Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Věra Kovářová)

33.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu
na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 287/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v obecné rozpravě v úterý 6. září na 35. schůzi. Připomínám, že na projednávání tohoto tisku podle § 90 odst. 2 bylo vzneseno veto dvěma poslaneckými kluby ANO 2011 a SPD.

Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Robert Králíček.

Nyní budeme pokračovat v přerušené rozpravě, do které se přihlásili tito poslanci: Marek Novák a Marie Pošarová. Dne 6. 9. na 35. schůzi byl přerušen ve svém vystoupení v rozpravě poslanec Marek Novák. Ptám se, zda chce pan poslanec pokračovat? Má zájem, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem byl přerušen v mé řeči. Nebudu vám ji úplně opakovat, spíše shrnu, co jsem řekl.

V první řadě souhlasím s tím, že je potřeba zefektivnit strukturu IT jako takovou napříč celým sektorem a u všech ministerstev. Dal by se možná i pochopit nápad zřídit Digitální agenturu jako nový orgán. Každopádně teď v té situaci, v které se nacházíme, si nemyslím, že je to úplně ideální řešení, a každopádně mám několik zásadních připomínek, které mě odrazují od toho, abych byl pro to, aby se ta agentura jako taková zřídila.

Jde o to, že na to, o jak zásadní věc jde, návrh zákona byl projednán ve zkráceném připomínkovém řízení. Vládě byl předložený se šesti zásadními rozpory. Už i vedoucí Úřadu vlády namítl, že návrh zákona měl být poslán do nezúženého a nezkráceného připomínkového řízení a vlastně neměl být vládě jako takový vůbec předkládán, dokud nebude shoda na projektové úrovni, protože tady skutečně jde o zásadní projekt, o zásah do fungování IT struktury ve státní správě. Takto významná transformace si žádá, aby proces byl nastaven tak, že bude ze strany státu zajištěno kontinuální poskytování služeb občanům tak, aby veřejnost nebyla zamýšleným převodem agend nijak dotčena. Celý proces by se měl rozhodně etapizovat, což by poskytlo dostatečný čas na důslednou analýzu, zajištění zdrojů a řádný legislativní proces, ale taky by to zajistilo hladký chod digitalizace na přelomu roku, kdy mělo dojít k masivnímu rozšíření datových schránek.

A o tom velmi málo mluvíme, protože od příštího roku budou mít všechny právnické subjekty povinnost zřídit si datové schránky, komunikovat prostřednictvím datových schránek, a tady je tady je potřeba osvěta, protože podnikatelské odbory jako takové už se nám bouří, žádají nás, abychom odložili účinnost toho zavedení a povinnosti datových schránek, protože říkají: My nejsme připraveni. A já chápu malé živnostníky, kteří s tím mají problém, a myslím si, že největší úsilí bychom měli směřovat právě tímto směrem, jak malým živnostníkům teď pomoct s tím, aby vůbec byli schopni a pochopili a vlastně i byli ochotni a souzněli s tou myšlenkou, že je potřeba, aby si zřídili datové schránky, přesvědčit je, že jim to pomůže v rámci jejich podnikání, že to zefektivní jejich komunikaci, ale hlavně, že to zefektivní jejich komunikaci se státní správou. A co se velmi často u datových schránek stává, že občan anebo taky podnikatel sice má datovou schránku, nicméně stát jako takový či jím zřízené organizace vlastně ani nezjistí, že tu schránku má, a komunikuji s ním standardním způsobem. Mně se tohle stalo například u Policie České republiky, kde po mně chtěli, abych si něco vyzvedl, a já jim říkám: A nešlo by to poslat do datové schránky? Jé, vy máte datovou schránku? Tak tady se podívejme, kde jsou mezery, protože na jednu stranu za stát chceme po lidech, aby měli datové schránky, aby se efektivně komunikovalo, na druhou stranu stát komunikovat neumí. A myslím si, že třeba v tomto konkrétním případě nám zřízení Digitální agentury moc nepomůže.

A když se vrátím k té agentuře, například Ministerstvo financí zásadně nesouhlasí s dodatečnými požadavky na státní rozpočet, a já se nedivím a v tomto případě Ministerstvo financí chválím, protože aktuálně prostředky potřebujeme úplně, ale úplně někam jinam, úplně někam jinam než do zřízení nové agentury, rozhodně ne na nějaké pokusy. A aktuálně, když jsem se snažil dozvědět, jestli ten rozpočet je přesně daný, jestli víme, že to skutečně bude tak, tak jsem se dočetl v důvodové zprávě, že jde o hrubý odhad, že je možné, že se to ještě změní a že v dalších letech to bude možná více, možná méně. A jak se mám tedy rozhodnout, jestli to prospěje, neprospěje, když vlastně ani nevím, jestli vynaložené náklady padnou na úrodnou půdu a jestli skutečně na jednu stranu vynaložené náklady mi zásadně sníží náklady na straně druhé? Do takového projektu přece nemůžu jít.

Dále Ministerstvo vnitra nesouhlasí s přesunem technického správcovství registru obyvatel do Digitální a informační agentury, zejména proto, že zachování technického správcovství na Ministerstvu vnitra usnadní některé procesy. Pokud usnadní, tak na druhou stranu zřízení agentury a přesun této agendy do agentury podle názoru Ministerstva vnitra vlastně zkomplikuje tu komunikaci. Tak nevím, na to mi asi pan ministr odpoví. Uvidíme, rád se to dozvím.

Dále se Ministerstvo vnitra obává, že navržená právní úprava povede k ohrožení výkonu agend Ministerstva vnitra i výkonu veřejné správy jako takové, neboť tím fakticky dochází k oddělení eGovernmentu od veřejné správy. Těším se na odpověď, že to tak není. Tato obava je umocněna i skutečností, že má dojít také k převodu státního podniku NAKIT mimo gesci Ministerstva vnitra. Bude ho tedy řídit Digitální agentura, nebo ho bude řídit kdo, pokud se ministerstvo obává?

Dále Ministerstvo vnitra nesouhlasí s konstrukcí, že Digitální a informační agentura bude vykonávat dozor podle zákona o službách vytvářející důvěru pro elektronické transakce a současně jí zřízený podnik bude tyto služby poskytovat. Podle názorů Ministerstva vnitra je takové řešení v rozporu s právem Evropské unie. No, to mě docela zaskočilo. Jak je možné, že nám tady Piráti, kteří tak naslouchají Bruselu, navrhují něco, co by mohlo být (v rozporu) s právem Evropské unie? Vždyť to byste tam neobhájili. Tak nevím, možná mi vysvětlíte zase, že to tak není, budu rád.

A dál, nejenže se má zřídit agentura, ale zároveň se zřizuje nová sekce na Úřadu vlády, a tím pádem vzniknou další náklady. Ty tam ale vyčísleny nejsou. A teď fakt není vhodná doba na plýtvání. Mně se to nelíbí a já si skutečně myslím, že už jenom to, kolik máme dnes ministerstev, tak už jenom to vypovídá o plýtvání. Tak prosím vás, už to plýtvání zastavte. Přestaňte vyhazovat peníze a začněte peníze směřovat skutečně tam, kde jsou potřeba.

V souvislosti se zúženým okruhem připomínkových míst, jimž byl návrh zákona zaslán, upozornilo Ministerstvo vnitra na skutečnost, že návrhem jsou přímo dotčeny i další subjekty, které osloveny nebyly. Právě díky tomu, že se to poslalo do zrychleného a do zúženého, nebylo osloveno Ministerstvo spravedlnosti, nebyla oslovena Česká národní banka a v konečné fázi vůbec nebyl osloven ICT sektor, který si myslím, že je pro tuto věc zásadní. Předkladatelem zvolenou formu připomínkového řízení tedy nepovažuji za vhodnou, neboť nelze vyloučit, že v rámci připomínkového řízení byly zohledněny všechny relevantní aspekty. Ale tady chápu, že vy jste se do toho skutečně pustili pod tím správným pirátským heslem "hrr na ně!". To skutečně.

Předkládaný návrh zákona trpí nedostatečnými analytickými a vysvětlujícími podklady, které by - jak by se s ohledem na důsledky, které návrh přináší, a náklady, které bude nutno vynaložit - se dalo očekávat, komplexně zhodnotily stávající stav v oblasti institucionálního zabezpečení problematiky informačních a komunikačních technologií, identifikovaly jeho nedostatky a jejich příčiny a navrhly řešení, které z hlediska způsobilosti eliminovat identifikované nedostatky snese objektivní kritiky. Hodně dlouhé souvětí, ale když si ho přeložím do češtiny - opět nejistota v tom, že zřízení Digitální agentury pomůže vyřešit problémy v rámci IT struktury, v rámci České republiky a vedení České republiky. Namísto toho se v důvodové zprávě a v RIA v zásadě pouze konstatuje, že současný stav nevyhovuje, a vše vyřeší zřízení samostatného ústředního správního úřadu. Takže jste si vlastně řekli, že to vyřešíte tím, že vymyslíte novou agenturu, převedete pár lidí z těch agend na Ministerstvu vnitra, dalších pár lidí, tuším, jestli si to správně pamatuji z úterka, jste říkal asi 80, budou nová místa. Určitě budou nová razítka - a to je důležité, protože u nás na Moravě se říká: Dej - nechci říkat to slovo - funkci a on vymyslí razítko.

Záměr není uveden do souladu s již existujícími koncepčními materiály v oblasti informačních a komunikačních technologií. My jsme tady slyšeli, že je to v souladu s programovým prohlášením vlády, ale s dokumenty, které jsou stále platné bez ohledu na to, která vláda je schválila, to prostě v souladu není. Takže buď změníte strategii jako takovou a budete se řídit dlouhodobou strategií, nebo se budete řídit vládním prohlášením, ale prosím vás, dejte to nějak do rozporu (do souladu?), protože co je pro mě důležité není to, jestli je to vládní prohlášení, ale je to, jestli je to v rámci dlouhodobých procesů v souladu s těmi kroky, a ne abychom tady každé čtyři roky něco měnili, něco zakládali, něco rušili, úředníci nám běhali - no, oni nám neběhají, pouze by se měnily jejich štítky na dveřích, jak jsem tady zaslechl v úterý. Tak měňme štítky na dveřích každé čtyři roky a výsledek pro občana bude jaký? Vůbec, vůbec, ale vůbec žádný. Jenom uvidí, jak se jeho peníze, které odvádí státu, kutálejí po úřadech bez toho, aby byly účelně vynaloženy.

Existuje riziko neúčelně vynaložených nákladů na realizaci první fáze transformace v situaci, kdy nejsou další fáze detailně posouzeny z pohledu jejich realizovatelnosti. Tlak na rychlost legislativního procesu dotčeného zákona toto riziko ještě posiluje. Rozpočet na vznik nového ústředního orgánu, jak už jsem říkal, je pouze hrubě odhadován a jeho výše je spíše bagatelizována. A to jsme tady slyšeli v úterý: Ono se vlastně nic nestane, pouze se vymění ty štítky na dveřích. Za mě je zbytečné to vůbec dělat.

Dle důvodové zprávy a závěrečné zprávy RIA se současně připouští, že rozpočet se bude vyvíjet a zásadně navyšovat v čase. Takže nevíme, kolik je to peněz, nějak zhruba jsme to odhadli, ale ještě se dozvídáme, bude se zásadně navyšovat v čase. Do jaké výše se bude v čase navyšovat? Neexistuje žádná nezávislá exaktní ekonomická analýza přínosu fungování tohoto úřadu, respektive agentury, ve finálním stavu. To samozřejmě vede k pochybnostem o hospodárnosti zvolené podoby transformace. Takže znovu: To vede k pochybnosti o hospodárnosti zvolené podoby transformace.

Je počítáno s velmi vysokým nárůstem IT pracovníků a vy, pane ministře, určitě víte, jaká je situace ne jen ve státním sektoru, ale i v soukromém sektoru. Soukromý sektor dneska říká, nám chybí zhruba 20 000 IT specialistů v soukromém sektoru. Vy mi určitě řeknete, kolik jich chybí v tom veřejném, a že, a to všichni víme, je mnohem složitější dostat IT specialisty do veřejného sektoru. A jak už říkám, tito odborníci prostě na trhu nyní nejsou. Víme, že v rámci digitální dekády, která byla schválena Evropskou komisí, je to jeden z hlavních cílů, a já budu rád, když se budeme aktivně na tomto cíli podílet, protože skutečně je to zásadní, nemáme IT specialisty a řešme hlavně tuto otázku, kde vzít lidi, ne jak založit úřad a potom přemýšlet, jak a kým ho naplním, protože ono v důsledku nedostatku vlastních odborných kapacit budou ty kapacity poptávány v rámci samozřejmě postupu dle zákona o veřejných zakázkách od dodavatelů působících na relevantním trhu, právě od soukromého sektoru, kterému však již nyní chybí IT specialisté. A vy určitě narážíte na to, že dneska pokud poptáváte zakázku, co se týká toho plnění, tak časový horizont se čím dál více prodlužuje.

Externí dodávky mohou realizaci projektu samozřejmě prodražit, to všichni víme, a zase se můžu vrátit k tomu, jak jsme schopni odměnit IT specialistu ve veřejném sektoru a jak jsme schopni zaplatit IT specialistu, který je zaměstnán v soukromém sektoru. Současně je tím popřen i deklarovaný benefit možnosti rychlé a pružné reakce na poptávku v případě zadávání napříč veřejnou správou nově uvažovanému státnímu podniku na základě takzvané in-house výjimky. Tento státní podnik stejně jako agentura bude zadavatelem ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek, a tedy bude muset sám postupovat v odpovídajícím druhu zadávacího řízení. Takže já tady fakt nevidím to zrychlení, nevidím tam změnu v tom procesu jako takovém.

Jde skutečně o velmi složitou a náročnou koncepci vzniku nového ústředního orgánu státní správy, která však nebyla prodiskutována s ICT sektorem, jehož se tato otázka velmi podstatně dotýká. Dle mých informací neproběhla žádná diskuse odborné veřejnosti, a když jsem se díval do připomínkového řízení, tak to mi jenom potvrdilo, že to tak je, protože spousta institucí, které se běžně k těmto věcem vyjadřují, neměla možnost se vyjádřit, dokonce ani Hospodářská komora. A nezlobte se na mě, ale vy, Piráti, kteří skutečně ke každé hlouposti děláte kulaté stoly, tak se nezlobte, ale k takto zásadnímu tématu jste nepřizvali nikoho.

Inovace znamenají investici, kterou jsou dodavatelé působící na relevantním trhu ochotni vynaložit, pokud mají alespoň teoretickou šanci na její zhodnocení. Pokud se však trh zásadně zúží v důsledku působení agentury a i zřízeného státního podniku, či dokonce na určitých úrovních zanikne, bude to znamenat ztrátu teoretické možnosti zhodnocení investice vynaložené do inovací, v konečném důsledku tak vlastně k žádným inovacím nebude docházet a trh jako takový ustrne. Dojde možná k nárůstu míry digitalizace, ta ovšem na té úrovni jako takové zůstane vlastně zastaralá, nebude tam žádná inovace.

Zároveň hrozí varianta, že Digitální agentura pouze zakryje a prodraží externí dodávky, což je za mě tedy dost velká hrozba. Tomu se ani nedá říct nedostatek. A když si vezmu vlastně veškeré to shrnutí, když si vezmu, jakým způsobem probíhalo připomínkové řízení, kdo všechno měl možnost se vyjádřit, a i když jsem tady slyšel, že jste velmi aktivně jako ministerstvo komunikovali ještě s Ministerstvem vnitra, a potom si čtu ty zásadní připomínky v připomínkovém řízení, které Ministerstvo vnitra dalo, tak se mi zdá, že pánové ministři Bartoš a Rakušan mezi sebou vlastně nekomunikovali, protože tomu nerozumím. Nevím, jak je možné, že Ministerstvo vnitra má v této věci tolik zásadních připomínek. Podle mě je to je to jednoznačně neschopnost a nekompetentnost komunikovat.

Je to dostatečný výčet nedostatků, které mě skutečně jen utvrzují v tom, že není možno tento návrh projednat ve zkráceném řízení, a proto jsme podali veto, ale právě naopak je třeba zásadně přepracovat. A znovu, tak jak jsem říkal v úvodu: já se nechám přesvědčit, že je nutné zřídit agenturu anebo že je nutné to udělat jinak, ale nenechám se přesvědčit během zkráceného řízení bez podrobné diskuse a rozhodně ne bez odborníků, kteří do toho mají co mluvit, a bez odborníků, kteří vám dnes dodávají, kteří jsou vlastně vaši partneři, obchodní partneři.

Takže za mě je potřeba lhůty prodloužit, a to tak, aby bylo možno skutečně odborně, relevantně a dostatečně projednat tento návrh zákona ve výborech. Proto navrhuji prodloužení lhůty na projednání ve výborech na 90 dnů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a k tomu se hlásí s přednostním právem pan ministr, k těm navrženým 90 dnům, předpokládám.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych se hlásil k tomu celému, co tady zaznělo, s dovolením. Při vší úctě, poslanci Poslanecké sněmovny mají právo, mají povinnost dokonce obeznamovat se s agendami, které jim třeba nejsou úplně blízké, neboť jejich hlas pomůže rozhodnout, zda ta věc se vydá tímto, či oním směrem. I já musím přiznat, že za čtyři roky, kdy jsem se věnoval opoziční práci, jsem si musel spoustu věcí nastudovat, a kdybych se setkal s člověkem, který se něčemu věnuje deset nebo dvacet let, tak bych třeba vznesl své obavy, nicméně bych se nepouštěl do hodnocení odborných kompetencí lidí. Vy jste třeba řekl, že ve věci národní agentury, a vy jste tedy nakonec neřekl to, jestli chcete... (Předsedající: Mým prostřednictvím.), prostřednictvím pana předsedajícího... (Pobavení.), paní předsedající. Možná to bude jedna taková věc, že, prostřednictvím tedy paní předsedající, jste si ani nevšiml, že na Úřadu vlády je šéfkou žena, nikoliv šéf Úřadu vlády. Ale když řeknete, dejte blbci razítko - vy jste to slovo nepoužil - nebo jste hovořil o nekompetenci lidí, kteří to řešili. Já když jsem uváděl, jak dlouho vznikal tento projekt - a byla to vláda Andreje Babiše v roce 2018, která řekla, že tady je tato potřeba, dokonce, když se vybíral šéf, a byl to Vlado Dzurilla a byl v SPCSS a v NAKITu, tak úvaha byla, že tyto dvě se sloučí. Bude zde silná centrální autorita, která pomůže dodávat efektivně věci na úrovni digitalizace.

Pak přišel covid, ten proces se zastavil. Ta silná centrální odborná síla byla už v strategii vlády předchozí, to, že to nedoběhlo kvůli covidu, byla chyba. Já to chápu, my pokračujeme v tom, s čím každý stát, který byl úspěšný a dokázal dodávat služby občanům, s čím každý stát nakonec skončil, měl silnou autoritu, která byla nadrezortní, která vytáhla digitalizaci z toho řekněme politického řízení ve smyslu: Potřebuji teď řešit tuto agendu, na digitalizaci není čas.

A když tady zaznívalo nepřipravenost, neprojednanost. Osmdesát lidí napříč rezorty, včetně odborníků z byznysového sektoru v českém digitálním týmu po lidi z Deloittu, ze Svazu průmyslu a dopravy, tito všichni u toho byli. Já mám nespočet externích analýz a v samotném projektu to je asi takovýhle štos, kdybych to tiskl - my tedy moc netiskneme ty věci, máme je v digitální podobě - tak všechny analýzy té změny jsou.

Jednak k té věci, kterou vy jste zde zmínil, která hovořila, v čem to pomůže. Vezměme si, jak složitě se teď řídí, a bylo to tedy i za vaší vlády, právo občana na digitální službu, kdy vy paralelně na všech ministerstvech svoláváte ty odborníky, IT šéfy a řešíte, v jaký moment se mají vystavovat jaká data, aby mohla být třeba použita ve formuláři MPSV. To skutečně nelze dělat per rezort na úrovni náměstků a jeden vládní zmocněnec, který to obíhá. Tady musí být know-how na straně státu, které drží koncept a pomáhá ve věci architektury, ve věci řešení na jednotlivých rezortech ty věci migrovat. Jenom vy jste tady v podstatě přečetl první kolo připomínkového řízení, kdy byl ten návrh poslán na rezorty, bylo jich asi 150. My jsme je asi po šesti týdnech všechny vypořádali, všechny věci se vysvětlily. Zbylo na konci šest rozporů, ale ten návrh na vládu šel taktéž vysvětlen, bez rozporu.

A jediný - a to já Zbyňkovi Stanjurovi nemám za zlé vzhledem k té situaci - cokoliv identifikuje jako dopad na státní rozpočet, tak první odpověď Ministerstva financí je vždycky: Hlídejte státní rozpočet. Rozpočet je jasně daný v té zprávě. Hovoří o 300 milionech v nákladech navíc personálních, přičemž ale z toho 60 nebo 150 jde na vrub Národního plánu obnovy a zbytek jde na úkor státního rozpočtu, což já počítám, že bude asi 160 milionů. Proč to nemůžeme v daném roce určit? Protože kdyby platilo vaše a posune se to projednávání na 90 dní, nebo by se nějakým způsobem zpozdil náběh agentury, tak samozřejmě proces náboru zaměstnanců nebude zahájen k 1. 1., tudíž my naopak pracujeme s cash flow rozpočtu a víme, že se to posouvá v čase, tak jak se to bude personálně naplňovat.

Já jsem velmi řešil tu otázku, která zde byla zmíněna i předtím, ohledně odborníků v IT. Když se podívám jenom na Ministerstvo pro místní rozvoj, ale i na další v rezortech, kolik lidí jsou externí služby dodavatelů, kolik jsou DPP, DPČ, tak to grey IT, že by ti lidé neexistovali, co dodávají know-how ministerstvům - samozřejmě že existují, bohužel jsou skryti, nebo skryti - jsou na konzultačních smlouvách, jsou nakoupeni přes bodyshop, přes NAKIP nebo přes nějakou jinou takovouhle entitu, takže ti lidé v tuto chvíli dodávají - naopak ve velmi nejasné struktuře, když jste se mě tady ptali, myslím, že to byl pan poslanec Králíček, prostřednictvím paní předsedající, když se ptal: Kolik tedy stojí to české IT? Já jsem říkal: Hele, ano, tam bylo osm let - a my jsme spolupracovali, i když jsme byli v opozici - tak může to být mezi 15 až 17 miliardami. Ani to nedokážeme říci, neboť ve smlouvách v danou chvíli, externích konzultacích, které by poskytovala právě DIA, jsou skryty částky, které prostě nejdou říci na vrub státního rozpočtu: Toto je IT.

Ohledně datových schránek - to je věc, kterou jsme trochu zdědili. Já si pamatuji, že Piráti o povinnosti zavedení datových schránek pro právnické osoby od 1. 1. 2023 byli svými 22 hlasy proti, nicméně to jede. Na Ministerstvu vnitra vzniká - a už teď šly první věci v kampani - spolupracujeme s BankID, se všemi subjekty včetně Hospodářské komory na tom, aby k 1. 1. ten launch se povedl, aby to bylo proškolené a abychom snižovali... včetně třeba videa nebo instruktážního semináře pro včelaře, protože oni také budou povinni používat datovou schránku, ale je to věc, která prostě byla daná. A teď, když se bavíme o odkladu, je to připraveno na Ministerstvu vnitra ve spolupráci s dalšími subjekty. Je kampaň posilující a ty systémy, aby se to zvládlo.

Proč jsem říkal, že jste se nedíval na tu poslední verzi, která šla na vládu - tady třeba zaznělo vypořádání ROBu, tak je to ve staré verzi zákona, ROB se nepřesouvá. Ministerstvo vnitra plánuje a připravuje převod registrů ROB, ROS, RÚIAN, je to v další fázi. Nyní probíhá analýza tří velkých základních registrů včetně rozhodnutí o jejich budoucnosti s časováním, kdyby k těm postupným přesunům, pokud k nim bude docházet, došlo.

Ohledně etapizace - ona třeba věc NAKITu vůbec není v zákoně. Já nevím, proč se to zmiňuje v souvislosti s tím, protože NAKIT je ve věci rozhodnutí vlády, není to součástí této legislativy. Ten plán samozřejmě je, je přesunutí NAKITu, bavíme se o jeho formě a o datu, ke kterému by se tak mělo stát, ale i v tom návrhu je fázování, které hovoří: k 1. 1. zřízení s ředitelem postupný nábor funkcí, převod agend. Je to harmonogram, který řeší personální věci, vstupní karty, mzdové prostředky. Toto všechno je v materiálech, ale asi nebudu překládat takovýhle štos v rámci důvodové zprávy. Je to věc, která jede přes asi pět rezortů a věci nebo instituce, které tímto nejsou dotčeny, nebyly v tom osloveny, neboť je to stejná služba, jakou v tuto chvíli mají třeba z centrálních registrů, akorát je poskytuje Ministerstvo vnitra. MSP se informace netýká, nové povinnosti vůči ČNB v zákoně nejsou.

ICT sektor konzultován byl. Ostatně když se podívám na věci, které byly v březnu, tak dokonce prezident ICT unie - vlastně tak, jak já se teď koukám, jak jsme to zřídili - Zdeněk Zajíček byl v těch původních fázích projektu a je to vlastně téměř jedna k jedné, jak to bylo i konzultováno právě s prezidentem ICT unie, připomínky řízení byly vypořádány i Svazu průmyslu a další.

Důvodová RIA je ve standardním, možná v nadstandardním rozsahu, a pokud vám chybí cokoliv, tak já vám, pokud v té dané části v této fázi realizace ty analýzy jsou, velmi rád vám takovéhle informace ještě poskytnu.

Žádná nová razítka nevím, kde by tam vznikala ve věci přesunu stávajících agend, je to jedna k jedné. Dojde k posílení jednotlivých rolí. například hlavního architekta, který v tuto chvíli schvaluje ten projekt ve fázi, když jde ze záměru nebo pak jde do realizace. Nicméně ano, třeba kontroly, zda se neodkláníme od původního zadání, nedochází k předražování, budou v průběhu realizace té zakázky.

Riziko neúčelnosti - riziko tam nevidím. My jsme odhadovali návratnost v rámci přesunu projektu během prvního a druhého roku, nákladů, které to přinese, dojde tedy k celkovému zlevnění.

Zúží se trh - já si nemyslím, naopak, stát bude silnějším zadavatelem. Já jsem měl možnost stát historicky, než jsem byl zvolen do Sněmovny, i na straně dodavatelů řešení pro státní správu, a jestli nám něco chybělo, tak to bylo, a prodlužovalo to ty dodávky, a ve finále prodlužovalo, protože ti konzultanti prostě si musí spoustu věcí vymýšlet, tak to právě byla nedostatečná kompetence na straně zadavatele, nedostatečné know-how na straně státu, kdy ta zadání byla vágní nebo se měnila ještě v průběhu, jak se objevovaly nějaké procesy, co je potřeba implementovat.

Poslední asi věc. Mě pobavil teď Blesk, který mi psal, co je na tom pravdy, že mezi Bartošem a Rakušanem už spolu komunikujete pouze pomocí dopisů. Tak jsem napsal, že je to naprostá blbost, kdo tohleto tvrdí, možná vycházíte asi ze stejných informací. Co je pravdou, že začátkem války na Ukrajině Vít Rakušan dostal do vínku a na starost řízení migrační krize spolu s panem generálem Vlčkem, a ten nápor, téměř 400 000 uprchlíků, jsme zvládli. A to bylo asi - divil bych se, kdyby někdo vyčítal, že Vít Rakušan v danou chvíli se spoléhal třeba na pana náměstka Kolaříka a nebyl asi v denní komunikaci se mnou, nicméně denně spolu řešíme věci nejen digitalizační, koaliční, věci energií. Takže závěry z toho, že v momentě prvního návrhu tam byly rozpory, které se vypořádaly, jsou mylné.

Já vám ještě musím říct možná jednu věc, a je logická. Jako politik i jako třeba nějaký šéf si můžete vybrat. Buďto budete řídit věci direktivně - mohli jsme představit zákon v březnu. Oznámit ho lidem, kterých se týká, a následně zahájit transformaci. Myslím si, že bychom tu digitální agenturu měli již teď a věřím, že Sněmovna by ji probrala, měli zřízenou. Já jsem zvolil jiný postup. Snažím se, aby postup, kdy my na něčem pracujeme, a já tedy doufám, že třeba i ty výhrady, které měl pan Králíček o inkluzivitě s opozicí - ale vy nám také neděláte úplně lehký ten průchod Sněmovnou, s čímkoliv - byl nižší, já to rád napravím. I v tomto případě jsem se snažil pracovat inkluzivně, tudíž všechny lidi, relevantní náměstky, ředitele, kterých se to týkalo, jsem na začátku do toho procesu zahrnul. Samozřejmě tím, jak má každý úřad své povinnosti a řeší spoustu věcí, tak jakákoliv změna v danou chvíli té změny znamená práci navíc. Když jste něco vypořádal na jedné schůzce, člověk tam nebyl, na druhé schůzce se to mohlo zdát opět problematické. Já si myslím, že důležitý byl výsledek, a ten byl následující: šel do vlády nakonec s jediným rozporem Ministerstva financí. Dokonce ani v tom zákoně není nic o zřizování sekce na Úřadu vlády a i po dohodě ohledně struktury, kde bude hlavní architekt a jeho oddělení, žádná sekce v tomto zákoně definována není, na základě toho zákona nevzniká a pravděpodobně ani vznikat v systemizaci od 1. 1. nebude. Jinak samozřejmě sekce na Úřadu vlády se nemusí zřizovat tímto způsobem nějakým zákonem, ale to už je jiná věc.

Takže já bych vám velmi rád poslal klidně i písemné odpovědi na dotazy, které jste tady měl, čímž bychom si výrazně mohli třeba ulehčit nějakou budoucí komunikaci, a budu rád, když se posuneme dále s tímto zákonem. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vnímala jsem přihlášku pana zpravodaje s přednostním právem. Dává přednost, ale já si ještě dovolím jenom upozornit, protože padl návrh na prodloužení lhůt na 90 dnů, tak si dovolím podle jednacího řádu upozornit, že prodloužit lhůtu ze 60 o více než 20 dnů, čili vy jste navrhl o 30, pane poslanče, že to je možné pouze se souhlasem navrhovatele.

Nyní jste se hlásil, prosím, máte slovo, byla vám dána přednost. Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji. Já tedy upravím svůj návrh na prodloužení lhůt, a to tedy o 20 dnů, tudíž na 80.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Rozumím.

 

Poslanec Marek Novák: Jenom velmi krátce. Nechci vůbec přecházet do osobních rovin, jednoznačně. Ale třeba říkáte: Máme teď aktuálně nedostatečnou kompetenci na straně zadávání zakázek, dodavatelé nám nerozumí, musíme si to vykomunikovat. A teď mi řekněte, když zavedete novou agenturu, ta to vyřeší? Vyřeší, hm... Já si myslím, že ne, že to není o organizaci, ale že to je o lidech, kteří zadávají, a že to je o těch potřebách, které oni následně zadavateli přednášejí, a jestli to neumí člověk, tak je přece úplně jedno, jestli bude zaměstnaný na MMR, nebo na Ministerstvu vnitra, nebo jestli bude zaměstnancem agentury.

Co se týká mé poznámky ke komunikaci, já nepotřebuji čerpat z novin. Mně prostě stačilo podívat se do toho, kolik zásadních připomínek mělo Ministerstvo vnitra, a z toho vyvozuji, že asi mezi sebou nekomunikujete, to je celé. To je prostě můj názor, který jsem si udělal z toho, co jsem vyčetl v připomínkovém řízení, nic jiného. K tomu nepotřebuji novinové titulky a politické články. Je to čistě technická věc, je to fakt.

To, že vám neděláme práci jednodušší, to je zajímavá poznámka. Tak v první řadě, předkládejte tady kvalitní věci, snažte se o shodu, my vám rozhodně nepotřebujeme tady něco střílet, od toho tady nejsme. My nechceme politikařit, my tady navrhujeme zákony, které pomůžou občanům České republiky. Spíš se podívejte vy, jak se potom k nám chováte, že to, co jsme tady navrhovali my v dubnu, a vy jste nám to tady s výsměchem zabíjeli, tak to vám teď nosí odborníci a vy to teď analyzujete, nezlobte se na mě, ale prostě tohle mi neříkejte, že my vám to neděláme jednodušší. Tak tady noste zákony, které budou prospěšné pro české občany, pro český stát, a my vám tady budeme tleskat. To je celé.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Já se optám opět pana zpravodaje, zda to přednostní právo stahuje?

A nyní se vracíme do obecné - prosím paní poslankyni Marii Pošarovou.

Ještě jednou zopakuji, že tady padl návrh na prodloužení lhůty na 80 dnů, čímž předpokládám, že je anulován i předchozí návrh paní poslankyně Dostálové, který je tímto překonán. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo, já budu stručnější než moji předřečníci. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla bych jenom říct, že také odmítáme bezdůvodné projednání v § 90, a proto jsme na toto stanovisko dávali veto, které znemožňuje jednání ve výborech, ale jsme i proti novele jako celku. Nemá smysl zřizovat další úřad, když každý rezort má příslušné odbory. Navíc k tomu má pan Bartoš jako vicepremiér pro digitalizaci zázemí na Úřadu vlády. Jsme proti navíc v současné době, kdy v zadluženém rozpočtu nejsou prostředky a jsou jiné priority než digitalizace a rozšiřování státní byrokracie.

A nesmíme také zapomínat na důležité opačné právo, a to znamená právo nepoužívat digitalizaci, ale normálně chodit na úřady, protože mnoho lidí nechce jednat elektronicky, mít datovou schránku, mít bankovní identitu.

Proto dáváme návrh na přepracování a také žádáme o prodloužení možnosti jednání ve výborech na 80 dní. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, čili se připojujete k návrhu paní poslankyně Kláry Dostálové k vrácení k dopracování. Já to tam poznamenám.

S přednostním právem se přihlásil pan zpravodaj. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já bych v první řadě - omlouvám se za svou neznalost - vznesl dotaz k vám, jestliže bylo navrženo Klárou Dostálovou 60 a panem Novákem 80, potažmo paní Pošarovou, jestli se nehlasují náhodou oba návrhy.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Mohu okamžitě odpovědět, šedesát je standardní doba.

 

Poslanec Robert Králíček: Pardon, tam bylo - já bych ten návrh paní Dostálové upřesnil - tam bylo 60, což je standardní doba, ale ona chtěla prodloužit tu lhůtu vlastně na těch 90, což je se souhlasem, teď je 80, tak já tam ještě navrhnu vlastně 10, aby bylo na 70, ať hlasujeme dvakrát. Děkuju. Děkuju za vysvětlení.

Já bych jenom krátce zareagoval nebo shrnul vlastně ten postoj a ty informace, které zde zazněly. Já bych chtěl zdůraznit zejména za hnutí ANO, že my vznik Digitální agentury neblokujeme. Jak jsem se dočetl v médiích a na Twitteru, my jsme pouze dali veto na devadesátku, protože si myslím, a několikrát to tu padlo, my prostě vytýkáme i to, že vznik nebo předloha tohoto zákona nebyla diskutována třeba i na půdě Poslanecké sněmovny. Tato novela o vzniku Digitální agentury přišla do Sněmovny, nebo organizačním výborem byla projednána, 25. 8. a 6. 9. už byla na plénu Sněmovny.

Je to poměrně široká materie, jak jsme si mohli všimnout, a já se opravdu domnívám, a to je podle mě konstruktivní kritika, že pokud by ta diskuse byla předtím, mohli jsme být možná posunuti o několik kroků dopředu.

Jak zde bylo zmíněno, já si osobně myslím, že ta myšlenka je doopravdy dobrá, a souhlasím i s tím, co řekl pan ministr, že za mě by bylo i potřebné provést revizi dvou státních podniků, jestli doopravdy potřebujeme dva, nebo jestli by nemohl být jeden v jiné podobě. Ale myslím si, že je to věc diskuse. Ostatně se přiznám, že na to nemám ani exaktní názor, ale myslím, že je dobře, abychom se o tom pobavili v budoucnu, co s těmi dvěma státními podniky a jaké budou mít kompetence i ve vztahu k nově zřízené Digitální agentuře.

Já se domnívám, že by to mohlo být ze začátku být uděláno jinak. Souhlasím s tím, že by se jednotlivé agendy a kompetence měly centralizovat, ale teď je otázkou, jestli máme teď vytvářet novou agenturu, nebo to udělat už někde na stávající platformě, ale to je právě věc diskuse a možná věc rozdílných pohledů na věc. Proto my jsme vytýkali i tu rychlost, se kterou je to přineseno do Sněmovny a projednáváno. To je, řekl bych, konstruktivní kritika.

Myslím si, a tato vláda se rozhodla, že rozšíří počet ministrů - mě mrzí, a teď to říkám korektně a vyjadřuji tím to, že se domnívám, že pokud by ta agentura vznikla a pan Bartoš by byl pouze vicepremiérem pro digitalizaci, tak si myslím, že by to bylo také lepší, protože by měl více času se tomu věnovat, protože si myslím, že ho agenda MMR velmi zatěžuje, a já osobně si myslím, že je to škoda. Možná budu pokárán paní předsedkyní, ale myslím si, že prostě pan Bartoš je člověk, který digitalizaci v rámci koalice rozumí a měl by se jí věnovat na sto procent. Proto si myslím, že pokud by vláda přišla s tím, že rozšíří počet ministrů, a vznikl by tam jenom vicepremiér pro digitalizaci, myslím, že bych byl poměrně rád a mohl bych pro zřízení DIA hlasovat.

Myslím si, že tu nejsou dořešeny tak, jak bylo zmíněno, kompetence v rámci kompetenčního zákona, a to včetně státních podniků a včetně zadávání veřejných zakázek. Myslím, že by právě tyto dvě oblasti zasloužily nějakou diskusi. Tím, že navrhujete zkrácení lhůt na 30 dní, jak jste navrhl, tak si myslím, že nám znemožňujete připravit kvalitní pozměňovací návrhy k tomu, abychom o tom mohli vůbec diskutovat. Já to chápu, že je to vaše priorita, ale prostě my některé věci vidíme jinak a myslím, že by se o tom mělo mluvit.

Nechci tu opakovat ty finance. Je to věc diskuse, je to věc pohledu na věc, jestli těch více než 300 milionů, které budou na DIA a RVIS vynaloženy, jestli bychom nemohli právě ve stávající struktuře těch organizací investovat jinak. Zase je to věc možná koncepčního pohledu na věc.

Závěrem mám opravdu reálnou obavu, že budeme mít problém nahirovat těch 120 nových lidí, které Digitální agentura potřebuje, právě z důvodu nedostatku vůbec kapacit na trhu.

Takže bych jenom, protože tu paní Dostálová není, tak myslím, že by bylo asi správné dle jednacího řádu, že bych si chtěl osvojit i ten návrh vrácení k přepracování. Jak jsem zmínil dřív, chtěl bych navrhnout prodloužení lhůt na 70 dní. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, mám to zaevidováno.

Vnímám, že se hlásí pan ministr, jenom načtu došlé omluvy. Omlouvá se paní místopředsedkyně Věra Kovářová od 10.30 do 13 hodin z rodinných důvodů a pan poslanec Julius Špičák od 11 hodin bez udání důvodu.

Pane ministře, můžete se ujmout slova. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych chtěl jen zareagovat asi na dvě věci, velmi krátce. V rámci kompetenčních center nebo delivery unit se vlastně naplní to, co my teď jako ministři nové vlády často máme. Máme před sebou zakázky, které byly navrženy už za minulého volebního období, kde know-how, které tam bylo, bylo třeba na úrovni konzultantů. Naopak i na MMR jako první věc, kterou jsem využil ve věci třeba digitalizace stavebního řízení, tak jsem požádal Ministerstvo vnitra, požádal jsem NÚKIB, zda můžu dostat na zápůjčku na konzultace architekty, kteří pomohou vyhodnotit řešení tak, jak bylo navržené. Toto know-how my samozřejmě do budoucna chceme přenést na jednotlivé rezorty, ale předpokládáme i vznik takzvaných delivery unit, skupiny odborníků, které můžou tu pomoci na MPSV s řešením nějaké složitější agendy přes několik ministerstev, když se dělá třeba nějaký formulář žádosti, tu ve věci zbavení se vendor lock-in na rezortu jiném. To je zcela zásadní.

Když se podíváme na strukturu, která byla v předchozím roce, ještě předtím, než se ujala vláda, kdy byl Vlado Dzurilla vládní zmocněnec, tak měl nějakého atašé, což byl nakontaktovaný člověk z ministerstva, který byl tím kontaktním místem pro řekněme věci, které přicházely z RVIS, který tam třeba řešil právo občana na digitální službu. Toto je samozřejmě struktura nepostačující. DIA v jedné své části by měla poskytovat know-how a popřípadě zvyšovat toto know-how na straně zadavatele, protože stále to budou jednotlivé rezorty ve svých agendových systémech, se svými webovými stránkami - ať to řeknu srozumitelně - které samozřejmě rozvíjí IT, které je rezortní, které není nadrezortní.

U financování jenom ještě jednou zopakuji: část nákladů nebo v uvozovkách mzdových prostředků je naplánována - a je to možné, už se tak děje - na vrub Národního plánu obnovy, tudíž ta faktická náročnost na státní rozpočet v roce 2023 je odhadovaná někdy ke 160 milionům korun. To je, abych to nepřepálil, o něco dražší než konzultace při zavedení nového daňového balíčku do systému Ministerstva financí. Pokud si tak nějak pamatuji, vždycky, když přišel nějaký daňový balíček, tak jsem musel aktualizovat systém. Já si myslím - pokud se nepletu, ale můžeme se podívat - že to byly vyšší desítky milionů, kolik stála implementace daňových změn, pokud v daném roce byl nějaký zásadní daňový balíček. To je náklad třeba jedné změny v jednom systému. Tak dvojnásobek toho je personální náklad celé agentury, která naopak s takovými věcmi, zda ta analýza je nutná, zda ty změny v tom systému skutečně jsou tak nákladné, by měla pomoci.

Jinak bych chtěl poděkovat všem třem vystupujícím řečníkům dneska. Doufám, že právě - a slíbil jsem, že můžu poslat i písemné odpovědi na některé věci, které zazněly, neboť se třeba vázaly k té materii před vypořádáním těch připomínek, což trvalo šest týdnů, diskutovali jsme je s těmi rezorty. Jenom bych chtěl připomenout, že i cokoliv nad 20 dní navýšení, samozřejmě jako navrhovatel s tím nemohu souhlasit. Proto takovéto věci bychom neměli hlasovat. A naopak připomenu, že jsem navrhoval už v té předchozí rozpravě zkrácení na 30 dní. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, ano, tento návrh je také poznamenán. Rozhlížím se, zda tady ještě někdo chce vystoupit? Už nevnímám žádné zájemce o vystoupení v obecné rozpravě, čili obecnou rozpravu končím.

Optám se, zda je zájem o závěrečná slova? (Ministr: Ne. Zpravodaj: Ano.) Pan zpravodaj má, pan ministr nikoli. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Robert Králíček: Dobrý den, já jenom po dohodě s panem ministrem bych shrnul, že jsme zaznamenali veto § 90. Následně bylo navrženo panem ministrem zkrácení lhůt o 30 dní, tedy na 30 dní. Potom jsme zaznamenali návrh vrácení k přepracování. Následně dvě prodloužení - prodloužení o 20 dní na 80 dní a prodloužení o 10 dní na 70 dní. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. My tedy nyní budeme hlasovat právě o návrhu na vrácení k dopracování, který přednesla paní poslankyně Dostálová, osvojil si ho pan poslanec Králíček, připojila se k němu paní poslankyně Pošarová. Zagonguji, abych přivolala poslankyně a poslance.

Ano, všechny odhlašuji. Prosím, přihlaste se opět svými identifikačními kartami.

 

Zopakuji, aby každý věděl, o čem bude hlasovat: budeme hlasovat o návrhu, který padl, a sice návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

Zahájila jsem hlasování o tomto návrhu na vrácení k dopracování. Kdo je pro? Kdo je proti tomuto návrhu na vrácení k dopracování?

V hlasování číslo 49 bylo přihlášeno 139 poslanců a poslankyň, pro 67, proti 69. Tento návrh byl tedy zamítnut, vrácení nebylo schváleno.

 

Nyní se proto budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nevnímám žádný návrh, takže přistoupíme k hlasování.

 

Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu?

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh garančního výboru? Kdo je proti?

V hlasování číslo 50 bylo 142 hlasujících, pro 139, proti 0. Tento návrh jsme přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Ptám se, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? A je tomu tak, hlásí se pan zpravodaj. Prosím. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Robert Králíček: Já bych chtěl ještě navrhnout ústavně-právní výbor jako další výbor. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nevnímám žádný další návrh.

 

Čili pokud už opravdu nikdo nemá návrh na přikázání dalším výborům k projednání, zahajuji hlasování o přikázání ústavně-právnímu výboru.

Kdo je pro přikázání ústavně-právnímu výboru? Kdo je proti?

V hlasování číslo 51 bylo přihlášeno 142 poslanců a poslankyň, pro 140, proti nula, čili jsme tento návrh přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru jako dalšímu výboru.

 

A nyní přistupujeme k návrhům týkajících se lhůt. A jde nyní o to domluvit se na způsobu hlasování, protože ty návrhy padly tři. Má někdo námitek proti tomu, že budeme hlasovat v pořadí, v němž ty návrhy padly? Což byl návrh pana ministra Bartoše zkrátit lhůtu o 30 dní a poté návrh pana poslance Nováka. Ano, vnímám pana zpravodaje. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Já bych dal protinávrh, abychom hlasovali přesně obráceně, paní předsedající, jestli bychom nemohli od vrchu, těch 80, 70 a pak 30. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a pokud není námitek, tak bychom přistoupili k hlasování v tomto pořadí navrženém v protinávrhu, a sice jako první návrh na prodloužení lhůty na 80 dní, poté na 70, a pokud ani to neprojde, tak zkrácení na 30.

 

Čili zahajuji hlasování o prodloužení na 80 dní.

Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování 52 přihlášeno 143 poslanců a poslankyň, pro 67, proti 50. Teto návrh byl zamítnut.

 

Další návrh, a sice prodloužení lhůt na 70 dní.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro prodloužení na 70 dní? Kdo je proti?

V hlasování číslo 53 bylo 144 hlasujících, pro 67, proti 50. I tento návrh byl zamítnut.

 

A poslední návrh na zkrácení lhůt o 30 dnů, čili na 30 dnů.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro zkrácení na 30 dnů? Kdo je proti?

V hlasování číslo 54 hlasovalo 144 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 62. Zkrácení lhůt o 30 dnů na 30 dnů bylo přijato.

 

A já tímto děkuji panu ministrovi a panu zpravodaji. Vypořádali jsme se se všemi hlasovatelnými návrhy a já končím nyní tento bod.

A přistoupíme k dalšímu bodu podle schváleného pořadu schůze. Je jím bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.