(22.20 hodin)
Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane předsedající, pane ministře, členové vlády, dnes jsme svědky již pátého dílu tohoto z mého pohledu nekonečného seriálu, kterému vůbec dobře nerozumím. Nechápu tu zarputilost, kdy vláda Petra Fialy se snaží vzít českému zdravotnictví 14 miliard. Očekávám, že nás opět ministři s vážnou tváří budou přesvědčovat, že voda teče do kopce, že neteče z kopce dolů, že znovu zopakujete, že ve zdravotnictví žádné peníze nechybí. Že kdyby se mu nechalo těch 14 miliard, že by zdravotnictví víceméně nevědělo, co s nimi. Musím konstatovat, že pan ministr Válek si nechá sebrat od ministra Stanjury a ministr Stanjura bude tuto kapitulaci resortního ministra na zájmy zdravotnictví vysvětlovat jako příkladnou týmovou komunikaci dvou ministrů ve vládě. A premiér k tomu víceméně bude mlčet, což je z mého pohledu jeho oblíbená taktika.
Přitom v úředních dokumentech, které ministerstvo pana profesora Válka posílá souběžně do vlády, se píše, že mu chybí 1,7 miliardy korun na DPH na investice ve zdravotnictví. Že když mu je vláda nedá, projekty padnou. Že prostě tyto projekty se nebudou konat. Já si chvílemi připadám, jako kdybych se ocitl v bestselleru Josepha Hellera Hlava XXII. Tam vlastně hlavní hrdina předstírá, aby se vyhnul některým věcem, že je blázen, že se zbláznil. Tady bohužel nikdo nic nepředstírá a myslí to vážně. Ale přesto české zdravotnictví si musí připadat, jako kdyby bylo součástí bestselleru Hlava XXII.
Poslanecká sněmovna dnes zřejmě znovu rozhodne o tom, že sebere českému zdravotnictví 14 miliard korun, které byly určeny na zdravotní péči pro občany České republiky. České zdravotnictví je podle měřítek srovnatelných s ekonomicky vyspělejšími zeměmi Evropské unie podfinancované. To, co je možné číst ve statistikách a ekonomických srovnáních, je snadno viditelné v běžném životě českého zdravotnictví, kterému chybějí peníze na drahé léky, včasnou diagnostiku řady nemocí, o čemž svědčí dlouhá čekací doba na některá vyšetření a některé operace. Zapojení oněch 14 miliard, které se dnes připravujete škrtnout českému zdravotnictví, by mohlo přinést potřebná léčiva na diabetes, cholesterol, osteoporózu, atopickou dermatitidu, alergie, migrény a mnoho dalších nemocí, ke kterým se dnes stovky tisíc českých pacientů nedostávají. Určitě by to prospělo k zlepšení jejich zdraví a určitě by to přineslo jejich úlevu. Využití oněch 14 miliard, které se připravujete škrtnout, by mohlo přispět i ke zkrácení čekacích dob na vyšetření a operace, pomoci s včasnou diagnostikou v řadě případů a v podstatě zachránit životy nebo zmírnit utrpení.
Že peníze ve zdravotnictví chybějí, je možné nejnověji vidět z aktuálního jednání mezi samotnými ministerstvy zdravotnictví a financí. Ministerstvo zdravotnictví požaduje po Ministerstvu financí 1,7 miliardy korun na financování DPH u investic svých podřízených nemocnic z Národního plánu obnovy. Z materiálů Ministerstva zdravotnictví plyne, že pokud vláda DPH neuhradí, nelze projekty realizovat. Nevzniklo by tak například plánované Centrum kardiovaskulární a transplantační medicíny v Brně - to je informace do Brna - za 1,5 miliardy, ani pražského motolského onkologického centra za 4,5 miliardy - to je informace panu řediteli Ludvíkovi do Motola.
Pokud se nepodaří zabezpečit finanční pokrytí na pokrytí DPH pro předem definované projekty v gesci Ministerstva zdravotnictví a jeho přímo řízených organizací, nebude možno tyto projekty z důvodu nedostatku - nedostatku - peněz v českém zdravotnictví na straně žadatelů realizovat, a to i navzdory tomu, že u nejvýznamnějších projektů byly zahájeny kroky k jejich úspěšné realizaci. Nesplnění projektů a nevyčerpání prostředků EU ohrozí realizaci celého čerpání Národního plánu obnovy ve výši 180 miliard, neboť by nebyly naplněny milníky, ke kterým se Česká republika zavázala, uvádí Ministerstvo zdravotnictví.
A co na to Ministerstvo financí? Ministerstvo financí v rámci meziresortního připomínkového řízení Ministerstvu zdravotnictví odpovídá následovně. Toto, když jsem si četl, tuto odpověď, opět jsem si připadal jako součást románu Hlava XXII Josepha Hellera. Cituji: Je třeba připomenout, že vláda již rozhodla o výrazném navýšení prostředků státního rozpočtu do odvětví zdravotnictví prostřednictvím navyšování platby za státního pojištěnce. Tyto prostředky navíc obdrží prostřednictvím úhrad od zdravotních pojišťoven též příjemci dotací Národního programu obnovy a mohou je alespoň zčásti využít na finanční krytí DPH. Úplně tomu nerozumím, když Ministerstvo financí odpovídá takto, proč si Ministerstvo zdravotnictví žádá o to, aby dostalo 1,7 miliardy? Zde vidím jednoznačný rozpor. A nerozumím, proč se tito dva ministři nedomluvili, protože když jsem při minulém vystoupení řekl, že když si myslím, že pan ministr Válek by měl bojovat za zdravotnictví a za těch 14 miliard, tak mně bylo vysvětleno panem ministrem Stanjurou, že oni spolu nebojují, ale oni se dohodnou ve vládě. Kdybychom si odpověď Ministerstva financí zjednodušili do běžné řeči, zněla by asi takto: Peníze nedáme, ať si je nemocnice vezmou z balíku finančních prostředků, které se dnes koaliční poslanci chystají svým přehlasováním veta prezidenta seškrtat. Tyto citace, které jsem řekl, to je běžně dostupné v komunikaci v rámci meziresortního řízení.
Celý navržený a dnes zřejmě definitivně schválený valorizační mechanismus, který je jinak v principu správný, navíc začíná tak trochu podvodem na zdravotnictví. Kromě toho, že vláda letos zdravotnictví sebere 14 miliard, do valorizace nezapočte letošní rekordní inflaci, takže reálnou hodnotu peněz vkládaných do zdravotnictví ještě více sníží. Teprve s několikaletým odstupem začne valorizační mechanismus fungovat a přinášet do systému peníze, které zohlední skutečnou inflaci a vývoj ekonomiky. Vycházet ale bude reálně z mnohem nižší základny pro výpočet, než přinesla zdravotnictví Babišova vláda.
Nemá smysl vyjmenovávat všechny příklady, na co všechno peníze ve zdravotnictví chybějí. To si myslím, že každý rozumný poslanec musí vědět sám.
Vůle této vládní koalice sebrat zdravotnictví 14 miliard je zjevně neoblomná a podle mého soudu i konečná. Přitom její rozpočtový výhled míří k největšímu historickému zadlužení naší země bez reálné pomoci občanům či zdravotnictví s důsledky inflace, energetické krize. Nevidím žádnou fiskální konsolidaci veřejných rozpočtů ani idealistický záměr. Vláda nás kormidluje k rozvratu veřejných financí a jako bonus navíc se rozhodla pustit žilou českým pacientům a českému zdravotnictví. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Věra Adámková a připraví se pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi říci několik slov a několik úhlů pohledu na současnou situaci. Slyšíme tady, že minus 14 miliard pro naše zdravotnictví nic neznamená. Já mám prosím jeden dotaz a chci ho vysvětlit. Když budete mít doma rozpočet a někdo vám z něj vezme peníze, znamená to, že vás opravdu nechal ve stejné situaci jako předtím? Nechci hovořit o okrádání, toho jsem tedy daleka. Nikoli, všichni byste se tomu zasmáli. Tak proč tady tvrdíte, že jestliže z rozpočtu vezmeme peníze, že se nic nestane? To opravdu trošku postrádá logiku.***
