(15.30 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)

Ještě předtím, než přijde paní ministryně, jenom poznámku ke kolegům, kteří spravují tady tabuli. Já to tady mám sice napsáno, ale nemáte tam, prosím, všechny interpelace na pana ministra Balaše, to je 11, 15, 18, 19, 20, 23, 24. Ale protože pan ministr tady je, vycházím z toho, že jedeme podle rezervního seznamu, který mám, takže v každém případě všechny upozorňuji, že na ty interpelace dojde.

Omlouvám se a máte slovo, paní ministryně.

 

Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, pokud nebudou nějaké mimořádné události, ráda se vždycky interpelaci účastním. Obvykle tu jsem, jsou to skutečně výjimečné situace, kdy bych se vyhýbala debatě s vámi. A teď už k Programu péče o krajinu.

Je to určitě pro Ministerstvo životního prostředí velmi důležitý nástroj, jak financovat především péči o zvláště chráněná území, a za ty peníze, které tam potřebujeme, ať naplánujeme jakékoliv množství, tak s lidmi, kteří pečují o přírodu, jsme schopni udělat hodně velký kus práce, a možná ještě víc, než skutečně ty peníze oni dostanou, protože ty, kteří se starají, ať už jsou to nevládky, nebo obce, za ty peníze umí udělat hodně.

V letošním roce jsme měli v rozpočtu 150 milionů korun. Já jsem ubezpečovala při projednávání, že rozhodně vykryjeme co největší množství žádostí. A ten výsledek letošního roku: v tuto chvíli můžu říct, že jsme vykryli úplně všechny žádosti, které tam byly o péči, a to v celkové alokaci zhruba 250 milionů korun, takže těch 150 milionů korun, které jsme v rozpočtu měli, jsme dokryli z nespotřebovaných nároků a projekty, všechny podané, které splnily, běží.

Musím říct, že jsem hledala i jiné řešení - a přesně, jak jste říkal, Národní plán obnovy, protože ty projekty se nově rozbíhají. Financování tam je trochu složitější, neuznávají se DPH, nicméně šli jsme do toho, notifikovali jsme si, část těch projektů, hlavně těch jednorázových, jsme vyřadili z PPK, a to nejvíc výsadby a péče o tůně nebo obnova tůní. A všechny projekty, které se nám sešly v této oblasti, jsme taky zúřadovali. Řešíme ještě to DPH. Já doufám, že se nám to podaří, a projekty, které tam jsou, jsou víc jak 180 milionů korun. Takže proto jsem si i v nějakém dotazu dovolila říct, že se pohybujeme o hodně víc, než bývalo, a to díky tomu, že nám to umožňuje Národní plán obnovy, a tím způsobem budeme chtít pokračovat i v letošním roce. Už jsme si to vyzkoušeli, víme, kde máme určité limity, kam až se můžeme dostat, a chtěla bych kombinovat opět Program péče o krajinu a Národní plán obnovy tak, abychom udělali co nejvíc práce. A teď kombinace těch dvou zdrojů nám umožní víc v letošním roce. Fakt se nám podařilo investovat. Zatím samozřejmě není konec roku, tak to přesné číslo nemám, ale už teď jsme někde na 450 milionech, tak doufám, že tento směr, který jsme nastavili - on je z hlediska Národního plánu obnovy administrativně náročnější, náš PPK je velmi jednoduchý, navíc jsou na něho samozřejmě naši žadatelé zvyklí, takže je to jednodušší - ale nám prostě ta práce navíc stojí za to, protože to jsou i peníze navíc. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a táži se pana poslance, jestli má doplňující dotaz? Nemá. Tak poprosím další přihlášenou, a tou je paní Margita Balaštíková. Jenom po krátké diskusi tady s kolegy potvrzuji, že platí všechny přihlášené interpelace, takže paní poslankyně Šebelová nemusí propadat panice, že není na tabuli, přijde na ni řada za chviličku. Děkuji.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Takže opět vás, kolegové, zdravím, a můj dotaz na pana ministra zemědělství. Pane ministře, během období našeho předsednictví Evropské unie se má projednávat i směrnice o používání pesticidů. Na plénu Sněmovny jsem se vás dotazovala, zda budete zastávat názor, že dojde k plošnému snížení o 30 %, anebo budete v zájmu České republiky zastávat názor, že pro zemědělství bude platit absolutní číslo snížení? Česká republika má již třetím rokem prvenství v nejnižším používání pesticidů ve všech zemích EU, a pokud by tedy mělo dojít k plošnému snížení o 30 %, stalo by se naše zemědělství nekonkurenceschopné a české zemědělce by toto opatření opravdu velmi poškodilo.

Stejná problematika se samozřejmě týká i hnojení. Pokud by došlo ke snižování použití množství obsahu jednotlivých prvků na hektar v podobě menšího množství, nežli je nyní v České republice aplikováno, bude samozřejmě snížena výnosnost plodin z hektaru a tím se také prodraží cena sklizených potravin a nastane výše zmíněné - nekonkurenceschopnost.

Odpovězte, prosím, pane ministře, na mnou položené dotazy, které zajímají samozřejmě mě, ale především naše zemědělce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr je řádně omluven, takže poprosím další přihlášenou, a tou je paní Vladimíra Lesenská. Paní poslankyně Lesenská, máte slovo. Jak už určitě víte, interpelujete pana nepřítomného ministra průmyslu Síkelu, který je řádně omluven.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Vím, děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já si svou interpelaci nechám na příště, takže děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, a prosím tedy teď už konečně paní poslankyni Šebelovou, která bude interpelovat pana ministra školství. Máte slovo.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Vážený pane ministře, vážené kolegyně kolegové, já se ve své interpelaci chci vrátit k tématu, které se trošku objevuje v médiích a zaznělo už i zde na půdě Poslanecké sněmovny, a týká se středisek volného času.

Jak jistě, pane ministře, dobře víte, střediska volného času jsou zařízení, která dětem poskytují různé kroužky, organizují tábory a podobně. A nemusíme si asi povídat nic o tom, že pomáhají rodičům s péčí o děti v jejich volném čase. Jsou to velmi důležitá zařízení, která často i velice zásadním způsobem doplňují a rozšiřují výchovné a vzdělávací působení školy. Ale množí se obavy o jejich existenci, a to ze dvou důvodů. Jeden z nich je ta celosvětová krize, potýkají se s růstem cen energií a dalšími dopady. Často dětí ubývá, protože děti nemají na placení kroužků, ale také střediska upozorňují na novelizaci vyhlášky č. 111/2022 Sb., která upravila způsob financování způsobem, že střediska nyní dostávají finance na jednoho účastníka bez ohledu na to, kolik kroužků či jiných aktivit se účastní. A podle mých informací z tohoto důvodu již některá střediska přistoupila k omezení, kdy jedno dítě smí být zapsáno pouze do jediného kroužku.

Tato situace jistě není uspokojivá, a chtěla bych se vás tedy zeptat, jak to chcete za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy řešit? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A slovo má pan ministr školství Vladimír Balaš.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, dámy a pánové, to bylo do vlastních řad. Pokud jde o střediska volného času, já jsem si vědom toho, že jsou nedílnou součástí našeho vzdělávacího systému. Nejde jenom o to, aby děti získávaly znalosti, možná nějaké kompetence, ale aby se rozvíjely všestranně. K tomu právě ta střediska slouží mimo jiné.

Vyhláška, kterou paní poslankyně zmínila, byla přijata hlavně s cílem, aby se sjednotilo fungování středisek, protože jsou organizována různě, každý kraj má jiná pravidla. My bychom rádi, kdyby ta pravidla byla harmonizována, to je jeden důvod. Druhý důvod je, že jsme zjistili, že prostředky, které jsou alokovány pro tato střediska - a je to stále 1,7 miliardy korun, ta částka se nijak nemění - tak jsou občas využívány způsobem, který není v souladu s účelem, k čemu by měly být organizovány. Já nemám nic proti seniorům, sám jsem v tom věku, ale nelze za ty prostředky platit akce pro seniory, možná jedině společně s dětmi, a stejně tak nelze čerpat prostředky na dvojité financování, třeba mateřských školek. Tyto prostředky je třeba hledat jinak a ty, které jsou určeny právě pro volnočasové aktivity dětí, je třeba využívat způsobem, který stanoví zákon, respektive i prováděcí vyhláška. Takže to byl ten hlavní důvod, pro který jsme to zavedli. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP