(23.20 hodin)
(pokračuje Jan Síla)
Po třiceti letech reforem zdravotnictví v duchu liberální demokracie jsou ve zdravotnictví takzvané rezervy. Kam se člověk podívá. Jenom výčtově: Teritoriální nedostupnost zdravotní péče. Nedostatek zdravotního personálu. Špatné hospodaření nemocnic. Zbytečná vyšetření v rámci alibismu zdravotníků. Předražené přístroje. Narušená, slabá až kulhající primární péče. Sedm zdravotních pojišťoven bez konkurenčního prostředí. Nevýhodný outsourcing všeho v biochemii, laboratoře, hemodialýzy, kuchyně, praní prádla, úklidové služby a tak dál. Přenechání lukrativních činností, lukrativních se myslí těch, které jsou zvlášť hrazeny zdravotními pojišťovnami. Nevýhodné pronájmy a smlouvy na dodávky a subdodávky veškerého materiálu, nesmyslné, nekoncepční kroky nebo nákupy a změny v systému z centra. Přizpůsobení systému politikům, místo aby se zdravotnictví přiblížilo lidem, občanům, pacientům a voličům. Neefektivní využití systému, zbytečné provozy a naopak nedostatek jiných. Atomizace oboru. Na jedné straně nedostatek kvalifikovaných odborníků a profesí ve zdravotnictví, na druhé straně zbytečné investice do zvyšování kvalifikace, které ale nepřinášejí žádný efekt. Mizení vratek od dodavatelů léčiv ze systémů.
Zrušit libovůli zdravotních pojišťoven s vybranými poskytovateli při uzavírání plateb se zdravotními výkony. To je základní problém zdravotnictví. Omezení zbytečných až luxusních výdajů včetně drahých nájmů nebo nemovitostí zdravotních pojišťoven. Absurdní jsou drahé paláce s luxusním vybavením těchto zdravotních pojišťoven v porovnání s pražskými nemocnicemi některými a prostředím pro pacienty i zdravotníky. Takto bych mohl jmenovat další a další problémy, kde by se dalo ušetřit podstatně více než předmětných 14 miliard korun.
Skutečně tristní stav financování zdravotnictví však prokázala až covidová pandemie, hlavně uplynulé covidové vlny, které se postaraly o to, že minulá vláda musela dosypat do resortu desítky miliard ročně navíc. Novela snižuje, tohoto zákona, který projednáváme, od 1. července 2022 měsíční platbu ze státního rozpočtu za takzvané státní pojištěnce z 1 967 korun na 1 567 korun. Státnímu rozpočtu přitom tato novela letos ušetří asi 14 miliard korun.
Zdravotnictví zatím funguje za cenu překračování zákoníku práce a nízkých platů. Odpovědná práce zdravotníků nepřipustila, aby se v podfinancovaném zdravotnictví zásadně snížila dostupnost a kvalita zdravotní péče, za což je třeba zdravotníkům poděkovat. Proto se v SPD domníváme, že je třeba udělat hlubší a zásadnější reformu zdravotnictví a jako první krok zabránit vyvedení 14 miliard korun.
Na závěr lze konstatovat, že ODS a KDU-ČSL jsou opět u moci. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a prosím dalšího z přihlášených a to je pan poslanec Ivan Jáč. Pane poslanče, máte slovo. Opět jenom připomínám, máte dvakrát deset minut.
Poslanec Ivan Jáč: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych krátce ještě připomněl problém snížení plateb na státního pojištěnce v oblasti vysokého školství. Není to, řekl bych, zanedbatelný problém, protože můžeme počítat v současném stavu zhruba s takovými 320 000 studenty na vysokých školách, kdy jejich počet kolem roku 2010 byl dokonce 400, a po nedávné zvýšené řekněme porodnosti bude ten počet v blízké budoucnosti také znovu narůstat, odhaduje se zhruba k asi 400 000. Dopady úspor, tedy snížení těch plateb za státní pojištěnce, na ekonomiku vysokých škol se asi projeví nejdříve řekněme v tomto základním kmeni, to je u řádných studentů studujících soustavně, a tudíž připravujících se na své budoucí povolání do 26. roku jejich života, ale já jsem se chtěl tedy věnovat i ostatní, i další kategorii, která je pro vysoké školy a univerzity velmi významná, a to je doktorandskému studiu v takzvaném prvním běhu, tedy začínajících doktorandů, kdy jeho studenti často a pravidelně se účastní výuky, ale účastní se nebo pomáhají při výzkumných aktivitách, publikují a jsou platnými členy katedrových kolektivů. Jejich dobrý zdravotní stav a pohoda by tak mohly narušit v případě ohrožení zdravotní péče velmi významně i chod výukových procesů, a přimět tak vysoké školy k nějaké řekněme náhradě nebo najmutí externích pracovníků, které by znamenalo zvýšení nákladů pro úhradu jejich mzdových potřeb, a to nepřihlížím ani k nedostatku takových externích pracovníků, získat je pro výuku, eventuálně na dočasnou výpomoc.
Bylo by jistě rozumné zvážit tuto redukci plateb za tyto, a nejen tyto státní pojištěnce, a předejít tak možným budoucím komplikacím v chodu vysokých škol, které čeká, jak už jsme i slyšeli a víme a dovedeme si představit, a vysoké školy dneska už redukují své studijní plány, omezují zimní výuku, připravujeme se na on-line výuku, budeme zkracovat semestry, budeme posouvat do letních měsíců, tak aby došlo k úspoře nákladů, bude-li to nutné. Takže ještě by k tomu mohly přibýt tyto zvýšené výdaje za energie, a to nejenom za energie, ale i za spotřebované služby, které se většinou nakupují a jejichž ceny stoupají včetně příspěvku na stravování. Jistě si nikdo nepřejeme, aby se vysoké školství nějakým způsobem rozkolísalo a vyvolalo zbytečné obavy o jeho další rozvoj, když bude mít jiné problémy, které mohou přijít, jak už jsem připomněl, z větší úhrady energií a plateb za externí služby. Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Poprosím další přihlášenou, v tomto případě paní poslankyni Karlu Maříkovou. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, tak znovu se tady scházíme kvůli této novele zákona, tentokrát díky panu prezidentovi Zemanovi, který potvrzuje stanovisko SPD, že snížením plateb za státní pojištěnce je ohrožena kvalita a dostupnost zdravotní péče, a vůbec neřeší její nezbytné zlepšování. Snížením plateb za státní pojištěnce půjde letos do zdravotnictví o 14 miliard korun méně. Vládní návrh zákona sice počítá s automatickou valorizací, kterou tady navrhl kolega Tom Philipp, ale vláda s ním přichází až poté, co platby za státní pojištěnce snížila. Vládní návrh zákona sice, jak jsem říkala, počítá s automatickou valorizací, která má vycházet z inflace. My určitě s automatickou valorizací jako takovou souhlasíme, ale nemůžeme souhlasit s tím, že opravdu přicházíte s tím, až co se ty platby snížily, a tudíž vlastně ani následující rok nedosáhneme té částky, která měla být před tím snížením letos.
Pokud se podle predikce zvedne v příštím roce platba za státní pojištěnce, tak jak jsem říkala, ta letošní částka nebude, další částka nebude ta, co měla být před tím snížením. V době vlastně snižovat ty platby, kdy pojišťovny budou doplácet péči za loňský rok, zřejmě povede k tomu, že zůstatky na účtech pojišťoven se začnou snižovat. Pro malé pojišťovny to může znamenat určitě velký problém, protože závěrem roku budou nuceny začít zpožďovat platby a poskytovatelé zdravotních služeb samozřejmě můžou začít omezovat zdravotní péči. ***
