Takže vidíte, že celá řada z opatření, která jsme navrhovali, kterým jste se vysmívali, říkali jste, že jsou populistická, že jsou nereálná, tak k nim dříve či později vláda nakonec nějakým způsobem dokormidluje. Škoda že tak pozdě, a bohužel nebudou mít už takový efekt, jako by měla, kdyby se zaváděla zavčasu.

Co to ale znamená, co je důsledkem? Podle hodnocení Bruegel jsme předposlední v energetické podpoře v rámci celé Evropy. Poslední je Dánsko, které poměrně sociálně silné. A zase vláda začíná svůj marketing a říká: My máme Deštník plus energickou podporu. Sečetla to dohromady a řekla: Vždyť je to 177 miliard korun, hodila to do těch tabulek a vyšlo jí, že jsme v první třetině. To si z nás fakt děláte legraci? To opravdu myslíte vážně? Když pominu, že v celém slavném Deštníku je polovička valorizace důchodů, nad čímž nemáte vůbec žádný úspěch, ale budiž, tak je to to, co teprve bude. A co se týká energetické podpory, i když to bude těch 66 miliard, jako že tomu chci věřit, tak bude jenom část v tomhle roce a drtivá část v roce příštím. A samozřejmě všechny statistiky jsou k tomu, co se vyčerpalo, ne to, co se chystá vyčerpat, protože všechny země se chystají ještě čerpat, všechny země se snaží ještě to dorovnávat a přihazovat a přihazovat. Přece je úplně šílené, že si napočtu to, co bude v příštím roce, do tabulek, které se vykazují dnes. K současnosti jsme předposlední, to je smutná realita, bohužel. Jak to dopadá na domácnosti? 30 % z nich jich míří k chudobě, nekompromisně. Ze středněpříjmových domácností se stávají chudé domácnosti a z těch nízkopříjmových chudších se stávají domácnosti, které opravdu budou mít fatální problém s tím, aby měly na potraviny.

A mohl bych vám říkat desítky a desítky příběhů. Já vím, že se smějete, že jezdíme po vlastech českých, já vím, že se smějete, že v době dovolených, v době léta jsme navštívili 205 měst. A já neříkám, že tam nebyli naši oponenti, byli, jasně, i pískali, ale setkali jsme se tam s desítkami tisíc lidí. Místo toho, abyste se smáli, vyrazte taky. Jeďte do terénu, potkejte se s nimi, ať máte nějakou zpětnou vazbu! Možná vás ten smích přejde, protože třeba na Ostravsku za mnou chodili senioři, kteří mi ukazovali ty účtenky, respektive ty faktury, a úplně věcně říkali: Bydlení plus energie, a to ještě před zdražením 14 až 15 tisíc korun. To je realita. Náš důchod taky 14 až 15 tisíc korun. A to jsou třeba vdovy, které mi to ukazovaly. Takže nemáme nic. Ano, ať jsme objektivní, díky sociální pomoci, díky příspěvku na bydlení mohou něco získat. Dostávali plus minus 2 700 korun, tak si to dopočteme, prosím pěkně, vždyť to musíte vidět. Stovku na den mají a z toho musí zaplatit jídlo, z toho musí zaplatit ošacení, z toho musí zaplatit nějaké léky, já nevím, co všechno ještě u toho je. To se domníváte, že s tím se dá vyjít? To snad přece musíme vidět! A to je to, co já říkám: Tato část populace se bude dostávat do kritické situace a nebude to trvat dlouho. Nebude to trvat dlouho! Já vím, že se zase teď můžete smát, zase můžete kroutit hlavou, zase můžete říkat, jak to tak nebude, a zase to tak dopadne, úplně stejně, jako když jsme vám říkali, jak se to vyvíjí někde na jaře, když jsme vám ukazovali, jak porostou ceny, jak mohou růst ceny. Ano, bylo to ještě víc, než jsme předpokládali, to uznávám, ale ukazovali jsme ty scénáře. Tvrdili jste, že to nenastane.

Tak, a co firmy? Vzpomínáte si na covidovou dobu. Já bych tady mohl teď začít číst - a nebudu to dělat, vy to určitě znáte - co všechno říkali poslanci pětikoalice, představitelé pětikoalice, jak se má dávat víc. Dokonce jste nás nabádali k tomu, ať dáváme 80 % z výnosů, z tržeb. Pane ministře průmyslu, vaši kolegové říkali, jenom si to dopočtěte, což je naprosto šílené, 80 % ať se dává z výnosu, takzvaný německo-rakouský model, pak 70 % abychom dávali alespoň z těch výnosů. To jsme striktně odmítli dávat, z tržeb. Když má někdo drahý řízek, tak mu nebudeme dávat peníze na to, že měl drahý řízek. Budeme mu dávat z nákladů, to se nám zdálo logické. Dávali jsme 50 % a peskovali jste nás, že máme dávat 100 %. A přečtu vám jednotlivé poslance, dnes celá řada z nich jsou ministři, včetně ministra financí, který říkal: Dáváte málo, musíte dávat víc. A dávali jsme 50 %. Dávejte plošně hlavně, a hlavně dávejte rychle. Tak jsme zasaturovali asi 700 000 podnikatelů, živnostníků. Neříkám, že všechny programy byly ideální, některé bychom asi udělali jinak. Ale nechci se vracet do minulosti, mně jde o podstatu. Mně teď nejde o to, jak byly ty programy koncipovány, a určitě vytáhnete zase - já nevím - deset kasin, která dostala. Tak dostala, ze 700 000 podnikatelů dostalo deset kasin. Kdybychom jim nedali, těm kasinům, tak nás zažalovala, protože i ona byla zavřená. Tak je zrušte, ta kasina! A řekněte rovnou, že nemají fungovat, protože je to něco mimořádného, něco amorálního. Ale neříkám to ani kvůli těm kasinům. Já to říkám proto, že kdybychom dávali to, co vy jste po nás chtěli, tak si to dopočtěte, bylo to o 200 miliard korun bambouchu víc v tom rozpočtu. Znovu říkám, nedávali jsme. Poté, když jste přišli k vládě, tak prostřednictvím pana mistra Síkely jste se nám vysmáli a řekli jste, že jsme dávali moc, že to bylo kobercové a tak dál. Dobrý, mávnu nad tím rukou, to je život a to je do značné míry i politika. To mě tolik netrápí, pro mě důležité, že jsme ty firmy zachránili.

Co mě trápí, je to, že jste jim nedali vy sami nic. Za těch prvních osm, devět měsíců firemní sektor nedostal lautr nic, vůbec nic s výjimkou těch záruk a o ty není vůbec zájem, to jsem to snažil vysvětlit, takže jenom sliby. Řekli jste v dubnu, že se připraví evropský rámec. Dodnes není. Teprve po obrovském povyku začínáte něco pro ty firmy připravovat. Jak to mají ty firmy ustát? Vždyť přece musíte vědět, že to kupují na spotu. Vždyť musíte vědět, že ty firmy to kupují za šílené ceny, 15 000 korun za megawatthodinu elektřiny. Já nevím, 6 až 7 tisíc za plyn, třicetinásobně více, a opravdu začínají ta odvětví kolabovat. Nejsou to zdaleka jenom skláři. Je to keramický průmysl, výrobce stavebních materiálů, těžký průmysl, chemie, ale i textilky a tak dále. Vždyť k vám přece chodí. Anebo když k vám nechodí a nejednáte s nimi, tak to musíte vidět. Firmy jsou vyděšené, jejich zástupci jsou vyděšení, svazy, asociace, píšou vám, dobývají se k vám, nemůžou se k vám dostat. Nikdo neví, co se děje, ale jediné, co vědí, je, že energie rostou a že pravděpodobně nedostanou nic. A znovu říkám, je to týden, řekli jste, že nedostanou vůbec nic. Minimální komunikace, arogance. Vysmíváte se jim. Vzkazujete jim, že je to tržní prostředí, ať si jdou půjčit peníze. Průmyslníci rezignují, energetici si drží hlavu v dlaních a situace je kritická.

Jenomže ono to není jenom u domácností a u firem, ono už je to dneska i u veřejných institucí. Proč myslíte, že s tím přišli hejtmani? Protože jsou z reálného prostředí, protože jim hoří koudel za zadkem, protože jim říkají jejich nemocnice, jejich školy, že nemají na faktury. Ony opravdu nemají na ty faktury, protože vyhrožují tím, že bude distanční výuka. Sportovní areály, kulturní zařízení a tak dále. Proto s tím přišli, proto řekli, že energetický úsporný tarif je úplně k ničemu, že jim nepomáhá vůbec v ničem, a volají po tom, co my už říkáme, a to je po zastropování. I když uznávám, že to není jednoduché, to zastropování, nechci si tady hrát na hrdinu, že bychom takhle luskli a vyřešili jsme zastropování, ale od toho je vláda, od toho je tady odpovědná vláda, aby to nejenom zkoušela, ale aby měla připravené ty scénáře. A já vám nevyčítám, že dneska není zastropováno. Já vám vyčítám to, že není žádný plán na to zastropování, aby se rychle vytáhl. To je to, co mě na tom štve úplně nejvíc.

Uvědomuji si, že to není jednoduché. Vím, že doba je složitá, my jsme ji taky neměli jednoduchou. Nikomu bych nepřál řídit tuto zemi v době covidu. A znova říkám, taky jsme udělali spousty chyb, jenže jsme byli v totálně nepředvídatelném prostředí. Nevěděli jsme, co se zavře druhý den, co udělá ta země, druhá země a tak dál. Hrálo se o lidské životy. Vy to máte přece jenom trošku jednodušší v tom, že se můžeme bavit, jestli energie porostou o 100 % nebo 500 %, ale není to o tom, že bychom byli v tak brutálním prostředí, které tady nikdo nikdy předtím nezažil. Ale já se nechci v tomhletom vymlouvat. Taky jsme si tím museli projít a nějak jsme se s tím srovnávali. Ale vy se stále vymlouváte, vy pořád hledáte viníka, vy se pořád díváte do minulosti, furt brečíte. Místo abyste řešili budoucnost, co každého zajímá, tak stále řešíte minulost. Z té se fakt nikdo nenají, s tím nikdo nezaplatí faktury, i kdybyste měli v některých věcech pravdu - jako že se vám snažím vysvětlit, v čem ji nemáte - tak je nám to všem pendrek platné. A zase - dneska když jsem to slyšel, já jsem třeba čekal, že se začne vystupovat, co se tedy bude dělat, scénáře a tak dále. Pan premiér - pláč, brekot, chyby, všechno minulá vláda, jak to špatně vedli. ***