(9.50 hodin)
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chtěl bych v krátkosti představit hlavní změny zákona o státním rozpočtu, které obsahuje tento návrh novely státního rozpočtu pro letošní rok. Důvody předlužení jsou poměrně jasné a myslím, že pochopitelné: dopady pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině, jehož důsledky nebyly v době sestavení rozpočtu na rok 2022 známy, růst životních nákladů obyvatelstva vyvolaný jak inflací, tak vysokými cenami energie, reakce na energetickou krizi či zajištění strategických zdrojů a úprava příjmové stránky rozpočtu, která vyplývá z dosavadního pokladního plnění k 30. 6. letošního roku, a kvalifikované prognózy, jak bude probíhat daňové plnění do konce letošního roku.
Státní rozpočet v této novele počítá s celkovými příjmy 1 bilion 678,3 miliardy korun. To znamená nárůst o 65 miliard na straně příjmů a výdaj ve výši 2 biliony 8,3 miliardy, to je nárůst o 118,15 miliardy. Deficit státního rozpočtu tak vzroste o 50 miliard na navržených 330 miliard.
Pár informací k zvýšeným příjmům. Celkově je to 65 miliard korun a to obsahuje po analýze a vyhodnocení daňového plnění za první pololetí zvýšení DPH o 25,2 miliardy, zvýšení daně z příjmu právnických osob 9,2 miliardy, zvýšení daně z příjmu fyzických osob o 10,2 miliardy, zvýšení daně z hazardních her o 0,8 miliardy. Ale současně obsahuje snížení příjmů ze spotřební daně z minerálních olejů o 3,8 miliardy korun. Dále v kapitole Ministerstva zdravotnictví dojde ke snížení příjmů ve výši 4,9 miliardy z důvodu nastavených platebních principů se zdravotními pojišťovnami a nižším než očekávaným zájmem pojištěnců o očkování proti covidu-19. Současně navyšujeme zase po analýze a vyhodnocení prvního pololetí zvýšení příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti o 9 miliard korun. To jsou hlavní změny na příjmové straně.
A nyní hlavní změny na výdajové straně - znovu připomínám, příjmy se zvyšují o 65 miliard. Posílení sociálních výdajů v důsledku rostoucí inflace, zvýšení cen energií včetně druhé mimořádné valorizace důchodů, celkem 29 miliard korun, posílení oblastí týkajících se energetické bezpečnosti je částka 30,3 miliardy korun, takže jenom tyto dvě položky jsou 59 miliard. Navýšení výdajů souvisejících s covidem-19 - 4,4 miliardy. Zvýšení výdajů souvisejících s krizí na Ukrajině a s válečným konfliktem na Ukrajině o 21 miliard, což je mimochodem částka zhruba ani ne poloviční proti původním odhadům, které jsme učinili na začátku března, kdy těch neznámých bylo příliš mnoho.
Dále se bohužel navyšují výdaje na obsluhu státního dluhu o 4 miliardy. Zvyšujeme základní kapitál EGAPu kvůli pomoci českých firem (českým firmám?), které podnikaly nebo podnikají na Ukrajině. Je tam - protože se daří dobře výkupy pro pražský okruh, silniční okruh kolem Prahy - takže tam posilujeme částku potřebnou na výkupy o 800 milionů korun. Zvyšujeme platby státu do veřejného zdravotního pojištění díky tomu, že uprchlíci z Ukrajiny se stali státními pojištěnci, takže o 1,4 miliardy korun. Dofinancováváme starý dluh z filmových pobídek ve výši 570 milionů korun. Zvyšujeme výdaje na vodní hospodářství o 500 milionů korun. Uvolňujeme peníze na obnovu policie v Kunraticích a na nákup vozidel pro Policii České republiky v celkové výši 1,5 miliardy celkově a taky zvyšujeme vládní rozpočtovou rezervu na další neočekávané výdaje o 7,4 miliardy, takže celkem 115 miliard výdajů.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a nyní je prostor pro slovo zpravodaje, ale poněvadž jsme v prvém čtení, musíme změnu zpravodaje, která je avizovaná, hlasovat. Já tedy jenom rychle zagonguji, přivolám kolegyně, kolegy do sálu.
Jde o to, že je omluven pan poslanec Bernard, a my musíme hlasovat v prvém čtení změnu zpravodaje.
Tak a já tedy, kolegyně, kolegové - už se nám počty ustalují - já tedy zahajuji hlasování o změně zpravodaje v prvém čtení. Kdo je pro změnu zpravodaje na pana poslance Miloše Nového? Kdo je případně proti?
V hlasování číslo 34 bylo 155 hlasujících, pro 107, proti 0, čili změna zpravodaje byla schválena.
A nyní mohu pana poslance poprosit, aby přednesl úvodní slovo zpravodaje pro prvé čtení u pultíku. Prosím.
Poslanec Miloš Nový: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych v rámci prvního čtení návrhu na změnu zákona o státním rozpočtu na rok 2022 vystoupil za omluveného předsedu rozpočtového výboru, pana poslance Josefa Bernarda.
Návrh novely o státním rozpočtu na rok 2022 byl vládou předložen do Poslanecké sněmovny dne 17. srpna tohoto roku. Předpokládaná změna zákona vychází z nutnosti reagovat na nepředvídatelné události, ke kterým patří válečný konflikt na Ukrajině, prohlubující se energetická krize a pokračující pádivá inflace. Všechny tyto události se zcela logicky negativně promítají do vývoje veřejných financí, což v předchozím vystoupení důkladně popsal a vysvětlil pan ministr financí Stanjura.
Ve své zpravodajské zprávě bych stručně zopakoval základní parametry předkládané novely. Plánované příjmy státního rozpočtu činí 1 bilion 678 miliard korun, což představuje navýšení o 65 miliard korun. Předpokládané výdaje státního rozpočtu činí 2 biliony 8 miliard korun, což představuje navýšení o 115 miliard korun. Z uvedených údajů vyplývá navýšení schodku o 50 miliard korun na celkových 330 miliard. Největší část navýšených příjmů tvoří daňové příjmy ve výši 41 miliard korun, následují příjmy nedaňové ve výši 14,4 miliardy korun a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 9 miliard korun. Největší část navýšených výdajů směřuje do kapitoly 398, Všeobecná pokladní správa, jedná se o 52,6 miliardy korun, a dále do kapitoly 313, kterou tvoří Ministerstvo práce a sociálních věcí. Zde se jedná o 26 miliard korun.
Z pozice zpravodaje doporučuji uvedenou změnu zákona o státním rozpočtu na rok 2022 postoupit do druhého čtení. Zároveň předpokládám, že Sněmovna bude souhlasit i s jejím přikázáním rozpočtovému výboru. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Já ještě opět načtu v mezičase došlé omluvy, a sice omluvu pana premiéra Petra Fialy do 11.30 hodin z pracovních důvodů a pana ministra Víta Rakušana od 12 do 23.59 hodin z pracovních důvodů.
A nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám písemně přihlášeného s přednostním právem pana ministra a vicepremiéra Ivana Bartoše. Prosím, ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Vážené paní poslankyně, vážení paní poslanci, já bych chtěl v souvislosti s novelou státního rozpočtu na rok 2022 vyzdvihnout pár věcí týkajících se Ministerstva pro místní rozvoj, a to zejména z toho důvodu, že i když jsme zde třeba projednávali jiné okolnosti a když jsme se zde bavili o důvěře vládě, tak zde zaznívaly i třeba výhrady, že nejsme tím správným partnerem, že obce mají problémy s energiemi a že i třeba ze státního rozpočtu a Ministerstvo pro místní rozvoj na ně nemyslí, nesnaží se splnit své úkoly v rámci tohoto roku. Proto já bych jenom chtěl vypíchnout pár věcí v návrhu této novely, které se týkají Ministerstva pro místní rozvoj a které mají přímé dopady na obce a partnery v regionu.
My jsme na rok 2022, kdy jsme přebírali rozpočet, kromě nespotřebovaných výdajů nebyly v rámci MMR vyčísleny žádné peníze, žádné finanční prostředky na národní dotační programy, které Ministerstvo pro místní rozvoj standardně poskytuje, v kterých pomáhá městům a obcím. Jedinou výjimkou snad byly finance pro Horskou službu. A v rámci této novely i po dohodě na vládě Ministerstvo pro místní rozvoj žádá o navýšení 2,75 miliardy korun. ***
