(10.10 hodin)
(pokračuje Michal Ratiborský)
Země pokračuje v digitalizaci ekonomiky, podporuje rozvoj nejmodernějších inovativních informačních technologií a má již funkční pokrytí sítěmi 5G s nízkou latencí a ultralehkým přenosem dat v reálném čase. Zde se například nabízí řada příležitostí pro české firmy a start-upy působící v oblasti ICT. Další příležitosti pro české firmy jsou například ve stavebnictví, kde i po skončení mistrovství světa ve fotbale bude pokračovat výstavba a modernizace velkých infrastrukturních projektů a budov a zavádění digitalizace v tomto sektoru.
Velký potenciál pro české dodavatele představuje i katarský zdravotnický a farmaceutický průmysl, kde Katar masivně investuje do veřejného zdravotnictví a rozšiřuje jeho kapacity. Pro to, aby naše firmy mohly využít těchto potenciálů, je potřeba odstranit řadu překážek ve vzájemném obchodu. Zamezení dvojímu zdanění je doufám odstranění jen první z nich a další budou následovat.
Zahraniční výbor k tomuto přijal usnesení na své 11. schůzi dne 1. září:
"Po odůvodnění náměstka ministra financí Ing. Mgr. Stanislava Kouby, Ph.D., zpravodajské zprávě poslance Michala Ratiborského a po rozpravě zahraniční výbor za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:
(I.) Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci smlouvy mezi vládou České republiky a vládou státu Katar o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsána v Dauhá dne 21. června 2022;
II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;
III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru."
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní otevírám rozpravu a táži se, zda se někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak. Končím tedy rozpravu.
Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Evidentně zájem není.
Přikročíme nyní k hlasování o navrženém usnesení, jak ho přečetl pan zpravodaj. Přivolám kolegy z předsálí.
Mezitím přečtu ještě jednou návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci smlouvy mezi vládou České republiky a vládou státu Katar o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsaná v Dauhá dne 21. června 2022." A nyní již přikročíme k hlasování o navrženém usnesení. Kdo souhlasí s návrhem usnesení?
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 48, přihlášeno 137 poslanců a poslankyň, pro 122, proti žádný. Návrh byl přijat.
Znamená tedy, že jsme vyslovili souhlas s ratifikací smlouvy mezi vládou České republiky a vládou státu Katar.
Tímto končím projednávání bodu 102.
Přistoupíme k projednávání bodu číslo
33.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu
na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 287/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v obecné rozpravě v úterý 6. září na 35. schůzi. Připomínám, že na projednávání tohoto tisku podle § 90 odst. 2 bylo vzneseno veto dvěma poslaneckými kluby ANO 2011 a SPD.
Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Robert Králíček.
Nyní budeme pokračovat v přerušené rozpravě, do které se přihlásili tito poslanci: Marek Novák a Marie Pošarová. Dne 6. 9. na 35. schůzi byl přerušen ve svém vystoupení v rozpravě poslanec Marek Novák. Ptám se, zda chce pan poslanec pokračovat? Má zájem, prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem byl přerušen v mé řeči. Nebudu vám ji úplně opakovat, spíše shrnu, co jsem řekl.
V první řadě souhlasím s tím, že je potřeba zefektivnit strukturu IT jako takovou napříč celým sektorem a u všech ministerstev. Dal by se možná i pochopit nápad zřídit Digitální agenturu jako nový orgán. Každopádně teď v té situaci, v které se nacházíme, si nemyslím, že je to úplně ideální řešení, a každopádně mám několik zásadních připomínek, které mě odrazují od toho, abych byl pro to, aby se ta agentura jako taková zřídila.
Jde o to, že na to, o jak zásadní věc jde, návrh zákona byl projednán ve zkráceném připomínkovém řízení. Vládě byl předložený se šesti zásadními rozpory. Už i vedoucí Úřadu vlády namítl, že návrh zákona měl být poslán do nezúženého a nezkráceného připomínkového řízení a vlastně neměl být vládě jako takový vůbec předkládán, dokud nebude shoda na projektové úrovni, protože tady skutečně jde o zásadní projekt, o zásah do fungování IT struktury ve státní správě. Takto významná transformace si žádá, aby proces byl nastaven tak, že bude ze strany státu zajištěno kontinuální poskytování služeb občanům tak, aby veřejnost nebyla zamýšleným převodem agend nijak dotčena. Celý proces by se měl rozhodně etapizovat, což by poskytlo dostatečný čas na důslednou analýzu, zajištění zdrojů a řádný legislativní proces, ale taky by to zajistilo hladký chod digitalizace na přelomu roku, kdy mělo dojít k masivnímu rozšíření datových schránek.
A o tom velmi málo mluvíme, protože od příštího roku budou mít všechny právnické subjekty povinnost zřídit si datové schránky, komunikovat prostřednictvím datových schránek, a tady je tady je potřeba osvěta, protože podnikatelské odbory jako takové už se nám bouří, žádají nás, abychom odložili účinnost toho zavedení a povinnosti datových schránek, protože říkají: My nejsme připraveni. A já chápu malé živnostníky, kteří s tím mají problém, a myslím si, že největší úsilí bychom měli směřovat právě tímto směrem, jak malým živnostníkům teď pomoct s tím, aby vůbec byli schopni a pochopili a vlastně i byli ochotni a souzněli s tou myšlenkou, že je potřeba, aby si zřídili datové schránky, přesvědčit je, že jim to pomůže v rámci jejich podnikání, že to zefektivní jejich komunikaci, ale hlavně, že to zefektivní jejich komunikaci se státní správou. A co se velmi často u datových schránek stává, že občan anebo taky podnikatel sice má datovou schránku, nicméně stát jako takový či jím zřízené organizace vlastně ani nezjistí, že tu schránku má, a komunikuji s ním standardním způsobem. Mně se tohle stalo například u Policie České republiky, kde po mně chtěli, abych si něco vyzvedl, a já jim říkám: A nešlo by to poslat do datové schránky? Jé, vy máte datovou schránku? Tak tady se podívejme, kde jsou mezery, protože na jednu stranu za stát chceme po lidech, aby měli datové schránky, aby se efektivně komunikovalo, na druhou stranu stát komunikovat neumí. A myslím si, že třeba v tomto konkrétním případě nám zřízení Digitální agentury moc nepomůže. ***
