(18.20 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Takže on vlastně nedělá ten shop, který dělá NAKIT, který poskytuje ty... Takže tam úplně vlastně ta jakoby výhrada k samotné agentuře a ten zákon neřeší další nějaké podniky v tuto chvíli. Řeší právě vznik agentury, takže kdybychom se bavili o horizontále, tak bychom se museli bavit o těch již v tuto chvíli, zda NAKIT na základě výjimky poskytuje i něco, nebo jestli se vejde do 20 % poskytování také někomu jinému než Ministerstvu vnitra, pod kterým v danou chvíli je zavěšeno.
Vy jste asi citovala pana Fiedlera z Ministerstva pro místní rozvoj v této věci. Podle našich právních rozborů samozřejmě ta horizontální spolupráce je možná, tak jak se vyjadřovalo k otázce DG GROW, tak ona ta formulace řešila jeden konkrétní případ. Já jenom, tak jak jsme spolu spolupracovali nebo se špičkovali, když jsem byl na výboru pro veřejnou správu předsedou, asi kdybych to - to není: A my jsme se nezeptali a my jsme si z prstu vycucali, že horizontála je možná. Samozřejmě právě řešení horizontálního zadávání v budoucnu jsme zkoumali jak z pohledu toho, jak je zaimplementováno v jiných zemích, jakým způsobem byla dotazována Komise, jaké byly odpovědi toho Regio, takže aspekty, které jste tady zmínila, zejména v tomto, samozřejmě máme zanalyzovány.
Chtěl bych dát takový jednoduchý příklad. Teď řešíme jiný tisk. Jsem rád, že jsme ho probrali právě na výboru pro veřejnou správu, kterému předsedáte, a ukázalo se, že doporučení komise v té implementaci neobstálo v testu. Zjistili jsme, jak je podobná legislativa zaimplementována v jiných zemích, a ukázalo se, že ten sporný paragraf jakési aktivní informovanosti o tom, že někde občan najde nějakou informaci, snad v těch čtrnácti testovaných zemích byl ve dvou. Takže samozřejmě tu otázku... Já to tady mám vypsáno, ale nechci tady tím nudit, tak jak byla otázka na horizontální možnost zadávání, tak tu máme ošetřenu a máme tedy stanovisko k tomu, že tato to jde, nicméně netýká se to samotné DIA agentury, tedy úřadu. Týká se to pak obecně právě horizontálního fungování, poskytování služeb napříč státní správou.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se přihlásila paní poslankyně Dostálová. Máte slovo.
Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo. Já samozřejmě vím, pane ministře, že jde o ústřední orgán státní správy. Proto jsem schválně vytáhla to - jenom jak jste tady zmiňoval chudáka pana Fiedlera, že mně posílá nějaké informace. To je zpráva z roku 2018, kdy já jsem si samozřejmě dohledala ve svých všech materiálech, jak vlastně to tenkrát bylo komunikováno, protože my jsme přesně z těchto důvodů chtěli zapojit Státní pokladnu. A prostě jsme narazili na tenhle problém, který jakýkoliv jiný ústřední orgán, ať se bude jmenovat DIA, BIA, MIA, to je úplně jedno, bude mít stejné problémy v rámci zákona o zadávání veřejných zakázek.
A znova, z nikoho to nesejme odpovědnost. Prostě ministr si může nechat poradit, ale stejně bude mít svoje týmy na rezortech, které mu to posvětí, tu poradu, protože lidé v té agentuře nebo v tom ústředním orgánu, ať tady nemateme, nebudou mít odpovědnost vůči ministrovi. Ten je ten, který to podepisuje, a ten si to bude chtít nechat okovat svými právníky na rezortu a tak dále Tohle se prostě žádnou agenturou ani ústředním orgánem nikdy nevyřeší. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou anebo s přednostním se hlásí pan... S přednostním?
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já budu reagovat rychle. Samozřejmě pan Fiedler je zaměstnanec Ministerstva pro místní rozvoj. Já jsem ho jenom zmínil, abych referoval, že na ten stejný materiál nebo na to stanovisko, které se tedy týkalo specifické otázky, jak jsem řekl, tu odpověď znám.
A jinak dle existence zákona o informačních systémech veřejné správy, podle tohoto zákona už třináct let se musejí nově spouštěné informační systémy schvalovat OHA, a pokud nejsou schváleny, nesmí se proplatit, jinak je to porušení rozpočtové kázně, takže finanční odpovědnost má úplně stejnou jako ministerstvo. A to, že DIA bude mít rozpočtovou kapitolu, tak se také pak na ni vztahují stejná pravidla a všechny výdaje, investice musí být oprávněné a odůvodněné. A skutečně to není tak, že se sesbírají veškeré náklady na IT ve státní správě - což tady v nějakém náznaku zaznělo, což, jak jsem říkal, je podle NKÚ asi 17 miliard, jinak někdo tvrdí, že to je 15 miliard - a že se přesunou pod nějakou agenturu, která je bude distribuovat. Samozřejmě, rezortní agenda IT a agendové informační systémy jsou řízeny jednotlivými ministerstvy, jejich IT odděleními, mají svoje položky jak ve věci vývoje, tak mají své položky ve věci třeba licenční politiky a podpory, která je k nim vedena, a rozvoje. Tak jenom takto krátce.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Reagovat chce s faktickou paní poslankyně Dostálová. Než přijde k pultíku, jenom omlouvám pana Jana Lipavského od 18.15 do půlnoci bez udání důvodu.
Poslankyně Klára Dostálová: Už opravdu jenom dvě věty. My si nerozumíme, pane ministře. To, co bude mít svěřeno do vínku ta agentura nebo ten ústřední orgán, za to si nese odpovědnost. Jenom říkám, že OHA schvaloval záměry, ale faktické naplnění zakázky, za to je vždycky zodpovědný ministr a samozřejmě se svým týmem. A jenom pokud to zůstane tak, jak je, a nebude nějaká výjimka ze směrnice ohledně in-housu, tak prostě vystavíte rezorty do toho, že budou muset soutěžit - soutěžit tu agenturu, a to já považuji za opravdu úplně mimo. Prostě proč třeba nerekonstruujete NAKIT? Proč musíme mít novou agenturu? Vždyť to nedává vůbec žádnou logiku! Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se nikdo další nehlásí, tak můžeme přejít k dalšímu přihlášenému do obecné rozpravy, a to je pan poslanec Marek Novák. Máte slovo.
Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já už vidím, že nestihnu asi úplně všechno, co jsem si připravil, nicméně pokud to nestihnu, tak vás s tím seznámím v dalším projednání, až bude pokračovat.
Naprosto souhlasím s názorem, že je třeba zefektivnit strukturu IT, a možná bych se nechal i přesvědčit, že zřízení nové agentury DIA je nutné, nicméně ten návrh, jak byl předložen, jak byl projednáván, vzhledem k způsobu rychlosti projednání v připomínkovém řízení mi přijde vážně paradoxní, že vůbec vlastně tady byla odvaha přijít s návrhem na projednání v prvním čtení, a je skutečně dobře, že jsme tento návrh vetovali.
Za mě teď aktuálně stav předložené novely, to je například - já bych to mohl připodobnit: nejsem spokojen s prací uklízečky a místo toho, abych jí vysvětlil, že takhle ne, tak ji nechám být, vytvořím nové místo s názvem kosmetička podlahových krytin, na to místo přijmu nového zaměstnance a budu doufat, že to funguje.
V pár poznámkách vysvětlím proč. Návrh zákona byl projednán ve zkráceném připomínkovém řízení a byl vládě předložen s šesti rozpory. Už vedoucí Úřadu vlády namítl, že návrh zákona měl být poslán do nezúženého, nezkráceného připomínkového řízení a neměl být vládě předkládán, dokud nebude shoda na projektové úrovni. Takto významná transformace si žádá, aby byl ten proces skutečně nastaven tak, že bude ze strany státu zajištěno kontinuální poskytování služeb občanům tak, aby veřejnost nebyla zamýšleným převodem agend nějak dotčena, a ten proces skutečně není jednoduchý. Celý proces by se měl etapizovat a my v současnosti jednotlivé etapy neznáme. Poskytlo by to dostatečný čas na důslednou analýzu zajištění zdrojů, ale také řádný legislativní proces.
Zajistilo by to i hladký chod digitalizace na přelomu roku, kdy by mělo dojít také k masivnímu rozšíření datových schránek, jelikož všechny podnikatelské subjekty budou povinny mít od nového roku datovou schránku. Co se týká podnikatelů, ti už se nám ohledně datovek bouří. Oslovují nás: Odložte tu účinnost, není to dobře, nejsme na to připraveni, ale to je samozřejmě následek zákona na digitální služby, který jsme tady projednali v minulém volebním období. ***
