Tak si to zrekapitulujme, jak funguje vaše podpora. Sociální oblast - příspěvek na bydlení jsme od začátku říkali, že bude komplikovaný, tak je komplikovaný. Dosáhly na něj 4 % domácností, tuším, že necelých 180 000 domácností. Já neříkám, že je principiálně špatný, to ne. Jenom říkám, že nám dneska míří do chudoby už mezi 20 a 30 % domácností, zatímco ještě před rokem to bylo 10 %. To jsou čísla, která popravdě kopírují i ostatní evropské země. A my máme příspěvek na bydlení pro 4 % těchto domácností. Co ten zbytek? Jak to budeme řešit? Ano, máme zde pětitisícový příspěvek, pastelkovné pro děti. Nechápu, proč do 18 let, proč se to nedalo do 26, když ty děti studují, ale budiž. To jsou ještě ty lepší případy.

Když teče do bot, firmy nedostávají vůbec nic, přijde ministr práce a sociálních věcí a bez jakékoliv konzultace - to bychom si nikdy nedovolili - s byznys sektorem, s podnikatelskými svazy, asociacemi a tak dále a řekne, že se zavede kurzarbeit. Proboha, proč kurzarbeit v této době? Kurzarbeit je, když selže poptávka. Dobře, když jsou povodně, doba covidová, když musí jít lidé domů. To jste si to neprojednali na vládě? Proč říkáme kurzarbeit? My máme úplně jiný problém ve firmách! Ty firmy jsou nekonkurenceschopné, protože nakupují energie extrémně draze a za daleko vyšší ceny než v jiných zemích, třeba naši skláři, se kterými jsem včera jednal, kteří padají jak hrušky ze stromu - balí to, končí to. Podotýkám, že někteří z nich fungují dokonce i stovky let, abych to nepřeháněl, třeba od konce 18. nebo 19. století, pokud se nepletu, 1880 tuším tam byla jedna firma, tak ty končí. Přežily vše, přežily válku, přežily komunismus, přežily covid, nepřežily tuto vládu. A proč padají? Protože ostatní země, jako je třeba Polsko, Maďarsko, ale dokonce už dneska Rakousko, podporují firmy tak, že ony dokážou tyto výrobky prodávat výrazně levněji než naše firmy. Na to se chceme dívat? To nám nevadí, tohle? Já bych pochopil to, že končí někdo, kdo už si nezaslouží být na trhu. Ano, to je život, mění se prostředí, mění se doba. Ale proč padají na úkor těch, kteří podporují, jako je Polsko nebo Maďarsko? To přece nevysvětlíme nikomu, nikomu to nevysvětlíme. A přijdeme s tím, že bude kurzarbeit. Takže naženeme zaměstnance domů a přežijeme dobu. Jenže tady ten problém vůbec není. Je na tom jasně vidět, jak v vládě chybí hospodářský faktor, jak tam chybí ekonomové, jak se o tom vůbec, ale vůbec nebaví. Čímž neříkám, že my jsme všechno dělali správně, to také ne.

Pojďme se ale podívat na energeticko-ekonomickou oblast, protože tam už je to úplná fraška. Já bych řekl, že ještě ta sociální se celkem snaží. Obnovitelné zdroje energie - jak už jsem říkal, nejdřív se nám vysmáli, poté se tady odpustily. Bohužel už v situaci, a zase jsme u toho Cimrmana, kdy je to s několikaměsíčním zpožděním, bude to platné až někdy od 1. října. Když se na to podíváme, jak šly ceny nahoru, tak to bude někde pod 3 % z cen energií. Takže myšlenka dobrá, bohužel pozdě. To kdyby bylo zavedeno na jaře, jak jsme říkali, tak by to mohlo dělat 10 až 15 %, což si myslím, že by už vůbec nebylo špatné.

Energetický úsporný tarif, ten už snad ani nebudu komentovat. Komplikovaný, pozdě, nízký. Kdyby byl zaveden ještě na jaře, mohli bychom se bavit, proč je to takhle komplikovaně děláno, systém distribuce je naprosto šílený, ale my nejsme na jaře, my se blížíme do doby podzimu, kdy energie jsou opět výrazně dražší a ten tarif opravdu nikomu už nepomůže, ten je opravdu pod rozlišovací schopnost. Museli to konečně uznat i hejtmani. Ale nejenom oni, hlavně to vidí domácnosti. To se vůbec nebavím o tom, že to je pouze pro domácnosti, není to pro firmy a tak dále. Pro firmy se připravily záruky. Výsledek známe. Jednotky žádostí o záruční programy. Já se nedivím, proč to jsou jednotky žádostí. Prosím pěkně, kdo si dneska bude brát úvěr? Vždyť přece vidíme, že centrální banka nasadila reposazbu na úrovni 7 %. Znáte někoho, kdo si vezme na energie úvěr? To by byl úplný šílenec! Já beru, že si vezme úvěr s nějakou státní zárukou na překlenutí nějaké doby a že si z toho zaplatí zásoby, že si z toho zaplatí pohledávky, že si z toho zaplatí nebo profinancuje si nějaký majetek. To všechno beru, to bych chápal a je to docela dobrý nástroj, ty záruky, my jsme ho také využívali. Ale doporučovat firmám dneska z Ministerstva průmyslu a obchodu, když jim teče do bot a mají o řád vyšší faktury za energie, aby si vzali úvěr, to je šílenost! To se nedivme, že si ho nikdo brát nebude. Opět nepromyšleno.

Ještě před týdnem pan ministr průmyslu Síkela tvrdí, že pro firmy nebude již nic. Konec, žádná přímá podpora, s výjimkou tedy toho, co přijde, ať jsem přesný, a to jsou ty obnovitelné zdroje. Nicméně to už je fakt mikropodpora. Pomozte si sami, konečně zaměstnanost je velmi nízká, jsme v tržním prostředí. Stejně tak před týdnem jasně zaznělo: Nebude se nic stropovat, zapomeňte na zastropovávání. Není to tržní nástroj, a hlavně když se bude stropovat, nebude to motivovat k úsporám. Poté to zopakoval ještě pan premiér. Leč přišel pátek, na zadní se postavili hejtmani, což jsou vaši kolegové - drtivá většina hejtmanů je navázána na pětikoalici. Obrovská kritika od všech svazů, asociací a tak dál, samozřejmě od opozice. Začaly vznikat názorové proudy uvnitř stran pětikoalice, možná dokonce frakce. Já do toho nevidím. Vystoupil zde v zásadě rozumně pan ministr Blažek a najednou je všechno jinak. Najednou se vše mění a rychle se připravují opatření. Oddělíme elektřinu od plynu a dojde tím pádem k zastropování. Pomíjím to, že jsme to už jednou odmítli, což bylo někdy na jaře. Pokud se nepletu, tak na té radě tenkrát Španělsko, Portugalsko hlasovaly pro, myslím, že ještě Itálie, nejsem si jistý, možná Belgie. My jsme hlasovali proti. Najednou to jde, najednou se budeme pokoušet o zastropování. Ale zaplaťpánbůh za tu názorovou změnu!

31. 8. po této malé revoluci, a já myslím, že všichni viděli velmi vyplašeného pana premiéra v pátek, který se snažil rychle všechno dávat dohromady, přijde Ministerstvo průmyslu a obchodu, že se oživí a skutečně zavede dočasný krizový rámec Evropské unie pro firmy. Jenom podotýkám, že už 11. 4. na Ministerstvu průmyslu a obchodu zaznělo, že analyzujeme tento rámec. Pak čtyři a půl měsíce nic, klid. Sdělení, že firmy nedostanou nic, abychom si to ještě jednou řekli, a po tomto humbuku se začíná oživovat. Ale znovu říkám, je to relativně dobrá zpráva. Možná to bylo proto, že to odmítl ministr financí, že už se řeklo, že se nic nepustí. Až teprve, když si to všichni dali dohromady a zjistili, že ty firmy opravdu jdou do kytek, tak se s tím začalo něco dělat.

Pan ministr Síkela říká, že to bylo ve správný čas, že s tím přišel ve správný čas. Já to poopravím. Přišel s tím až tehdy, když už měl nůž na krku, a netvařme se, že to tak nebylo. Proč ale tenhle rámec zavádíme pro firmy, které budou ve ztrátě, respektive pouze pro firmy, které budou v provozní ztrátě? Já asi chápu, k čemu se míří, ale proč se to neprojedná s jednotlivými svazy a tak dále? Ono se to totiž s nimi projednávalo a ty k tomu kategoricky řekly, že nikoliv, a celkem věcně řekly, že nikoliv. Proč budeme trestat ty, kteří se snažili v rámci krize alespoň něco dělat, možná začali více šetřit, možná začali propouštět, možná se začali chovat více tržně, tak jak tato vláda vyzývá, a dostali to někde k nule anebo mají jenom malou ztrátu, a proč ti, kteří mají tu ztrátu větší, dostanou výrazně více? Vždyť přece všichni musí nakupovat za stejných podmínek, myslím tím energii. Všichni mají kalkulace, které vychází z nákladů rovněž energetických. Jak potom tedy mají konkurovat ti, kteří nedostanou vůbec nic a kteří se ještě snažili? To nechápeme v tom, že je to strašně nespravedlivé?

Pak jsme se dozvěděli, že energetický úsporný tarif, který všichni zkritizovali, včetně tedy hejtmanů, a správně ho zkritizovali, který původně měl být 2 tisíce v tomto roce ještě, abychom byli přesní, pak 4 tisíce, pak něco mezi 3 a 4 tisíci, ačkoliv se to celé hodilo na takzvanou sezonu, to znamená na 15tisícový příspěvek, což jsme kritizovali, protože bych to ještě chápal v dobách, kdy energie byla za nějaké přiměřeně vysoké ceny, ale teď se to mělo udělat tak, že se to mělo pokud možno vyplatit všechno v tomto roce. Zase se šetřilo na rozpočtu v roce 2022, místo aby se řeklo: Jsme v kritické situaci, tak to pojďme vyplatit teď a v příštím roce hledejme další zdroje. Ne, rozloží se to do dvou let. Tak zase všechno jinak a přišlo se s tím, že se skutečně tento tarif nakonec zvýší, a že to nebudou tedy ty 3 až 4 tisíce v tomto roce, ať jsem přesný, ale že to bude 10 tisíc. Fajn, zní to o něco lépe, ale já jsem to neslyšel od vlády, já nevím, jestli je to pravda, nebo ne, já jsem to slyšel z tiskové konference hnutí STAN včera. Poslední závěr z vlády je takový, že to budou ty 3 až 4 tisíce. Takže zase změna, zase je v tom zmatek. Pojďme si říct, jestli to bude tolik nebo tolik. ***