(10.20 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)

Ovšem o čem jednáme, musíme to říct zcela otevřeně, je, jestli zvýšíme, nebo nezvýšíme dluh státního rozpočtu, deficit státního rozpočtu v tom konkrétním kalendářním roce. Já myslím, že to je poctivé. A mnohdy najdeme důvody pro to, řekneme ano, tento výdaj považujeme za potřebný, víme o tom, že to zvýší deficit, přesto navrhujeme a případně schválíme. Tak jenom připomenu, že návrh státního rozpočtu, jestli mě paměť neklame, sněmovní tisk 32 z dílny minulé vlády, předpokládal deficit pro letošní rok 377 miliard, my jsme ho snížili na 280, to je skoro 100 miliard, a byli jsme obviňováni, tu že to je účetní trik, tu že to není šetření nebo že to je příliš velké šetření a je to drastické a je to kosmetické, protože ta kritika šla proti sobě, přestože se ozývala ze stejných lavic stejných politických hnutí.

V této chvíli máte ve Sněmovně novelu státního rozpočtu. My jsme s ní nespěchali, nechtěli jsme za čtrnáct dní přijít s tím, že schodek bude půl bilionu, abychom na konci roku ohlásili, že to je pouze 420, jak jsme dobře hospodařili. Měli jsme k dispozici více čísel, více dat, byli jsme schopni poctivě namodelovat daňové příjmy z plnění za první pololetí, z analýzy, jak se plnily jednotlivé daňové příjmy v druhém pololetí, z toho jsme odhadli.

Ale kdyby byla pravda, že máme dodatečné příjmy a nikam je neposíláme, co se stane se schodkem státního rozpočtu? No sníží se, ne? Když máme schodek a mám dodatečné příjmy a neudělal bych žádné výdaje, tak se sníží. Kdyby byly výdaje ve velikosti těch dodatečných příjmů, tak se nesníží, zůstává stejný, to je fakt z prvního stupně základní školy. A my jsme přišli s návrhem, že ten schodek zvyšujeme o 50 miliard korun. Nemám z toho radost, ale přesto jsou výdaje, o kterých si myslíme, že je potřebné je udělat. Takže ano, vybereme víc, ale o 50 miliard vrátíme víc.

Teď se chvilku budu věnovat projevům, které by určitě vzbudily bouřlivý potlesk v ruské Dumě a mnohem menší potlesk v Poslanecké sněmovně, a to je, kolik nás stojí ta ukrajinská krize. Jaká ukrajinská krize? Co to je? To je důsledek agrese Putina na Ukrajině, to není ukrajinská krize. Takhle je to jednoduché. My jsme odhadovali v tom únoru, na začátku března, že by výdaje mohly být 50 miliard. Budou nižší. Budou nižší, za první pololetí to bylo zhruba 10 miliard, v této chvíli bych odhadoval, že to bude polovina, 25 miliard nebo 22. Denní výdaje jsou skoro 6 miliard korun.

Takže ano, na pomoc těm statisícům uprchlíků, včetně plateb zdravotního pojištění, humanitární dávky... Mimochodem, pro to jsme mnozí hlasovali, myslím, že všichni hlasovali pro těch 5 000, a teď slyším tam z té proruské skupiny, že to bylo chybné. Ale hlasovali pro. Takže jenom říkám, že ty výdaje budou tak čtyři dny výdaje státního rozpočtu. 361 dnů zbývá a tam jsou výdaje, které jdou našim občanům - když říkáte naši a oni. 361 ku čtyřem. Myslím si, že každý normální člověk pochopí tento poměr a pochopí, že ta pomoc je normální lidské gesto a není to nic na úkor našich občanů.

Kdybychom ten deficit teoreticky zvedli o těch 22, tak můžeme říct, že jsme o 22 miliard zvedli deficit kvůli pomoci ukrajinským uprchlíkům. Ale my jsme ho zvedli o 50 miliard. Kam ty peníze jdou? Já myslím, že když si přečtete důvodovou zprávu k tomu sněmovnímu tisku 284, novela, on ten materiál je vlastně jednodušší a mnohem více pochopitelný než standardní materiál o státním rozpočtu, který má tisíce stran, včetně kapitolních sešitů. Tam je poměrně podrobně popsáno v každé kapitole, jaké jsou nové dodatečné výdaje.

Ano, některé - já jim říkám inflační výdaje, protože máme inflační příjmy. Jednoduchá matematika. A říkám a řekl jsem opakovaně, že se osvědčil valorizační vzorec pro penze, osvědčil systém mimořádných penzí, který jsme roky měli v zákoně, ale až letos se aplikoval. Pamatujeme si všichni? Zvedá se to o inflaci plus třetinu růstu průměrné mzdy, pokud není růst a je tam pokles pro mzdy, tak je tam nula. Takže v nejhorším případě - a je to letos - protože reálná mzda určitě poklesne, se to zvedá o tu inflaci.

A podívejme se do státního rozpočtu, já to trošku zaokrouhlím: 330 miliard příjem z DPH, 600 miliard výdaje na důchody. Takže dejte si 5 %, že vám se zvýší inflační příjmy z DPH, o těch 5 % je musíte propsat díky tomu správnému valorizačnímu vzorci do důchodů. A jestli máte 350 miliard a 600 miliard, máte tam stejné procento, přinese to plus do státního rozpočtu, nebo minus? No ona to byla řečnická otázka pro ty, kteří by chtěli použít kalkulačky - přinese to minus. To znamená, přes opravdu těžkou situaci - k energiím se ještě dostanu - se nám daří držet schodek nižší, než naplánovala minulá vláda.

A pojďme si říct aspoň pár výdajů, jak by to vypadalo, kdyby bychom se řídili tím minulým rozpočtem. Ano, příjmy jsou vyšší o 127 miliard podle našeho nejnovější odhadu proti tomu navrženému rozpočtu. Takže můžeme si říct 377 minus 127 a jsme na nějakém základě 250 miliard, pokud by minulá vláda jenom inkasovala dodatečné příjmy a nepoužila by žádné dodatečné výdaje. 32 miliard - důchody. Bez debaty, to by udělala každá vláda. Státní dluh, to je prostě výpočet 9 miliard navíc, než bylo ve státním rozpočtu. To by prostě musela napsat každá vláda, to není politické rozhodnutí.

Nákup plynu, 8,5 miliardy. Byli jsme kritizováni, že je to málo. Budu vycházet z toho, že by ta minulá vláda nakoupila stejně, nebudu to zvyšovat. Příspěvek na dítě 8 miliard, ale návrh opozice zhmotněný v pozměňovacím návrhu, aby to nebylo jednou, ale pětkrát do konce roku, takže by to nebylo plus 8 miliard, ale plus 40 miliard. Sociální služby plus 3,2 miliardy - málo podle dnešní opozice, zaznamenal jsem, uvidíme, jestli to padne. U novely státního rozpočtu to bude 4,8 miliardy. Snížení daní, minus 4,2, minus 4, to už jsem říkal. Hlasovali jsme pro to společně, to znamená, v tom se postoj vlády od opozice neliší.

Kde byla jedna velká nula v rozpočtu? Kompenzace za covid, vyhlášené, v rozpočtu nula, zhruba 5 miliard dodatečný výdaj proti tomu navrženému rozpočtu ve sněmovním tisku 32. Kompenzace takzvaných nepřímých nákladů pro energeticky náročné provozy - nula byla ve státním rozpočtu, bude to jedna nebo 2 miliardy, uvidíme, kdo všechno splní ty podmínky. Odpuštění POZE, to vlastně podporujete, 6 miliard letos, takže byste to měli stejně, a úspor je tady 12 miliard letos, vy říkáte, že je to málo.

To znamená, když to všechno sečteme, podíváme se na to a nebudeme to hodnotit, vezmete jako matematickou úlohu, dluh, respektive deficit státního rozpočtu by se blížil částce 500 miliard letošního roku. Přesto jsme kritizováni, že nejsme dostatečně rozpočtově úsporní a že málo pracujeme na snižování dluhu. Ano, přiznávám, nejde to tak rychle, jak jsem si myslel před vpádem Putina na Ukrajinu, a poctivě říkám, že zvažujeme tři základní principy a podle mě ani jeden z nich nemůžeme upřednostnit. První je sociální smír, druhý je investiční aktivita státu a třetí je pokud možno snižovat schodky státního rozpočtu. Pokud bychom se upnuli pouze na jeden z nich, tak to nedopadne dobře. Takže ano, nejde to tak rychle, jak jsme si mysleli, přesto jsem navrhl, aby příští rok byl deficit 270 a v následujících dvou letech 250 a 230 miliard. Není to tak rychlé, jak bych si přál, ale není to úplně jednoduchá úloha, to si přiznejme, jednoduché to skutečně není.

Tady se některý poslanec ptal nad ránem, jestli máme dostatek plynu na tuto topnou sezónu. Ano, máme! On si to (nesrozumitelné) ne, takže lhal. Ano, máme. Myslím, že je to docela jednoduché. Když se podíváte na průměrnou spotřebu v jednotlivých měsících v minulých pěti letech, samozřejmě to trošku závisí na průměrné teplotě toho každého měsíce, takže každý z nás se může podívat, jaká je průměrná spotřeba v letních měsících, jaká je v září, v říjnu, v listopadu, prosinci - ano, zhruba polovina nebo více než polovina roční spotřeby plynu se děje od listopadu do března, nebo od října do března, to už je potom asi 55 nebo 60 miliard, je to tak. Pořád plníme zásobníky, dneska je to asi dvě celé miliardy kubických metrů. Ano, přestože je to ironizováno, máme nasmlouvanou kapacitu v LNG terminálu v Holandsku, vysoutěžili jsme trasy, a když bude potřeba, tak ten plyn nakoupíme. Takhle to prostě je. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP