(16.20 hodin)
(pokračuje Jan Lacina)
Vydavatelé by však současně měli být chráněni před jednáním, které samo o sobě nemá diskriminační povahu, jeho cílem však je obejít právo vydavatele, a ve svém důsledku je tak způsobilé vydavatele poškodit podobným způsobem, viz § 87b odst. 14. Takové jednání přitom může spočívat v odmítnutí jednat s vydavatelem v dobré víře o udělení oprávnění k výkonu práva užití svou publikaci, ve svévolném omezení či úpravě služby informační společnosti tak, že by příslušný provozovatel služby informační společnosti vyloučil nutnost získat oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci od konkrétního vydavatele, aniž by měl pro takové omezení či úpravu spravedlivý důvod. Toto ustanovení se použije pouze, jde-li o poskytovatele služby informační společnosti s dominantním postavením na trhu se službou, kterou omezil či upravil. Toto ustanovení neobsahuje absolutní zákaz omezení či úpravy služby informační společnosti, ale pouze takového omezení nebo úpravy, jejímž účelem je obcházení práva vydavatele, a znamená svévolné omezení nebo úpravy služby bez spravedlivého důvodu. Pojem spravedlivý důvod není třeba blíže vymezovat, neboť je v českém právním řádu opakovaně užíván. V kontextu s uplatněním spravedlivého důvodu je třeba vykládat svévolné omezení či úpravu služby. Jedná se tedy o takové omezení či úpravu, pro které provozovatel služby informační společnosti s dominantním postavením na trhu nemá spravedlivý důvod.
A konečně zneužití dominantního postavení na trhu k získání oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci za podmínek pro vydavatele nepřiměřeně nevýhodných. Dominantní postavení je definováno v § 10 zákona č. 143/2001 Sb.
Tímto způsobem bude nastaven jednoznačný rámec pro vyjednávání mezi poskytovateli informační společnosti a vydavateli nacházejícím se mimo okruh kolektivní správy a současně budou s univerzální platností, to znamená i pro případ zastoupení kolektivním správcem, zakotvena omezení bránící obcházení práva vydavatele, zejména pak povinnost zdržet se vyřazení tiskové publikace vydavatelů ze služby informační společnosti či vydavatele jinak znevýhodnit, aniž by se poskytovatel služby informační společnosti nejprve pokusil řádným způsobem získat licenci k užití tiskových publikací.
Tady bych si dovolil udělat tečku a ostatní v podrobné rozpravě. Díky.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Než dám možnost vystoupit panu předsedovi Michálkovi s přednostním právem, načtu omluvy. Omlouvá se poslanec Pavel Bělobrádek od 16.30 do 19 hodin z pracovních důvodů, dále Ondřej Benešík po celý jednací den z pracovních důvodů, pan ministr Vladimír Balaš po celý jednací den ze zdravotních důvodů.
A nyní poprosím pana předsedu Michálka, aby vystoupil v rozpravě s přednostním právem. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vás také rád seznámil s pozměňovacím návrhem, který předkládám já a pan kolega zpravodaj Šimon Heller. Jde o pozměňovací návrh, který řeší dlouhou dobu problematickou situaci s železářstvími, s kadeřnictvími a s celou řadou dalších provozů, kde jsou vybírány poplatky, kde pro to není právní důvod. Musíme rozlišovat dvě situace: buď je v nějaké provozovně televizní nebo rozhlasový přijímač a je určen k tomu, aby zvyšoval obrat daného provozu, vydělávaly se na něm peníze, a pak je logické, správné a v souladu se zákonem, aby se tam poplatky platily, ale od toho musíme odlišit situaci, kdy tam ten přijímač, nebo prostě rádio nebo televizku, má zaměstnanec daného provozu a má to jenom pro vlastní zábavu, pokud má třeba prostoje při práci, a žádné peníze to do toho podniku nepřivádí. Já například, když jdu do železářství, tak si tam chodím nakoupit šroubky nebo něco, co potřebuji doma na opravu bytu, a rozhodně si tam nechodím poslouchat a relaxovat u hudby nebo u nějakého televizního přenosu. Takže toto není skutečně výdělečné a nemělo by to podléhat kolektivní správě, nemělo by to podléhat poplatkům. Přesto se děje, a je takových případů mnoho a mnoho, doporučuji se zeptat advokátů, kteří řeší tyto případy, a dokonce se to dostalo až k Ústavnímu soudu, že kolektivní správci vybírají ty poplatky v těchto železářstvích, kadeřnictvích a dalších provozech, tam, kde pro to nejsou splněny zákonné podmínky, a zkrátka spoléhají na nízkou úroveň obrany nebo právní gramotnosti podnikatelů, živnostníků, kteří samozřejmě tváří v tvář obrovské organizaci vybírající poplatky s mnoha a mnoha právníky nejsou připraveni čelit takovémuto nerovnému boji.
Takže proto my jsme vycházeli z judikátů Ústavního soudu, ale i z judikátů Soudního dvora Evropské unie, abychom dořešili tuto problematickou situaci, abychom poskytli i v zákoně jasnou instrukci, jasnou oporu pro tyto podnikatele, že se nemusí bát a že skutečně v případech, kdy není účel výdělečný, nemusí platit takovýto poplatek. To jsme zpracovali do pozměňovacího návrhu 1303 a nakonec po jednání, která byla tedy řekl bych náročná, dramatická, se nám podařilo dosáhnout i koaliční shody, za což děkuji našim koaličním partnerům i panu ministrovi, který avizoval, že pozměňovací návrh podpoří, a myslím si, že to je i jasné se přihlášení k tomu, že tato vláda podporuje živnostníky, podporuje činorodost a nebude v žádném případě tolerovat, pokud dochází k šikaně některých obyvatel. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Lubomír Brož. Prosím, máte slovo.
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. V tom závěru jsem tomu porozuměl tak, že vláda nehází přes palubu živnostníky a malé podnikatele. Takže hází přes palubu umělce, můžu tomu tak rozumět? Já k tomu mám jenom další případ, protože jsme na hrozně tenkém ledě. Já teď neříkám tak ani tak, ale představme si zase, když se mluvilo o příkladech - prodejnu keramiky a tam, aby se zákazníci dobře cítili, hraje rádio. Jak je to v tomto případě? Tou logikou, kterou jsme tady před chvílí slyšeli, tak v prodejně například Malva nebo Tapety nejsou něčím, co slouží k tomu provozování činnosti a k výdělku, takže by za ně také nemusel platit ten příslušný podnikatel? Takže jenom dávám k tomu další aspekt do diskuse, protože jsme na opravdu velmi, velmi tenkém ledě. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, a nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan předseda Jakub Michálek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji, vážená paní předsedající, a děkuji i za ty dotazy, určitě je to věc, o které bychom měli vést diskusi. Já připomenu, že vlastně stejný nebo obdobný návrh předložili i poslanci hnutí ANO v minulém volebním období, předložili ho i kolegové z SPD, takže není to na půdě této Poslanecké sněmovny žádné novum. Skutečně musíme to posuzovat podle toho, pokud má to sdělování veřejnosti, nebo v tomto případě provozování vysílání výdělečný charakter, a pokud je určeno jenom velmi malému okruhu osob, takže jak jste jmenoval například ten příklad, že to skutečně používá nějaký provoz jako luxusní kadeřnictví k tomu, že má nějakou hezkou podkresovou hudbu, tak v takovém případě samozřejmě náleží autorovi odměna za užití jeho autorského díla.
Musíme se řídit i v tomto právním principem, abychom přiznali každému to, co mu náleží, ale naopak abychom nepožadovali po těch živnostnících platit platby, na které nárok není. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji a nyní v obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Klára Kocmanová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, pane ministře, děkuji za seznámení s pozměňovacími návrhy z pohledu ministerstva. Já si přesto dovolím ještě stručně okomentovat ty své tři pozměňovací návrhy, které byly schváleny výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. ***