(11.10 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Ostatně na tomto se se mnou shoduje i otec zakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek, který řekl, že úspora 34 miliard na výdajové straně určitě nestála za to extrémně dlouhé rozpočtové provizorium. A to ne, že by 34 miliard bylo málo. Kdyby šlo o rozumné úspory, byla bych první, kdo by návrh rozpočtu podpořil. Problémem bylo, nebo vlastně stále ještě je, že tyto škrty byly hloupé, ohrožující zdravotní péči. Šlo o marketingové škrty nebo podseknutí reálných výdajů. Tyto škrty neměly nic společného se zvýšením efektivity veřejného sektoru, odstraněním zbytečných výdajů nebo snižováním strukturálního deficitu.
Důvod, kvůli kterému nedošlo k rozhodným škrtům, je a byl pro mě zcela jasný již od počátku. Naše rozpočtové schodky nebyly způsobeny nezodpovědnou fiskální politikou tak, jak jste se to snažili naznačit v předvolební... nebo ne naznačit, říkali natvrdo v předvolební kampani. Naše rozpočtové schodky byly vynucené tehdejší situací a žádná lehká cesta ke snižování salda prostě není. Ostatně pětikoalice na to již přišla sama, a proto škrtá slepě, bez hlubšího rozmyslu.
Již při předložení aktuálně platného rozpočtu jsem upozorňovala na to, že je zcela nezbytné, aby ministr financí předložil novelu. Jednak upozorňuji na samotný fakt, že státní rozpočet je zákonem a už od momentu přijetí tohoto zákona bylo zcela zřejmé, že nebude dodržen. Pro mě jako právníka je to zcela nepřijatelné, zákony se mají dodržovat. Také to však vytvářelo reálné problémy institucím, které nevěděly a de facto do této chvíle ještě nevědí, s jakým objemem finančních prostředků mohou na tento rok počítat.
Uvedu příklad - budou o tom hovořit moji kolegové - 500 milionů korun pro sportovní organizace, přičemž tyto prostředky budou využity dle důvodové zprávy předložené novely na dotace na malé kluby nebo jednoty s dobrovolníky, kterým hrozí riziko ochromení až likvidace. Část prostředků bude také použita k podpoře významných sportovních akcí a opět cituji důvodovou zprávu, cituji, "jejichž počet by v případě nenavýšení prostředků poklesl o více než dvě třetiny oproti předchozímu roku". To je normální?
V první řadě musím konstatovat, že zatímco původní návrh kabinetu Petra Fialy přinášel alespoň jistou marketingovou snahu o úspory, novela státního rozpočtu na rok 2022 se této ambice zcela vzdala. A to tu nemluvím o snížení strukturálního deficitu, ale mluvím tady o jednorázových operacích. Jenže pokud mluvíme o rozumných úsporách, nejde uplatnit metodu slepých škrtů, ale musíme procházet položku po položce, řádek po řádku, kolonku po kolonce a hledat drobné úspory na zvýšení efektivnosti v jednotlivých rozpočtových položkách. V objemu 2 bilionů českých korun se jednotlivé úspory ze zvýšení efektivnosti určitě najdou. Bohužel však pětikoalice raději škrtne bez ohledu na následky 14 miliard zdravotnictví.
Jak jsem již řekla, výdaje poprvé v historii přesáhly 2 biliony korun a to skutečně nezní jako plán konsolidace. Samotná novela rozpočtu v drtivé většině přidává na výdajích jen minimální zákonnou úroveň a reálně podhodnocuje investice. Neřeší krizi bydlení, nedostatečným způsobem řeší energetickou krizi a zdražování.
Drtivá většina nových rozpočtových výdajů nesměřuje na Ukrajinu nebo na pomoc ukrajinským migrantům, což podporujeme. To je jen politická zkratka, kterou začala používat současná vládní pětikoalice k ospravedlnění aktualizace jednotlivých výdajů.
Když se podívám do střev novely, nemocenské pojištění se aktualizuje o 2,8 miliardy, podpory v nezaměstnanosti o 1 miliardu, příspěvky na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením o 0,6 miliardy korun. Navyšují se kompenzace slev na jízdné o 1,2 miliardy nebo v souvislosti s očkováním nastavenými platebními mechanismy a zadavateli vakcín se výdaje Ministerstva zdravotnictví zvyšují o 3,2 miliardy. To ale jsou mandatorní výdaje. Za tři měsíce se takto tyto položky doplňují - no jasně, protože pod vidinou sníženého schodku se seškrtaly, s vidinou, že bude stejně novela a peníze se tam vrátí. Takto jsem se dopočítala - a to nejsou valorizace důchodů a tak dále, to říkám mimo, nad rámec - takto jsem se dopočítala částky vyšší než 14 miliard.
A kde je konkrétní pomoc lidem v energetické krizi, v krizi s cenami potravin, pohonných hmot, ale současně taktéž pomoc firmám, protože i ony se potýkají s mimořádnými problémy v souvislosti s aktuálním vývojem?
Je také zřejmé, že jsou mimořádně podseknuté investice, o tom budou mluvit mí kolegové. Správě železnic chybí miliardy na opravy a velké množství aktuálních investic má problém s jejich předfinancováním. Při aktuálním nárůstu cen stavebních materiálů je zcela zřejmé, že za 1 miliardu českých korun se na začátku roku postavil jiný počet kilometrů cest a dálnic než v září 2022.
Obdobně vidím zásadní problém v minimálním navýšení v podpoře bydlení v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj. Pan vicepremiér Bartoš tady mluvil, já doufám, že viděl ta čísla: 500 milionů v kapitole MMR na politiku bydlení? V době největšího nárůstu cen nemovitostí ze všech zemí EU? Ve výšce ceny bydlení u nás narostly nejvíce ze všech zemí EU, ve výšce asi 25 % - čísla Eurostatu zhruba čtrnáct dní stará.
O nedostatečném navyšování výdajů vzhledem k inflační krizi pro veřejné instituce v oblasti zdravotnictví, školství, v jednotlivých úřadech budou zcela jistě také podrobněji hovořit mí kolegové. Pan hejtman, poslanec, hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, mí další kolegové.
V novele taktéž chybí prostředky na zvyšování platů policistů, hasičů a vojáků. Také navýšení příjmů SFDI o 5 miliard je navýšením jenom z pohledu státního rozpočtu. Z pohledu rozpočtu SFDI jde jenom o kompenzaci za výpadek příjmů ze silniční daně a spotřebních daní z minerálních olejů.
Přitom je zcela zřejmé, že subjektem, který za současné inflace nejvíce profituje, je stát. Stát počítá letos se zvýšenými příjmy v důsledku inflace o 127 miliard korun oproti našemu návrhu rozpočtu, který na rok 2022 schválila vláda Andreje Babiše. Pan ministr Stanjura zavedl do diskusí a do veřejného prostoru nový pravicový -dávám do uvozovek - pojem daň z mimořádného zisku, v rámci kterého chce danit energetiku, bankovnictví a rafinerie. Tak to aspoň čerpám z veřejných zdrojů, návrh jsem zatím neviděla. Nutno ještě dodat, že nemusí jít o konečný výčet, protože když cituji z jednoho rozhovoru pana ministra Stanjury, tak cituji, řekl: "Nikdo si nemůže být jistý." Čerpám z veřejných zdrojů. Zde pan ministr Stanjura zapomíná, že pokud mluvíme o mimořádném zisku, měli bychom mluvit především o státu. Čísla aktuálního pokladního plnění, teď to poslední bylo ke konci srpna, plně potvrzují to - čerpám z čísel Ministerstva financí - co zde říkám již několik měsíců, a tedy že pětikoalice se jen schovává za své inflací navýšené příjmy, které vybírá od občanů a firem. Stát letos podle tohoto posledního pokladního plnění vybral na daních a pojistném od občanů a firem o 91,1 miliardy korun více, než tomu bylo minulý rok. Schodek státního rozpočtu však klesl oproti minulému roku jenom o 66,9 miliardy. Takže prezentovaný výsledek hospodaření byl dosažen jen díky vyššímu inkasu od občanů a firem, a to už nehovořím ani o tom, že ke stejnému datu v loňském roce se vyplatilo asi 59 miliard ještě na kompenzacích. ***
