(14.20 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Od začátku chtělo hnutí ANO zastropovat ceny výrobcům, nikoliv distributorům. V tomto případě by se pouze jejich zisky vrátily na předkrizovou úroveň a skutečně bychom se nebavili o dopadech ve výši až 130 miliard korun. Stále by totiž výrobci generovali mnohamiliardové zisky. Bohužel, s řešením přišla pětikoalice pozdě a výrobci již za tyto vysoké ceny prodali energii distributorům. Proto jsou náklady zmiňovaných 130 miliard korun. Kdybychom stropovali ceny výrobcům, tak bychom jako exportéři elektrické energie mohli stropovat na nižší úrovni. Teď však budeme například platit šestkrát více než ve Francii, čtyřikrát více než na sousedním Slovensku. Je to vaše vina! (Potlesk části poslanců.)
Bohužel, dostali jsme se do situace, kdy Česká republika je vedena skupinou - a omlouvám se za ten výrok - která je zcela nekompetentní. Tato současná vládní pětikoalice umožnila výrobcům energií generovat miliardové zisky a není ani schopna získat dividendu od státního podniku ČEZ.
V současnosti se taktéž projednává novela státního rozpočtu na rok 2022 a státní rozpočet na rok 2023. Ani jeden z těchto základních zákonů neobsahuje současné opatření, a to jenom proto, že vládní koalice zaspala. Já dnes předpokládám a doufám, že pan ministr Síkela se k tomu vyjádří, že energetický tarif, který ministr Stanjura zapomněl - zapomněl - uvést do rozpočtu, do návrhu rozpočtu na rok 2023, asi přestává být aktuální. Těch 66 miliard, které s velkou pompou oznamovala vládní koalice, to už asi nebude pravda.
Na dotaz na tiskové konferenci ze strany novinářů, kterou jsem si pustila dvakrát, aby mi něco neuniklo, se odpovědi vládní představitelé vyhnuli. Takže to byl ten bianko šek, vzpomínáte si? Také jsme dali vládě bianko šek, také jsme tady schválili zákon o úsporném energetickém tarifu, o kterém vlastně v zákoně nebyla žádná podrobnější zmínka, ale bylo tam zmocnění na nařízení vlády, které pak vlastně vláda schválila, řekla, to je těch 66 miliard, akorát že nám v návrhu rozpočtu na rok 2023 nějak ten tarif vypadl, teď už máme pocit, že se asi nějak vymlčí. Takže my bychom neradi, aby občané dopadli úplně stejně, protože jdete stejnou cestou. Opět chcete bianko šek, opět si to chcete rozhodovat až příslušným nařízením vlády. Já jenom doufám, že vůbec víte, co v tom nařízení vlády budete dělat.
Vládní strategie je na zoufalé úrovni. Vládní komunikace je na tom ještě hůře. A já opět připomínám stanovisko Národní rozpočtové rady, že opatření vypovídající o snaze dostat veřejné finance na udržitelnou trajektorii, o snaze, o vašem plánu na konsolidaci veřejných financí... Jaký máte plán? Ono vám tady průpovídky s pokladničkou nepomohou. My jsme byli v těžké covidové krizi, vy jste nás tady vyzývali, ať kompenzujeme ještě více, my jsme pomáhali, neříkám, že jsme všechno udělali stoprocentně, určitě ne, to by bylo nepokorné, ale pomáhali jsme, co jsme mohli, a samozřejmě jsme měli připravený plán konsolidace. Delší, v nějaké delší trajektorii, protože takový strukturální deficit prostě nevyřešíte ze dne na den.
Vy jste naslibovali voličům, že to bude vyřešené mávnutím kouzelného proutku, jak vy snížíte ten deficit veřejných financí, jak prostě budete konsolidovat. A co jste pro to udělali za devět měsíců? Ani ň! Vůbec nic. (Potlesk části poslanců.) Opět čekáte bianko šek. Opět nás vydíráte tím, že budeme muset zvednout ruku pro tento zákon. Zkuste aspoň na chvíli dohlédnout, odložit prostě tady tu vaši aroganci, elitářství a zkuste se zamyslet nad pozměňovacími návrhy, které připravil Karel Havlíček s kolegy. Zkuste pro ně zvednout ruku. Zkuste pomoci českým občanům a zkuste je přesvědčit o tom, že to konečně s nimi myslíte vážně. Děkuju. (Potlesk části poslanců.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní můžeme přistoupit v rozpravě k písemně přihlášeným, kde je jako první poslanec Karel Rais, připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím.
Poslanec Karel Rais: Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, kolegové a kolegyně, já bych se ve svém příspěvku chtěl zabývat některými, ale skutečně jenom některými důsledky zvýšení cen energie, a to v oblasti školství.
Energetická krize, která kosí Evropu, je nejenom logickým důsledkem invaze Ruska na Ukrajinu, v plné nahotě odhaluje příliš velkou závislost na Rusku, a také je to, jak už tady bylo několikrát řečeno, výsledek celkového unáhlení samotného Green Dealu. Dvanáctého září vláda konečně navrhla zastropování cen elektřiny a plynu, a to za 6 korun na kilowatt včetně DPH a plynu na 3 koruny na kilowatt včetně DPH pro maloodběratele. K výsledné ceně elektrické energie však musíme také připočíst nejrůznější typy distribučních poplatků a pak to, co jsme tady už párkrát slyšeli, že cena pro domácnosti a také pro univerzity se bude pohybovat mezi 7 až 9 korunami za kilowatt, co se týká elektrické energie, a kolem 4 korun za kilowattu u plynu. Jak tady už bylo několikrát řečeno, jde o dost výrazné zdražení, protože dříve ta cena energie se pohybovala kolem 2 korun za kilowatt, u plynu to byla méně než koruna. Zastropování, ač je potřebné, je tedy stále na hranici ceny násobně vyšší, než na co byli zákazníci zvyklí.
Tady bych si dovolil zopakovat, poněvadž jsem nevěděl, co mají nachystáno předřečníci, tak v té obecné rovině směrem k panu ministrovi průmyslu bych se rád zeptal, proč Slovensko, které kupuje elektřinu od nás, má strop čtyřikrát nižší, asi 1,50 koruny za kilowatt, než Česká republika, která vyváží elektrickou energii, a současně nám vláda definovala cenový strop na 6, respektive 7 až 9 korun za kilowatt. Mohl bych se tady také obracet na to, proč cena ve Francii, v Rakousku a podobně je výrazně nižší, než je ten strop u nás.
Úsporný tarif, který vláda nachystala, který chystala zřejmě přes celé léto, se nezdá být zcela promyšlený, protože si myslím, že by se měl týkat v podstatě veškerých domácností do konce roku, a i ty domácnosti, které mají zafixované ceny energií, by měly dostat příspěvek na energie. Ale pak na druhou stranu od Nového roku plánuje vláda příspěvek změnit tak, že pro většinu obyvatel České republiky tento tarif, nebo spíše příspěvek na elektrickou energii skončí.
Já bych se vrátil k tomu, co jsem inzeroval, že bych se chtěl věnovat dopadu na školství. Vezmu to od vrchu, čili od univerzit. Podle zástupců Rady vysokých škol univerzity nebudou schopny bez pomoci státu rostoucí ceny za energie zaplatit. Rok 2023 bude kritický, protože valná většina vysokých škol má nasmlouvané energie do konce roku 2022, ale zaplatit energii za rok 2023 při současném vývoji cen je mimo možnost vysokých škol bez toho, aby jim stát pomohl. Takhle to uvedli reprezentanti Rady vysokých škol minulý týden. ***
