(10.00 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Jenom v krátkosti bych vás seznámil, jak s těmito prostředky hodláme naložit, zejména a právě proto, že partneři v obcích, vedení obcí a lidé, kteří v nich žijí, jsou v současné chvíli zasaženi i tou krizí, a jak v rámci tohoto se jim snažíme pomoci. Já to považuju za velmi podstatné, protože právě národní programy, kam směřuje větší část peněz, jsou klíčové pro realizaci potřebných projektů, a i v současné situaci vzhledem k otázce energetiky kladu velký důraz na to, aby malé obce byly podpořeny v energetických úsporách, které samy nejsou samozřejmě ze svých rozpočtů schopny financovat.
A ještě bych chtěl zdůraznit podle mě velmi důležitý rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, což je odvětví, které bylo nejvíce postižené právě v pandemii covidu a i v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině.
Tedy pouze v rychlosti a přehledně: na národní dotační programy chceme obcím a městům poskytnout ještě 2,55 miliard korun, protože ze strany žadatelů v tomto roce je stále velmi vysoká poptávka. Z nově schvalovaných prostředků chceme podpořit zejména žádosti, které byly ministerstvu podány do výzev minulých, ale vzhledem k tomu, a to jsem zmínil, že tam nebyly od předchozí vlády ponechány alokace v návrhu rozpočtu, nemohly být uspokojeny a i poptávka byla výrazně vyšší. Přesto se jedná o kvalitní projekty, které budou mít významný dopad na obnovu a rozvoj území.
Možná co bych chtěl zmínit - důležitá částka z té celkové je 700 miliard korun, půjde na program Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách. To byl slib vlády z roku 2021, tedy vlády minulé. Ty peníze jsou určeny na pomoc obcím na Děčínsku a Liberecku, tam byl majetek poškozen intenzivními lokálními povodněmi právě v letních měsících roku 2021, takže tam teď bude mířit celková částka. A my víme poptávku, která může být až 700 milionů korun. Taky počítáme s uvolněním části prostředků na řešení aktuálních škod, které vznikly požárem na území národního parku České Švýcarsko, i když tam ze svých prostředků již pomáhá i Ministerstvo životního prostředí. Tam ta částka, o které jsem hovořil, může být až 100 milionů korun. Obě výzvy - podávání žádostí o dotace - jsme připraveni i vyhlásit.
Zhruba 1,3 miliardy ministerstvo počítá na program podpora rozvoje regionů, kde zejména u menších obcí, jak už jsem zmínil, je vysoký převis poptávky, a tedy vysoký převis úspěšných, leč neúspěšných žadatelů ve smyslu pořadí, takzvaných náhradníků na tuto pomoc, na tuto dotaci. Pro vaši informaci, v takzvaných náhradních žádostech jsou aktuálně požadavky za 4,4 miliardy korun, ale velkou část třeba tvoří opravy silnic. V tuto chvíli se zaměřujeme spíše na energetickou část, jde o rekonstrukce, přestavby veřejných budov, ale i podporu sportovní infrastruktury a další.
Chceme z toho spektra národních dotací podpořit zejména ony rekonstrukce a přestavby veřejných budov. Na to jde částka zhruba 1,3 miliardy korun a celkově by to mělo být 975 milionů korun, což by mělo uspokojit všechny žadatele v tomto typu programu. Je tu asi 180 dalších projektů, přičemž jedním z efektů by měla být i zlepšená energetická bilance takto rekonstruovaných budov. Veřejné budovy jsou třeba školky, školy, obecní úřady, knihovna, další objekty, samozřejmě slouží obyvatelům právě těchto nejmenších obcí.
Ještě v závěru možná říci, že půl miliardy korun MMR poskytne na podporu rozvoje bydlení. Je to jedna z priorit vlády. My jsme i v předchozím volebním období často na výboru zde ve Sněmovně řešili, jakým způsobem jsou ty pomoci směřovány, zda je to efektivně, jak program, který podporuje sociální bydlení. Třeba je odpovědí, když se podívám na procento čerpání, skutečně to nastavení se musí změnit. My s ministerstvem, jak na SPFI, tak v rámci národních programů, máme již připravený model financování bydlení, který bude platit už od příštího roku 2023. Jenom zdůrazním, že nyní se bavíme o novele rozpočtu ještě pro tento rok, protože dostupnost bydlení se jeví i v souvislosti s tím, jak rostou ceny, jakými krizemi procházejí občané, jako zásadní, klíčová. Je to jedna z priorit Ministerstva pro místní rozvoj a je i významně podtržená v programovém prohlášení vlády
Podpora bydlení samozřejmě není jenom přímá výstavba bytů v obcích. Byty nepostavíte, pokud k tomu nebudou patřičné předpoklady, to je příprava pozemků, technická infrastruktura a dále. Toto máme také na paměti, ostatně v programech Ministerstva pro místní rozvoj jsou zohledněny. Takže zbylé finance, když jsem vyjmenoval ten balíček, budou použity v národním programu na podporu cestovního ruchu, na programy územněplánovacích činností obcí či podporu architektonických soutěží. Často jsem na to dotazován, zda tento program dostane ještě peníze. Je to zohledněno v rámci národních dotací v navýšení, o které nyní žádáme.
Já asi s tím přehledem již budu končit. V podstatě krátce jsem zde chtěl, než třeba budou vystupovat další lidé, seznámit s tím, na co míří prostředky v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj. Uznáte jistě, že bydlení, zvýšení energetické účinnosti budov nebo řešení následků živelných pohrom si finance zaslouží, a já bych chtěl proto požádat Sněmovnu a všechny paní poslankyně a poslance o podporu této novely.
Já vám děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji, a než udělím slovo dalšímu řečníkovi s přednostním právem, načtu opět v mezičase došlé omluvy. Paní poslankyně Renáta Zajíčková se omlouvá od 10 do 11 hodin ze zdravotních důvodů, paní ministryně Anna Hubáčková od 9 do 11 hodin z osobních důvodů a - to je zde myslím opakovaně - pan ministr Vít Rakušan od 12.30 do 23.59 z pracovních důvodů. Tak, došlé omluvy jsou vypořádány.
A nyní v pořadí přednostních práv je přihlášen pan předseda Tomio Okamura a po něm paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, ujměte se slova. Prosím.
Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, vláda Petra Fialy z ODS hodlá zadlužit naši republiku o rekordních více než bilion korun. Česká republika je státem, jehož veřejný dluh roste kvůli Fialově vládě dokonce nejrychleji ze všech členských zemí Evropské unie. S tím SPD nesouhlasí.
Jsme země, která má kvůli Fialově vládě nejdražší elektřinu v Evropě a díky tomu má stát rekordní příjmy jak z DPH, tak i přímo očekávané příjmy z ČEZu. Máme tu rekordní ceny pohonných hmot a opět rekordní příjmy z DPH. Spotřební daň za litr byla od loňského ledna 9,95 haléřů za litr a vláda ji sice v létě snížila o zanedbatelnou korunu padesát, ale pohonné hmoty ještě zatěžuje 21% DPH. A samozřejmě, pokud cena benzinu vyskočila až na 50 korun za litr, tak jen DPH je víc než 10 korun. Vzhledem k výkyvům v cenách je těžké odhadnout konkrétní příjmy, ale faktem je, že stát zdražuje daněmi naftu a benzin v průměru o 15 korun za litr, to je něco okolo 30 %. Když potom vláda přechodně na pár měsíců sníží spotřební daň o směšnou korunu padesát, je to skutečně výsměch - výsměch občanům a gesto, které vládu téměř nic nestojí, protože má navýšené příjmy na straně DPH, a občanům fakticky pohonné hmoty nezlevní, což si myslím všimli i občané. A to ostatně Fialova vláda ani nechce. Je jak feťák, který se nechce vzdát své drogy, protože mnozí ministři nebo koaliční politici už předpokládám vědí, že tohle chování je sebezničující. ***
