korun ročně, v případě druhého vyživovaného dítěte na 38 808 korun ročně a v případě třetího a každého dalšího vyživovaného dítěte na 96 816 korun ročně. Ustanovení zákona o tom, že jedná-li se o dítě, respektive o další děti, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP nebo popřípadě ZTP/P, zvyšuje se na něj částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek, zůstává naším návrhem nedotčeno.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, uvědomujeme si, že náš návrh na jedné straně oslabí příjmy státního rozpočtu v položce výběru daně z příjmů, ale současně velkou část objemu těchto prostředků vrátí do ekonomiky v podobě zvýšeného výběru nepřímých daní v důsledku vyšší kupní síly a spotřeby pracujících rodin. A hlavně jde o klíčovou investici do pracujících lidí a do naší budoucnosti, o budoucí sílu, stabilitu a perspektivu našeho státu a jeho obyvatel. Prosím vás o podporu zařazení tohoto bodu na program této schůze. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě poprosím o upřesnění názvu. Vy tady máte daňové zvýhodnění. Je to tak? (Jako následující.) Jako následující bod to chcete. A název daňové zvýhodnění? (Ano.) A tisk? (22). Děkuji. Děkuji vám, paní poslankyně.

A můžeme přistoupit k panu poslanci Vladimíru Zlínskému a připraví se pan poslanec Marek Novák. Prosím.

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji zařadit do programu schůze bod Diskuse na téma: je naše společnost připravena na možný blackout? Já už jsem na toto téma tady jednou hovořil. Bylo to v rámci podobného vystoupení, když se navrhoval nový... nebo když se navrhovala spousta nových bodů do programu, ono to tam trošku zapadlo. Bylo to samozřejmě zamítnuto koalicí. Samozřejmě svým způsobem je chápu, ale na druhou stranu bychom se nad tím měli vážně zamyslet, s tím, jak se vyvíjí společenská situace, jestli skutečně se nezvyšuje riziko toho blackoutu a jestli je na to naše společnost dostatečně připravena.

Jenom tak pro zajímavost - já jsem si ty materiály samozřejmě nevymyslel, našel jsem si je na internetu. Takže když se zamyslíme nad tím, jak jsme na to připraveni, na ten blackout, tak lidé si můžou najít informace, jak se mají chovat při blackoutu na internetu. Takže z toho chápete, že při blackoutu internet nepojede, nepojede žádné elektrické zařízení, takže si nic nenajdou, takže nic nebudou vědět a nebudou vědět, jak se mají chovat. A budou se chovat špatně a všechno to povede k tomu, že ty problémy se prohloubí. Já o tom budu mluvit teď postupně. Jak jsem říkal, nejsem na to nějaký speciální odborník, na blackout, jsem lékař, ale ta problematika mě zajímá.

Přiznám se, vy už jste si toho možná všimli, že já jsem takový trochu katastrofista. Jsou tady zase lidé, kteří jsou takoví sluníčkoví, tak já to trošku vyvažuji, aby se svět nepřevrátil na jednu stranu. Tak já se za to omlouvám, ale myslím si, že každý to známe z našeho života, že náš život není jenom sluníčkový, ale někdy se bohužel objeví nějaké krize, a čím víc jsme na ty krize připraveni, tím lépe se s nimi vyrovnáme.

Takže co to vlastně blackout je? Tímto pojmem se označuje rozsáhlý výpadek dodávek elektrické energie na velkém území po dobu desítek hodin nebo dnů. Já bych chtěl tedy dodat, že to nemusí být dny, můžou to být týdny, a dokonce měsíce. A nechtěl bych hovořit, že by to byly roky, protože to by byl konec naší civilizace, který zasáhne velké množství obyvatel. Délku trvání do obnovy dodávky energií nelze s určitostí předvídat. Je to jasné. Prostě je to tak jako u toho covidu - nejsme schopni předvídat, jak dlouho bude nebo nebude trvat.

Jaké jsou příčiny vzniku blackoutu? Ten materiál, který vydal Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje z projektu Vaše cesty k bezpečí, hovoří o těchto možnostech, které by k tomu vedly: Je to porucha způsobená přírodními vlivy. To už jsme asi zažili, jsou to ty větrné smrště, které vlastně poničí rozvody elektrického vedení. Mohou způsobit i domino efekt, že vyvolají určitou nerovnováhu pak v síti, a může pak dojít k automatickému odpojování dalších částí rozvodné soustavy a ke kaskádovému šíření poruchy. Něco podobného se stalo masivně ve Spojených státech amerických. Podobný dopad může mít velká námraza nebo dlouhotrvající snížení. Dále je to významný přetok energie ze zahraničních rozvodných soustav. To se děje u nás, protože se transportuje u nás masivně elektrická energie ze severu Německa, kde jsou větrné a fotovoltaické elektrárny, do jižních částí našeho západního souseda. Takže v případě náhlého nárůstu produkce elektřiny a nevyrovnání spotřeby na druhé straně by mohlo dojít k rozsáhlému výpadku. Pak to samozřejmě můžou být technické poruchy, nějaká ta porucha transformátoru v místech produkce energie anebo v přenosové soustavě.

Co se týká lidského faktoru, samozřejmě nechci zlehčovat kvalifikaci těch lidí, kteří se tímto zabývají, oni to musí být skutečně erudovaní odborníci, nakonec to proběhlo v našich médiích, že není to tak dávno, kdy nějaká taková nerovnováha se objevila v celé Evropě a naši odborníci to nějakým způsobem pak sanovali a zachránili. Nicméně kdyby došlo k nějaké velké krizi, tak víme to sami, když jsme vystaveni velké krizi, že někdy děláme věci, které bychom v klidu, kdy si to máme možnost rozvážit, nikdy neudělali. Tak to jsou takové ty vlivy, kterých se až tak moc nebojím.

Ale teď přejdu k tomu, co mě straší, a to je teroristický útok. Protože já samozřejmě nechci teroristům radit, ale kdybych byl zavilý terorista, tak to je přesně to místo, kde bych zaútočil, protože naše společnost bez elektrické energie v podstatě nemůže fungovat, a jak jsem říkal, kdyby ten výpadek trval dostatečně dlouho, a obávám se, že když bude i trvat víc než několik hodin, několik dní, tak už to povede k nesmírnému stresování naší společnosti. Takže tady lze k tomu samozřejmě přistoupit tím, že ten terorista může zlikvidovat nějaký takzvaný ten hardware a případně může napadnout kybernetickým útokem vlastně to řízení pomocí IT technologií. Teď je otázka, a nejsem zase na to odborník, jakým způsobem by mohlo vést k rozvoji blackoutu úplné zastavení dodávek plynu. Samozřejmě máme něco v zásobnících, ale určitě by mě to zajímalo, jak by se k tomu odborníci vyjádřili, jestli by nějaká taková nestabilita ve výrobě elektrické energie nenastala.

A já tady zmíním něco, co možná budete považovat za science fiction, že by nás mohl ohrozit elektromagnetický impuls ze Slunce. Možná si myslíte, že naše Slunce je klidná hvězda, která nám dává život, což je pravda, ale na druhou stranu na Slunci probíhají ohromné děje, kdy mezi sebou zápolí gravitační síla té hmoty Slunce a termonukleárních reakcí, které probíhají v jeho nitru. A na povrchu Slunce se to projevuje tím, že tam vzniká jakýsi neklid, jakési protuberance a výtrysky plazmatu, to znamená nabitých částic v důsledku těchto elektromagnetických bouří na povrchu Slunce. Tyto elektromagnetické bouře se šíří všemi směry do vesmíru, a pokud má naše Země smůlu, tak jeden takový silný výtrysk může zasáhnout Zemi výtryskem těchto nabitých částic a ty nabité částice vlastně generují ohromné magnetické pole, které je schopno poškodit veškeré elektrické zařízení na zasaženém území Země. A ta plocha toho zasažení bude obrovská, dejme tomu celá severní polokoule. Takže na celé severní polokouli by byly zničeny veškeré elektrické přístroje, byly by zničeny všechny satelity, to znamená, nefungovalo by v podstatě nic. Takže to by byla ohromná katastrofa.

Říkáte si, to se nemůže stát. Bohužel už se to stalo a v podstatě je to v historické nedávné době. Stalo se to v roce 1859 při takzvané Carringtonově události, kdy taková bouře zasáhla severní polokouli a došlo k vážnému poškození. Tehdy naštěstí ještě to nebylo tak elektrizované. Jediné, co bylo, co se týká těchto zařízení, tak byly telegrafy, takže došlo k vážnému poškození telegrafního spojení. Ale tam nebyl takový problém to během krátké doby nějakým způsobem nahradit a ta společnost na tom nebyla tehdy tak závislá. ***