(Jednání pokračovalo v 13.16 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, máme 13.15 hodin. Já ještě chviličku počkám.
Můžeme pokračovat. Vzhledem k tomu, že faktické poznámky byly vyčerpány v posledním příspěvku, dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Juchelka. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji za slovo. Já budu skutečně stručný, řekl bych i věcný. Když jsem včera hledal návrh rozpočtu na rok 2022, tak mi vyskočil březnový tweet pana ministra financí. Já ho tady přečtu: "Vláda jednomyslně schválila návrh rozpočtu na rok 2022, schodek 280 miliard, o 100 miliard méně proti návrhu Aleny Schillerové a Andreje Babiše, o 140 miliard méně proti výsledku roku 2021. Jde to i bez zvýšení daní." Toto byl tweet, ve kterém uvedl vlastně do života rozpočet po tříměsíčním rozpočtovém provizoriu pan ministr financí, a v tuto chvíli vidíme, že to neplatí.
Výdaje v březnovém rozpočtu roku 2022 právě v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí byly navýšeny po rozpočtovém provizoriu na 758 miliard korun. Nyní se navyšují o celých 26,7 miliardy, a to na 784 miliard korun právě v kapitole 313 Ministerstva práce a sociálně věcí.
Než se dostaneme k jednotlivým položkám, čím to je. Čím to je? Z tohoto rozpočtu totiž vyplývá několik politik. Rozhodně je to mimořádnou valorizací důchodů, kdy se mimořádně zvedly seniorům, ale i ostatním, například vdovám, vdovcům, invalidům, důchody díky zákonu, který je právě pojistkou před inflací. Nicméně tento zákon sám o sobě, protože jsme ho nepoužívali zase tak často, ukázal na nerovnost důchodů, kdy toto inflační navýšení se právě promítne do zásluhové části, a tam potom vznikají velikánské rozdíly mezi nízkopříjmovými důchodci a těmi, kteří mají důchod vysoký. Myslím si, že je načase otevřít debatu i v rámci důchodové reformy o navýšení základní části důchodu. My to v hnutí ANO už diskutujeme, aby jejich přerozdělování bylo rovnější, či například diskutovat klidně i o jiné pomoci, která by důchody u celoživotně pracujících či pečujících důchodců vyrovnala. V minulém volebním období to bylo, že jsme například přijali za vychované dítě tu pětistovku. Tématem tohoto volebního období bude určitě tedy v budoucnu důchodová reforma.
Pokud se podíváme na nerovnosti v důchodech, které vyhřezly právě díky této mimořádné valorizaci, ale hlavně na demografickou křivku naší republiky, která je v Evropě sice z hlediska porodnosti mírně nadprůměrná, ale z hlediska budoucnosti průběžného důchodového systému nedostatečná, je potřeba podívat se velmi vážně a obezřetně, hlavně tedy motivačně, na podporu rodin. Myslím, že to je právě klíčová otázka zachování stability celého systému. Podpora porodnosti souvisí s celou řadou aspektů, s našimi nějakými hodnotami, které vyznáváme, ale také podporou bydlení, zaměstnávání, školství. My jsme viděli, že tato vláda přidala například přídavek na dítě. Taktéž to je samozřejmě na podporu prevence rodin proti jejich rozpadu, jejich opaterou a vzkazem politiků, že na rodině, i té širší, záleží a že maminky a tatínkové v tom nezůstanou sami, pokud jim tedy chceme pomoci. Proto mě mrzí, že jsem v materiálech, které předložilo Ministerstvo financí, nevyhledal konkrétní položku týkající se prevence rodinné politiky. Ale domnívám se, že když to bylo v tom minulém rozpočtu na 150 milionech korun, což je opravdu málo, tak to zůstalo stejné.
Podívejme se nyní na jednotlivé položky. Tam příjmy se navyšují o 9 miliard, výdaje celkem o 26 miliard korun. Těch 9 miliard, to jsou pojistné na důchodové pojištění a nemocenské pojištění, které jako příjmy do tohoto rozpočtu vzrostly. A proto mám tady první otázku, pane ministře. Když de facto se navýšily příjmy na odvodech na pojistném, jak je možné, že se najednou navýšily také výdaje na podporu v nezaměstnanosti o 1 miliardu korun? Čím to je? Jestli to není tím, že se tam zase dokládají teď v tuto chvíli možná peníze, které měly právě marketingově vylepšit rozpočet, který byl po rozpočtovém provizoriu v březnu. ***
