(9.20 hodin)
(pokračuje Ondřej Lochman)

Jinak k tomu obsahu bych chtěl dodat, že všichni chceme dýchat čerstvý vzduch, všichni chceme, aby veřejná doprava ve městech neprodukovala příliš emisí, takže tady je to rozhodně správný směr. Nicméně jsem toto konzultoval s několika provozovateli, několika obcemi, městy, provozovateli veřejné dopravy, a musím zde upozornit na to, že tím, že zde došlo ke zpoždění a schvalujeme to výrazně později, tak si také musíme uvědomit, že některé obce, některá města, které provozují pouze autobusovou dopravu, mohou mít problém s harmonogramem, protože už příští rok budou muset provést soutěž, aby rok 2025 stihly. Větší města, která mají kolejovou dopravu nebo mají trolejbusy, tu normu naplní. Ti, kteří ji nemají, mohou mít problém s tím, že tu normu, kterou mají dodržet, prostě budou mít problém dodržet, protože mají naftové autobusy, i když s velmi vysokou, s vysokou nebo s nízkou hladinou emisí. Prostě nebudou mít dostatečnou infrastrukturu na vodík nebo bezpečnou infrastrukturu na bateriový pohon, o tom už mluvil pan ministr. Jsem rád, že ministerstvo, MPO ve spolupráci s MMR, bude připravovat tuto infrastrukturu.

Mimochodem, je zde i výzva IROPu, která obcím nabízí možnost koupit si vozidla, která jsou nízkoemisní, a ta výzva nyní je vyhlašovaná právě přes Ministerstvo místního rozvoje. Takže to jsou ta opatření, která odsud z Poslanecké sněmovny můžeme říci našim kolegům na obcích, že jsou pro ně připravena.

Nicméně jako předseda podvýboru pro dopravu musím upozornit na to, že ten harmonogram je opravdu napjatý, a jestli mají pro městskou dopravu to obce a kraje zajistit, tak s tím budou bojovat. Počítejme s tím, že z území, z jednotlivých krajů a obcí nám budou chodit připomínky o tom, jak to mají splnit, o tom, že doprava se prodražuje. A možná bude stát i za to, abychom mluvili s Evropskou komisí a například požádali o nějaké přechodné období, které by tuto normu upravilo.

Každopádně, jak jsem řekl, my bychom ji schválit měli. Mimochodem, v hospodářském výboru byli všichni pro, jak z části koalice, tak z části opozice, tedy jednoznačně je podporována. A jak jsem řekl, bohužel zde je zpoždění a už probíhá sankční řízení vůči České republice, takže čím méně obstrukcí, tím rychleji zákony zvládneme a tímto o to zde žádám. Pěkné dopoledne.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Dále vystoupí pan poslanec Král, zatím poslední přihlášený v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Král: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já bych se tady nechtěl strašit tím, že nestihneme nějaké transpoziční termíny a že nestihneme vybudovat dostatečné množství infrastruktury na obsluhu těchto nízkoemisních vozidel. Já si myslím, že aktuální situace v energetice nám ukazuje spíš jiné problémy.

Řekněme si, jaká to ta nízkoemisní vozidla jsou. Jsou to vozidla, která využívají elektřinu, případně zemní plyn jako řekněme náhradu fosilních pohonných hmot založených na bázi ropy. A jak všichni víte, my dnes tady zažíváme bezprecedentní energetickou krizi, kde hrozí nedostupnost jak zemního plynu, tak i elektrické energie, a nechápu, jak v těchto dnech, kdy situace v energetice je diplomaticky řečeno nejistá, jak můžeme chtít po obcích, aby využívaly přesně tato paliva k pohonu vozidel. Já tomu prostě nerozumím. Nechápu, proč v době, kdy obecní rozpočty budou a jsou zatíženy různými dalšími náklady jako právě například na energie, jak po nich můžeme chtít další výdaje.

Abyste si o mně nemysleli, že jsem nějakou brzdou rozvoje a nedej bože nepřítelem pokroku, tak věřte nebo ne, byl jsem někdy možná před patnácti, dvaceti lety ten, který zaváděl tyto technologie do praxe. Byl jsem u rozvoje plynofikace veřejné dopravy a částečně i elektrifikace a velmi tato řešení podporuji, zejména v té řekněme sdílené části, to znamená například v místní hromadné dopravě. Jako průměrný poslanec prostě nemám na to, abych si koupil elektromobil a využíval výhody a nevýhody elektromobility, protože prostě ta individuální řešení jsou obrovsky nákladná. Nicméně to sdílené řešení, například právě v městské hromadné dopravě, má smysl i v plynu a elektřině, ale prostě v tuto chvíli my přece nevíme, jestli ty energie vůbec budeme mít dostupné. A jako člověk z energetiky si tady troufnu říct, že se můžeme velice rychle dostat do situace, kdy nebudeme řešit to, jestli obce stihnou nakoupit dostatek osobních automobilů, autobusů, respektive trolejbusů na tato alternativní paliva, ale budeme řešit to, kde vlastně vezmou ty energie. A myslím, že spousta starostů, kteří tady dnes sedí, tak to řeší již dnes, a řeší to, kde nakoupí elektřinu a zemní plyn pro své školy, objekty. Za chvilku to budeme řešit i pro velký průmysl, případně domácnosti, takže řešit to v tuto chvíli mi přijde skutečně krátkozraké. A jako velký fanda těchto technologií a související infrastruktury prostě se mi chce říci, že jsme si měli dát ještě nějaký čas a prostě s implementací tohoto nařízení řekněme nebo tohoto zákona počkat.

Když se vrátím k elektřině, dovolte mi v krátkosti tady zopakovat několik tezí, a to jsou ty, a myslím, že mi dává za pravdu i analýza ČEPSu, že my prostě jako Česká republika, pokud budeme pokračovat v odstavování uhelných elektráren, budeme v relativně krátké době, to znamená někde kolem roku 2025, deficitní a deficitní ve výrobě elektřiny budou i okolní státy Evropské unie. To znamená, že se nám - já tady nechci malovat čerty na zeď, proboha - ale může se nám velice rychle stát, že ty nakoupené trolejbusy, elektrobusy a já nevím co ještě, a osobní vozidla nám prostě zůstanou stát a my pro ně nebudeme mít elektřinu. A to podporuji tyto technologie skutečně i proto, že je to jistá diverzifikace oproti právě například dodávkám do budoucna nedostatkové ropy. Ale toto nebezpečí tady je.

Musíme si prostě přiznat jedním dechem, pokud chceme schválit tuto normu, že bez ropy, zemního plynu a uhlí to v energetice, a nově teď tedy i v dopravě nezvládneme, a do chvíle, než tady v této zemi vybudujeme cirka 5000 MWh kapacitu v jádře, to znamená kapacitu, která je schopná stabilně do té sítě dodávat dostatek elektřiny pro pohon těchto vozidel, respektive pro výrobu biometanu, respektive vodíku, a o této problematice bych tady mohl mluvit nekonečně dlouhou dobu, ale nechci vás tím unavovat. Tak prostě bez toho, než vybudujeme tuto stabilní výrobu energií, se dál nepohneme.

A já bych chtěl podpořit tuto normu, protože jsem skutečně jedním nebo považuji se za jednoho z průkopníků těchto technologií v České republice, nicméně chtěl bych, aby tady zaznělo z úst premiéra - ale bohužel tady není, tak alespoň pana ministra Bartoše, že Česká republika bude pokračovat v těžbě a energetickém využívání uhlí do roku 2050, protože když se podíváte do těch bilancí, tak prostě do té doby a do těch harmonogramů, prostě do té doby my tu jadernou flotilu nevybudujeme. A vsadit vše na obnovitelné zdroje tak, jak se nám snaží tady někdo vysvětlit, je obrovský risk. Nově tento risk pouštíme nejenom do energetiky, ale nově tedy i do dopravy, což považuji za další obrovské riziko. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Dále se do rozpravy přihlásil pan zpravodaj poslanec Stržínek. Prosím.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážená vládo, kolegyně a kolegové, z pozice zpravodaje navrhuji opravu legislativně technické chyby, na které jsme se shodli již na garančním výboru. Chyba spočívá v chybném odkazu v zákoně. Návrh opravy zní: "V § 8 odst. 1 a odst. 2 se slova § 4 nahrazují slovy § 5." Toť vše. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní se již do rozpravy nikdo nehlásí, proto rozpravu končím.

Je zájem o závěrečné slovo pana navrhovatele? Není. A případně pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? Ještě může vystoupit i pan zpravodaj Lochman z výboru. Taktéž nikoli.

Přikročíme tedy k hlasování. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednesl pozměňovací návrh a před hlasováním k němu sdělil stanovisko. Prosím, máte slovo. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP