(18.10 hodin)
(pokračuje Eva Fialová)
Není známa jiná oblast legislativy, kde by obdobná opakovaná povinnost byla jakémukoliv subjektu nařizována jako v tomto případě. V čl. 1 bodu 8 ustanovení zákona dává každému příjemci služeb možnost ve lhůtě nejpozději 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů odst. 1 předložit poskytovateli služeb své námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování. Nestane-li se tak, pak má poskytovatel služeb za to, že vše je v pořádku, a ve stanovené lhůtě se všichni příjemci služeb vypořádají zjištěné přeplatky a nedoplatky. V praxi se bohužel stává, že příjemce služeb využije obecné lhůty dané občanským zákoníkem a své námitky uplatní zpětně ve lhůtě do tří let od předání vyúčtování. Je-li uplatněná námitka shledána oprávněnou a má-li zjištěná chyba vliv na celkové výsledky z rozúčtování, je poskytovatel služeb stavěn do situace, kdy může být nucen zpětně změnit vyúčtování všech příjemců služeb, a i to s dopadem na již jednou vypořádané přeplatky a nedoplatky. Tato situace je pak velmi obtížně řešitelná, zhodnotíme-li například vysokou fluktuaci uživatelů bytů.
Je obecným principem, že speciální úprava zákona č. 67/2015 Sb., zákona o službách, má mít v této souvislosti přednost před obecnou úpravou zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Cílem pozměňovacího návrhu výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj je tuto přednost textu zákona zvýraznit a výklad vyjasnit. Navržená změna zároveň řeší riziko spekulativních žalob příjemcům služeb, kteří námitky podávají těsně před uplynutím obecně promlčené lhůty podle občanského zákoníku a žalují uhrazení vysokých pokut z prodlení za formální vady vyúčtování.
Nyní k samotné účinnosti. Původní harmonogram implementace směrnice předpokládal plné dokončení legislativního procesu do 25. října 2020. Předběžná novela zákona předpokládá nabytí účinnosti k 1. lednu 2023. Lhůta pro poskytovatele služeb pro splnění všech povinností plynoucích z navrhovaného zákona by tak ode dne přijetí zákona činila pouze několik měsíců oproti původně předkládaným dvěma letům.
Tímto se též zabýval výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj a přijal usnesení, které reaguje na informační povinnost, a to ve znění, že tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023 s výjimkou ustanovení čl. 1 bodu 3, bodu 9, pokud jde o § 8a, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024. Já bych ráda velice apelovala na prodloužení této účinnosti, protože ne všechna esvéjéčka jsou připravena tuto povinnost splnit a od 1. ledna opravdu nejsou schopna tuto povinnost vykonávat, i když jsme na výboru a podvýboru projednávali možnost toho, že o této legislativě samotná esvéjéčka ví dlouho, ale pokud to není dáno zákonem, tak se nikdo z výkonného výboru moc na situaci nepřipravuje. A situace v České republice není připravena k tomu, aby esvéjéčka plnila tuto povinnost od 1. 1. 2023. Děkuju za zvážení.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni a do obecné rozpravy se ještě hlásí pan ministr, ale předtím se hlásil ještě pan Havránek. Takže dáváte přednost panu ministrovi, ano?
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já jenom krátce zareaguji. No samozřejmě, kdybychom měli zaimplementováno včas s nástupem od roku 1. 1. 2023, tak neřešíme to, že teď je velmi krátký čas v momentě, kdy ta povinnost vzniká.
Já bych možná chtěl reagovat asi na dvě věci, které si myslím, že jsou z toho pohledu zásadní. Já tak nějak respektuji i situaci, kdy lidé třeba ani nemají doma internet nebo nejsou dvakrát připraveni někde si něco vyhledávat v on-line médiích nebo se dívat na nějaký portál, ale prosím, nedělejme z toho jakoby fenomén. Ta cesta, jak informovat toho člověka, majitele nebo nájemníka - o tom samozřejmě je od "hodím dopis do schránky", jehož doporučená verze je 32 korun krát 12 - vím, že to má nějaké náklady, ale ani ta písemná cesta podle mě nemůže generovat 800 korun náklad na jednu domácnost - od toho, že pošlu SMS přes bránu, která má hodnotu 0, až přes sofistikovanou aplikaci, kterou jsem u některých poskytovatelů služeb a SVJ viděl, kde skutečně ten člověk se může podívat na svém telefonu na takovém dashboardu, kolik spotřebovává toho s přepočtem, kolik to třeba i podle aktuálních financí stojí.
Tak jenom: Mně jednou odtáhli auto, a když jsem říkal, že jsem nevěděl, že se bude kontrolovat nebo čistit komunikace, tak mně bylo vynadáno, že jsem se to měl dočíst na vývěsní ceduli u městského úřadu. To jsem tenkrát bydlel ještě na Letné a ani na stránkách to nebylo, a tam už jsme jako výrazně dál, že to fakt není tak, že někde musí být něco vyvěšeno, a ty náklady jsou takhle vysoké. Takže možná jenom z toho, že první otázka, jak kdo přistupuje k informacím, a forma SMS, která v podstatě má nulovou hodnotu, pokud máte třeba nějaké esvéjéčko, kde to fakt posíláte přes bránu, nebo máte stohlavé esvéjéčko, ale máte ve svém obyčejném nejlevnějším tarifu SMS zdarma, tak ta samozřejmě taky je možná, pokud bychom to dekomponovali na skutečně malá SVJ. A ono to vždycky záleží, na kolik si tu službu vyčíslíte. Dívat se na to optikou: a ono tady možná, tak si to mohl někdo i vyložit, že všem lidem vzrostou náklady v hodnotě 800 korun z toho, že budou dvanáctkrát informováni... Já si taky nemyslím, že PDF faktura od libovolné Pražské plynárenské, která je mi zaslána do e-mailu, má produkční náklady, a přitom je to měsíční faktura - měsíční, jo - že by mi bylo naúčtováváno 800 děleno 12. Dokonce si myslím, že poslání toho e-mailu je vzhledem k tomu, kolik je zákazníků této společnosti, téměř beznákladové. Tak jenom já bych nestrašil lidi, že transpozicí této novely jim naskočí tyhlety dardy. A zároveň definicí toho dálkově odečitatelného měřidla - skutečně se to nevztahuje na velmi velké procento lidí.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se hlásí ještě paní poslankyně Fialová.
Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já pana ministra naprosto chápu, ale my už ten boj jsme vedli v podvýboru mezi sebou, že ne všichni, nebo ti nájemci bytů nejsou povinni uvést správci tu e-mailovou komunikaci anebo i telefonní číslo. Jsou lidé, kteří to neuvádí z principu, a jsou lidé, kteří to ani nemají. A potom ta běžná komunikace, ano, je hodit do schránky. Ale já vám opravdu dávám příklad u nás v esvéjéčku, kde máme 72 bytových jednotek, z toho minimálně deset lidí neuvádí, nebo z každého vchodu, kde je osm pater, neuvede svoji e-mailovou adresu, neposkytne telefon, a předseda musí si vyžádat informace od správcovské firmy, to je ten poplatek, a minimálně to obejít anebo rozeslat. Prostě byla bych ráda, kdybychom žili ve světě, kde všichni by komunikovali přes e-mail a přes esemesky, ale tak to bohužel v současné chvíli ještě není, takže je potřeba jít vstříc tady tímhletím způsobem.
Navíc spotřebu si opravdu můžu zjistit v současné chvíli každý den na daných měřidlech, když budu to chtít kontrolovat. Přístupová hesla do nějakého softwaru jsou naprosto dostačující a při poskytování služby nechápu tu měsíční zátěž posílání esemesek, e-mailů anebo i dopisů. Je to zbytečné. Kdo si chce hlídat svoji spotřebu, dělá to už teď.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a nyní pan poslanec Havránek, který se přihlásil stále do obecné rozpravy. ***