(17.20 hodin)
(pokračuje Stanislav Berkovec)
Takže pokoje pro nemocné 20 stupňů navrhovaných z 22 stupňů. Vyšetřovny, přípravny z 24 stupňů Celsia na 20, koupelny ze 24 na 20 stupňů a operační sály, a to já považuji opravdu za velmi nebezpečný návrh, z 25 stupňů na 20. Školy a školky, učebny, jídelny z 20 na 19, šatny, převlékárny z 20 na 18 stupňů Celsia. Mateřské školy, učebny, herny a lehárny z 22 na 19 stupňů, umývárny pro děti a WC ze 24 také na 19 stupňů. Jesle v případě učeben, heren a leháren z 22 na 20 stupňů, šatny z 20 na 18 a umývárny pro děti a WC z 24 stupňů Celsia na 20. A domovy důchodců, koupelny 24 stupňů, tedy ta původní norma, navrhovaných 20 stupňů a WC z 20 na 18.
Zajímavé je, že jsem třeba nikde nenašel oblast vězeňství a Vězeňské správy ČR. Takže je to možná řešení pro některé důchodce. Ale ne, vážně, je to příliš vážná věc, na kterou nechci vtipkovat. A nejde pochopitelně jenom o vytápění, ale také o klimatizaci v létě, což třeba v případě operačních sálů je základní podmínka toho provozu. My jsme to nedávno, před nějakým časem, řešili také v zubní ordinaci tady v Poslanecké sněmovně, kde nebyla klimatizace, v létě se tam některé úkony nedaly provádět. A ve hře je ještě teplá voda a v této souvislosti bych ještě připomněl jedno z dalších rizik týkajících se bakterie legionella z rodu patogenních bakterií. Já nejsem odborník, takže se nechci pouštět na tenký led, je to nejčastěji Legionella pneumophila. A jako prevence se doporučuje, mimo jiné, kromě čištění potrubí, otáčení stojící vody, dezinfekce také ohřev na nejméně 60 stupňů Celsia. Takže zase jsme u cen energií. A ještě jeden příklad z 23. března letošního roku, kdy Hygienická stanice hlavního města Prahy prováděla kontrolu ve výměníkové stanici na Praze 9 a na základě vzorku teplé vody zjistila, že tento vzorek nevyhověl hygienickému limitu.
Já jsem ještě mluvil o tělesně postižených, i když jsem novinář celý svůj aktivní život, tak je to pro mě, celý můj aktivní život, téma, ať už jsem byl tedy ten novinář, nebo zastupitel, nebo jako člen Rotary klubu Praha, a byly to nejrůznější akce, kdy jsme se snažili pomáhat, které je také zviditelnily. Náš kamarád Jirka Jiroudek vždycky říkal, že nejsou to nějaké bezhlavé saně, které je potřeba někam zavřít, ale že je potřeba komunikovat s lidmi, ukázat, že něco dokážou. Takže vjel třeba na Sněžku na invalidním vozíku, nebo jsme ho doprovázeli při akci, kdy objel Bodamské jezero. Nebo další můj kamarád Honza Kašpar, kterému jsem pomáhal organizovat handicap. Pomáhal jsem také s vývojem vozíku pro tělesně postižené v Loštických strojírnách, i s legislativou, to se povedlo dotáhnout. Já jsem to v té době konzultoval i s váženou paní senátorkou Filipiovou. Bohužel, to vozítko se přestalo vyrábět, protože bylo příliš drahé. A v současné době pomáhám s vývojem elektrického vozítka jedné české firmě pro tělesně postižené a ten důvod vlastně také souvisí s cenami energií. Jednak je to elektrické vozítko, takže ten pohon a provoz bude levnější, i ta pořizovací cena bude levnější. Protože, mluvil o tom tady pan poslanec Aleš Juchelka, vlastně ten příspěvek na mobilitu pro tyto tělesně postižené je kdesi v nedohlednu.
Přestože odbor komunikace Ministerstva průmyslu a obchodu mluvil o tom, že při tvorbě této vyhlášky to konzultoval s odborníky, že respektuje normy Světové zdravotnické organizace, tak já jsem přesvědčen, že by měl být tento bod a tato norma, tato připravovaná vyhláška seriózně podrobena demokratické a kvalifikované diskusi na plénu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, a to co nejdříve. Proto navrhuji zařazení tohoto bodu za bod, který navrhoval pan poslanec Aleš Juchelka. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. A nyní vystoupí paní poslankyně Iveta Štefanová, připraví se pan poslanec Jan Síla, poté Milan Brázdil.
Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych zde také představila svůj návrh na zařazení nového bodu do programu této schůze. Inflace a zdražování má nevyhnutelný dopad i na chod našeho zdravotnictví. Tady v Poslanecké sněmovně bychom se měli bavit o tom, jak řešit problémy zdravotnických zařízení, která se díky rostoucím cenám dostávají do velkých problémů, spíše než o snižování plateb za státní pojištěnce a odebírání peněz resortu, který se do finančních potíží dostává čím dál tím víc. Proto bych chtěla navrhnout nový bod jednání, a to bod s názvem Dopad inflace a zdražování na provoz zdravotnických zařízení.
Díky rostoucím cenám pohonných hmot, energií a samozřejmě i s inflací rostou náklady na zajištění provozu nemocnic a dalších zdravotnických zařízení. Rostou ceny zdravotnického materiálu. Rostou ceny léků. Ty ale podléhají omezené době spotřeby a není možné je nakupovat takzvaně do zásoby. Nemocnice nemají ani možnost se dopředu zásobovat elektřinou nebo plynem. Situace se zhoršuje takřka každým dnem. Už dnes mají nemocnice díky inflaci a zdražování na zajištění provozu více než dvojnásobně vyšší náklady než v minulém roce. Úhrady za poskytovanou péči tyto náklady pokrýt už nestačí. Některé nemocnice jsou už teď v minusu. Toto téma je závažné a nanejvýš aktuální právě v době, kdy se připravuje nová úhradová vyhláška, a tam se rostoucí náklady zdravotnických zařízení musí notně odrazit.
Úhradová vyhláška na rok 2022 počítala jen s devítiprocentním nárůstem, takže mnoho zdravotnických zařízení je už dnes ve značném deficitu. Nárůst nákladů na elektrickou energii v nemocnicích je až stoprocentní. Celkové náklady na provoz zdravotnických zařízení je vyšší než 200 % nákladů z minulého roku. Nemocnice jsou nuceny omezovat investice, odkládat nákupy nového vybavení a další, další výdaje, které jenom odložit lze. Toto se ale neblaze podepisuje na zpomalení modernizace nemocnic a ambulancí, které samo o sobě ale znamená dražší provoz, a navíc s nárůstem nákladů bude ohroženo i udržení toho základního provozu mnoha zdravotnických zařízení. Růst nákladů na provoz českého zdravotnictví přímo ohrožuje dostupnost zdravotní péče v ČR.
Nová úhradová vyhláška musí zvyšující se finanční potřeby zdravotnictví reflektovat. To bude znamenat mnohem větší náklady zdravotních pojišťoven na úhradu zdravotní péče. A i to je důvod, proč by tato debata měla mít přednost před návrhem na snižování plateb za státní pojištěnce. Proto navrhuji, abychom tento bod projednali na dnešním jednání, a to jako bod číslo jedna. Prosím o podporu pro zařazení tohoto bodu a děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. A nyní vystoupí pan poslanec Síla, připraví se pan poslanec Brázdil. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, dovolte ještě jednou, abych se vyjádřil k současné situaci, která v naší společnosti otřásá lidmi katastrofálním způsobem, kteří se na mě obrací a ptají se, co mají dělat, když jim chodí vysoké jakési složenky na energie. Já se domnívám, že toto je problém, který bychom měli jako první vyřešit a řešit a snažit se prostě najít nějakou cestu, jak to udělat. Ten bod, který jsem nazval, který bych chtěl zařadit, se jmenuje Inflace, energetická krize, zdražování a kolaps ekonomiky.
Nyní je cena elektrické energie asi 700 eur za megawatthodinu a plynu 300 eur za megawatthodinu. To je fakt, od kterého se odvíjí prakticky drahota všech základních životních potřeb. Teď nehovořím o nedostatku plynu a nedostatku energií pro různé podniky, které budou kolabovat, pokud nebudou... nebo ty ceny porostou stále výš. Mluvím o lidech, kteří nemají na zaplacení složenek. ***
