(19.30 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Dámy a pánové, kromě zásadních selhání v hospodářské, sociální, a zejména energetické politice, kromě tápání a nečinnosti prakticky ve všech rezortech, kromě viny za zhoršení všech důležitých ekonomických ukazatelů a životní úrovně širokých skupin obyvatel, které nemá v našich moderních dějinách obdoby, je důležitým a možná i klíčovým důvodem pro okamžitou rezignaci této vlády její fatální nezpůsobilost k vládnutí, její naprostá neschopnost a nekompetentnost ke správě státu, postupný rozvrat důležitých státních institucí, čistky na všech úrovních státní správy a samozřejmě prorůstání vládního hnutí STAN, a tím zprostředkovaně i celé vlády, s mafií a organizovaným zločinem. Hnutí STAN se během posledního roku ukázalo být lobbistickou organizací institucionalizované korupce, něčím na způsob klanu parazitujícího na veřejných zakázkách a veřejných penězích, klanu, který řídil pomocník gangstera Krejčíře Michal Redl. Toto hnutí, tento pochybný subjekt je závažím, které vládu už několik měsíců stahuje ke dnu, a premiér k tomu mlčí. A dokonce, přestože se to ukazuje být jasným rizikem pro funkčnost a nestrannost bezpečnostního aparátu, ponechává v gesci formálního předsedy tohoto hnutí Rakušana důležitý rezort vnitra.
Dnes se představitelé koalice vítězně usmívají a vzájemně si tleskají za to, jak se skvěle vyřešila naprosto neslýchaná aféra se jmenováním Petra Mlejnka ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědky, právě ministrem vnitra Rakušanem. Mohli jsme v té souvislosti dokonce slyšet i prohlášení, že když pan Mlejnek rezignoval, padají dokonce veškeré důvody k hlasování o vyjádření nedůvěry pětikoaliční vládě. Ale je to právě naopak. Aféra Mlejnek včetně včerejší rezignace jejího protagonisty, která je přímým pokračováním a jakýmsi prozatímním vyvrcholením kriminální kauzy hnutí STAN Dozimetr, je něčím, co je pro současnou vládu naprosto typické, co je jejím nejhorším rysem a co je i oním rozhodujícím důvodem pro nutnost jejího odstoupení.
Vládní představitelé se tváří, že odstoupení pana Mlejnka je vrcholem politické kultury, a že - řečeno s lehkou nadsázkou - můžeme být rádi, že Vít Rakušan nejmenoval šéfem rozvědky rovnou Michala Redla. Ale skutečnost, že Petr Mlejnek musel nakonec odstoupit sám, když, byť velmi pozdě, vyhodnotil situaci jako neudržitelnou, že jej neodvolal ihned poté, co vyšly najevo první závažné informace o jeho nezpůsobilosti vykonávat tento klíčový bezpečnostní post sám ministr Rakušan, anebo že nezasáhl premiér, je sama o sobě nejtvrdší obžalobou současné vlády s vysvědčením o jejím vrcholném amatérismu kombinovaném s egoismem, arogancí a cynismem nejhrubšího zrna, který se neštítí hazardovat s naší bezpečností a paralyzovat naše tajné služby.
Tajná služba, které měl šéfovat Petr Mlejnek, je jedna z nejdůležitějších tajných služeb v České republice. Pracuje tam spousta slušných, zodpovědných lidí, a to, co se tady stalo, přímo ohrožuje bezpečnost našeho státu, a dokonce bezpečnost zaměstnanců té služby. Jsem přesvědčen, že nemůžeme prostě na místo šéfa služby někoho nominovat podle nějakých esemesek, doporučení, které ani, jak se ukázalo, nepřišly ani na mobil ministra vnitra, ale že to musí mít úplně jiný postup. Že tak závažné věci, jako jsou tajné služby, musí mít nějakou koncepci. Že lidi na tato místa se musí dlouhodobě vychovávat. Oni s tím musí počítat, že budou jednou šéfovat takové službě, a myslím si, že to je jediná šance, jak zajistit kvalitu těchto služeb a jak zajistit i to, aby se nestala taková fraška, která se tady stala, která bohužel nejvíc ublížila těm službám a lidem, kteří tam pracují. A myslím, že už by se to nikdy nemělo opakovat.
Fakt, že ministr Rakušan poté, co obrazně řečeno odstřelil schopného, poctivého a apolitického policejního prezidenta Švejdara - pamatujete se, jak se s ním sešel, ještě než byl ministr, a pan policejní prezident Švejdar druhý den odstoupil? To byla ta kauza. Dle rčení, že s jídlem roste chuť, odstranil zcela bezdůvodně i ředitele civilní rozvědky generála Šimandla, kvalitního, loajálního vysokého státního úředníka, který tuto instituci po předchozích problémech úspěšně zkonsolidoval a řídil, a nahradil ho člověkem, který ve službě nikdy v životě nepracoval, neměl potřebnou bezpečnostní prověrku a deset let se úzce stýkal s mafiánským bossem živícím se okrádáním státu, je příběhem jako vystřiženém z románu o nějakém puči v rovníkové Africe.
Jestli pan Rakušan říká, že nevěděl, kdo je pan Redl, jestli pan Mlejnek říká, že nevěděl, kdo je pan Redl, ale x let se spolu stýkali, tak když si to nacvakáte do telefonu, tak to víte za dvě vteřiny. A oni to samozřejmě věděli, ale dělají z nás blázny, kterým si myslí, že mohou namluvit, že něco takového nevěděli, oba dva. Není to pravda! Není to pravda, oba dva to museli vědět. Ale vážně. Je to tak těžké selhání, a nikoli náhodné, protože ministr Rakušan opakovaně tvrdí, že o kontaktech Mlejnek-Redl věděl a nevadilo mu - že tedy šlo o plánovanou akci, že odvolání z funkce ministra by za to bylo skutečně jen velmi mírným trestem. Jsem přesvědčen, že panu Rakušanovi někdo řekl, že tam má dát pana Mlejnka, možná že to byl přímo pan Redl, který to vlastně všechno řídil. Někdo mu to namluvil a pan Rakušan si potom začal shánět nějaká dobrozdání, čím by to vysvětlil, čím by to omluvil. A pan Mlejnek odstoupil v situaci - to nevím, jestli víte, kdy se to ráno objevilo na serveru Seznam - že byl zapleten do nějakých státních zakázek a že na odposleších je, že domlouval, jak ty státní zakázky ohnout a podobně. To by byl šéf služby, to by byla bomba pro Českou republiku! To by byl vydíratelný člověk pro celý svět! No, to jsou neuvěřitelné věci a říkám, že to je bezprostřední ohrožení státu. To, že k tomu premiér Fiala nezasáhl, jej činí plně spoluzodpovědným za vážné ohrožení funkčnosti a chodu jedné z našich - a možná nejdůležitější - tajných služeb a ukazuje to takříkajíc v plné palbě, že pětikoalice považuje důležité státní instituce za věc, kterou dostali na čtyři roky na hraní a můžou si s nimi dělat, co chtějí, a že v mocenském opojení a v touze stát ovládnout svými lidmi se nezastaví před ničím.
Mimochodem, nevím, jestli to víte, pětikoalice vyměnila kancléře i v této Sněmovně, i v této Sněmovně to dělá bývalý poslanec za TOP 09. Tak jenom abyste to věděli, že to je opravdu pravda, že si to nevymýšlíme, že za chvilku vymění i vrátné tady.
Přes halasné proklamace nemají k našemu státu sebemenší úctu a odpovědnost a to je snad ještě horší než skutečnost, že vstoupili do této vlády zcela odborně nepřipravení. A to nám už rok předtím tvrdili, že všechno mají nachystáno, připraveno a přijde změna. Změna opravdu přišla, ale bohužel k horšímu. Představitelé současných vládních stran, když byli ještě v opozici, opakovaně prohlašovali, že státní aparát má být profesionální a nedotknutelný a že po svém nástupu k moci na rozdíl od jiných, těch před nimi, nebudou dělat žádné velké výměny na vysokých odborných a úřednických postech a podobně. A skutečnost? Od nástupu vlády do funkce k dnešnímu dni byli vládou odvoláni nebo donuceni k odstoupení zmíněný policejní prezident Jan Švejdar, ředitel rozvědky Marek Šimandl, ředitel České pošty Roman Knap - ten za jednu schůzku s Michalem Redlem, přičemž pro pana Mlejnka byly naopak schůzky s panem Redlem doporučením do nové vysoké funkce. Dále museli odejít namátkou náčelník Vojenské policie Miroslav Murček, generální ředitel celníků Milan Poulíček, ředitel Finančního analytického úřadu Libor Kazda a tak dále. Takže skutečně žádné čistky. Žádné čistky. ***
