Prostě já nelžu a chtěl bych se ohradit, že tady něco lžu, to je prostě můj názor.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Prosím, případně se přihlasme s faktickou poznámkou. Prosím, pane ministře, když tak s faktickou poznámkou. Děkuji.

Poslanec Hubert Lang: Já bych poprosil o těch 20 vteřin, co mě tady pan ministr napadal.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dostanete je. Dostanete je, prosím, pokračujte.

Poslanec Hubert Lang: No dobře. Tak když potom se dostaneme tedy do této situace, tak potom asi děkuji za pozornost, asi někomu, komu se něco vysvětlit nedá a nechce argumentovat, tak prostě mu to asi nevysvětlím. Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dalším z přihlášených je paní předsedkyně Schillerová. Máte slovo.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych jenom korigovala trošku slova mé ctěné kolegyně paní místopředsedkyně Mračkové. To samozřejmě schválila naše vláda, ne já, ta místa. Naše vláda to schválila. A ona to tak myslela, akorát to nepřesně řekla, takže abychom mluvili přesně. Bylo to v souladu vlastně s reorganizací policie a s výhledem, takže to bylo, tam byl zpracovaný podklad. Já jsem - o to se dost vedla pře, jestli tolik, tak to ne, a tak dále - ale pak mě přesvědčili, měli tam analýzy, podklady, to je určitě dohledatelné, byl u toho pan prezident, bývalý policejní prezident Švejdar.

Ale pane ministře, dovolím si malou korekci vašich slov. My jsme tady společně v minulém volebním období schválili mnou předložený návrh, který jsem jménem naší vlády předkládala, kde jsme měnili poskytování prostředků za neobsazená místa, a dali jsme tam, že počínaje druhým měsícem dostanou vždy - nedostanou plný obnos těch peněz, ale dostanou první stupeň v dané platové třídě. Takže není to úplně pravda, že dostávají nulu, pokud ta místa jsou neobsazená. Takže tak.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak s další faktickou pan ministr Stanjura.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Nejdřív k panu poslanci, který mluvil před paní předsedkyní. Já tu statistiku nemám. Já jsem říkal, že by bylo zajímavé, a klidně to zpracujte vy a dejte tam komentář k specifikům členských států. Neřekl jsem, že jich máme hodně, a vy jste řekl, že jsem řekl, že to je hodně, a to je lež, to se na mě nezlobte. Já jsem tady tím neargumentoval. Já jsem říkal, že ta statistika by byla zajímavá. A klidně zpracujte i s přihlédnutím k národním specifikům, kde mají spolkové složky, kde nemají, já s tím nemám žádný problém. Ale myslím, že to je užitečné v debatě, jestli jich máme málo, nebo hodně. A nemusíme mít, nemusíme být první ani poslední podle mě. Ale když ta data nemáme, proto jsem nepoužil, tento argument, tak si neuvědomujeme, kolik je to "hodně".

Paní předsedkyně Schillerová se mýlí - to platí u všech ostatních, ale ne u ozbrojených složek. Tam se vyplácí nula na neobsazená místa. Jo, jo, to je tak, vím to z rozpočtu, který jsme připravili pro rok 2022, protože jsem říkal, že jim tam ty 3 000 volných míst nenecháme, když je tam to snížené, že to je zbytečné, aby tam ty prostředky měli, a argument Ministerstva vnitra byl, že na ně se (nesrozumitelné). Není to tak, že peníze na ta neobsazená místa se použijí například na odměny obsazených míst, protože mě vždycky zajímá průměrný plat, to myslím, že je klíčové, průměrný plat člověka, který tam je, a mám to dělit počtem skutečných zaměstnanců. Tím se mimochodem i v jiných rezortech docela zkresluje průměrná mzda, když se celkové platové výdaje vydělí počtem všech pracovních míst bez ohledu na to, jestli jsou obsazená, nebo neobsazená. Pak průměrný plat zákonitě klesá.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Byly vyčerpány všechny faktické poznámky.

Předtím, než se připraví poslankyně Šafránková, kterou tímto prosím do debaty, musím přečíst několik omluv. Pan Oldřich Černý od 14.10 do 16.30 z pracovních důvodů, pan Kobza Jiří od 16.15 do půlnoci z pracovních důvodů, pan Ondřej Kolář od 14 do 15 z pracovních důvodů, pan Václav Král od 17.30 do půlnoci z pracovních důvodů, paní Karla Maříková od 14.20 do 16.30 z pracovních důvodů, paní Jana Pastuchová od 15.45 z rodinných důvodů, paní Petra Quittová od 14.30 z pracovních důvodů, pan Karel Smetana od 14.30 bez udání důvodu, pan Jan Volný od 14 hodin z pracovních důvodů a paní Renáta Zajíčková od 14.30 do 15.30.

A nyní máte slovo, paní poslankyně.

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, dovolte mi se také krátce vyjádřit k vládní novele zákona o státním rozpočtu z pohledu kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, respektive z pohledu aktuálního financování priorit našeho sociálního systému.

Vláda Petra Fialy ve své dosud platné a účinné verzi státního rozpočtu, kterou změnila návrh rozpočtu předchozí končící vlády, značně osekala některé velmi důležité rozpočtové sociální položky. Zejména se jednalo o dávky zdravotně postiženým, o příspěvek na péči pro osoby závislé na péči jiných osob a o prostředky na náhradní výživné pro rodiče samoživitele. Tedy v zásadě šlo o naprosto necitlivé a nepatřičné odebrání peněz některým sociálně nejohroženějším skupinám občanů.

Je proto velmi smutné a zarážející, že se vláda ani takříkajíc na druhý pokus vůbec nepokusila o nápravu a nepřidala ani korunu na příspěvek na péči pro zdravotně postižené ani na náhradní výživné, a dokonce ani na platy zaměstnanců v rezortu sociálních věcí, kterým zrušila pravidelné, byť drobné plánované zvýšení platů hned krátce po svém nástupu loni v prosinci jako specifický dárek k Vánocům a k Novému roku. Jediné, co jim přidala, byla další práce, agendy a povinnosti. To se týká zejména zaměstnanců - nomen omen - úřadů práce, a to přesto, že meziročně stouply daňové příjmy státu jen za první pololetí letošního roku o 90 miliard korun. Ale vládě nestálo za to věnovat ani haléř navíc na položky, o kterých jsem hovořila. Zdravotně postižení, samoživitelé a jejich nezletilé děti, poctiví a loajální zaměstnanci. Co dodat?

Vláda rovněž přes opakované sliby do dnešního dne nepředložila návrhy zákonů na zvýšení příspěvku na péči pro osoby závislé na pomoci jiných osob v domácí péči, kde současná výše těchto příspěvků absolutně nestačí na důstojný život a pořízení základních asistenčních služeb, zejména po jejich letošním zdražení.

Stejně tak vláda a Ministerstvo práce a sociálních věcí dodnes nepředložily návrh na zvýšení neuvěřitelně nízkého příspěvku na mobilitu pro tělesně postižené. SPD oba tyto návrhy již dávno vypracovalo a čekají zde ve Sněmovně na projednání, které vládní koalice bohužel stále blokuje. Když vidíme novelu rozpočtu, je nám jasné, proč. Přitom pomoc nejohroženějším skupinám obyvatel doporučuje vládě i její odborný poradní orgán, Národní ekonomická rada vlády. Její podněty se do velké míry překrývají s návrhy SPD, z nichž velkou většinu jsme zde ve Sněmovně již předložili do legislativního procesu. Jde zejména o zvýšení enormně nízkých a zastarale nastavených normativů u příspěvku na bydlení, zvláště u máločlenných a seniorských domácností, o podporu nízkopříjmových seniorů pobírajících důchod, kdy mimořádné valorizace nezvyšují základní výměru důchodů, a tedy pomáhají více vysokopříjmovým důchodcům a jsou vrcholně nespravedlivé, či větší daňové zvýhodnění zaměstnanců s nejnižšími příjmy. Vláda však tato expertní doporučení prozatím ignoruje a odráží se to i v její rozpočtové politice.

Dle výsledků průzkumu projektu Život k nezaplacení společnosti PAQ Research počet domácností s příjmem pod hranicí chudoby vzrostl z 9 % koncem roku 2021 na současných 16 %, tedy téměř o polovinu. Nejvíce ohrožení jsou samostatně žijící senioři, samoživitelé a samoživitelky. Lidé v příjmové chudobě jsou podle definice Českého statistického úřadu ti, kteří žijí s příjmem maximálně 14 782 korun na osobu na měsíc. Příjmově chudá je tedy podle výzkumu každá šestá česká domácnost. Dalších 16 % českých domácností má nízké příjmy a úspory, které jim vydrží maximálně na jeden měsíc. To už jsme na třetině domácností. U samostatně žijících seniorů vzrostla příjmová chudoba od listopadu 2021 do konce o drsných 40 procentních bodů.

Z výzkumu dále vyplývá, že momentálně žije 43 % ze samostatně žijících seniorů v příjmové chudobě, u samoživitelů je to zhruba polovina. Jejich situace je nesmírně tristní a neudržitelná a vláda proti tomu nedělá naprosto nic. Přitom to měla být jedna z absolutních priorit, když už se vůbec nějaká novela rozpočtu předkládá. To by mělo smysl. Pád do chudoby hrozí dle průzkumu minimálně polovině z rodičů samoživitelů a jde tak i o nepřijatelné ohrožení životní úrovně, kvality života a vývoje desetitisíců dětí. Tady není na co čekat ani jeden jediný den. ***