(11.00 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. To byla poslední faktická poznámka a nyní je s přednostním právem přihlášena paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, paní Alena Schillerová. V tuto chvíli je to poslední přednostní právo, ale může se ještě někdo přihlásit. Poté půjdeme na rozpravu, kde je přihlášených dvanáct poslanců v této chvíli. Paní předsedkyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Jsem ráda, že se vracíme k novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022.
Pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi nejdřív velmi stručně trošku teorie. Ne že bych tady chtěla poučovat vás, ctěné kolegy, vy to určitě znáte, ale vytvářím si jakýsi oslí můstek potom k tomu, co chci říct následně.
Státní rozpočet je základním nástrojem, prostřednictvím kterého jsou realizované cíle a záměry hospodářské politiky v rozvinutých zemích. Mezi tyto základní cíle a záměry řadíme alokování finančních prostředků, to je tak zvaná alokační funkce fiskální politiky, také prostřednictvím veřejných rozpočtů přerozdělujeme, to je funkce přerozdělovací, a taktéž prostřednictvím veřejných rozpočtů stabilizujeme, to je tak zvaná stabilizační funkce fiskální politiky.
V tyto dny v Poslanecké sněmovně často probíhá diskuse, jak jsme se dostali do dnešní krizové situace. To však z mého pohledu není tou nejpodstatnější otázkou dne. Tím nemyslím, že tato otázka není důležitá, ale máme před sebou ještě důležitější otázku. Já se ptám, co můžeme pro stabilizaci této krizové situace dnes tady na tomto místě udělat. Co proti poklesu reálných mezd, který je nejvyšší od roku 1993 a je na úrovni téměř 10 %, můžeme udělat? Co můžeme dělat s tím, že velká část české populace dnes míří do chudoby? Jak můžeme zabránit pádu českých firem, které tady zaměstnávají naše občany a díky kterým máme nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí Evropské unie? Abychom se s touto krizí efektivně vypořádali, potřebovali bychom efektivní protikrizovou politiku ze strany současné pětikoalice, po které voláme již měsíce. Dnes, tady na tomto místě, chci slyšet od představitelů vládní pětikoalice, jak slouží předložená novela státního rozpočtu naplňování jedné ze základních funkcí fiskální politiky, a to je právě funkce stabilizační. Námi požadovaná podpora by měla být v podobě přechodně navýšených vládních výdajů na podporu občanů, ale i agregátní poptávky. Současně by ale měla směřovat ke snížení dopadů zdražování na naše občany a firmy. V aktuální situaci je nesmírně důležité, abychom dnes udělali vše, co je v našich silách, pro nastartování plnohodnotného, skutečného a co nejrychlejšího zotavení se ze současné krize.
V roce 2022 české firmy, ale i domácnosti žijí ve stínu kolapsu, který se blíží s nadcházející zimou. To však bohužel netrápí vládní koalici, aspoň ne natolik, aby přicházela s rychlými řešeními. Bohužel, pan ministr Stanjura - bohužel pro české občany a firmy - nečerpá z vědomostí, které má k dispozici, z historických vědomostí. Všichni víme, jak v období krize 2008 až 2009 brutální politika dua Topolánek a Kalousek prohloubila ekonomickou krizi v České republice. Bohužel, pan ministr se rozhodl zapomenout na cenné a drahé lekce z historie a zcela zavrhuje jednu ze základních tezí tvůrců hospodářské politiky, že ke škrtům, či jinak řečeno restriktivní fiskální politice, musí docházet v době hospodářské expanze, hospodářského rozkvětu. Naopak v dobách krizových, v dobách ohrožení chudobou je na místě přistoupit k expanzivní fiskální politice, nebo pokud to chcete slyšet lidově, v dobách, kdy teče lidem do bot, jim stát má pomoci. Většina domácností v současnosti již začíná pochybovat nebo již pochybuje o budoucnosti. Mezi spotřebiteli důvěra klesala dokonce pět měsíců v řadě. Index spotřebitelské důvěry je na svých dlouhodobých minimech a domácnosti se bojí nadcházející zimy, svojí finanční soběstačnosti, stejně tak se zvyšuje i strach ze ztráty zaměstnání.
Nám se dařilo snižovat zadlužení v dobách hospodářské expanze. Naší vládě se podařilo snížit úroveň veřejného zadlužení, myslím v době, kdy jsme měli Ministerstvo financí, z úrovně 44,4 % HDP na 30 % HDP. Současně se nám v tomto období podařilo poprvé od doby vlády Václava Klause dosáhnout přebytkového státního rozpočtu, a to hned dvakrát. Současně se nám dařilo v dobách hospodářského růstu snižovat daňové zatížení občanů a firem. Jenže potom přišla zdravotnická krize a my jsme použili znalosti a nástroje, které jsme měli k tomu, abychom minimalizovali možné škody na našem hospodářství, a řídili jsme se heslem "nevzdávejme se, nevzdávejme to". Podařilo se nám to přes všechny chyby, přes všechny věci, které bychom třeba dneska udělali lépe, ale kdo kdy čelil takovéto krizi spojené s hospodářským propadem? Podařilo se nám udržet nezaměstnanost na nejnižší úrovni ze všech zemí Evropské unie. Podařilo se nám udržet jednu z nejnižších úrovní míry zadlužení ekonomik ze všech zemí EU a podařilo se nám také odejít z Ministerstva financí s mírou zadlužení, která byla na nižší úrovni, než když jsme na Ministerstvo financí - myslím zástupci hnutí ANO - vstoupili. Za období třicetileté existence ODS, která vláda, jejíž součástí byla ODS nebo TOP 09, se mohla pochlubit obdobným výsledkem? Ano, v období celé zdravotnické krize se zvýšilo zadlužení ve všech zemí EU a Česká republika na tom byla logicky podobně. Ale nárůst tohoto zadlužení byl průměrný ve srovnání s ostatními zeměmi EU. Podařilo se nám však zachránit české firmy a udržet nízkou nezaměstnanost a z benefitu této nízké nezaměstnanosti čerpáme dnes všichni.
Nezapomínejme, že zaměstnaná osoba znamená pro státní rozpočet příjem daně z příjmů, odvádí pojistné, současně více spotřebovává, tím pádem se zvyšuje příjem na DPH, spotřebních daní, získávají veřejné rozpočty celkově více. Naopak člověk, osoba, která je nezaměstnaná - a samozřejmě teď nechci říct, že vlastní vinou, ne vlastní vinou - je příjemcem podpory v nezaměstnanosti, takže z pohledu státního rozpočtu, říkám z pohledu státního rozpočtu, se jedná o výdajovou položku. Ale také současně s nezaměstnaností je spojena řada dalších problémů, které bychom si my politici měli uvědomovat. Tolik k tomu, proč jsme dnes tady, protože se domnívám, že je dobré si to připomenout, že jsme tady pro české občany a pro české firmy.
A nyní mi dovolte po tomto obecnějším úvodu vrátit se k samotnému rozboru předložené novely zákona o státním rozpočtu na rok 2022. Již začátek vládnutí současné pětikoalice byl spojený s mimořádným a zjevně úplně zbytečným chaosem. Historicky nejdelší rozpočtové provizorium, do kterého nás uvrhla tato vláda, nepřineslo nic pozitivního. Způsobilo jen chaos ve veřejných institucích, které nevěděly, s jakými finančními prostředky mohou počítat v aktuálním roce, a současně jeho impakt, samozřejmě myslím mimo vytvoření chaosu ve veřejných institucích, byl naprosto minimální. ***
