(18.50 hodin)
(pokračuje Lucie Šafránková)
Zvýšení příspěvku na mobilitu zároveň posílí koupěschopnou poptávku příslušných osob se zdravotním postižením, tedy to, že se z jejich strany zvýší zájem o nákup služeb v oblasti dopravy, což zase posílí příjmy dodavatelů těchto služeb a zboží. Navrhovaná právní úprava bude mít příznivé sociální dopady, stejně tak příznivé budou dopady navrhovaného opatření pro rodiny osob se zdravotním postižením závislých na zajištění dopravy, jimž se zvýší disponibilní příjmy.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, ve jménu našich tělesně postižených občanů, na které současné zdražování dopadá opravdu velmi tíživě a kvalita jejich životů se kvůli tomu nepřijatelně zhoršuje, vás žádám o zařazení tohoto bodu na program této schůze a následně i o jeho podporu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Jenom si ještě upřesňuji, kdy chcete zařadit ten bod. (Jako druhý.) Jako druhý. Ano. Děkuji.
A já bych poprosil dalšího přihlášeného, a to je poslední přihlášený - pan Radek Rozvoral, pan poslanec Rozvoral. Pardon, ještě zde máme paní poslankyni Lesenskou. Omlouvám se, že jsem na ni zapomněl. Takže ještě paní poslankyně Lesenská a poté zatím poslední přihlášený a to je pan Radek Rozvoral. Máte slovo, paní poslankyně. Děkuji.
A ještě pardon, abych ještě učinil za dost, omlouvám, nebo ruším omluvu pana Oldřicha Černého. Děkuji.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení zástupci vlády, vážení kolegové, kolegyně, dovolte mi navrhnout zařadit do programu dnešní schůze Poslanecké sněmovny projednání návrhu poslaneckého klubu SPD na změnu zákona o důchodovém pojištění, kdy se jedná o sněmovní tisk číslo 24.
Základem a podstatou tohoto návrhu je zavedení minimálního garantovaného starobního důchodu pro všechny české občany, ale pro ty, kteří mají na vznik a pobírání starobního důchodu nárok, tedy pro ty občany, kteří splnili příslušné zákonné podmínky, kterými jsou dosažení důchodového věku a splnění potřebné doby odvádění důchodového pojištění. Navrhujeme výši tohoto minimálního starobního důchodu pro začátek stanovit ve výši aktuální minimální mzdy. Navrhovaná konstrukce tohoto minimálního starobního důchodu plně respektuje i všechny další zákonné podmínky pro přiznání samostatných starobních důchodů i takzvaných důchodů kombinovaných. Základní právní úprava pro výpočet výše důchodů tak zůstává nedotčena, a to z důvodu hladkého a bezproblémového administrativního začlenění institutu minimálního důchodu do našeho důchodového systému. Poměrně důležitým ustanovením našeho návrhu je i ta skutečnost, že přiznání minimálního starobního důchodu proběhne vždy individuálně až na základě posouzení žádosti pojištěnce, a že tedy pracovníci České správy sociálního zabezpečení nebudou nepřiměřeně zahlceni povinností přepočítávat hromadně tisíce jednotlivých stávajících důchodů a jejich souběhů. Bude se tak dít vždy pouze na žádost konkrétního občana důchodce.
Boj za významné zvýšení nejnižších důchodů, ze kterých nelze důstojně žít, je jednou z hlavních dlouhodobých priorit našeho hnutí. Jde o krok, jehož realizace již nesnese dlouhého odkladu i proto, že životní situace našich nízkopříjmových seniorů je, a to i s ohledem na aktuální kontext enormně rostoucích cen energií, potravin a dalších základních životních potřeb, naprosto neúnosná. V této souvislosti je zavedení minimálního důchodu jednoznačně lepším a systémovějším řešením než odkazování seniorů současnou vládou na to, aby si zažádali o příspěvek na bydlení, což je zdlouhavé a administrativně nesmírně náročné. Nehledě na to, že mnoho nízkopříjmových seniorů na tento příspěvek vůbec nedosáhne. Většinou proto, že o této možnosti vůbec nevědí, což je podle seriózních studií v podstatě asi zhruba 300 000 našich seniorů a vůbec osob, které mají nárok právě na příspěvek na bydlení.
Je pro nás zcela nepřijatelné, aby desetitisíce seniorů byly po celoživotní tvrdé práci nuceny žít z příjmů hluboko pod hranicí chudoby a propadat se v důsledku tohoto do dluhových pastí a exekucí, popřípadě podstupovat několikrát za rok vysilující a mnohdy ponižující martyrium podávání žádostí o sociální dávky. Stavět starobní důchodce, kteří odpracovali pro společnost několik desítek let a kteří mají často podlomené zdraví, do situace žadatelů o sociální dávky, obrazně i doslova do jedné řady s těmi, kteří naopak neodpracovali vůbec nic, je navíc podle mého neetické, nemorální a nehumánní. Občané, kteří celý život poctivě pracovali pro náš stát, si zaslouží prožívat důstojné stáří.
Zavedení institutu minimálního důchodu rovněž nepochybně sníží náklady a náročnost sociálního systému jako takového. Jde rovněž o institut, který je dlouhou dobu standardní součástí důchodových systémů mnoha evropských zemí. Oproti tomu současné nastavení českého důchodového systému je nespravedlivé a systémově vadné a naprosto nezaručuje možnost důstojného prožití důchodového věku našich občanů. Spíše naopak. Prosím vás proto, abychom měli možnost toto změnit, dokud je ještě čas. Děkuji vám za pozornost a prosím vás o podporu zařazení tohoto bodu do programu této schůze jako posledního za body, které už byly navrženy. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Vše mám poznamenáno. Srdečně vás zdravím, paní poslankyně a páni poslanci, při tomto večeru.
A nyní je poslední přihlášený s návrhem na změnu či doplnění pořadu schůze, a sice pan poslanec Radek Rozvoral. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi navrhnout mimořádný bod, a to projednání ústavního zákona, kterým se mění Ústava České republiky, sněmovní tisk 7, který se týká přímé volby starostů a hejtmanů, a to jako první bod dnešního jednání.
Hnutí SPD navrhuje tuto novelu ústavy s přesvědčením, že následné přijetí prováděcích předpisů o přímé volbě starostů a hejtmanů povede ke kvalitnější demokracii a obrodě správy věcí veřejných v České republice. Od přímé volby je současně předjímáno zdůraznění osobní odpovědnosti osoby primátora, starosty nebo hejtmana a vyšší stabilita systému obecních a krajských zřízení. Navíc dojde k podstatnému posílení důvěry občanů, kterým se tak vrátí nutný pocit a zájem, že se podílejí na správě věcí veřejných a skutečně o nich sami rozhodují, což by mělo podstatně zvýšit i volební účast.
Dnešní právní řád říká, že starosta nebo hejtman jsou voleni zastupitelstvem obce či kraje z řad členů těchto zastupitelstev. Současný model řízení obcí a krajů je tak založen na občany volených zastupitelstvech. Zastupitelstva poté volí ze svého středu starostu a radu obce, respektive hejtmana a radu kraje. Tento princip je na území České republiky používán již od poloviny 19. století, byť s malými výjimkami. Pro samosprávu jako takovou je tedy charakteristickým znakem kolektivní způsob rozhodování, kdy na tomto nemá voličský elektorát žádný podíl a jím vyjádřená vůle v podobě preferenčních hlasů žádný vliv, neboť již v daném případě rozhoduje toliko uzavřená skupina, členové příslušných zastupitelstev obce, města či kraje. Současný právní stav je tak zcela nevyhovující, neboť podporuje kolektivní neodpovědnost. Starosta či hejtman mohou být uvláčeni požadavky členů zastupitelstev či rady, které však za ně nenesou viditelnou politickou, ale ani faktickou odpovědnost. K nešťastné situaci navíc přispívá proporcionální volební systém, který se však vinou panašování tváří jako většinový. ***
