(0.50 hodin)
(pokračuje Jana Pastuchová)
Děkuji vám. Možná si říkáte, že zdraví je něco, za co si lidé vždy připlatí, a když na ně nepůjdou veřejné peníze, tak proč tedy nezřídit možnost připojištění, aby si pacienti mohli nebo museli připlácet. To už také z vašich úst tady zaznívá. Jenže vy myslíte primárně na ty, kteří mají doma klimatizace a kteří si to mohou dovolit. A znovu opakuji, těch je opravdu menšina.
Jednoduše řečeno, vy máte v oblasti zdravotnictví řadu výzev, na které byste měli reagovat. Nedostatek lékařů, nedostatek sester, v oblastech republiky chybí pediatři, zubaři, měli byste mít nějakou strategii na očkování pro covid-19, připravovat se na možnou podzimní vlnu. Ježíš, já si pamatuju, když jste nás tady svolávali a chtěli jste každý měsíc, jakou máme strategii, jakou má ministerstvo strategii, co budeme dělat když, co budeme dělat, vy jste nám slibovali, že ji máte, že to bude osvěta, ale já nevidím od vás vůbec nic a takovou strategii jste nám ani neukázali. A my nejsme takoví, abychom svolávali mimořádnou schůzi a chtěli a chtěli, jak jste to chtěli vy. Já si do příště zase ty vaše projevy vytáhnu.
Postrádám také nějaké relevantní statistiky, které by nám řekly, jakým způsobem zdravotnictví zatížila uprchlická vlna z Ukrajiny, nějaká čísla tu máme, já jsem se na správní radě - to je možná odpověď i pro některé kolegy - ptala pana ředitele, že vlastně teď některým skončilo zdravotní pojištění a jsou povinni se buď zaevidovat nebo si to zdravotní pojištění platit sami. Já zase budu mluvit ze své praxe, mám ještě stále od 9. března doma ukrajinskou rodinu a maminka, která není evidovaná na úřadu práce, se šla zaevidovat na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a platí si myslím 2 190 korun měsíčně, nebo bude platit. Ale já bych chtěla vědět o statistice, nebo pan ředitel Kabátek řekl, že to ještě neví, protože ta doba ještě neuplynula vlastně konce toho pojištění, takže statistiky se budou dělat, ale já se na ně opravdu budu ptát. Já podporuji pomoc těm, kteří ji potřebují. Tím myslím uprchlíky nebo uprchlíky z Ukrajiny. Kdybych to nedělala, tak je asi nemám doma. Ale chci také vědět, kolik to stát stojí a kde se na to bude brát. My vlastně ani nevíme, kolik těch uprchlíků tady máme, kolik za ně platíme, kdo už odjel, my vlastně nevíme nic.
Potom ještě to, že když třeba my pojedeme záchrankou k jakémukoliv cizinci, ale těch cizinců nebo těch uprchlíků tady máme hodně a vím od kolegů, že se opravdu zvýšil počet výjezdů, aspoň u nás v kraji, k ukrajinským uprchlíkům, a teď nebudou třeba pojištěni, tak jak budeme postupovat? Samozřejmě, pojišťovna to zaplatí, pak to bude vymáhat, kde to bude vymáhat, když nám ani neřeknou, že odjeli. To by mě také zajímalo. To jsou problémy, kvůli kterým asi budu interpelovat pana ministra. Měli bychom to také začít řešit.
Devátého, nebo já nevím, dvacátého čtvrtého nebo v březnu končí rok jejích víza, také bychom se na to mohli ptát, co bude vlastně dál, protože na poslední chvíli to řešit také není dobře.
Na jedné straně sbíráme peníze automaticky zdravotním pojišťovnám a zdravotnictví a na druhé straně bychom také měli řešit, jak především svým voličům třeba přispět na hypotéky. Já jsem tady říkala předtím příběh jednoho záchranáře, kterému přišla faktura běžného domečku ze 4 000 na 13 400 korun.
Protože mám ještě čas, tak bych tu chtěla ještě vyzdvihnout - já jsem četla minule jinou zprávu a chtěla bych vyzdvihnout, a stojí to za to, abyste si poslechli, jak se k tomu staví Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče a Lékařský odborový klub Svazu českých lékařů, které vydaly v červnu tiskovou zprávu. Já vám ji moc ráda přečtu, ne vám, ale třeba i zdravotníkům a lékařům, jak se za ně aspoň tyto odbory bijí.
Takže: Podle vládního návrhu klesne ve druhém pololetí letošního roku měsíční platba státu za státního pojištěnce z 1 967 korun na 1 567 korun. Já vím, že vy to víte, ale občané to třeba nevědí, kolik se dosud za ně dávalo a kolik jim teď seberete. Podle navrženého vládního mechanismu valorizace se platba za státní pojištěnce na dnešní úroveň dostane až v roce 2025. K tomuto drastickému poklesu finančních prostředků do zdravotnictví dochází v době, kdy zdravotnická zařízení musí čelit nevídanému zdražení energií a dalších nákladů a další v tuto chvíli neodhadnutelné výrazné zdražování se očekává. Je neuvěřitelné, že nás všichni ujišťují o skvělé finanční situaci zdravotních pojišťoven. Realita je ovšem taková, že pojišťovny nabízejí zdravotnickým zařízením zvýšení úhrad pro rok 2023 pouze 4 %, a to při predikci inflace kolem 15 %. Nečekanou a zatím neodhadnutelnou finanční zátěž pro zdravotnictví znamená také péče o ukrajinské uprchlíky. Neodhadnutelné náklady a zátěž pro zdravotnictví přinese i podzimní covidová vlna, kterou experti očekávají. Jen náš pan ministr ne. - To tam není, to je moje poznámka. - Zdravotnictví zároveň po dvou covidových letech musí řešit odložené operace, zanedbanou preventivní péči a další závažné dopady pandemie. Zaměstnanci jsou vyčerpaní po extrémním nasazení při pandemii, na které hned navázalo intenzivní dohánění odložené péče. V nemocnicích chybí přes 3 000 všeobecných sester - zaplať pánbůh, že se mi podařilo zrušit ten nesmysl, aby všichni museli mít vysokou školu -, chybějí lékaři, sanitáři a další zaměstnanci všech zdravotnických i nezdravotnických profesí. V nemocnicích se kvůli chybějícím zaměstnancům zavírají oddělení nebo jejich části, což zhoršuje dostupnost zdravotní péče. Čekání pacientů na odložené operace se protáhlo na mnoho měsíců, ale někdy i na dva a půl roku. Několikanásobně se prodloužily čekací doby také na důležitá vyšetření a léčbu. Hrozí, že koncem roku se budou zákroky a léčení znovu odkládat. Hrozí, že z finančních důvodů pacienti nedostanou příští rok nejmodernější léky a nebude jim nabídnuta nejúčinnější léčba. Vláda se schovává za rozpočtovou odpovědnost, přitom rozvrací funkční systém zdravotnictví a její jednání je pro občany České republiky krajně neodpovědné.
Tak to je z tiskové zprávy Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. Takže vám vůbec nic nestačí a vy prostě si pojedete těch 108 svých hlasů, protože musíte splnit to, co jste slíbili voličům, že snížíte rozpočet. Ale ono se vám to možná jednou vrátí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pokračujeme v obecné rozpravě. Další v pořadí je přihlášen pan poslanec Kobza. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, dovolte i mně, abych se vyjádřil k vládnímu návrhu na základní osekání veřejné podpory zdravotnictví pro poslední třetinu letošního roku, protože ničím jiným dnes finálně projednávaný vládní záměr snížit o čtvrtinu výši pojistných odvodů do systému veřejného zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce v praxi opravdu není.
Já jsem tady před časem vyprávěl příběh o bezdomovci, kterému se pokouším sehnat zuby, protože on sám svoje žádné nemá. S panem ministrem jsme si o tom povídali. Těch bezdomovců tady žije registrovaných 26 000 a jsou to lidé, kteří žijí mimo systém. Oni si neplatí žádné pojištění, nechodí si pro dávky, nejsou zaregistrovaní na úřadu práce a žijí prostě způsobem, že po státu nic nechtějí. Chtějí po státu jedinou věc - aby stát nechtěl nic po nich. ***
